Akce Nový Bydžov 2021

Akce Nový Bydžov patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2021-04-17.

:: Trasa :: Foto :: Diskuze :: Flyby

Historie: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2016 :: 2017 :: 2018 :: 2019 :: 2020

• Čespa – New Bydzjow
  
  

  Luk plánuje, Luk nejede, Luk jede vlastně autem do Poděbrad, kde si nás chce docvaknout, ale nedocvakne, tak ten Luk se vrací autem na Prágl, aby nakonec vyjel naproti skupince srdcařů, který neodradila ani mediální hvězdička Alenka Zárybnická se slavným projevem na celoplošné obrazovce s úhlopříčkou přes 52palců. Vychechtaný šlapky se obléknou do pytlíkových overalků, přepočítají kalorie v zadních kapsičkách s přesností atomových hodin vysílaných z Germany rovno-poledníkových-uhloběžek se postupně navlečou jak korálky na náhrdelník a průměrným tempem přez 33km/hod valej na NEW BYDZJOW. LUK zadal noty do krabiček, který nemaj chybu a nechávají nás proplétat uličkami mezi sousedskými ploty, kde ještě včera tekla slivovice. Cesta je pro mně NEW, ale to už z názvu cílové destinace mi mohlo být jasné, že po dálnici umí jezdit každý kačer, tak přijímám, ochlazován kapky deště zůstávám poslušný a plním rozkazy ve změnách směru jízdy, který vychází z úst Kolíkáče. Je to taková vtipná hra, kdy Vám vypráví kultovní zážitka a pak v půlce vety zavelí o oktávu vyšším hlasem " levá"... piáno poslechne napříč černobílými klávesy s formací na milimetr poskládanou si to šine krajinou, líbí se mi to moc a na mojí dětinskou otázku, jak se tato formace jmenuje zazní z úst nejstaršího matadora " koncentrák", musím pevně uchopit rondle, jinak bych asi spadl smíchy.....co to slyším "levá", zatočím, zvednu hlavu a už opírám kolo o benzínku. kafe a kašpárek v rohlíku je samozřejmostí, počůrat vysvěcenou zed a votočit klikou na centrum, kdy o oktávu níže se rozlehne Kolíkáčův vítězný křik, ktrerý byl tak silný, že otočením prstýnku zahnal mraky a přepnul minimálně na půlku vítr který zároveň strhl ze ZV na SV. Ksychták se nekoná a jen čechrá pravé ramínko. Cesta se rozšířila a na té nejširší křižovatce nas vítá LUK se svojí storkou......pak už jen minout pseudocyklistu LOOKASE, který vám čumí do očí, ale nepozdraví, jojo, vzpomněl jsem si, jak posledně jeho příbuzný řešil defekt a on jen projel kolem, aniž by přibrzdil a zeptal se, zda-li nemůže pomoct, hold KOM je víc než slušnost....... dál už nenacházím slov. Děkuji za tak skvěle strávený čas v sedle. Díky, že jste a že jsem mohl být u toho.....

  
  
  
• Kolíkáč – Nálada jak po vakcíně!
  
  

