Akce Sázavák 2017

Akce Sázavák patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2017-04-29.

:: Propozice :: Profil a mapa :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Poděkování :: Foto :: Flyby

Historie: 2009 :: 2010 :: 2011 :: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016

• Honzis – Sázavák - voda, zima i sranda
  
  

  Hodně jsem váhal jestli mám do úval jezdit, ale nakonec nelituji, byť jsem cestou u Brodu zmoknul a následně i u prezentace Sám sebe jsem se ptal, jestli to mám vůbec zapotřebí ... Bylo nás málo (20), ale je třeba "jarní klasiku" udržet při životě. Startujeme na Hradešíně a hned se místy jede. Silnice je střídavě mokrá, vlhká a suchá. Dle předpokladů se cestou na Vyžlovku nic zásadního neděje, stejně tak se do Skalice "nic neděje", akorát v balíku to svištíme 40km/h, na což nejsem z mých sólo jízd zvyklý. Ve Skalici na kostkách chci jet zepředu, jenže Míša Somr kolem mě přelétne, pak i další a rázem máme dole díru, kterou musíme lepit. Pak se naštěstí tempo zklidní a je čas sáhnout do kapes před zásadním Dojetřickým sítem. Kolíkáč hýří hláškami, mačkám mezičas na mostě a jedu z čela. Jen čekám až to někomu připadne pomalé Před vsí za to bere hvězda z Lawi, po ní jde McHammer a je vymalováno. Ani se nesnažím, prostě vím, že na to nemám " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Ale ostatní také nevypadají zrovna čerstvě a za sílícího deště i větru se nás formuje asi 6 do grupy. Karel Bartoš na Colnagu ukazuje, že to má pořád v sobě, Čespa točí na krosce děsivé kadence, do toho nevyzpytatelný snílek s Šumavskými Pancíři v nohou, taky borec v kraťasech CK Příbram a taky "poblitej" prezident či Technik ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Na plošší pasáži to chvíli zkusím roztáhnout, ale pak spíš okřikuju zbytek osazenstva, ať se na to vy*ereme, že mají půl minuty. Vlhký sjezd do Chocerad se mi nejede dobře, vzadu je další tragéd Dreamer a taky Kolík. Kopec na HP se moc nejede, dávám 53/23 a celkem s přehledem si jedu podle sebe, dvojička je na dohled ale je to nereálné sjet. Zbytek grupy se různě trhá až ztrácíme Technika. Snílek občas přiloží pod kotel než mu dojde. Mně taky dojde, všem tak nějak dojde na špici šťáva ... Počasí se pomalu zlepšuje, jen ty kostky na Ondřejov jsou čím dál tím drncavější " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Pak už elitní duo ani nevidíme, jede se takové udržovací tempo, tudíž se mohu i vyskytnout na špici, ale cítím, jak mi síly rychle ubývají a nohy tuhnou. Jedeme vstříc slunci, ale fouká spíš proti. Prezident si to užívá a děkuje za spolupráci už na Mukařově ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Klesající úsek do Přišimas beru na sebe, stejně tak magnet nad Škvorec. Chybí 600m dojezd na Hradešín. Z první figury jen čekám kdo mě přelítne - CK Příbram, pak Karel Bartoš a zbytek bez nároku vzadu. Asi v půli kopce vidím jak Příbramákovi dochází, Karel jde přes, já si cvaknu na 53/19, přiblížím se a na 17ku dovrším dojezd bronzem. Jo, euforie. Akorát pohled na čísla hovoří jasně - jelo se tak o 2-3km/h pomaleji než dřív, i do kopců žádnej šlágr a z toho se pak podaří dojet v použitelném stavu. Kolektivně se přesuneme k vyhlášení, sníme horu pudinku a za dalšího deště končí Sázavák 2017. Díky všem, jelo se celkem ohleduplně, jen to počasí ... Na to, že jsem už víceméně ukončil závodní kariéru na kole to ani z mé strany nebylo úplně tragický

  
  
  
• Dreamer – Aprilovy Sazavak
  
  

