Akce Klikovy vrchy 2021

Akce Klikovy vrchy patří do kategorie UAC. Datum: 2021-09-19.

:: Propozice :: Celkové výsledky :: Diskuze :: Foto :: Flyby

Historie: 2003 :: 2004 :: 2005 :: 2006 :: 2007 :: 2008 :: 2009 :: 2010 :: 2011 :: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016 :: 2017 :: 2018 :: 2019 :: 2020

• Dreamer – Klikovy Vrchy s nadechem podzimu
  
  

  Po dojeti Zizelicke 70 me hned Kolikac laka na nedelni UAC Klikovy Vrchy. Nechavam to otevrene, ale vecer potvrzuji ucast, protoze start je az v 11h, takze i kdyz se jde vecer ven, tak se clovek stihne vyspat a neni treba vstavat moc brzy. Rano me Kolikac nabira autem a vyrazime do obce Novy Dum kousek za Prahou. Po ceste zacina neprijemne mrholit, silnice misty mokra. K tomu zas o neco vetsi zima nez vcera, takze nalada na zavod pomalu klesa, ale uz jsme neco objeli, tak nas to nerozhodi. Registrace, kratke rozjeti a uz stojime na startu, kde se zas po delsi dobe vidim s J. Vorackem a B. Pruchou nebo J. Baierem, je tu i V. Tichy. Par minut po 11h se vydavame klesavym profilem do obce Mestecko, kde ma zacit vlastni zavod, do te doby se ma jet za zavadecim autem. Coz se sice jede, ale auto jede tak rychle, ze se vlastne zavodi uz zacatku.
  
  Ve sjezdu trochu zaspim, byt tam nenajizdim az tak spatne, ale pres kostky jsem par pozic a cennych par desitek metru ztratil. Projedu vyfrezovany sterkovy usek, preletim koleje, kde me predjede Kolikac i J. Voracek. Zjistuji ze se me Garmin pta jestli chci navigovat na start trasy, aha, takze se mi nejak nezapnulo nahravani, ktere tedy zapinam az ted. Prichazi prvni velky kopec, celo je diky memu zabrzdenemu sjezdu o par desitek metru vepredu, nohy sice jedou, ale po vsech tech aktivitach vcera i drive ne tak, abych si docvakl uplne celo a zustal s nim. Predjizdim Kolikace, ale uz je tam dira. Mackam se, ale vic to proste nejde. Kdyz sklon povoli, je mi jasne, ze celo si sam nesjedu. Docvaknu jednoho borce a ve dvou sjedeme Cespu. Pak jeste K. Jezka a J. Jirince, ktery bude vzhledem ke svoji muskulature dobry tahoun do rovin.
  
  Valime dal a celo na dohled. Kdyby na chvili zvolnili, sance sjet je by byla. Vidime je jeste pekny kus cesty, ale postupne je videt, ze uz to nedame. I tak se ale jede porad vysoke tempo a uznavam, ze tohle je skupina, kam dnes patrim a mam co delat, abych tu byl. Cespa take hlasi, ze v dalsich kopcich si vystoupi, vcera jel take zavod. Prichazi dalsi kopec, tam se jede docela dobre. Horsi je to ve sjezdech, kde staci chvili nedavat pozor a masina J. Jirinec nekompromisne odjizdi. Po ceste je par useku kde je vic mokro, ale neprsi, takze jen si hlidat ty sjezdy. To se mi stane malem osudnym ve sjezdu do Zbecna, kde se zamyslim a nez se rozmyslim, kluci jsou sto metru prede mnou. Nastesti za mostem a odbockou doleva si orazi, takze si je docvaknu. Do nasledneho kopce jsem aspon pekne rozjety. Nasleduji posledni km po rovine, dojizdime Rybu v rekonvalescenci a prichazi cilovy spurt. Tam uz na to nohy nemam a kluci ze skupiny jsou lepsi. Tri minuty pote dojizdi Kolikac. Placnout si rukama, natahnout vetrovku a mirime do tepla auta a domu. Byl to fajn zavod, zimniho jezdeni na ROUVY bude vice nez dost, takze kazdy realny zavod ma o to vetsi hodnotu!

  
  
  
• Kolíkáč – Jedeme jak o mistra světa!
  
