Akce Lužecká šlapka 2023

Akce Lužecká šlapka patří do kategorie Silniční závod. Datum: 2023-05-13.

Nejdelší varianta má délku 77.00 km.

:: Propozice :: Mapa :: Segment :: Diskuze :: Foto :: Flyby

Historie: 2014 :: 2021 :: 2022

• Vláďa – Teorie her aneb minimalizace ztráty
  
  

  V pátek večer pár zpráv na WA s Lukem co s Šlapkou, tedy tou Lužeckou. Z Unlimited určitě dorazí Martin Kubišta a David Fanderlík, takže jejich taktika určitě bude dovézt ho pod kopec a nechat ho jet, což řekněme si upřímně nemáme šanci, vzhledem k tomu, že od něj na JCL dostávám běžně minutu. Nakonec se předběžně domlouváme, že teda se zkusím zašívat a uvidí se jak se to vyvrbí...
  
  Ráno se sjíždíme v Lužci, z Unlimited ještě PavelD a Hulk, pak pár lidí co neznám, Pavel Kwacien a Marek Joska. Za chvíli se startuje. Letos tak nějak všechno dost v klidu, chvíli se ohřívám na špici někde okolo 280W. Starobydžovský nakopávač najíždím ze špice, tempo co mi vyhovuje, žádný nástup. Sukes v pohodě hákuje. Divný.
  
  Sjíždíme ze Staráku směr Smidarská Lhotka. Tam se najednou dělá díra, před dírou Žába, Luke, Hulk a někdo koho neznám. V balíku jsem na špici, přemýšlím co s tím, nechávám je jet. Vzpomínám na teorii her. Jak to bylo - jeden maximalizuje zisk, druhej minimalizuje ztrátu. Počítám na které straně dneska jsme, s ohledem na MartinaK asi čas minimalizovat ztrátu. Žába na Sázáváku zajel famózně a s Hulkem na tom budou relativně podobně, Luke mu pokryje nástupy a pokud něco, tak takhle máme šanci něco urvat.
  
  Nikdo nemá snahu mě střídat, tak pokračuju někde okolo 220W a jedu si svoje. Náskok úniku postupně narůstá, na špici se občas otočí PavelD, Kulhoš mě v tom taky nenechává, semtam někdo jinej, dost se snaží Pavel Kwecien, ale nikdo se nesnaží to vyloženě sjet. V rámci teorie her zůstávám u špice, abych si mohl pokrýž případné pokusy od Unlimited doskočit do úniku. V Ostroměřském brdku tradiční nástup od Davida, ale tak nějak to nemá žádnou šťávu, pak ještě jeden, ale nic z toho.
  
  David s Martinem se vezou někde na konci, evidentně jejich taktika je, že se pod kopec buď sjede únik a Martin vyrazí nebo počítají s tím, že náskok bude dost malý na to, aby to sjel v kopci.
  
  Za údolím kontroluju s Kulhošem na Garminu jak je únik daleko - cca 1km. Kotvím to dál, jedeme na Vidochov - MartinK jde v zatáčce na špic a začíná chvíli drtit solidní tempo. Ve stojce si nastupuje David, trochu přišlápnu, ale nesjíždím ho, jen aby neodjeli s Martinem pohromadě, ale nechávám ho v klidu větrat. Tohle nedá. Je to celý po větru, jaká změna oproti jiným ročníkům.
  
  Další kontrola strategie z teorie her ve sjezdu ze Studenova. Kulhoš mi tam parádně podržel špic ve sjezdu, ví že tohle fakt nemám rád (a fakt za to dík potom, co jsi přijel rovnou po noční z práce). Takže zpátky k naší teorii her - únik je 1.5km před námi, což znamená, že už pomalu sjíždí k Vrchlabí. Tohle vypadá, že MartinK bude muset fakt máknout, pokud to chce dojet a tudíž je to teď mezi klukama v úniku.
  
  Ještě jeden skoro nástup nebo špic od Davida, moc nevím k čemu. Najíždíme pod Benecko. MartinK nastupuje, když tam mám 350W a on pořád jede tak svěšuju. Jedeme ve 4, konstantní tempo - v háku tak 280W na špici něco jako 300-310W, celkem nám to všem vyhovuje.
  
  Tentokrát po větru, vítaná změna. Na Benecku jsme už jen tři, Marek Joska lehce přišlápne, tohle už nechytám, druhý kolega mu padá do háku. Ale mezera se moc nezvětšuje. Před sjezdem kolegovi padá řetěz, takže zastavuje. Nakonec sedmý místo.
  
