Akce Jarní časovka Bášť 2006

Akce Jarní časovka Bášť patří do kategorie CKKV Hobby Cup. Datum: 2006-04-08.

Nejdelší varianta má délku 13.50 km.

Propozice :: Diskuze :: Celkové výsledky

• D!ablo – Závodní víkend
  
  

  Závodní víkend

   

  O víkendu 8. a 9. dubna se seśly hned dva závody, kterých jsem se zúčastnil:

  Časovka ze seriálu CKKV Hobby Cup v Bášti

  a

  První šlápnutí Vinohradských šlapek.

   

   

  8.4.2006: Časovka ze seriálu CKKV Hobby Cup v Bášti

   

  V sobotu kolem půl desáté jsem vyrazil z domu a po přiblížení též pomocí podzemní dráhy  jsem dorazil na louku u restaurace v Báśti, kde se to již hemžilo cyklisty. Hned při příjezdu na louku jsem se dostal do hledáčku Romaniny kamery. U registrace jsme zjistil, že Gejza, Petr i já jsme zaregistrováni. Bohužel ne za sebou a já navíc pod startovním čislem 13. Znamená to, že budu startovat ve 13:13 středoevropského letního času. Potkávám a zdravím se s Miki. Po připevnění čísla jsem odložil  batůžek a vydal se na zkušební okruh. Dal jsem dva a zjistil, že docela fouká. Ještě odložit zateplovací vrstvy a vzhůru na start.  Překvapilo mne jak pěkně se mi jelo.  Dva jezdci mne sice předjeli, ale jinak se mi jelo fajn, bez nějakých vétších krizí. Tak snad příśtě ještě rychleji.

              Vzhledem ke krásnému počasí se s Petrem rozhodujeme, že vyrazíme „kolem Prahy“ na Točnou. Dle Petra by to mělo být 20 km. Cesta je přijemná a užíváme si to. Kousek před Točnou Petr otáćí a je pokrčuju dál sám. Díky bylo to fajn. Nevím co to mám s tachomterem ale ukázal mi na v Dolních Břežanech 55km. Budu se na to muset podívat. Ještě dolů do Zbraslavi, pak Radotín, nahoru do Ořechu a přes Chrášťany domů. Na tomtéž tachometru svítí 84km.  Přemýślím, zda to byla nejlepśí možná připrava na zítřejší vrchol jara. Nu uvidíme.

   

  9.4.2006: První šlápnutí Vinohradských šlapek

              V nedéli ráno mne budí telefon od Igora, který ke mně jel pro košťata a lopaty. Tak honem, honem. Rychle se najíst obléknout, hodit košťata a lopatu k Igorovi do auta, doobléknout, bidony na kolo a hup a honem šlapu do Kuchaře. Na parkovišti se ydarvím s Petrem a Radkem, novým hostem tradiční akce. Jedu se podívat po okruhu zda potkám ostatní. Potkám je až pár minut před jedenáctou v místě startu. Rychle hodit svršky  k Petrovi do auta.  A je tu jedenáctá a jede se.

  První kolo se nikomu dopředu moc nechce. Tak je to fajn vyjíždka. Blíží se konec prvního kola, čelo táhne Vyhup a já jsem někde uprosřed balíku a říkám si, že by si mohl vyjet nějaký ten bod za umístění v kole. To ale musím přidat. Tak teda jo. Favority to nechává chladnými, skoro bych řekl, že to ignorují. Takže páskou prvního kola projíždím před Vyhupem. Skvělá lekce ze strategie (nebo  taktiky?). Vyhup  překvapivé drží tempo i ve stoupání za šraňkama, na rozdíl ode mne - mně chybí právé  dech, co jsem tak strategicky nechal na cílové rovince. Takže tady máme díru.  Vidím odjíždět sedm jezdců. Za sebou vidím Souseda tak si říkám, že pojedu radší s ním. Jeho taktika se zdá lepśí. Za chvíli to pozná ostatně i Šemík.  Takže už jako nová skupinka dojíždíme na další křižovatku, kde se mění sklon ye stoupání v klesání. V dlouhém sjezdu se naše síly konsolidují. Doprava přes šraňky a přes hupy do cílové rovinky. Ani jeden z nás nezaváhá a spurtujeme do cíle druhého kola. Šemík to zvládl mistrovsky. Doprava ke šraňkám a zas to nepříjemné stoupání. Překvapuje nás, že tříčlenná skupinka před námi také moc nespěchá, protože je stále na dohled. Před křižovatkou jdu dopředu, že to trochu otestuji. Vím, že s kopce to Sousedovi a mně jede lépe a Šemíka je třeba trošku unavit aby byl příště ve spurtu „opatrnéjśi“. Plán se daří a získáváme na Šemíka malý náskok.  V hupech před cílem nás dotahuje, ale ve spurtu už není tak ostrý a spurt získávám pro sebe.

  Čtvrté kolo jedeme všichni spolu.  Skupinka před námi stále na dohled!  Do cíle kola nastupuje Soused, ale díky jízdě v závěsu a těžśímu převodu ho na čáře předstihuji. Na konci stoupání volím stejnou taktiku jako ve třetím kole. Roztrhat skupinku.  Na zača´tku sjezdu jsem první. Pak se přese mne přežene Soused. Získává malý náskok. No tak už jde tedy do tuhého.  Mám na néj malou ztrátu až do hupů před cílem. Cíl se blíží. Šemík je už ze hry. Soused vypadá jako by jsme právě začali.  Už vidím cíl. Tak to zkouśím a vypadá to že Soused už neodpoví. Jsem v cíli a je mi fajn.

