Akce Břežanská osma 2008

Akce Břežanská osma patří do kategorie CKKV Hobby Cup. Datum: 2008-04-19.

Nejdelší varianta má délku 37.00 km.

Propozice :: Mapka :: Profil :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Fotogalerie Racergallery :: Fotogalerie CKKV

Historie: 2003 :: 2004 :: 2005 :: 2006 :: 2007

• Gejza – cíl splněn, ale mohlo to být lepší
  
  

  Po ranním špičkování přes ICQ s Diablem dorážím kolem 11, co hod v orange expresu na start B8. Cestou jsme si trošku s Icemanem probrali taktiku střídání, kterou jsme stejně nakonec nedodrželi. Po zaplacení a převzetí čísla zkoumám kdo jede před náma a kdo za náma a opět se tak trošku špičkujeme kdo koho zařízne.
  Startujeme v 11,58 a na startu říkám Icemanovi, že bych se rád zlepšil oproti poslední B8 a to znamená čas pod O1:O5
  Ihned po startu se to snažím rozjet a Icemanem se pravidelně střídáme . sjezd do Břežan sjíždíme se zvýšenou opatrností, ale úsek Břežany – Předboj se snažíme valit co to dá, stále pravidelně střídáme tempo kolem 4O prostě super. Prudká zatáčka směr Veliká ves a stále střídáme a kulíme to směr Odolená voda. Ve stoupání za Velkou vsí začíná Iceman zpomalovat a ztrácet a já musím poprvé ubrat z nasazeného tempa a zpomalit..Po výjezdu mě Iceman docvakne a sjíždíme do odolky. V následném výjezdu na dolínek Iceman zase trošku ztrácí a tak zpomalují. Z kopce do Břežan se opět sjíždíme a upalujeme směr Baštěk, kde nás míjí Radek a hned se nám vzdaluje. Vyjíždíme poslední kopec, kde zpomaluji, aby Iceman mě Iceman dojel a cílem 1 kola projíždíme v čase kolem 00:31 3O, což naznačuje, že bychom se pod 01:05 mohli vejít.
  Začíná pršet a mi vjíždíme do druhého kola na které máme 32 min, a Icemanovi toto sděluji, s tím, že sjezd do Břežan opatrně klouže to , a následná rovinka na 1OO% procent. Jedeme super a ve Velké vsi máme k pokoření stanoveného času cca 24 min, stoupání k Odolce ve druhém kole jede Iceman v pohodě jen ke konci zase trošku zpomalujme, Výjezd k Dolínku už je horší a Iceman zamnou funí jak lokomotiva, ale snaží se aby se mě udržel a mi mákli ten můj vysněný čas. Sjezd do Břežan v pohodě a do cíle nám schází asi 1O min, Za Břežanama nás předjíždí Mlhoš s Léňou a taky nám pomalu odjíždí. Prší, fouká, ale s tratí se pereme, i když se mi zdá, že Iceman toho má už plné zuby, ale v posledním stoupání před cílem se ho snažím hecovat, máme na zdolání tratě asi 2 min tak makej a Iceman jede co to jde. Nakonec vše stíháme v přibližném čase 01 : 04 : 30 a jsem spokojený a slušně promočený.
  Icemane úkol do Kněžmosta trénovat kopce, kopce a zase kopce. Jinak dík za super jízdu a příště to bude určitě lepší
  V cíli navlíkám pláštěnku a v slušném dešti ti mažu směr Praha. Už se těším na teplou vanu
  

  
  
  
• Léňa – Pěkná hecárna
  
  

  Na start jsem se opravdu těšil, od ráno se na ICQ spustila pěkná hecárna tak už jen stačilo přejít od slov ke skutkům " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Na startu jsme se ještě trošku pošpikovali s Diablem a Icemanem a hurá na to. Ze začátku nám to s Mlhošem pěkně upalovalo až jsem se bál, že nám brzy dojde. V Předboji průměr 43 naznačoval, že by to chtělo zvolnit . Pořád jsme vyhlíželi Gejzu s Icemanem (ale oba podplatili pořadatelé aby jim proti nám přidali ještě minutu) , ale na obzoru stále nikdo. Před prvním vjezdem do Odolené vody se kolem nás mihnul Radek s někým kdo mu sotva visel ani jsem ho nestačil povzbudit jak jel rychle " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> . V Odolené vodě jsem doplatil na to, že jsem si neprojel trať a zatáčím doprava místo vlevo, omyl si sice uvědomujeme brzy, ale ztráta tak 30sec to byla. Na konci prvního okruhu nás přelétli Kuře na Malinách (tady jsem zapovzbuzoval) jelo jim to fakt krásně. Do druhého okruhu nám začalo pršet , v následném sjezdu jedeme opatrně (Mlhošovi už v první ostré zatáčce zadní kolo docela odstřelilo) a konečně v dáli vidíme oranž duo Iceman, Gejza! Naše hlavní motivace je před námi tak hrrr na ně " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> . Už ani nesleduju silnici, ale jen oranžové fleky, které se přibližují a v zatáčkách mizí. Před Bášti je sjíždíme, s úctou se pozdravíme, povzbudíme do zbytku km a razíme dál. Děšť už je dosela hustý, ale to nevnímáme a šinem si to už v klidu (sjeli jsme je!!!!) do cíle. Děkuji Mlhošovi za sparing, cíl jsme si splnili jen ta bedna nevyšla (mezi šlapkami) aspoň máme co zlepšovat. bikování zdar

