Akce Břežanská osma 2009

Akce Břežanská osma patří do kategorie CKKV Hobby Cup. Datum: 2009-04-25.

Nejdelší varianta má délku 37.00 km.

Propozice :: Mapka :: Profil :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Fotogalerie Racergallery

Historie: 2003 :: 2004 :: 2005 :: 2006 :: 2007 :: 2008

• Léňa – Krásný to den
  
  

  Břežanská osma je krásný závod a když vyjde počasí je to super příležitost jak si pěkně hrábnout až na dno. K tomu je zapotřebí mít správného parťáka. Již na konci minulého roku jsme se dohodli s Bobkem. V zimě jezdil jako šílenec, natočeno má dvojnásobek km co já, fakt jsem se bál, že nebudu stačit. Poslední úterní Koloděje mi ukázaly, že to se mnou zas tak špatné není, zaměřil jsem se tedy na stav Bobka, který je po nedávné nemoci. Už od středy mu denně volám jak je na tom, jestli už má nástavce (bez nich je výkon na B8 o 50% dole) a vůbec J. Obvolal jsem Rendu, Kubajze a nástavce nakonec sehnal. Když jsem tuto novinu chtěl sdělit Bobkovi, nebylo už zapotřebí , nástavce už sehnal, jako správný MacGyver si je vyrobil. Den před startem se ještě domlouváme na místě srazu, ujišťuji se, že se Bobek ráno pořádně nají a nezapomene doma svačinku.
  Setkáváme se okolo 10hod v Líbeznicích a razíme to na trať. Na startu už je mumraj cyklistů, rychle se registrujeme a vyrážíme na obhlídku 18,5km okruhu, přeci jen za rok se mohlo změnit spoustu věcí. A taky, že změnilo. Přibyly zpomalovací retardéry, přibyly díry a štěrk v zatáčkách. No čeká nás peklo. Ještě si zkoušíme střídání, domlouváme si intervaly střídání, ale nakonec se shodneme, že budeme improvizovat. Bobek má funkční tachometr, já mám pulsmetr, oba jedeme podle nečeho jiného, to, ale není překážka J. V plánu mám, nejít pod 180 tepů a jen v kopcích jet max. 190 spíše až v druhém kole. Za cíl si dáváme čas pod 60minut. Pro mě by to bylo zlepšení o 131 sec. Ještě se hecujeme s Diablem, kterého bychom rádi sjeli, ale pořadatelé mezi nás vkloudili borce z CKKV a tím Diablovi s Hruškou dali další minutu náskoku (určitě v tom má Diablo prsty!). Za námi měli jet Kuře na Malinách, ale i za nás někoho vtlačili, takže škoda, profrčí kolem nás když už toho budeme mít plné zuby.
  Start. Tady platí domluva, že začínám tempo rozjíždět já. Máme štěstí v tom, že těsně před námi projeli cílem prvního okruhu Kapr a jeho společník, jedeme tedy za nimi. Mají náskok cca 300m. První špici jedu před Panenské Břežany, kde se Bobek z ostra ujíma špice, následný sjezd jede jako Savoldelli, štěrk, neštěrk, protisměr, neprotisměr ,to já se snažím jet zodpovědněji a vzniká mezi námi cca 100m díra. V Břežanech na mě Bobek čeká a jedeme kolotoč, ve výjezdu z Břežan už jdeme před Kapra, trochu ujíždíme, ale pak jde na špic Bobek a zvolňuje, tím nás Kapr a spol. předjíždějí a pomaloučku nás opouští. Ještě, že Bobek je rozumnej, kdyby tady nezvolnil zrujnujeme se už v prvním kole! Díky. V Předboji máme ztrátu 100m, Novou vsí jedeme přes 50km/h, když jdu na špic roztočím to až na 63km/h, ale když se ohlédnu vidím, že Bobek ztrácí, musím tedy zvolnit. Když mě dojíždí skromně mi povídá, že si měl namontovat dvanáctku. No o nic nejde i tak jedeme hranu.
  Podle domluvy v kopcích táhnu, roviny táhne většinou Bobek. Magnet před Odolenou vodou mi poprvé zvedá tepovku nad 190, škoda, že při vjezdu na hlavní před námi jede auto s přívěsem a tím nás dost zpomaluje, aspoň mě totálně rozhodí z tempa a mám problém Bobka zahákovat. Kopec v Odolené vodě jedu na velkou a 19, Bobek se srdnatě drží, sotva se blížíme vrcholu v Dolinku, Bobek zvýši frekvenci, vršek přeletíme 35km/h. Následuje technický úsek v Břežanech, kde v zatáčkách opět ztrácím s Bobkem kontakt. Naštestí čeká a můžeme se vrhnout na větrnou zvlněnou rovinku na Bášť. Fouká proti nebo zboku, přesně nevím, ale jet 36km/h stojí velké úsilí. Při výjezdu z Báště nás předjíždí rakeťáci Kuře na Malinách. Prohodím pár motivačních vět typu, Jeďte něco flákači!.J. My s Bobkem proti nim působíme jako výletníci. Kopec před cílem jedeme spíše na údržbu s očekáváním ještě jednoho okruhu. První kolo projíždíme za 29:10min, super plníme náš cíl .
  Nohy již mám trošku vyšťavené, ale táhnou. Jen nechávám Bobka déle na rovinách tahat špic. Ve sjezdu do Břežan tentokrát ztrácím ještě více, Bobek už musí opravdu čekat. Snažím se mu to vynahradit svou protáhlejší špicí směr Předboj. Ve sjezdu do Nové vsi s vědomím, že Bobek nemá převody, zvolňujeme, vytahujeme svačinky, Bobek magnesium, já do sebe cpu gel. Rychlost i tak nejde pod 45/km/h. Sjíždíme turisty z CKKV a v dáli vidím dva oranžové zadky! Že by Diablo a Hruška? Nevím, je to tak 1km daleko. Kopce přeletáme, na rovinkách se už nešetříme a rveme to co to dá, díra, ne díra. V Bášti Bobek hlásí čas 55min, říkám si, že to bychom museli jet už fakt bídu abychom to nedali. Vidím, že Bobek se mačká, ale cítím, že v něm ještě něco je. Jdu tedy na špic, mačkám se, jedu krefffff, začínají ze mě totálně nekontrolovaně lítat přebytky ústních tekutin, tepově jdu nad 190, v kopci před vrcholem ještě křičím na Bobka , dávej, dávej! Nevím jestli to bylo tím řvaním, ale Bobek kopec vyletěl a do cílové rovinky se řitíme jako rakety v čase cca 58:40!. Gel i ranní svačinku mám už skoro v krku, ale naprostá spokojenost. Zlepšení skoro o 4minuty, no paráda.
  Při vyhlašování jsme si ještě poplácali při dekorování absolutních vítězů Kuře na Malinách a Radka, který se Standou Hájkem zajel nejlepší čas dne. Kapr do toho ještě na vyhlašovaném 4. místě, krása.
  Cesta domů s nevyškrtaným Jestřábem, hláškujicím Kolíkáčem a stejně jako já unaveným Quitem mi ukázala krásy okraje Prahy, které jsme si užili díky ne zrovna přímému směru naší jízdy (bloudění). Krásný to den, těším se na Spíci pannu.
  
