Původně jsem chtěl jet na Starobrno, ale po ujíštění od Kolíkáče, že to zase tak super závod není a také se přidal Alánek s nábídkou, že bychom mohli jet do Kněžmostu spolu, jsem se rozhodl jet s ním. Problém s dopravou mi na poslední chvíli pomohl vyřešit Hanato (jedno velké díky). Vyjeli jsme tedy po 9hodině směr Kněžmost. Bylo mi jasné, že jet s Alánkem nebude žádné svezeníčko, ale pěkná cyklistická řehule (taky byla). Ještě před závodem se domlouváme s Kolíkáčem a Mlhošem, že pojedou před námi jako správná motivačka. Do Kněžmostu jsme přijeli asi 50min před startem, tak si s Alánkem v klidu projíždíme trať a domlouváme taktiku střídání a jízdy jako takové. Cíle máme dva, za prvé v prvním kole sjet Kolíka a Mlhoše, cíl druhý zajet to pod hodinu. Domluva byla, že se budeme točit po 30sec, kopce Alánek pojede na špici a já potahám rovinky proti větru. Start. Hned na startu se mi nedaří zacvaknout do pedálů, trochu ztrácím, ale po pár stovkách metrů jdu poprvé na špici a šineme si to něco přes 40 na Novou Ves, Zakopavou . Cesta je ze začátku hodně rozbitá, terén spíše mírně zvlněný, střídáme docela pravidelně , ne podle času (tachometr mám přimontovaný na představci z boku a údaje jsem nemohl odečíst, z pulsmetru zase číslička jsou malá a čas na luštění jsem fakt neměl) spíše podle pocitu. Jedu spíše větší frekvenci aby se nohy moc rychle nezakyselily, ale i tak tepy pod 180 nejdou a na špici se dostanou i nad 190. Při výjezdu ze Srbska začíná magnet, který mě překvapil svou délkou, čekal jsem , že za prvním horizontem bude konec tak střídám Alánka na špici, ale po výjezdu na horizont vidím, že to pokračuje dál, jdu tedy zpět za Alánka, ale první pozitivum v dáli vidíme Kolíka s Mlhošem! Na konci magnetu je máme. Cíl číslo jedna splněno. Společně s nimi předjíždíme i dvojici z CK Kladno. Po tomto manévru však upadá naše pozornost na výkon a nepochopitelně jedeme jen údržbu, takže Kladěnáci nás předjíždí a následně také Kolík, Mlhoš. Podíváme se na sebe s Alánkem co to je, Alánek se opřel do pedálů a hned na prvním brdku (magnetu) Kladěňáky bereme podruhé (a taky naposled), ale Kolíka s Mlhošem se nám nepodařilo sestřást. Proti větru mi to fakt nejelo, tak se rád za Alánkem vezu. Při vjezdu do druhého kola za to znovu pořádně bere Alánek, začínáme jet už kaši, střídám již méně spíše jdu na špici jen když tempo začne upadat a chci aby měl Alánek síly na kopec, už nevnímám kde jsou Kolík a Mlhoš a rvu to co to dá (předjíždí nás Chyba a jeho společník), při střídání a mých tepech na hranici 190 na mě Alánek křičí, pij, pij, pij, fakt to nešlo (tady nás berou Lachout s kolegou). Když se blížíme k magnetu tak mi Alánek hlásí ať se šetřím na rovinku proti větru ,kde pojedeme kaši. Jelikož už kaši jedu tak tomu rozumím a zvolňuji. Alánek odtáhne celý magnet, kde se spíše šetříme a do proti větru najíždíme s vědomím, že teď se pojede kaše! Mé špice jsou kratší, Alánkovi se nejspíš nezdála má rychlost na špici tak v háku moc dlouho nikdy nepobil. Teď fakt jedeme co to dá, rychlost v brdcích ani proti větru nejde pod 40, rovinky jedeme 50, střídáme fakt už snad po 200metrech a do cíle v Kněžmostu přijíždíme v čase nad jednu hodinu (sice jen 20 sec), docela zklamání a rvem si uši za promarněné úseky. Většinu trati určité odtáhnul Alánek, vítr foukal fakt dost, trať suprově pohlídána. Jediný vyfrézovaný úsek se dal skočit a byli jsme včas upozorněni takže ok. Alánkovi děkuji za sparing a doufám, že jsem mu nepokazil celkový dojem ze závodu. Systém střídání předjížděním nemám ještě sžitý a bral mi fakt dost sil. Snad příští rok hodina padne!