  V cili Luke říká, že MartinK se sice děsivě blížil (dal nám v kopci sám víc než minutu - holt talent), takže se musel přestat flákat, ale nedal ho. Takže nakonec 1. místo pro Hulka (velká gratulace - po všech peripetiích se zdravím zaslouženě), 3. pro Žábu a 4. pro Luka.
  
  Teorie her uvedená perfektně do praxe. Cyklistika je sice krutá a počítá se hlavně výhra, ale střízlivě zhodnoceno jediná šance vyhrát byla takhle, nevyšlo to celkem těsně a MartinK dojel až na pátým fleku.
  
  Cestou zpátky výlet, hořické trubičky, zmrzlina, lehké mrholení, divný řeči, že jedeme jako hovada. No prostě klasika. Tahle sobota neměla chybu

  
  
  
• Luke – Nechci do úniku!
  
  

  Takže první polabská klasika roku 2023, jak se na tohle člověk těší. Až bude tvořit závod, tým pojede o vítězství, hlava bude šrotovat co je a co není správně a nohy budou protestovat, ale nikdo je nebude poslouchat, protože když jde o tým... ale letos teda smíšený pocity, Kolíkáč out, Kapr out, Technik nemůže, kde je sakra HonzaB, proč se škrtl Hulis. A další? Takže to vypadá na oslabení, navíc večer se jdu rozjet s dost rozhozeným žaludkem a pocity teda nic moc. Rovnou píšu Vláďovi, že to nebude nic extra a ať počítá s tím, že bude lídr. Naštěstí neprotestuje, je taky domácí, tak mu nic jinýho nezbývá. Ráno pak návštěvy wc jsou moje hlavní aktivita a do auta sedám s pěknejma křečema v žaludku. No fakt super stav, normální závod bych nejel, ale tady to bude o týmu a každej dres, i kdyby marnej, věřím, že může nějak pomoc.
  Na místě porada co s tím, každej se mě ptá, jak se mám (asi se na to lidi ptaj normálně, ale teď nějak mě to nějak víc irituje), ale prozradit to před soupeři nechci no. Navíc aspoń křeče jsou pryč, takže nějak vyrazím a uvidí se jak to půjde. Takže taktika je jasná, nenechat se vycukat a pokud možno vycukat zbytek. Kubišta velkej oříšek, ale třeba se ho podaří unavit a Vláďu ne. Nebo se to celý odehraje úplně jinak? Kdybych tak jen věděl...
  Jedem z první lajny, Vláďa se zahřejvá na špici. No já bejt leader, tak se zašiju a do Vrchlabí luštím sudoku, ale nechci radit, asi se potřebuje zahřát. Unlimited zatím posílá do úniku jen někoho kdo se co 10s otáčí, mám sto chutí k němu dojet a říct mu, že takhle se to nedělá. Vlastně bych ho tam nejradši nechal a úplně zastavil, ale Vláďa ho svým zahřejváním sjel. Řeklo se v klidu, tak ani nezkouším tradiční nakopnutí v nakopávači ve St. Bydžově. Pak se párkrát trhne, když lidi co nechtěj na špic před sebe pouštěj lidi co odstřídali. Taky se přidám, já na špic nevlezu než bude potřeba... a je trochu zmatek. Když se to sjede jsem u levý škarpy, za mnou tedy bez háku a musel bych buď brzdit, nebo bych se ocitl na špici. Ani jedno nechci, tak přišlápnu a jelikož po mě nikdo nejde (což chápu), tak jedu pryč. Po chvíli mrknu, co na to zbytek a vidím jak se řítí Žába +1. OK řikám si, já do úniku stejně nechci, tak ať jede, on má fakt šanci to dojet. Jen doufám, že nepočítá, že pojedu taky. Nechám se přefrčet. Je s ním Peter Gansel z Unlimited, to by mohlo i jet. Za nima pak letí ještě Jan Marek, mě neznámý. Žába ale ukázkově jede, nepřemýšlí. Já tedy musím háknout Jana, ten chvíli váhá, ale pak dojíždíme za Žábou a Petrem a začínáme točit. Po chvíli je jasný, že to za náma moc nehrotí. Nacházíme docela obstojný