  Čtvrteční mrazivý průplach nutí vytáhnout ostrou zimní výbavu, ani sobota nám nepřinese cyklistické počasí. Potvrdit si ranní srazy a účasti, nemá cenu něco posouvat a měnit, chceme zažít společně ten přírodní hegeš, lepší, jak řešit pracovní srajdy. Luke trochu nakřáplý to nakonec nedává, ale chce poslat online sledování našeho pohybu, tak čekám od něj nějakou kulišárnu. Na kruháku Mlhoš a začíná mžít. Zapnout chytré technologie a zahákovat Turistu, které nás bezpečně zahřeje.
  V Počernicích na sekundu přesně přistupuje Čespa a valíme do Mochova již v pěkném dešti. Měl tu být i Tomáš Šulc, ale nějak si nevybavuji, že by měl někdy blatníky, tak ani nepředpokládám, že by dnes vyrazil. Ale před Nehvizdy mi klepe na rameno, je bez blatníků, tak to je tedy srdcař Řvu na Mlhoše, že ty díry při závodě nemusí ukazovat, Čespa s Turistou roztočili na špici peklo. Nemám sílu je rychlostně usměrňovat, Kapr hlásil Mochov v 9:05h. takže tam budeme určitě o 10 minut dříve. Tak jsme se zahřáli, u kruháku se vyprázdnit, a ještě se vrátit kousek na Prahu, ať nezmrzneme. Kapr tu ale není ani v 9:05h., tak smutek na duši, ale ten se mění po chvíli v euforii, když orange bod je přes zamlžené brýle viděn v dáli u Starého Vestce. Je radost ho zase vidět v sedle! A k tomu všemu již přestalo pršet a vítr se nám opírá do zad. Ale o to více to bolí, jelikož moc háku nevyužijeme, každý dře za své. Jedeme tvrdou lajnu, žádný pokec se nekoná. Na špici se točí především Čespa s Turistou, a já též někdy přiložím nohy k dílu. Mlhoš hlásil, že dá asi jen Poděbrady, ale když déšť ustal, valí to s námi dál.
  Luke naklikal pozměněnou trasu, takže sledujeme budíky a nové silničky, po kterých máme premiéru. Nejsem úplně v pohodě, stehna bolí, v hlavě ta dálka, co nás ještě čeká. Navíc některé silničky jsou plné děr, tak to taky nepřidá. Ale vše je zase pak vykoupeno krásným asfaltem mezi poli, bez aut. Všechno svádíme na Luka. Termoska a zadní kapsy daleko, 100 km se překulilo a toužebně začínám vyhlížet pumpu. Bravurně jsme se vyhnuli Chlumci a tak očekávám nájezd na hlavní a modrý poutač s cenami pohonných hmot. Konečně! Zapadnout na kafe, spořádat zadní kapsy a slíbit si, že ještě jednu pumpu si dnes zasloužíme někde u Nymburka. Děsím se toho větru nazpět, ale nálada v týmu je skvělá, tohle je nesdělitelné. Liduprázdným kruháčem, odkud je to všude blízko, se rozléhá náš vítězný ryk na oslavu toho, že nás ještě čeká kilo v tomto báječném seskupení. Najednou se to ve mně překlopilo a chci být nápomocen k udržení průměru přes 31 km/h.
  Hák teď funguje na 100%, oddáchnout si a zase valit na špici pro kamarády. Jako nezastavitelná mašina tam ale především úřaduje Čespa. Míjíme Lukův hřbitov, kde před pár lety opřel kolo a přemýšlel, co dál s tou cyklistikou. A buďme rádi, že se to u něj překlopilo na naši stranu, vždyť dnes naklikal parádní trasu a u Nymburka se k nám připojil a stal se výkonnou pohonnou jednotkou! Nálada jak po vakcíně, tohle se nemůže snad omrzet. Pumpa v Nymburku pokořena, před Lysou vysazen Kapr, Čespa a Tomáš, kteří jedou ke svým domovům jinou cestou. Jižní větev najíždí na starou Poděbradskou a ve vzorné spolupráci to dokope až do vany. Nejrychlejší Bydžov v historii, v té slotě a na zimácích. Zase se wobjížděcí srdce tetelila radostí. Děkuji všem, že jsem toho vlaku mohl být součástí!