  

  
  
  
• Kolíkáč – Nablýskané kozy
  
  

  Letošní B8 byla ve znamení krásného počasí a nablýskaných \"koz\". Už jízda na start, kde jedeme v orange houfu probíhá ve znamení vzájemného hecování a špičkování. Se Šemíkem máme tajný sen stáhnout zase náš čas o pár sekund k magickým 60 minutám, v případě času pod hodinu plánujeme noční jízdu Prahou po místních barech Zimní představy jak spolu budeme trénovat, jak zhubneme aspoň o 10 kilo, jak najedeme mraky kilometrů, jak pojedeme na Kanáry na objemy nakonec vezmou za své, jsme zase o rok starší a čas na kole střádáme, jak drahocenné zlato. Ale má to zase atmosféru, necháme tam vše, co nám naše těla dovolí.
  Jako vždy jsme sehraná dvojka - Šemda táhne roviny, já zase kopce. Letos na trati přibyly retardéry, asfalt také nějak více zhrubl a i letos nějak více fouká, to jsou jasné výmluvy k tomu, že první kolo zajedeme tragicky přes 31 minut, což psychicky nepřidá, pochybuji, že dokážeme zrychlit. Ale naštěstí se honíme s jednou dvojicí, a druhou osmu zajedeme lépe. Výsledný čas je ovšem o 2 sekundy horší než před rokem, no nic se nedá dělat, za rok Šemíku, za rok!
  Vyhlášení výsledků se proměnilo v holandské představení, ten vítězný ryk ještě slyším teď, díky Radku, Malino, Kuře a Kapře!
  

  
  
  
• Šemík – Nepovedlo se !
  
  

  No nepovedlo se, nepovedlo, ještě v únoru jsem věřil, že hodina padne. Na konci března už bylo jasno, těch pár pokusů co jsem sednul na kolo no škoda slov. V reportech z Kolodějí čtu jak Kolíka vorvou i nováčci, no to je parada, říkal jsem si, ten má taky formu . Ne jen legrace. Jestli někdy, tak letos to byla opět práce hlavně Kolíkáče. Jedno kolo jsem zvládal, dokonce pod kopcem v Odolené vodě jsme měli avg 40km/h, až sem to bylo o hrazdě a tu jsem u nás měl já . Kopec v Odolence utrpení, Do Břežan jsme to zase naprali co to šlo ale nějak se nám nedařil ten úsek na větru před Báští, rychlost klesala ke 30ti, špatný. Hlídal jsem na budíku hlavně pruměrnou rychlost a za Báští bylo jasno, avg 37km/h a čekal nás ještě kopec kde nám to spadne. Takže první kolo přes 31min a nohy pěkně zakyseleny, přiznávám že jsem docela ztratil morál a od té chvíle to byl paličák Kolíkáč, kdo převzal úplně velení. Ještě teď si nadávám, plandal jsem za tím tahounem, hrůza, občas na rovinách jsem zasípal, že za to zas na chvíli vezmu ale chyběla tomu lehkost, kadence, nejeli jsme tak těsnej hák jako loni, bylo to strašně udřený. Zpětně nechápu jak jsme mohli v druhém kole tímhle stylem zrychlit. Nakonec v podstatě loňský čas ale my to pod tu hodinu jednou dáme. Jo budem to jezdit tak dlouho dokud se to nepodaří i kdyby to mělo být do smrti.