Akce Montana 24 2025

Akce Montana 24 patří do kategorie Ultramaraton. Datum: 2025-05-30.

Propozice :: Celkové výsledky :: Diskuze :: Strava

Historie: 2012 :: 2014 :: 2022

• Bobek – Montana24, červen 2025, pohledem z horského okénka:
  
  

  Kamsi se nám vytratilo lákadlo na prestižní mistrovství republiky horolezců. Tak si napíšeme report, protože o ty je tu zájem především a to i v externích kruzích.
  
  Už ani nevím kdy, možná to bylo kdysi za aktivní činnosti kolegy Myšáka, proběhla z mé strany registrace na webu Montanaklubu. A zřejmě paměť tohoto serveru vyhodnotila, že je forma adekvátní a bylo by vhodné se aktivně zúčastnit, proto přichází info s termínem a přihláškou. Letmé připomenutí propozic, trati s převýšením a hlavně kalendáře jak jsou na tom Doksy a Kozovazy. Ejhle, je tu díra a tak přihláška letí obratem zpět. Žádné zpětné potvrzení se nekoná, avšak nelením a pilně potajmu piluji výdrž při úterních dobrodružstvích JCL. Chlapci si jistě říkají jaký sem netalentovaný časovkář, neodpustí si ani pichlavé poznámky k umístění. Za to v Doksech na terase už cosi tuší, a tak potichoučku přikyvuji, aby se po pravici sedící Dan Polman nepoplašil a nezajel nám do zelí. Ano, jsme zpět v ultra klubu, tentokrát 24h v nádherných Žďárských Vrších. Zázemím je kemp se stejnojmenným názvem přilehlého rybníka, Sykovec, kde jsme na přelomu roku šmrdlali jedny z prvních bruslí.
  
  Příprava tedy tak nějak šla, pocity relativně dobré, cíle nejsou veliké. Ono 24h s převýšením 170m/1kolo nezní příliš výletně, ale budiž. Atakovat 500km a umístění ať si dělá co chce je úmyslem. Navíc Everest dle kalkulace, je o několik metrů více vzdálený. Ranní výprava a přesun, je znatelně víc stresující než myšlenky na výsledek. Až v N Městě se situace pod slunečnou oblohou zlepšuje.
  Jak znám Vrchy a Vysočinu a hlavně v jarním období, není radno cokoli podcenit, přibaleny jsou blatníky, pláštěnka, vše 3x a ještě zimní bundu a rukavice Nicméně od začátku se nic extrémního nekoná, ba naopak, tahám zbytky opalovacího krému UV50 z Francie, který jsme zakoupili tenkrát s Prófou... Po registraci něco pomalu připravuji a získávám klid na snědení oběda. Do startu cca 1,5h, dám si i krátký šlofíček protože ten se tu zhodnotí nejvíce. Kapsy není třeba extra ládovat, jelikož se krouží okruh 10,7km. Beru první z 8 banánů, pytlík datlí, suk a dva plné bidony Iontmaxem 1000 (dle hydratačního plánu Isomax 1500 proběhl den předem a ráno).
  Na lajně mě osloví jakýsi Pavel že zná Barbánka a Káju. Více toho nestihneme, pomalu se řadíme a je odstartováno. Rozjetí nemělo extra smysl. Samozřejmě byly odstartovány obě disciplíny 12/24. Zařazen v první třetině abych nepůsobil za chrta, balík se pomalu rozjel a v předu se jede poměrně tempo. Za chvíli sem sám, přede mnou pouze dvojice ke které si je třeba trošku přišlápnout, kolo dáme s avg 30 a to už kluci sondujou kterou variantu jedu a že aktuálním tempem to vidí na 800km... Jen jim pokývnu a jedu si svou, kluci pomalu poodjíždí, za sebe nekoukám, brzy se přede mnou objevují sjetí o kolo. S holkama to vychází tak 2kola a kousek, potkávám ty samé. V kategorii M se moc neorientuji, pár letitých vytrvalců registruji, ale silnější kategorie nikde vidět. Nicméně km nabíhají, na 100km doplňuji pití a jídlo, průměr se drží lehce pod 30. Po chvíli 150km a blížící se bouřka. Začal se hlásit i větší hlad, neváhám a dojídám zbytek rýže od oběda, sázím blatníky, návleky. Je 18:13 a do noci nemíním jít s mokrým zadkem. Daří se, asi 3 kola stále v dešti, ale pak už lze sundat pláštěnku a točit s blatníky které odvádí zásadní práci a poskytují dokonalé pohodlí.
  Ve 21:47 sundavám blatníky. natočíno je 220km a průměr se drží na 27. Kolem půlnoci je jasné že 500 bude s přibývající únavou dost na lokty, ale stále to jede. Opadl již i velký turistický ruch, hlavně provoz ve Fryšavě a výletníci u hotelu Medlov, kde se pohybují hodně děti a pejskaři. V kempu u rybníka Medlov přisvěcuje na cestu táborový oheň.
  Čas pokročil, obloha silně potemněla a oheň dohořel, ve 2:30 zapisuji 300km/5000mup/25,5avg. Potřeba je doplnit pití, k jídlu letí druhý tuňákový salát, a pár maličkostí; chvilka odpočinku, na kolo mě ve 3:10 táhne jakýsi hlas od kontrolního průjezdu: tak to nemusím spěchat. U Fryšavi sjíždím jedno mtb a v lese za Medlovem se mi po jednom kole navíc daří dojet jakýsi rychlejší stroj s nástavci. Borec hlásí že jsem si nějak dobře odpočinul, zjišťuji že má natočíno o 3 kola více, ale neměl odpočinek. Z repráků mu jede techno; za chvilku jej nechávám odjet a držím si své ležérnější noční tempo a vyhýbám se žabám řádícím celou noc na mokré silnici.
  Pomalu se začíná objevovat svítání. Zvláštní je, že se světlo na obloze objevuje na západní straně. To si vysvětluji odrazem v přetrvávající oblačnosti. Přidávají se ptáci a na pastvinu doráží první kravky s telaty. Kolem 5h už je dostatek denního světla, na vých se objevuje Pohledecká skála, severně pak Buchtův kopec. V 6:30 se dostavuje očekávaná extra krize a navíc hlaďák, zima i na návleky a vestu. Kotvím a futruju, nedaří se mi vyjet dříve než opět po 45min.
  V zásadním problému delších zdržení vidím pohodlí auta. Přikrýt se dekou spím až do vyhlášení. Zázemí dobré, ale zbytečně odvádí pozornost.
  