  Kdo kouka na Nory, zaleze do nory. A tak i na sobotni odpoledne Norove predpovidaji prehanky presne na cas kdy se pojede letosni rocnik Sazavaku. V patek tak premyslim jestli jet, nejet, jestli jet na Sumavu a dat Pancir a spol. ale tam je tak dvacet cisel snehu, tak to asi nevyjde. Zustavam do sobotniho rana v Praze. Rano se obloha vyjasnuje, takze je rozhodnuto a jedu na Sazavak, ktery jsem jeste nikdy nejel kdyz o tom tak premyslim. Trasu jsem ani moc nezkoumal, ale necekam ze bude hodne lidi, tak by to nemelo vadit. Auto nechavam v Hradesine a jedu na prezentaci do Uval. Jeste naposledy checknu radar, no par prehanek se zene, ale kdovi kudy to pujde. Jde to presne v mych stopach, sotva dojedu na prezentaci a pozdravim se s ostatnimi, zacne lit jako z konve, padaji hlasky ze jsem jim privezl dest ze Sumavy. Vubec se mi nechce zavodit, ale neda se nic delat, hreje me snad jen myslenka ze mam zimni bundu i navleky. HonzaB s Kolikacem nas obetave schovaji pod destnik.
  
  Mirime na start zpet do Hradesina a nez tam dojedeme tak je silnice zase skoro sucha, hura! Hned to vypada optimisticteji. Jeste premyslim jestli nesundat zimni bundu ale ne, bude to dneska muj prvni zavod v zimni bunde! Start a hned se jede a ne pomalu. Kolik to nevim, computer jsem dal radeji do kapsy. Ale mam misty co delat, aby mi balik neujel, trasu sice matne znam z Kolodejskych treninku, ale to uz je taky nejaky ten rok, kdy jsem tam jezdil pravidelne. Hodne aktivni je McHammer a Misa Somr, Honzis taky chodi hodne do cela. Kostky ve Skalici nas balik nebo spis balicek asi 25 lidi trha a par lidi odjizdi, ale diky Cespovi, Honzisovi a dalsim je pred Sazavou dojedeme, ale boli to a citim se dneska trochu prazdny, nic moc me neboli, ale silu v nohou taky necitim.
  
  To se naplno ukaze v kopci ze Sazavy, Misa Somr nastoupi, za nim se vyda McHammer a odjizdi. Ja na to dneska nemam, to vidim hned, takze se drzim ve skupince s Honzisem, Cespou, Kolikacem. Do toho zacne znovu prset a dokonce padaji kroupy. Cim je kopec delsi, tim se mi zacina jet lepe, zatimco ostatni trochu tuhnou, takze sice docela fajn, ale dvojice v uniku je uz daleko a sam skupine taky neodjedu ani nahodou. Snazim se nahore zorganizovat stihaci jizdu, ale je to takova ta klasika ze se jede chaoticky, dokonce i Kolikac jede v jeden moment ala Turista, kricim na nej "moc moc" a Kolikac v transu neslysi a jede kus pred zbytkem skupiny.
  
  Pred sjezdem se konecne trochu srovname, ale to uz je asi pozde. Sjezd si matne vybavuju i tak jedu hodne opatrne, je to mokre a zatacky se misty utahuji. Nastesti jsme bezpecne dole a prichazi dalsi kopec. Tam zacinam hodne vzadu, je tu s nami i pekne jedouci Technik, ale jakmile je kopec delsi, tak se mi zase zacne jet lepe a postupne jdu na celo nasi skupiny a spolecne s Honzisem to trochu natahujeme. Nekdo asi odpada, ale nahore je nas asi sest. Dokonce se priblizime vedoucimu duu, ale kdyz dojedeme do Ondrejova uz je zase nevidime. Pak nasleduje uz spise klesavy nebo rovinaty profil, ale v protivetru to na spici moc nejede, takze se pravidelne stridame. Blizi se cilovy Hradesin, jeste prujezd rozbitou vesnickou a jdeme na spurt do kopce. Jedu co to jde, ale na Honzise a spol. to nestaci, to mi ale dneska vubec nevadi. Zazavodil jsem si naplno a toho je treba si v takovem pocasi, ktere tedy nakonec bylo o sto procent lepsi nez to vypadalo na prezentaci, vazit. I maly zavod je porad zavod a presne takovy byl letosni Sazavak.

