Víkendový etapák završit Benyho prasárnou. Nějak není sil něco měnit na kole po sobotním TdF, tak nechat exalith a nové pláště, defekt na tomto závodě prostě nechceš. Luke mě nabere a cestou probereme sobotní zážitky. Parkujeme vedle Kapra na louce plné závoďáků, starťák lítá všude okolo. Luke to šponuje do neskutečných výšin, když zahlásí, že nemá tretry. Za chvíli, že nemá ani helmu. Volá manželce, jestli by mu to nepřivezla. Cesta podle navigace 48 minut. Start je za 44 minut. Prý to dá! No ty wadooo! Do toho všeho syčení ucházející duše. Ne to nejsem já, ani Kapr, ani Laco Šindelář. To je zase Luke! To je tedy den!
Kapr jde za Benym, jestli by šel start o pár minutek posunout. Prý max. na 10:33. V 10:32 přijíždí Luke jako celebrita zepředu do první lajny v helmě a v tretrách. Povedlo se! Dnes prý jede na Oťase, který přivezl novou vycházející hvězdu, svého syna Ringa. Já chci jet s Kaprem. Start!
Stojím hodně vzadu a probít se vpřed je značně nesnadné. Ale věřím v první brdek, že se snad ke Kaprovi přisaji. Zatím je to brzda plyn, kecám s Honzou Kulhánkem. Ostrý start a jede se šrot. Nějak nemohu rozpohybovat nohy a valí se to přese mě. Již je tu orange vláček, který táhne Luke, za nim předpisově Oťas s Ringym. A já jen bezmocně koukám! No ty wado!
Konečně první brdek a já se sunu dopředu. Ale Kapr je hodně vysoko. Tak mám v hlavě záložní plán, že pomůžu Lukovi s Oťasem. Motám se nahoru, ale už to prasklo a Kapr je o dvě grupy přede mnou. Kolem mě se formuje skupina s Tondánem, Králem a Mirkem Tůmou. Je nás kolem 10-15, ale není sil to sjíždět. Grupa před námi se spojila s Kaprovou a zdá, že je vymalováno. Nechci přitáhnout Tondána ke Kaprovi, tak zalézt dozadu a přemýšlet co dál. Oťas nebo Kapr?
Brdek v Dolánkách se konečně cítím lépe a nohy jedou. Dostávám šílený nápad, že zkusím Kaprovu skupinu sjet, pořádně se ztrestat, za svůj tradiční tragický začátek. Vrchol Dolánek tedy nastoupit a odskočit skupině. A hned je tu polňačka, ale nohy jedou a skupina na mě nereaguje. Uááá! Kameny lítají, nohy drží a já si to začínám užívat. Na přehlednějších úsecích vidět doprovodná auta za Kaprovou skupinou. Držet furt přes 300 wattů a gumovat si držku. Jedu časovku, sliny lítají, ale zdá se, že se pomalu přibližuji. Sekat zatáčky, vesnice letět, co to jde.
Nádherných 10 kilometrů, kdy jsem chvílemi uvadal, ale zadní světla doprovodného auta mě vždy probudila. To dáš!!! A taky že jo. Doskákat mezi auty ke Kaprovi a zařvat jedeme! Michal Běhounek se ptá, v kolika lidech jsme přijeli. Odpovím, jen já sám… No fíha! Zdá se, že vůbec nejedou, po tom šrotu, co jsem jel před chvíli. Jsem pacient, kdybych zvládl začátek, mohl jsem jet s čelem
. Ne, jsem spokojen, teď si jen ohlídat bráchu, kdyby náhodou měl někde problém. Ale není to třeba, jede jako z partesu. Skupina je to vypečená, včetně něžného pohlaví Pavli Havlíkové nebo Hanky Doležalové.
Mcelák jsme zvládli, i když na chvostu. Do 60 km i ty polní úseky byly bez problémové, kolo čisté, až jsem si říkal, že to je dnes nějaké jednoduché. Ale pak to přišlo. Závěrečné segmenty byly jen pro otrlé. Bahno, louže, prach, pravá klasika! Před Loučení odjel Michal Běhounek s Jirkou Baierem a ještě s někým. To byla škoda, že jsme nepohlídali. Za nimi se vydal Robert Kleiner, tak přiložit nohy k dílu na špici a po chvíli jsme ho sjeli.
Pak si s bráchou společně potvrdit, jak jsme posekaný a v posledním úseku mě vysílá dopředu, že už to nedá. Ale pod Sýčinou ho zpět přitáhne Milan Miller. Nechali jsme tam Laca a Milana Beránka. Tak aspoň něco
. Cílový kopec chci pro sebe, ale už to nějak nejde. Nohy bolí a bolí a na nějaké výraznější zrychlení není. Škoda, kdybych neblbnul na začátku, možná by zbylo více do závěru. Ale i tak spokojenost, to sjetí skupiny si budu dlouho pamatovat, a jízda s týmovým kumpánem je vždy naplňující! Luke nezklamal a projevil se jako skvělý domestik. Oťas tam stál a bral bronz! Beny díky za tuhle prasárnu!
::
Propozice ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Foto