Dnes VAJSPREZIDENTODUO! Natěšen na klimatoskánskou sobotu, překvapen jak moc to nahazuje a s obavami na nízký počet švihařů dorážím na legendární kolodějoodpojovací křižovatku Uhříněves Hájek Nedvězí. S mírným zpožděním ale přece doráží čtveřice a bez Žáby! Ano Žába s otazníkem ani bez prostě není. V poklidném tempu tahaném výhradně Lukem rozdýchávám na své pětce ale v lajně tuto velenezvyklost a z klidu mě vyvede až hejno srnek, když špicařka zařadí 1000W+ , jo aspoň takto tu Žába je, a na poslední chvíli nám kříží cestu, otestuji tak aspoň ranní účinnost zmáčených kotoučů. V Kounicích 6 kusů, Ok, na jedenáctce za 5 dvojičkami na pohodu. Licencomág Kapr jako my všichni bez oranžkombošky, licence ale on i bez přilby , zase nová bejkárna (Bejk jezdí bez přilby kromě Krakonoše pořád...) a na své trojce na druhou stranu absolutně předpisově zalehává za vedoucí vajsprezidentoduo, ano Luke s HonzouB zašpuntovali špic , paralyzovali všem waťáky na 200- , rozslintali všechny poučkové trenéry a 20 km tam nikoho nepustili a jelo se vzrorově oranžvýletně. Ano Roberte , jsi tu a řveš blahem Absolutní VELEParáda, úplně tě vidím, slyším, cítím, jako bys slastnil vedle mě. Pár Hovad jinak ve špicoabsencí poznamenaného oranž balíku sice zůstává, ale absolutně bez šancí, první miniminibrdek a naopak se ještě zpomaluje, no to by Žába zmrznul, nezahřát se ani na horizontu, ale ono fakt není třeba , probouzející se paprsky prohřívají únorové vlhko a osychá kromě mých očí i silnice pod námi. Nevadí rozjížděcí netempo, emocuji nad kompaktní desítkou přede mnou a nepřestávají mě udivovat 4 banány na zádech Nemiho, švihaři vozí na zádech leccos?!, ale tohle jsem ještě nezažil, muselo to zvednout jeho kolumbijskou váhu aspoň o 10 % a tak nezvykle parkuje stále vzadu, vím ovšem, že jeho chvíle jistě přijdou. Na špic se propracovává Martin s Čespou a to zase pozor , teď se tempo začne nenápadně zvětšovat, samo a první MOC začíná vybublávat od dnešních vajsprezidentodua velitelů. Před Velimí , jak signifikantní , pavé a všichni začnou šrotit , tohle nikdy nepochopím ,ale užívám si telepaticky Robertovu Parádu a odskočenou Žábu. Nevadí mi vůbec tento pomalejší rozjezd, vím, že šrot přijde... Před KOlínem první odpojovačka a už jen v 9ti lajnujeme až do centra, tady se avízovaně odpojuji, 170 km by bylo na mě fakt zbytečně příliš, , mám první trénink, prvních 55 km dnes úspěšně za sebou a parkuji na benzínce, kde si vzorově hoďku zrelaxuji, přičemž neopomínám do kontejneru zahodit nejen jednorázové rukavice ,ale i staré tílko, jenž dopoledne mezi karbonovým termoprádlem za 1,8 W a komboškou též zrychlující pro změnu zase o 2,1 W , jenž tolik posloužilo, jo neumím být špatně oblečen, a to po celý den... a pak tradičně zkratkuji , vyrážím v neskutečném azůru naproti vstříc druhé fázi dnešního "výletu" . Dokonalý itinerář včetně očekávané zbylé šestky nad Roztěží , jenž proti mě drtí první z tradičních brdků, jež šperkují posledních 55 km , jakoby byl předzvěstí toužebně očekávaného a od první minuty se do puntíku naplňujícího cykloscénáře. Ano od této chvíle se po rovině valí a kopce si každý jede dle libosti a nahoře se čeká, prostě Paráda. Na prvním horizontu Nemi v háku se mnou dojíždí nejen Martina , ale následně i poslední banán, což nemůže být předzvěstí ničeho jiné než budoucích velešpicí. Luk dodává, na co jedeš ty, no přece na emoce a zase a opět a vrchovatě , aby ne Roztěž, Zásmuky, Hryzely, Krymlov , absolutní od Kutnohorská klasika. V hákovém Krymlově zawattí Čespa a chytá ho jen BezBanán, Lukáš na zlomek vteřiny se myšlenkově zvedá, ale pak si to nechává na příště a na jednici, já tohle nepokouším, hlídám si videa a nechci být zpaparazziován na samotce odpadlý, hákuji Martina, jak je ostatně i zdokumentováno a pomalu je dieselový tempem, no samo on , já na šrot, téměř docvakáváme a z Krymlova, to už je jen tradiční legendární kolodějošrot, kde ani zapřísáhlí výletníci nedokáží odolat a kde ani Robert nenadává a ač dnes omluven naopak nás řevem s Parádou tolika bájnými historkami opředenými posledními a vždy až z posledních sil leč přesto a i právě proto tolik rozradostněnými kilometry stejně žene až do vany. Čelo vzorově zdobí Jenda a BezBanán Nemi a my vlajeme za nimi, já si nenechám ujít trojku za Lukem a má přední 29 olízává (jako líže Líza z Liberce tj. jen vsuvka hypermoderní LGTBQ+ výuky češtiny ... ) jeho vodorovnou zástěrku ve šrotu až do Babic, kde se odpojuji, a chci v klidu dotočit , ale vytáčím tak maximálně gravelistu přede mnou, co mě chce marně odpárat...¨
JO zase jednou neurvatelný Sukes, jo jak jinak bez Žáby?!