  
  
  
• Mlhoš – Taktika byla jednoducha
  
  

  Tak mi to neda a taky musim pridat za sebe par radku. Aspon jako podekovani Lenovi, predevsim diky nemuz jsme zajeli hezky vysledek. Ale pekne poporadku. Prestoze si si kazdy vecer opakuji Diablovu mantru, ze souperi jsou z jinych tymu, cil byl postaven nasledovne: porazit Diabla s Konradem, Kolikace se Semdou a Gejzu s Icemenem se specialni premii posledne jmenovane dojet ;-) Na startu nas zaskocilo, ze Gejmeni ;-) meli navzdory rostu pro jistotu fora nikoli minutu, ale 2. Moje drze poznamky odmenil Ice suchym konstatovanim, ze jsem blbej ;-) Taktika byla jednoducha. Lena pojede delsi spice tak 90s, ja kratsi tak 60s. Taktika vydrzela asi tak prvnich 15 minut ;-) V kopecku do Odolenky bylo jasne, ze delka mych spici se bude blizit nule a Lena pokryje zbytek. ;-) Coz neznamena, ze jsem se flakal. Naopak. Pak uz to bylo celkem jednoduche. Mlha prede mnou a ustrelujici kolo v zatackach pode mnou. Pak drobny zablesk, kdyz jsem ke konci 2. kola sjeli G+I a hruza v mych ocich, kdyz jsem dostal strach, ze nas zase v poslednim stoupani sjedou. Dobre to nakonec dopadlo, posledni minutky jsem uz nic nevnimal. Nakonec cil splnem ze 2 tretin, a velka gratulace Kolikacovi se Semdou, kteri ukazali, ze na vtipky ostatnich nejsou namiste! A diky, Leno, ze jsi mel se mnou trpelivost! Bylo to paradni.

  
  
  
• Hanato – Pohádka s dobrým koncem - přežil jsem :-D
  
  

  Bylo, nebylo, když se našel dobrovolník (díky Ježku), který se rozhodl risknout to a přetrpět to se mnou, tak jsem se rozhodl že pojedu :-P Jako cyklista, který se celou zimu válel v posteli nebo proseděl u počítače jsem neočekával žádný zázrak Onoho osudného dne se probudím až kolem osmé a jak tak koukám ven z okna, tak ven z postele se mi moc nechce - prší, sice ne moc, ale přece jen dost na to, aby to změkčilou duši jako je ta má pořádně odradilo Na(ne)štěstí jsem slíbil, že pojedu a tak mi nezbylo nic jinýho než z postele vylézt, nasnídat se a připravit sebe i stroj.

  Časově odjezd autem bez problémů stíháme (ženuška jede jako pozorovatel a já už pomalu začínám přemýšlet, kde asi v Klíčanech je areál bývalého ČSAD. Tento problém se naštěstí vyřešil sám, když jsme na jednom kruháči dojeli Kolíkáče, který nás bez problémů nevědomky dovedl na start. Zde už pln elánu a chuti závodit čeká Ježek, který pln netrpělivosti nezapomíná poznamenat, že s tím převlíkáním a přípravou vypadám jako bych se chystal na maraton a ne na časovku co bude za hodinu hotova Takže než jsem se rozkoukal, už měl v ruce čísla a šli jsme se projet. Obkroužili jsme jen krátké kolečko (Klíčany, Panenské Břežany, Baštěk, Kličany), provedli poslední předstartovní přípravy a hurá na start.

  Na trať jsme vyrazili jako devatenáctí v době kdy ještě nepršelo (po chvilce ale stejně začlo . Po chvilce jsme našli tempo s Ježkem v čele, které jsme v podstatě udržovali až do konce závodu, protože já byl rád že mi neujíždí Celá naše komunikace se zmenšila na moje chrčení, funění a občasnou odpověď: "V pohodě, já se kdyžtak ozvu...", když se Ježek ptal jestli to zvládám Takže časovka dvojic v našem podání vypadala jako časovka jednotlivců pro Ježka a pokus o uvisení pro mě... Každopádně musím poděkovat fotografovi, který nějakým zázrakem zvládnul vyfotit jediné dvě fotky na kterých jsme se mnou v čele - podal výjimečný výkon, protože to určitě nebylo lehké

  Nakonec, i přes nástrahy počasí v druhém kole, se nám přeci jen podařilo dojet do cíle. Oficiální výsledky ještě neznám, ale tachometr mi ukazuje, že nám to trvalo asi hodinu a devět minut, což sám za sebe hodnotím jako velmi dobrý výkon a tímto gratuluji Ježkovi, že to celé tak pěkně odtáhl: "DÍKY!"

