Po etapáku a dvou časovkách to vlastně už balím, od pondělí bez kola, až v pátek vyrazit pro držák na Garmina do Radotína a cestou zpět poškádlit kluky na Točný. No tam jsem byl solidně zatuhlej, tak jsem rád, že jsem si to takhle práskl, v sobotu by to mělo být lepší.
V nohách to je, po takovém létě musí, jen ta hlava už má asi po sezóně. To ale nevadí, pořád mě to baví a motivace na sobotu je jasná, pomoct klukům letos konečně urvat výhru na polabské klasice... S HonzouB a Kolíkáčem na start, tam těžko domlouvat strategii a marně namítat, že lídr do Polabí fakt nejsem. Nakonec to beru tak, že jsem holt backup za Carmdu, kdyby se něco stalo a začátek tak pojímám co nejvíc v klidu. Hned po startu se Kolíkáč ptá, jestli to nezkusíme. Tak sakra lídr snad nic zkoušet nemá, ne? První brdek po větru si ale neodpoustím, přeci tady to bolí všechny stejně a aspoň to dnes musíme udělat co nejtěžší...
Pak se jede poměrně v klidu, spíš propagační nástupy a já se snažím to neřešit. V jednu chvíli se brzdí na čele, že se vyvážím za Camrdou do miniúniku, ale hned jak je někdo za námi, tak svěšujem. Domlouváme, že to zkusíme až v druhém a třetím kopci, přeci jen je vidět, že do prvního budou mít všichni dost sil.
První kopec je tu, Kolíkáč jede na čele solidní tempo, motám se kolem a na horizontu to vypadá, že by se odjet možná dalo. Pod druhým kopcem se zas na čele zabydluje Kolíkáč a jede zas hned od paty. Je vidět, že tu není moc lidí, kterým by to úplně vyhovovalo, ze soupeřů snad jen Vláďovi K. V druhé půlce zkouším ještě přišlápnout, spíš, než nástup to je tak trochu test a demonstrace nohou. Doplní to ještě Camrda s Dreamerem a když vidím, že za námi je docela díra, tak si křiknu a rozjíždíme docela pěkný tempo ve 4 orange pod dohledem Vládi z Unlimited. Díra ale velká nebyla a předpokládám, že hlavně díky Honzovi Kulhánkovi je za chvíli balík u nás. Docela jsme se ale rozjeli a určitě v balíku proti nám nic moc neušetřili... Chvíli se pak nejede, tak potáhnu další magnet, ať úplně nevypadneme z tempa a ve sjezdu pak hákuju Honzu a Pavla z Unlimited a dole koukám, že jsme odjetý. Oni čekaj na balík, mě to nedá a jedu dál. Sice to za chvíli bude proti větru a naději to nemá, ale aspoň za mnou musí trochu jet, a ne úplně šetřit pod další kopec. Stejně jsem většinu náskoku získal zdarma ze sjezdu...
Za chvíli mě dojíždí Dreamer, aby mi řekl, že to nemá cenu. Vím ;-) Pak se zašít za Kapra a užít si ten de lux a all inclusive servis bezpečného a plynulého přesunu pod poslední kopec. Tam najíždím z čela, za chvíli mě hned střídá Kolíkáč se svým tempem a za ním Camrda a Dreamer. Říkám si, kdy přijde ten brutální nástup, ale spíš pomalu odjíždí. Podpořím to trochu tím, že zvolním a nechám to na zbytku, aby určovali tempo. A to docela opadá, takže díra vzniká docela pěkná. Před horizontem přišlápnu a zkouším, jestli někdo ještě bude reagovat. Ne. Takže to pálím přes horizont abych zapadl do háku Dreamerovi a zakřičel "jedem", dokud zbytek ještě vydýchává ten kopec. Točíme zase ve čtyřech a zase si vezeme Vláďu. Ze sjezdu se ne úplně srovnáme, tak asi něco ztrácíme. I po rovině to točíme poctivě, ale přijde mi, že tomu nějak chybí rychlost. V Týnci ještě pořád vidíme stíhací komando na námi, ale já nějak nepochybuju, že to musíme dát, když prostě pojedem, oni tolik odhodlání mít nebudou.
Po dlouhé rovince z Týnce je pak ztrácíme z dohledu a vypadá to dobře. Každý si našel svoje tempo a zdá se to už víc urovnané. Navíc Vláďa se zapojí do střídání i když asi tuší, že z toho pro něj nic nekouká. Za to fakt respekt.
To už se schováváme v lese a nejtěžší úseky proti větru máme za sebou. Cíl se blíží, a tak je třeba domluvit ještě nějakou strategii "na jistotu" a nenechat to na spurt, na který bychom si taky mohli věřit. Camrda nastupuje (i pro mě) překvapivě z čela. Tak rychlý test, co Vláďa a když nic, tak jedu taky. To už Vláďa nenechává, tak chvíli přemýšlím, jestli tenhle pokus o klidné druhé místo nebyl zbytečně hecující... Nakonec cíl ještě úplně za rohem není, tak se zmáčknu, Camrdu doskočím a ještě si pomůžeme udržet těch pár sekund náskoku. V cíli pak týmově vyrovnaní a za náma už letí Kolíkáč aby stupně vítězů dnes byly orange only. 4. Dreamer, 5. Vláďa, který ten finish měl hodně pěknej, chvíli sem se bál, že nás oba ještě sjede. Týmový úspěch pak ještě podrhne HonzaB, když vyhraje spurt skupiny pronásledovatelů, kterou s Kaprem spolehlivě hlídali.
Dnes to bylo velký, díky týmu to dopadlo naprosto luxusně, díky pořadatelům jsme měli krásnou trasu a díky soupeřům, hlavně Unlimited, jsme si fakt pěkně zazávodili.