  
  
  
• Luke – Zimní výlet na jaře
  
  

  Přesně jak píše Čespa: "Luk plánuje, Luk nejede, ..." Takhle jednoduchý to bylo, i když to vypadalo ze začátku mnohem složitějc. Naplánovaný jsem to totiž měl, připravenej jet i v dešti. To jsem ale po čtvrtečních hrátkách s omrzlinama přihodnotil. Z komunikace na whatsappu jsem pochopil, že když bude hodně pršet, tak stejně nikdo nechce jet, ráno se rozhodne... V klidu jsem si vše připravil a šel spát s tím, že fronta se přežene a v drobném mrholení se pojede a když nepřežene, tak se nejede.
  Ráno budík, mžourám na radar. Déšť klepe na parapet a další zelený mrak na radaru míří na Prahu. Fronta nepřešla, zavírám oči a pokračuju ve spánku. V tomhle se přece nepojede.
  Když se probudím, svítí na mě zpráva od Kolíkáče: "Jedu dnes" Chvíli mžourám, jestli jako dobře vidím. Pak se snažím vstřebat tenhle otřes wobjížděcí světa. I kdybych chtěl, tak už se sbalit, obléct a nasnídat nestíhám. Navíc vlastně pořád nechci, nebo jo? Vlastně jo, takže snídám a ladím možnosti přiblížení se autem. Benefit by byl, že bych se vyhnul dešti. To chci! V Poděbradech budu, žebrám o live track trasy, abych měl jistotu. Všechno jde jak po másle, rutinérsky se oblékám, balím, ještě je i čas zkontrolovat stupeň psů na zimákovi. Do wobjížděcí brašny všechno náhradní, kdybych zmokl.
  Za chvíli se vezu do Poděbrad. Tam šupky kolo z auta, zapnout bundu a jede se. Teda jelo by se, kdybych neměl prázdnou duši. No nevadí, mám čas, opraví se. Teda opravilo by se, kdybych mohl v tom všem rezervním - duši, bombičky, montpáky a tak - najít. Což sem nenašel, bo to zůstalo v brašničce na jednici. Nevadí, mám tu auto, kde všechno náhradní ještě mám, teda měl jsem, než jsem to před zimou uklidil. Schválně se vyhýbám popisu svých pocitů a emocí. Prostě jsem jel zas domů, vyvalit se k televizi a nejlíp se u toho opít. Což mě bohužel nebaví, takže nakonec dochází k domácí opravě defektu a využití toho, že je ještě před polednem, navlečen jsem, mám trasu i live track. Vyrážím tedy podruhé už dnes směr Nový Bydžov. Cesta tam je nudná, člověk jede sám, po větru, po rovině, spíš z kopce. Prostě nuda, nuda, šeď, šeď. Aspoň mám čas přemýšlet o sobě a cyklistice. A co vlastně mi chce kdo říct tím, že Nový Bydžov ani na potřetí nevyšel. Poprvé - to je ta známá historka se hřbitovem. Po druhé - loni, jediný výlet, snad z celého roku, kdy jsem nejel, protože sem byl nachcípanej. A teď potřetí - protože... Po 65 km nudy, kdy jen občas zkontroluji, kde se nachází neohrožená oranžová letka se konečně můžu otočit, naskočit do orange expresu a začít si užívat. Protivítr, občas bočák, tvrdé špice Čespy a zimák co nejede. Vím, že to je jen na chvíli, tak se snažím si to užívat naplno. Nálada je skvělá, jsem spokojen, den není ztracen. Kapr zpět v balíku po covidu, Mlhoš dává dvě sta z místa, Turista si ztěžuje na formu a Kolíkáč to zvesela glosuje. Komu by tohle nechybělo.
  Ale rychle se to krátí, pro mě žádné dvoukilo, za chvíli tam skočí stovka a to už loučíme s Kaprem, domov se blíží. Z Mochova už jen jižní sekce, láká mě je trochu poškádlit. Ale nemám najeto co oni a nebylo by to fér, tak jen zodpovědná práce po hlavní směr hlavní město.
  Tak takhle to bylo, jen aby se nezapomnělo. Autem počasí neošálíš. Čas v balíku možná kratší než tenhle report, ale stejně jsem za to rád. Rád jsem se svezl, díky a poklona vaší nezdolnosti.