Akce Kamenné Mosty 2023

Akce Kamenné Mosty patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2023-02-18.

:: Trasa :: Diskuze :: Foto :: Flyby

Historie: 2021 :: 2022

• Žába – Polokamenné mosty
  
  

  Další zimní dvoukilo, které jsem nechtěl jet Uprostřed zimy je to boj o přežití, nelidské utrpení, spařená kůže z horké vany. Ale také je to pokec s bomba partou a vlastně sdílené utrpení nejlépe chutná. Od středy jsem měl naklikanou sólo trasu někam k Berounu, po větru domu.
  Ovšem čtvrteční Dráty vše mění. Camrda se po dlouhé odstávce teprve rozjíždí a chce jet jen půlku! První domluva byla, že to pojmem volně. Jenže to čtvrteční Dráty měly být také jen protočit nohy... Navrhl jsem zpáteční trasu po 611, krásná příležitost dát si Poděbrady - Praha ve svěžím větru " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" />
  
  V pátek připravuji kolo, důkladně jsem ho vyčistil, promazal. Váhám nad blatníky, bude sucho a ve větru budou jen překážet. Nakonec jsem byl líný je sundat a svou lenost kvitoval už v noci. Slejvák pro jistotu namočil cesty ještě ráno a tak pěkně na mokru od prvních metrů.
  
  Z kruháče vyjíždím a rovnou nadělím startovní pole a na T si to pěkně vyslechnu. Poučím se a zbytek cesty se důsledně špici vyhýbám. Miluji jízdu ve skupině po větru. Je krásné ticho a nechá se pokecat s celým balíkem. Pneumatiky sviští, kilometry ubíhají, je teplo, dokonce prosvítá přes mraky sluníčko ... v balíku je dobrá nálada. V nejlepším se odděluji a s Camrdou míříme z Velimi do Poděbrad. Pořád volné tempo spíš na bočním větru. Už to není na pokec, na státovce je strašný provoz. Chvilku prší. Několikrát ohozený vodní tříští z předjíždějících náklaďáků je pruda, už aby tu byl kruháč v Poděbradech.
  
  Na kruháči pípnu interval, hodím 53x11 a tradá proti bouřícímu živlu. Camrdu mám v háku, ohleduplně nechytám oblouky a ani se nějak nekrčím na řidítkách. Bolí to nějak málo, přitlačím. 10 minut pryč, výkon parádní, nohy drží. 25. minuta a já jsem v háji. Nohy v plamenech, tep leze nahoru, nemít Camrdu v háku tak na to dlabu. Vichr sviští kolem uší, funím, na pokec není ani pomyšlení. Na 38. minutě se na kruháči Camrda ptá jak dlouho jedeme, stěží odpovídám a pokračuji v tréninku. Uvědomuji si, že veze Garmin v kapse a asi pro něj může být můj trénink ještě strašidelnější než pro mě. Já přesně vidím kolik zbývá a můžu to kdykoliv zabalit. On nemá tušení a pokud si vystoupí, čeká ho dlouhá cesta do Prahy. Přemlouvám se k 45 minutám, 50 minutám. Přeci to nevzdám 3 minuty před koncem... Hodina, pípnu interval a odpadám do háku. Nemluvím. Vyšlo to jen před Počernice, buď jsem se flákal nebo fakt foukalo.
  
  Když jsme popadli dech, padlo že je super že už jsme v Praze, sprchlo. Prokousáváme se Prahou, únava ustupuje a přichází nová.
  
  120 km bylo tak akorát, pozvolna nesu kolo po schodech, z posledních sil se vysvléknu z mokrého oblečení a nořím se do horké vany. Nemám bodovky, ale v páře by beztak nebyly vidět. Jet ještě dalších 80, tak budu týden na odpis.

  
  
  
• Vláďa – Kamenný most
  
  

  Celý týden stalkuju předpověď počasí na sobotu. Chce se mi ven, ale jedno je jisté - v dešti rozhodně nejedu. V pátek se za den předpověď čtyřikrát změní, aby to nakonec vypadalo, že směr Kamenné Mosty pršet nebude a nebo potkáme jen malou přeháňku. Večer hodit Jezince kolo do trenažeru a připravit si oblečení.
  
  V sobotu ráno míchám pití a vyrážím směr Koloděje na sraz. Partička včetně Camrdy kolem mě prosviští tak rychle, že sotva zapadám do háku. V Kounicích nabíráme Kapra a spol. Hlášená urgentní čůrpauza hned za vesnicí se urgentně odkládá až na kopec. S údivem projíždím spoustu silnic v protisměru, spoustu dalších projíždím poprvé, protože jsem na ně nikdy neměl odvahu (kostky v Pečkách vystavily na dlouhá léta stopku celému sektoru).
  
  Po větru to celkem utíká, takže přichází Vrdy a nevrlá paní na benzínce s horkým kafem a studenými párky. V Kamenných Mostech najít jediný kamenný most, fotky a hurá domů.
  
