Akce Břežanská osma 2007

Akce Břežanská osma patří do kategorie CKKV Hobby Cup. Datum: 2007-04-21.

Nejdelší varianta má délku 37.00 km.

Propozice :: Mapka :: Profil :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Fotogalerie

Historie: 2003 :: 2004 :: 2005 :: 2006

• Kolíkáč – Šemíku díky a za rok se zase těším
  
  

  Břežanská osma se zase povedla, letos jsme se Šemíkem nastupovali bez zdravotního handicapu a naplánovali si jednu "osmu" za 31 minut. Hned po startu se o tempo začal starat rychlík ze Žižkova, jel pro mě neskutečný kule a nechtěl ani moc střídat, já totiž jen spíše visel a tiše trpěl a říkal si, jestli toto vydržíme, tak potěš ... za Velikou Vsí pod prvním magneťákem ukazoval budík průměr málem 45km/hod., cestou nás nabudil jeden milý řidič, který nás osvěžil sprškou z ostřikovačů a pak na horizontu fotící Rainy v koruně stromu - díky. Stoupání jsme dřeli co to šlo a navzájem na sebe řvali, byli jsme v tranzu, ohlídané zatáčky regulovčíky jsme projížděli na hraně a v cíli prvního kola jsme si mohli říci, jo vypadá to dobře, čas někde kolem 00:31:10 a jelo se dál, já se konečně trochu rozjel a tak jsem byl rovnocenným spoluhráčem na rovinách, v kopcích jsem měl mírně navrch, ale musím smeknout před Šemíkem, který krásně visel ... když jsme zahlídli před sebou Jestřába s Hynaultem, tak adrenalin dostoupil vrcholu a cesta do cíle se proměnila v boj o každou sekundu, ještě dole pod posledním kopečkem jsme věřili ve vysněný čas, který ale na stopkách zlověstně utíkal, takže nakonec o 21 sekund jsme přetáhli svůj pobyt na trati ... ale nevadí, užili jsme si to vrchovatě, nechali jsme tam všechno a to je důležité ... Šemíku díky a za rok se zase těším ...

  
  
  
• Bigmig – Ještě jednou hoši z CKKV díky!
  
  

  Ráno si dáváme sraz s Hankou už v 9.30 na Ládví. Je děsná zima ve stínu i na slunci a do toho fouká studený vítr. Docela sranda zima. Máme na zádech oba batůžky, ale nic teplého na sebe v nich. Jedeme do Klíčan na start přes Kobylisy a Zdiby. Jak jsem byl na Bášti úplně poslední, tak zde jsme pro jistotu ještě o 10min dříve. Registrační stolek se teprve instaluje. Klepeme kosu a čekáme, až se ten kolotoč rozjede. Komfort registrace je čím dál tím lepší, jen zaplatit a vyzvednout čísla. Vše je již předem v počítači. Paráda. Máme 2 hodiny do startu tak si pojedeme projet trať.
  Hanka jako žena dostává přednost ve sjezdu do Panenských Břežan a já jen koukám kde je píseček v zatáčkách. Ale né, trať je v pohodě a bezpečná. Ostatně jako vždy. Zima je stále ukrutná a nedaří se nám rozmrznout ani na slunci. Vítr trochu fouká, ale zažili jsme tu oba už divočejší větry.
  Taktiku střídání jsme pilně trénovali již ve středu na Štěchovický a tak ji teď dolaďujeme v praxi. Ještě odskočit do řepky a bude první kolo doma. Zbývá ještě půl hodiny do startu, tak dáváme tu menší nulu osmy. Zkouším se rozjet, co to dá a vyhnat trochu tepy do červených čísel, Hanka už jen lehce dolaďuje formu. Přeci jen sundáváme vestičky i když horko na to není.
  Start. Hanka to napálila jak z praku. Rychle jsem se dostal před ní, abych jí gentlemansky pustil do panenských zatáček. Všecko v pohodě, až na to že dole při výjezdu na hlavní hned míjíme dvojici HICu. Naštěstí se to obešlo bez maléru, a my můžeme zabrat na Předboj. Na rovinkách se přibližně stejně střídáme, abych mohl odtáhnout kopec v Odolené Vodě. Tam letos zase tolik nefoukalo, takže jsme mohli jet chvílemi přes 30km/m. Ale opravdu jen chvílemi. Jako vítr se přes nás přenesl Kralovický uragán, startující 3 min za námi. To jsem tedy nečekal, že takhle brzo, ale zajímavý je, že ve stoupání nám neujížděli. Hanka se za mnou drží statečně, a když slyším že mi funí do uší, tak vím, že ještě můžu přidat. Ano a už jsme nahoře v Ďolínku. (i to je zde možné). Nastává klidnější pasáž do Panenských Břežan, ovšem po silně rozbité silnici. Jako malý chlapec si zde ještě pamatuji koberec, ale to bylo někdy před maturitou v minulém století. Ale zpátky k závodu. Už to frčíme do Báště a poslední stoupání prvního kola před nám. Zase rozbitá silnice a tady se jede na krev, hlavně někam nevlítnout do díry. Hanka se ve stoupání drží statečně a nedává mi šanci si odfrknout.
  Druhé kolo zahajuji mohutným lokem z bidonu, abych ho netahal zbytečně. Máme čas těsně za hranicí půlhodiny. Vypadá to slibně, ale aby nám nedošlo ve druhém kole. Hanka jede zase dolů do Břežan a řeže si ty svoje zatáčky a já za ní, tak abych jí dole zase předjel. Síly ubývají, ale dá se to vydržet. Hanka vždy zezadu vyletí jako vítr a já mám co dělat aby mi neujela. Pak když už cítím, že mám zase dost sil vracím se na čelo. Spolupráce nám klape na jedničku a je to znát. Jako větřík se přes nás přenesl Malina tažený svým SOS expresem, startující 2 min za námi.. To jsem tedy taky nečekal, ale realita je taková, ale zajímavý je že ve stoupání nám neujížděli. No to už jsem někde slyšel. Blížíme se kvapně do cíle a já čekám, komu z nás dřív dojde. Hance zjevně nedochází a já si to nemůžu dovolit, protože mě ze zadu furt hecuje. Cílové stoupání z Báště se jede už nějak ze setrvačnosti a zajímavé je, že předjíždíme zde nejcvíc šlapkovských i jiných dvojic. Docela chumel. Cíl 1:01:35 Tak to je paráda. Jsme v první třetině výsledkové listiny. Kategorie Mix by měla být naše, ale největší konkurenti Lu - Coolmen jsou ještě na trati.
  Přesouváme se do Klíčan do místní restaurace a sháníme něco k snědku. Nabízí se jen klobása Naštěstí Hanka někde upekla kuřecí plátek a tak nezemřeme hlady. Jak sedíme dlouho už je zase ta děsná zima co ráno. Vyhlášení se trošičku protahuje, tak tuhneme dál. Nakonec nás hřála nejen zlatá medaile, ale i krásné švýcarské hodinky. Ještě jednou hoši z CKKV díky!. Byl to zase super den. Na zpáteční cestě jsme se jeli vyjet přes Kralupy do Prahy.
  záznam z Polaru