  

  Po sobotní týmové parádě v rovinatém Polabí začít hledat motivaci na nedělní vrchařský očistec kolem Berounky. Nakonec v autě jen Dreamer, ale u prezence překvapivě Ryba, Pantáta a vt. Podle webu připíchnutá stálice Strejda samozřejmě nechybí, jen chudák Oťas má nějaké rodinné problémy. Chtěl bych závodní kombošku, ale nestačila po vyprání uschnout, navíc je nějaká větší zima než včera, tak dolů krátký a nahoru dlouhý. Dreamer se zatepluje, jak kdyby jel na Pancíř. Nový Dům žije cyklistikou, konkurence se sešla navýsost skvostná! Starty za zaváděcím vozem jsou ošidné, navíc když je dole v Městečku jen letmý start.
  Takže nic nepodcenit a jet pěkně vepředu. Jede se mi neskutečně bezbolestně, sebejistě, takhle se cítit, to chci vždycky! Zvládnout překopy ve sjezdu, kostky a ostrou pravou a jde se na to! Jsem sice v TOP 15, ale stejně to chtělo být ještě více vepředu, za přejezdem je tam díra a dědkovská elite nechytatelně odjíždí. Šrot na ikonickém segmentu "Městečko – Malá Buková", který většinou rozhoduje na Klikáčích! Zkoušet hákovat pomocné body jako je třeba Pepa Vejvoda, ale je to bez nároku. Stále čekám našeho Snílka, který někde zůstal za mnou, ten by mohl pomoci se tam pak na rovině zkusit vrátit. A už je tu, chvíli se přisát, ale tohle je moc! Bezradně koukám, jak mi metr po metru odjíždí. Ale musím bojovat, žádné čekání na grupu za mnou, navíc při pohledu dozadu je tam nějaké velké prázdno. Tak jsem tu zůstal na ocet, Dreamer už je ve skupině odpadlíků z čela, konečně se to narovnalo a já mám motivaci a snahu si to sjet. Ale ta skupina přede mnou je hodně vypečená, tohle nejsou Dobrovice, kde jsem si dojel Kapr-group. Bohužel, tam prostě nepatřím! Ale co to, někdo od nich odpadá, otáčí se a jako by čekal na mě. Laco Šindelář! Tak aspoň něco, točíme! Točíme! Dreamer-group je stále vidět, ale jede v 5 lidech, tohle asi nebude mít úspěch. Navíc u Panošího Újezdu nás dolítne mohutná grupa zezadu, kterou táhne borec jedoucí snad na koze. Tak teď trochu pošetřit, tuhle skupinu musím vyhrát
  Prvním vrchařským testem jsou "Skryje-křižovatka U suché jedle", najet si dopředu a určovat tempo. Venca Cafourek a Laco, ti vypadají v kopci nejlépe, oba jsou v UAC, s těmi to musím na posledním kopci zkusit! Trochu jsme skupinu zredukovali, ale stále je nás přes 10 lidí, tak teď to jen bez problému přežít do Zbečna a v tom segmentu "Zbečno-Požáry" nechat všechno. Začíná foukat proti, teplota stále nic moc, a tak se těšit na magnety kolem Broum a Karlova, které zahřejí . Konečně padáme do Zbečna, já raději s bezpečnostním odlepem, ale na mostě už se zase cpát dopředu a nic nepodcenit.
  Nohy jedou, žádná únava se nekoná, safra to jsou zase pocity. Vlézt na špic, vzpomenout na Romanov, kde se taky vždy rozhoduje. Laco a Venca kolem mě a za námi ďoura! Tak se přetahovat o špic a drtit pořádnou wattáž! Vysoká kola pomáhají a letí v přijatelných sklonech, musíme jim zmizet z dohledu! Píska a pravá, otočit se a zjistit, že jsou stále na dohled! Přestávám věřit, že se to povede, jsme už všichni na limitu. Ale doskakuje si k nám Jirka Halamka a to nám asi vlilo novou krev do žil. Točíme! Točíme! Vždyť za námi už jsou taky určitě na hraně a ten horizont prostě musíme jet!
  Myslel jsem, že to bude do cíle nějak blíže, ale čeká nás ještě 10 kilometrů pořádné roboty. Ve 4 kusech roztáčíme kolotoč, evokuje mi to včerejšek, ale dnes to není s týmovými kumpány. Ale stejně je to tak opojné, když člověk cítí, že tohle bude mít šanci na úspěch, za námi za chvíli nikdo není vidět! Jedeme jak o mistra světa, tohle má náboj, kvůli tomuhle to všechno kolem má cenu podstupovat. Blíží se cílová lajna, jsme na tom všichni stejně, nikdo se neflákal, tak to tam můžeme poslat! Jako první se zvedá Venca, zkouším se za ním vyvézt, ale je hodně silný a výbušný, musím se před ním sklonit a pogratulovat! Ale i tak euforie, parádní trať, parádní zabezpečení, parádní závodění! Tenhle víkend jsem si dokonale užil!

  
  
  
• Radim – Jízda na limitu
  
  

  report