  
  
  
• Kocour – Sázavák 3.0
  
  

  Kolíkáči všechno nejlepší k svátku, ať Ti to dnes vyjdea třeba na bednu :) ! Tak tohle jsem Robertovi zapomněl před závodem a vlastně i po něm popřát.
  
  Na závod se rozjíždíme s Profesorem, noc sice prohýřená, ale kolo od Bobka je seřízené skvěle a tak si troufale pomýšlím, že to třeba dneska půjde.
  Sázaváka jedu potřetí a díky posunutému startu si říkám, že všechno upnu na to se svézt do Sázavy s balíkem.
  Je nás poněkud málo ale to nevadí. Stejně tak nevadí, že jsme před startem zmokli, takhle nějak prej má vypadat ta pravá Itálie.
  Šlapek je nakonec dost a Když s Kolíkáčem načínáme metry Vyžlovky a míříme z první a druhé figury do Jevan a Stříbrné Skalice mám nohy z nebes. Na kostkách sice ztrácím, ale hákuju Honzise, Dreamera a s vypětím sil i Čespu a díky němu je to ještě před Sázavou zalepené.
  Jsem spokojený a pomýšlím, s kým pojedu dál, ale ouha! Jedeme bomby - frčíme! Technik sice nabral kilogramy, ale na těžkej mi společně s hlavní skupinou odjíždí. Das ist katastrofe, za mnou s malým odstupem Profesor a já mám najednou v nohách game over. Zčista jasna ještě před cedulí Přišimas je hotovo. Jsem poslední, tedy s Profesorem.
  Bobek s dědkem hulákaj, ale my jsme odpáraný, němám z čeho brát a shůru se na nás spouští boží dopuštění a k tomu taky solidní vítr. Profesor je na tom lépe. Já se blbě vydal v první půlce, ale chtěl jsem to, nechtěl jsem riskovat, že jako v předchozích ročnících budu vzadu a udělá se díra, na kterou nemám.
  Sjezd do Chocerad je opatrný, napojíme jednoho spinningistu ve žlutém a pro mě začíná několikakilometrové peklo do Ondřejova. Loni jsem tady ujel Profesorovi, teď sotva vlaju a jsem v prdeli, není síla, Tohle je cylistika. Před půl hodinou huba od ucha k uchu, teď slintám na Garmina a skomíravě matu tělem, když pohuhlávám, že budeme točit hahaha.
  Žluťáka nabádáme ke střídání, předjíždíme defektícího modráka, ale ten si nás po výměně kola z doprovodného vozu nakonec stáhne, to už taháme a točíme Struhařov a Svojetice.
  Konečně se rozjíždíme, hlava z toho má radost, ale tělo vůbec. Cílový brdek jedu v mrákotách, už aby byl konec, Profesor zvedne zadek z první figury, kluci v cíli řičí, já na to dlabu. Ačkoliv nakonec když vidím, že žluťák pár metrů před cílem má dost, zvedám prdel. Jsem na tuty úplně poslední a tak stačí párkrát extra bolestivě otočit a je to na foto finiš (v hlavě vím, že jsem tam byl o galusku)
  Profesor jel parádně, já na to na co jsem po tom 3nedělním flákání měl.
  Kopce mi stále nejdou, možná je to ještě horší než dřív, ale bylo to krásný, nebylo to zadarmo a potom, co jsem se dopravil ve vláčku Profesorsky-Technický-Somr, jsem zjistil, že jsem totál kantáre. Dneska to bylo pro Kocoura super náročný.
  
  Jo a jak to dneska dopadlo? To se ptejte někoho jiného, já to hlídal odzadu.
  