tempo, Žába jede "jako hovado", "démon" nebo "jako vždycky" doplň si co chceš, vše je ale pravda. Jan a Peter střídají, samo že míň, ale chápu, jsme dva z jednoho týmu. Já taky střídám, přeci jen se bojím, že by pak mohli přestat střídat taky. No co si budem povídat, fakt jsem do úniku nechtěl, když jsem se napil, žaludek na ty cukry nereagoval dobře, sníst gel jsem se neodvažoval, takže energie docházela. Na druhou stranu, fakt to byl sen, Žába to tam drtil, balík za náma přestal být vidět. Já se snažil jet ať máme prostě co největší náskok, bo mi bylo jasný, že se asi ve Vrchlabí nezvednu a nepojedu vstříc k vítězství. Akorát není moc příležitost Žábovi říct, že nejsem úplně ok, aby to soupeři neslyšeli. Nicméně když vidím na jaký vlně jede, asi je dobře, že to neví (nakonec v cíli potvrdil). Fakt jsem si to ale užil, moc si toho vážím a doufám, že bude možnost to někdy oplatit.
  Vidochov si jede Žába tak aby se nenastupovalo. Je vidět, že to nikomu moc nechutná, mám chuť zakřičet, že tam budeme zbytečně moc brzo, ale asi není čas na vtípky. Pak to Peter zkusí na rovince, bohužel jsem chtěl nechat vycukat kolegu Jana, ale většinu musel lepit Žába. Poslední brdky před Vrchlabím už jsou hodně na krev, vypadá to, že toho maj všichni docela dost. Já bohužel též, ale jsem ready to prostě vyjet na krev a bude jak bude. Žába ještě projel Vrchlabím a už se to rozjíždí do kopce. Chytám hned pár metrů, ale chci jet prostě hranu co snesu, ale nejede se mi dobře, je to málo prudký, hrubej asfalt, díry, prostě přesně to co nepotřebuju. Ale hlavně, hlavně nemám prostě nohy. Co se dá dělat. Ještě chvíli živím naději, že borci vychcípou, ale to se neděje a po pár minutách kdy je mám na kousek naopak začnou ujíždět. No dnes prostě nebyl můj den. Žába to furt drtí kousek za mnou, tak ho ještě povzbudím, zkouknu jak za námi a posílám ho ať si jede pro třetí místo, zaslouží si ho víc jak já. Navíc teda já mám dost problémů sám se sebou. Nakonec ještě co vypadalo jako solidní náskok na Kubištu, se začíná dost tenčit. Trochu se mi to rozleželo a chci bejt čtvrtej, nedojetej. Konečně je to ke konci docela prudký, takže tam hodím i nějaký normální watty, blíží se horizont, Martin daleko, to věřím, že už nedá. Ale pro jistotu ještě narvu horizont co zbylo a pak už nohama nemůžu ani otočit, naštěstí to zabalil. Prý se chtěl ještě zvednout, ale už to taky nešlo. No já si zase chtěl hrozně sednout, sem to jel celý ve stoje. Bohužel nohy v sedě letos nějak vůbec nejedou...
  Nakonec tvl 4. a pár dobrej lidí za mnou, co víc chtít. Hlavně jsem si to se Žábou fakt mega užil, díky za to. Díky za kotvení Vláďovi a Kulhošovi. Pak taky dík za zpáteční svezení, to byl taky koncert. Vláďa nažhavenej na závod a nevyzávoděnej to drtil na špici, posekaný závoďáci se u něj střídali. Já šel taky prohodit pár slov, ale jen abych konečně mohl zapadnout co nejvíc dozadu k Sukesovi a nevystrkovat čumák. Měl sem toho fakt dost. Naštěstí cola mě žaludek trochu uklidnila, trubičky jsem si pak v Hořicích neodpustil. Pak už jsme se stáčeli po větru a letělo se neskutečně. Žába už si odpočinul, s Vláďou na špici tam ordinovali 50, já jen čekal, až se udělá místo v pravý brázdě kde tolik nefouká, abych ho zabral a nepustil. Pak pokec u piva, řízku, pohodička... Bravo Lužecká šlapko!