  Musím říci, že ta čtyři kola ve společnosti Souseda a Šemíka byla jedním z nejlepších zážitků. My jsme fakt závodili. Spurt v každém kole. Nástupy.  Díky kluci!

   

  Vyhláśení a pak odjezd s Robinem, Šemíkem, Vlkem a Kolíkáčem směr domov.  – Díky též Igorovi za odvoz košťat a lopaty až domů.

   

   

   

   

  
  
  
• Gejza – časovka CKKV
  
  

  Tak a dnes nám začal pohár CKKV časovkou v Bášti. Na start vyrážím v 12,00 hod z domova protože to mám necelých 15 km a pozvolným tempem se rozjíždím. Ve Zdibech již potkávám od Prahy několik jedoucích cyklistu a s jedním z CKKV dojíždím až na místo startu. Vyzvedávám startovní číslo, které je dík Diablovi přihlášce přes net nízké a mám číslo 10. Jinak bych měl asi 80 a jelikož se startuje po minutě tak bych na místě startu pěkně počkal.. Rozhlížím se kde je nějaká šlapka a už na mne volá Hanka a tak k ní přijíždím. Sděluje mi, že ostatní si projíždějí trať a tak si jí jedu projet taky. Trať je v celku rovinatá se zatáčkami do prava. Jen kousek před cílem jsou na cestě dvě nepříjemné díry přes celou vozovku a člověk musí pomalu jet po trávě aby se jim vyhnul. Po dojezdu na místo srazu zde pokecám s Diablem, Petrem, Adamem a Hankou a v 13,00 hod jdeme nato V 13.10 hod vyrážím na start. Po startu tam dávám těžký převod na který jedu první vlnitou rovinku, která je částečně proti větru, následuje zatáčka vpravo a jízda po větru, kde se dá jet na nejtěžší převod a tak to rvu co to jde ke konci tep 171, opět zatáčka doprava a mírné stoupání proti větru k cíli prvního kola mne trošku přibržduje a nutí zvolit lehčí převod. V dálce vidím Petra, který už je skoro v cíli prvního kola. Po přeskákání dvou nepříjemných děr projíždím cílem prvního kola v čase cca 11 min a vrhám se do kola druhého s tím, že by celkový čas mohl být pod 23 min. druhé kolo probíhá stejně jako první, jen v cílové rovince mám Petra před sebou o něco blíže. Cílem projíždím v čase 23:05 min. Těch 5 sekund mne štve, ale co se dá dělat. Po dojezdu pár slov s ostatníma a rychle domů za rodinou. Byl to v celku povedený závod v pěkném počasí a už se těším na zejtřejší PRS

  
  
  
• Iceman – Bášť
  
  

  Na závodní víkend, tj. na časovku v Bášti a hlavně na PRS jsem se velice těšil. Jednak jsem měl slíbenu podporu rodinného týmu, jednak jsem " kvalitně" trénoval 9 předchozích dnů. Časovku pak specielně ve středu na trati 4. TT. Nacvičil jsem tak posed, ujistil se které převody dlouhodobě zvládnu ušlapat. No a v pátek, abych nezapomněl šlapat, jsem se "rekreačním tempem" jel projet s Miki, Bigmigem a Jestřábem. Do Báště jsme dorazili krátce po 11. hodině. Na místě už "stepovala" Miki. Při registraci jsem dostal č. 8. Startoval jsem tedy jako osmý v 11.08, tedy včas, na rozdíl od lidí kteří neměli hotovou předregistraci a tudíž startovali třeba až za 2 hodiny. Díky Ďáble. O tom se nakonec přesvědčil nejlépe Adam, kterého vysoké startovní číslo znechutilo natolik, že nestartoval. Ale i tak, Adame, dík za podporu na startu. S Miki jsem projel celou trať a získal tak ucelenou představu jak o trati tak o tempu jakým to Miki bude pálit. Po návratu na pozice jsem se přivítal s Ďáblem a Gejzou, o Adamovi jsem se již zmiňoval. Startovalo se přesně na čas. První ze dvou okruhů mi nedělal větší problémy. Bylo poznat, že jsem si vyzkoušel které převody zvládnu. V jedné zatáčce se mi sice podařilo trochu probrzdit, celkově jsem se však cítil dobře. Tep jsem držel kolem 170 s vírou, že druhý okruh pojedu na krev. Hned zkraje druhého kola jsem byl dostižen č. 9, nevadilo mi to, i jeho výbava naznačovala , že to není "můj" soupeř. / Švec Petr ročník 1955, čas 22.23 /. Zakousl jsem se tudíž psychicky nezlomen do boje s druhým kolem. Později jsem zjistil, že rozdíl mezi prvním a druhým kolem jsem měl pouze 15 vteřin. Výsledný čas 24.17 mě zařadil na 20 místo z 22 ve své kategorii. To sice není bůhvíjaký výsledek, nicméně odstup 60 respektive 67 sekund od Ďábla resp. Gejzi je asi to, co od sebe mohu očekávat. Spokojenost. Na parkovišti pak čekáme na návrat Miki. Domlouváme se s Ďáblem na návratu domů, přičemž posléze díky objížďkám vykonáváme spíš půlobjezd Prahy. Ďáblovi jsem sice slíbil doprovod až na Točnou, nedaleko Vestce mě však definitivně docházejí cukry a já se s omluvou otáčím směr domov. Mám dost, dalo mi to 80km a zítra je ten PRS.