  
  
  
• Kolíkáč – Rudé cvrnknutí
  
  

  Tohle mě přivedlo k cyklistice, tohle mě bude vždycky bavit, tohle mě dokáže ještě vyhecovat a vymáčknout ze stárnoucího těla nějaké vetché síly
  Hromaďák v milovaném Posázaví! Místa, kde jsem nasával, jak z mléčných žláz při kolodějských bohoslužbách, atmosféru jízdy ve skupině. Pokaždé je to jiné, záleží, jak se to sleze, člověk musí reagovat na ostatní, v tom je to stále tak vzrušující a neopakovatelné!
  A navíc Sázavák, 26.ročník, před dvěma lety jsme to převzali od Úvaláků a neměli bychom to nechat padnout, vždyť byly ročníky i ze 16 Šlapkami na startu. Obětaví Bobek s HonzouB nabídnou tradiční pomoc a s Kaprem nalajnovat aspoň začátek a konec, počasí je v týdnu děsivé.
  A ani na prezenci to nevypadá růžově, krčíme se pod deštníky a z malého mráčku nás sprchuje jarní přeháňka. Nakonec překvapivě 8 orange na startu, startujeme díky rozkopaným Přišimasům až nahoře na Hradešíně. Hlavně nic nepodcenit, pěkně furt vepředu, vždyť o tempo se starají vítězové UAC. Letíme údolím, na špici se zjevuje démon Kocour, který si užívá svoji premiéru na Sázaváku, ve kterém se mu podařilo zdolat Vyžlovku v čelní grupě. U Propasti vzdám hold bráchovi a potáhnu balík k zaváděcímu autu, a pak se již plně soustředit na skalický kostkový pahorek. Odskočilo asi 6 borců, ale u Marjány zase spojeno a doplňujeme organismy o potřebné suplementy. Ze Sázavy jsem se nějak zapomněl, tak pod viaduktem rychle dopředu, rozhodující chvíle přichází. Nechat tam velkou, chvilku mě nechají větrat a bláhově se tak domnívat, že se třeba letos až tak nepojede. Ale před cedulí Dojetřice akceleruje LawiStars a po něm jde překvapivě jen náš McHamer. Tak kdo další?
  Vše ale zabíjí ostrý protivítr a krupky ledu, které nás začínají nemilosrdně bičovat. Je nás 8 kusů pronásledovatelů a ve vodní lázni zdoláváme horizont. Nahoře zařvu točíme, ale spolupráce moc nefunguje. A je to vlastně pro Šlapky dobře, vždyť máme vepředu svého zástupce…
  Vodslivy dolů až moc na jistotu za Snílkem, takže Chocerady přes náměstí zrychlit, ať si je dolítneme. Puding mi ze začátku docela chutná, ale čím více se blíží fandící zaváděcí vozidlo, tím více mě začíná hořknout. Technik+1 už s námi není, a já balancuji na pomyslné hraně bytí a nebytí, když v tom zezadu ucítím rudé cvrnknutí! Musím, zvedám zadek a gumuji se v závětří za Čespou, který mě dováží zpět do grupy. Díky!
  Pod Ondřejovem u hřbitova naládovat velkou a pro mě překvapivě ji tam nechat až nahoru k pumpě, jo kostky se mi letos jely parádně, grupa asi zvolnila Tak to bychom měli, škoda jen Technika, že nezůstal s námi, ale stejně jel skvěle na to, co má najeto!
  Teď už jen transport do cíle přes Mukařov, párkrát potáhnout, ale spíše šetřit v závětří. Moje kategorie je tu ve 4 kusech, tak třeba v závěru se podaří ještě něco předvést. Ale když se zahne na Hradešín, stehna odmítají poslušnost, celá grupa se zvedá a odjíždí, jen Čespa mi chce dát dárek k svátku Hold to už se nepovedlo, a je to tak i spravedlivé, Chocerady jsem tahal za hodně krátký konec…
  Byl to krásný hnoják se vším všudy, díky všem, co přijeli, díky mým holkám, Katce za výsledky a Verče za akční fotky!