  
  
  
• Žába – vše bylo řečeno
  
  

  Nevěřím, jak intenzivní zážitek může vyvolat takový pouťák, jako byla Lužecká Šlapka. Podle počtu a kvality reportů v tom nejsem sám. Neskutečné! Protože jsem nebyl ani druhý, můj výkon nikoho nezajímá a nebudu s ním zdržovat. To nejlepší totiž přišlo až za parkovištěm v Benecku!
  
  Nabušený emocemi a dokonale bez nohou se pouštím z kopce. Ostatní ještě řeší závod, odjezd vázne, ale já už chci do tepla. Sjíždím volně, takže mě ještě v mírném klesání dojede zbytek skupiny a šlapu vedle Kulhoše. Dokud je cesta z kopce, jedu s úsměvem. Ovšem první brdky před pumpou strašně bolí. Z pumpy se zašiji do balíku a snažím se nějak přežít.
  
  Vláďa má za sebou kvalitní 75 km rozjetí a nohy ve vrcholné formě. Usadil se na špici a vedle něj se po minutě střídají borci. Jeden se diví co je to za divné střídání, dokud se po 30 sekundách neporoučí dozadu. Trochu mi to připomnělo zimní wobjíždění a mé silové tréninky. Tímto se omlouvám všem zimním účastníkům. Moje minuta slávy byla rozhodně kratší než 60 sekund a padal jsem na chvost. Uf, krátká stoupání mi dávají strašně do těla, nebýt dobíjený euforií z balíku, do Lužice nedojedu.
  
  V Hořicích objednávám kafe a dort. Cheesecake zmizí na dvě kousnutí. Luke rozdává dvě velká balení trubiček a hostí peleton. Vůbec nechápu proč se všichni upejpají a tlačím nechtěné trubičky po dvou. Odjezd, proplétáme se městem a já jsem jak politý živou vodou. Po větru to sviští a s Vláďou valíme 10minutovou špic 46 km/h, horizonty na waťáku začínají pětkou. Paráda, takhle to mám rád.
  
  Pravda, tohle vytočení nohou po závodě by si zasloužilo vlastní vytočení nohou, zítra budu litovat.
  
  PS: nelitoval jsem. V neděli Železniční most se ségrou a 100 km pod 3 hodiny jsou jasná známka kvality.

  
  
  
• Kulhoš – Prostě Lužecká šlapka
  
  

  Vše už bylo řečeno a tak i já přidám svůj pohled na věc.
  Nutno podotknout že je to celé zakalené tím že jsem byl po noční a cele jsem to jel bez spánku :D Každopádně na místo činu přijíždí cca 30 minut před startem. Takže přihlasit opravdu lehké rozjetí vyčůrat a jde se na to. Cíl je jasný vydržet pod Benecko . Takže si hlídat všechny ty klasický brdky. První Starý Bydžov kupodivu to nikdo nezkouší takže v poklidu s Vládou z čela pod Starákem to odjíždí což teda mě maximálně vyhovuje tím spíš že jsou vepředu 2x orange. Jasně že nejedeme ale nemyslím že by jsme balík brzdili Jen prostě ty špice jsou nijaký. Vše v poklidu až do Ostroměře tak se snažím být vepředu a vyplácí se David F. za to klasicky bere ale určitě né na 100% protože to v sedle v klidu dojedu nahoře pronesu to svoje Jsem tu můžeme jet :D
  Valíme dál údolím a tam je to konečně trat pro moje CX a 30mm pláště :D Vlastně to ani nedrncá je to slast :D
  
  V poklidu až před Bělohrad tam Sukec pronáší to svoje co tolik pobouřilo a někdo z toho i zvracel :D no já se zasměju protože to je prostě pravda a jedeme dál :D
  
  V Bělohradě u pumpy jde na špic Pavel kwi... :D jako pěkný tempo ale zkušeně mu jedu v háku až za město takže cajk. No a pak to za Bělou začína tam mě to teda přestává fest chutnat . A co teprve když na špic vleze Kubišta M. to teda docela cedím :D No nějak to doklepu až nahoru tam poodjíždí David F. naštěstí na něj sere PES. Páč víme že to prostě dojedeme :D Tak se taky stane za Studencem ve sjezdu tam beru špic a v hlavě už přemýšliím jak to udělám v těch 2 brdkách před Vrchlabím ten první teda jako dost strácím naštěstí nahoře jakoby všichni zastavili takže jsem v kontaktu už na vrcholu. Cesta přes Vrchlabí na kecačku s Marek J. a vzpomínáme jaký to bylo loni jak jsem nasadíl docela SLUŠNÝ TEMPO :D
  
  Benecko je tu a já hned pod kopcem vypouštím a jedu si to svoje s tím že čekám jestli někdo odpadne a já svím DIESEL tempem ho dám. no stane se tak v jednom případě borec Hradecký spinning to dává ještě hůř jak já a tak ho hned v druhé serpentyně dojíždím a už za ním vysím :DD takhle až do lesa pod Benecko tam pomalinku před něj a zvyšujícím tempem mu odjíždím no prostě zkušenost :D
  
  V cíly kluci hlásí že vyhrál Petr G. obrovská gratulace chlape protože teda bych čekal že vyhraješ jiný HNOJÁk než zrovna tento :D
  
  Cesta zpět pro mě utrpení ale bylo to krásný Nevybouřený lidi drtí špice co to jde no prostě slast . Slast dokonce taková že si z toho 5km před cílem vystupuju :D
  
  Díky borci byla to bomba