  A tady končí legrace. Otáčíme se proti větru, občas Terezín. Naštěstí luxusně naklikaná trasa, takže můžeme jet přes celou silnici. Kapr chytá defekt, probíhá akademická diskuze, jestli kolem ventilku začínat nebo končit, popíchnout HonzuB, že má nějaký prázdný přední kolo a pokračujeme dál. Doteď teda nevím jak je to správně, když Kapr hlásí celou cestu, že mu skáče zadní kolo .
  
  Na špici se usazuje hlavně HonzaB, kterému to dneska vyloženě sedlo a u něj se střídá kdo ještě zrovna může.
  
  V Kostelci si vyprošuju zastávku v Penny, abych do sebe dostal nějaký opravdový jídlo a pak už valíme domů. S Kaprem se nakonec vracíme z kolony před Říčanama směr Strašín, nakonec možná kratší cesta pro Kapra. Když se odpojuje, ještě mu toho domů chybí docela kousek, moje hlava bez parťáka za zádama vypíná a tak se nějak motám domů.
  
  Bylo to dost výživný, kdybych takhle někde skončil sám tak to asi zabalím. Díky bando, měl jsem toho plný kecky, ale stálo to za to.

  
  
  
• Kolíkáč – Burlaci
  
  

  Vesnice Kamenné Mosty (německy Steinbruch) je část obce Žleby v okrese Kutná Hora asi tři kilometry jižně od Žleb. Vesnicí protéká říčka Hostačovka (přítok Doubravy) a její přítoky Zehubský potok a Doubravka. Vesnice byla pojmenována po starobylém kamenném mostu přes říčku. Most má tři oblouky a je dvakrát zakřivený. Je postavený z lomového zdiva včetně parapetů. Pochází patrně ze 14. století a jeho stavitel není znám. Podle jedné verze se na stavbě podílel benediktinský klášter ve Vilémově, jelikož most leží na cestě od Žlebů ke klášteru. V roce 1991 bylo zdivo mostu sanováno betonovým nástřikem. Tak tolik Wikipedie.
  Před pár lety to objevil Luke a naklikal trasu, když foukal východ. Minulý rok foukal západ, ale stejně se jelo. Nejinak tomu bylo i letos. Ale vlastně i tohle má svoje kouzlo, nejdříve frčet zadarmo a závěr si užít na plný prdy. Na Téčku nový borec, co rád jezdí dlouhý trasy a chce to zkusit s námi. Mydlí to statečně s odstupem za námi. Připravili jsme mu asi slušný závod, když vleze na špic Turista, Žába nebo Camrda, kteří tomu dávají slušně napít.
  Central sraz Kounice nás seskupuje do dvojiček a již poklidněji míříme na Pečky. Camrda se Žábou předem hlásí, že se odpojí na Poděbrady. Turista má taky choutky, ale zkouším ho přemluvit. Překvapivě podléhá temné síle skupiny, letos na vlak nepůjde. Alf s novým borcem před Kolínem to točí domů. Obdiv, v tom vichru, co se do nich opřel a teď si to budou kroutit na samotku. My si užíváme síly skupiny a průlet Kolínem přes historické náměstí, kde jsem nikdy nebyl. Za Kolínem nepříjemné šikmé koleje. Zvládly jsme je. Šraňky už tak ne, jelikož Vláďa si odskočil a spadly mu znova. Ale tohle nás nemůže rozhodit. Docela se těším na pumpu, jsem okoralý a to vím, že máme za sebou jen tu příjemnější část. Pumpa se povedla, puberťáci vyrazili z tepla domovů.
  Kamenné Mosty, fotíme všechno, co potkáme. Martin překvapivě dodržuje svoje předsevzetí navštívit v Chocni nádraží a do Prahy se dostat v jídelním voze. To gurmánská orange šestka to chce se vším všudy.
  Pánové to byla symfonie, doteď cítím tu vzájemnou nesdělitelnou euforii a natěšení, až se do nás opře vítr a navzájem si pomůžeme! Terezíny jako z učebnice, všeobjímající špice, které jedete pro kamarády v háku, kteří vám to za chvíli oplatí, abyste mohli snížit wattáž v závětří.... Jak kdybych v tom větru slyšel Kabáty: Burlaci! Konopný lana, tak ty už něco vydrží, zkaženej dech a čtyry deci pod kůží, nebe rudý, břízy brzo pokvetou a chlapi z nudy baví se ruskou ruletou, když svoje lodě proti proudu táhnou, navzdory všem kamenům!
  Posunovat každým šlápnutím ručičku tachometru k vysněným 20 km/h., když to tak bolí. Tohle se nezapomíná, tohle byla vysoká škola cyklistiky, nádherný 4 hoďky. Díky HonzoB, Vláďo, Mlhoši, Turisto a Kapře!