Hlavní je si před závodem přečíst report z minula. Jmenoval se Intenzity do mrtva, důležitá věc byla, že je to fakt intenzivní a že jsem vychcípal. To jsem si z toho reportu nějak neodnesl. Pozdravím se s Žábou, ostatní známé tváře a přiměřeně se rozjedu. Nohy se po včerejšku zdají ok (co si myslím po závodě radši zmíním až ke konci). Takže hurá na start a hned po startu se nacpat co nejvíc dopředu. To překvapivě není problém, vlastně to jde klidně až na čelo. První brdek, testovací, ale nic extra se neděje. První průjezd cílovou stojkou. Nic co by nepořešilo 600W, vlastně to ani nebolí. Hezky z čela to je pohoda, pak mě to vyveze do čela, takže si dám pár set metrů v "úniku", no jedu si svoje, každej metr do dalšího kopce bude dobrej. A taky že je. Krásně se prosít a nemuset jet totál šrot. To se hodí v posledním brdku před sjezdem a rovnou částí. Začíná se hodně zostra, ale nějak se to ke konci klidní, takže do sjezdu zase hodně vepředu. Teď kdyby to odjelo, tak je top 20 v kapse, ale co mě nemá, je to natažený, ale v zásadě po sjezdu se balík zase nepěkně rozrůstá.
Ve druhém kole pak zase děsnej šrot přes cílovou stojku. Někdo (tuším Šubrt) zkouší odjet, Jonáš jde po něm, zvedaj se i borci z TFD, Plechata, Slaník a další vrchařský esa. Tohle úplně nedávám, ale pozice byla dobrá, tak na horizontu zapadnu do háku a vezu se dál. Přichází nepříjemnej hákovej kopec, ale někdo odjel a úplná kaše se jede jen chvílema a chvílema se kotví. Stejně vypadá i poslední brdek a ty brďo sem tam. Ted mezera na horizontu se otvírá a není jak přidat, ale jednak se to zalepí ze sjezdu a druhak mě i těší jaký další lidi tady mají taky sakra problém. Zas mi přijde že nás moc není, ale koukám Jonáš je dojet, balík stojí, žere se. Taky si dám, napiju a koukám jak lidi, který by bylo pecka nechat za mnou zase přijížděj do balíku.
Třetí kolo se blíží, loni kritický, nikdo nejede, chci dopředu, ale vyplivne mě to na čelo. Nevadí, nejedu extra bomby a když mě balík nechá na čele přes cílovou stojku, budu jen rád. A jsem rád. 20 vteřin slávy a vlastně to ani nebolí, ale někde se to zapisuje, ne že ne. Přichází táhlej kopec, nechám se tam blbě zavřít (kdy kurňa Luku přestaneš bejt ten, co vždycky uhne?). Trochu mě to rozhodí, ale co si budem, výkonnost tam není. Začíná se solidně jet, moje pozice je v háji a nohy jsou hned vedle... takže zase 3tí kolo. Tentokrát to není takový vytuhnutí, předjedu dva lidi co taky odpadli, pěknou skupinku co se udělala přede mnou ale nedoskočím. A to ani v posledním brdku před sjezdem. Vidím je ve sjezdu, při nájezdu na rovinu, ale je jich moc.
Chvíli čekám na ty dva, co jsou kousek za mnou, ale nikdo zázračný nohy nenajde. Občas je ještě vidíme, ale další kolo a půl kroužíme dost odevzdaně. Teda ne že by to nebolelo. Kolegové jedou trochu cukaturu, tak na kopce v posledním kole sázím na svoje tempo a do táhlého kopce chci vidět před sebou jen asfalt (a lidi co předjíždíme o kolo). A jde to, dokonce kolegy ztrácím, ale v rovnější pasáži se ještě vrací. V posledním brdku je ale ztrácím znovu a čekat už se mi nechce. Sjezd a sólo gumovačka do cíle, nic jinýho si ani nezasloužím. Nakonec v cíli o 10s napřed. V dálce pořád občas byla vidět "grupa Šrajn" kde jsem jel loni, no tak to hodně zamrzí.
Průměr horší jak loni, ale část jsem jel sám, kdo ví jak foukalo. A taky to bylo o kolo delší. Ale spokojenej nejsem. Chci jezdit jinde, ale chtít asi nestačí no. Vlastně po víkendu přemýšlím co mi vlastně jde, brdky ne, časovky ne, dlouhý kopce taky ne. Takže asi zůstanu u psaní reportů.
Každopádně ale super závod, zase vymetená silnice, křižovatky luxusně zavřený, fakt kloubouk dolů! Velkej dík pořadatelům. A velkej dík Žábovi, že mi dělal společnost, škoda že nás nebylo víc. A škoda teda, že jsem nejel s ním, no. Zase zajel skvěle a nechápu jak dává ty horizonty, já tam koupím 10m, lapu po dechu, na garminu to začíná šestkou a Žába si tam visí na chvostu grupy... o tom se mi snad bude zdát...