  Zbytek do vyhlášení se zdá nekonečný, ale utíká poměrně rychle. Kolem 8h se přidávají klidnější povahy, dámy a děti, navíc mě zdraví Luděk a předává pozdrav pro Honzu (ani A, ani B)... Šlapky zde mají prostě jméno.
  400km už uteklo jako voda, a zbývajících 90 km už je laborování s časem kde se ukazuje, že to bude hodně těsný. Ještě na 70 panuje napětí, ale 50. km již říká že poslední snaha o okruh nemá cenu déle než v 11:10. Nejrychlejší dávám za 26min, pomalejší za 30. Pocitově se však jede velmi solidně, v nohách je sice cítit napětí a únava, ale to vše rozbíjí kolem přítomná atmosféra a 2 kola trvající vylejvák, kvůli kterému již nestavím. V 11:10 se doopravdy dostávám do zamýšleného posledního okruhu. Dorážím v 11:36 a přichází poslední hec pořadatelů, nicméně s pokorou to balím na 481,5 km. Domnívám se, že kolo by ještě vyšlo, ale s únavou již nehodlám riskovat. Vždyť sjezdy k Medlovu a z Rokytna atakují 70km/h…navíc dle info; náskok 1. jest 4kola (524km).
  A protože nebyly žádné velké cíle, s nájezdem (ač se může zdát, že se jedná pouze o nájezd) a umístěním pár km za 1. příčkou se lze více než spokojit, podobně jako v porovnání historických výsledků. Pobalím věci, na terase připomínající vyhlášení Praha Doksy prosvěcuje slunce, mají tu i Česnečku… Při vyhlášení zjišťuji, že Pavlem je vlastně v začátku zmiňovaný Pavel Strnad, vítěz závodu. Vyhlášení provedl ředitel závodu, známý český horolezec Radek Jaroš za dohledu rozhodčího Jirky Havla.
  Dle termínu horolezectví lze spíše než - dosáhl výsledku - říci, bylo mi dovoleno natočit pěknou dávku km. U čehož lze připomenout rčení kamaráda cyklomotobruslovčelaře Turisty:
  mrtvých hrdinů jsou plné hory, tak:
  pomlácených nevyspalých cyklistů by se ve škarpě také pár našlo.
  
  Díky za pozornost kdo přečetl až sem, navíc těm, kteří se mi osobně zmínili a zmiňují, jaký blahý vliv má tato Šlapkovská edice.