  
  
  
• Šemík – Břežanská osma
  
  

  Moje tuším pátá časovka dvojic, z toho čtvrtá s Kolíkáčem. Sakra to byl ale mazec. Čím víc ostatní najíždějí kilometry, trenují, tím větší mám motivaci všechny porazit ... hlavně Iceho samozřejmě ... taky Gejzu, ten mi s Pilkou ufrnknul na PRSu ... jo Quita, ten mě na PRSu taky dal ... Mlhoše na jeho superkole no jéje. S Kolíkáčem se v týdnu před časovkou ujišťujeme že je k poražení kde kdo. No bojová nálada jak má být, jenže tahle nálada mě v patek nějak opouští, něco na mě leze. Necítil jsem se vubec dobře a ráno mi Kolíkáč říká že jede jen kvuli mě. Že ve čtvrtek v Kolodějích promokl a že nachlazeni a to je radost. V autě se smějeme jaká jsme dvojka. Ale čert to vem, pojedem kaši a užijem si to. Stejně se těším jak malej. S Kolíkáčem je radost jezdit, vůbec neřešíme jak budeme střídat, jestli nějaké tepy nebo co. Já sundal z řidítek tepák i computer a měl jsem jasno, jedu s Kolíkem tak co bych řešil . Kolíkáč je jistota. Od začátku jsme vyrazili na max, jako snad každý rok první usek tahnu já a pokažde utrpení. Nohy jsou studený, nejede to, střídáme rychle před sjezdem do Panenskych Břežan už jsem zase na špici. Každy rok je to stejné, nohy se rozjedou až za vesnici, najednou je to o něčem jinem, paráda, nádhera, jedeme jak stroj. Jo jenže ten stroj zaskřípe kvůli mě už v zatačce v Předboji, jedu jak začátečník, málem nevytáčím zatáčku a musim skoro zastavit. Další problém se ukáže ve stoupání, hlavně v Odolené vodě, trpím a Kolíkáčovi nestačím. Potupně na něj špitám ať nahoře počká . Jo v kopcích jsem letos tragickej jenže Kolíkáč je držák. Zůstava se mnou, nutí mě ždímnout se ještě víc. Doufám že ty zvuky co se mi draly z ust nikdo nenahrával . Děs ale kupodivu jak se silnice narovnala nohy zase jedou. Na rovince jsem jel vždycky tempo nad udržitelnou hranicí s vědomím že mám za sebou mašinu Kolíkáče. Za ním co nejtěsnější hák, na špici maximální krev. Kolíkáči to byl nááááářez. Po projetí prvního kola hlásí Kolíkáč čas 30:30 a já začínám věřit že loňský čas zopáknem a sakra dopadlo to ještě lépe. Čas 1:01:44. Jo vím, že to co jsem sesmolil není žádný report ale myslel jsem to jako poděkovaní Kolíkáčovi. Kolíkáči, díííík .

  
  
  
• Kolíkáč – Prošité duo
  
  

  Cyklistika je hlavně o pocitu, můžete být závodník, mít najeto tisíce kilometrů, mraky vyhraných cílových spurtů, ale někdy přijde silnější zážitek i pro nás „turisty“ ve chvíli, kdy to vůbec nečekáte. A to se stalo v sobotu. Moc jsem nevěřil, že můžeme se Šemíkem vylepšit svůj čas z minulého roku, přece jenom zimní příprava se nám moc nepovedla a i zdravotní problémy před závodem nám jasně naznačovaly, že to nebude to pravé. Ale bylo!
  Jak píše Šemík, žádná taktika, prostě soda hned od začátku, krátké špice, automatické střídaní, kdy stačí jen lehce trhnout loktem. Ano, Šemík je rovinář, jakých moc neznám, roztočí takové tempo, že sotva popadám dech abych se zahákl, a letos to bylo ještě znásobeno jeho hrazdou, prostě zalehl a jelo se. I díky tomu jsme byli např. schopni znovu předjet Vencu Cafourka, který nás před chvíli docvakl v kopci, to byl pocit! Stoupání se snažím tahat já, jedou se mi nad očekávání dobře a hlavně s pocitem, že Šemík sice trpí, ale nechává tam naprosto vše, aby jsme moc neztráceli. Pravá euforie přichází před cílem, vypadá to, že opravdu zkrátíme svůj pobyt na trati, poslední brdek a řveme na sebe VELKOU a už to ládujeme do cíle, prší nám štěstí, jsme zcákaní od hlavy až k patě, ale ten pocit se nedá popsat! Šemdo, my prošité duo, jsme je zařízli ! Díky!
  

  
  
  
• Bigmig – Floyd Landis
  
  

  http://bigmig.wz.cz/zavody08b8.php