Slovutný romanopisec Grep oslyšel Kolíkáčovu výzvu k sepisu reportu z vyjížďky do Kladrub, protože nic zaznamenáníhodného neshledal. Tak alespoň já se s týdenním odstupem pokusím zavzpomínat. Letošní Kladruby skutečně mohou působit trochu fádně, protože nás nečeká žádná vrchařská prémie, už jsme jeli delší trasy a dokonce jsme se při cestě do Nového Bydžova vyskytli coby do Kladrub kamenem dohodil. Navíc po takřka letní prosluněné sobotě vstáváme do chladné pošmourné neděle, a tak se na Jížu sjíždíme jen s HonzouB, Grepem a Žábou. Protože jsem v sobotu na kole nebyl, jdu si užít špic a buším do toho více, než je zdrávo, a tak mě vedoucí zájezdu umravňuje. Cestou se připojuje Vláďa a v Kounicích čekají Ivča s Martinem a Sergei. Kounická veřejná knihovna notně utrpí řáděním pátera Honziáše. Spekulujeme, zda konečně došlo k doslovnému naplnění našeho hesla „Kážete watty, jedete h…a“, nebo je to důsledek předchozí vypjaté situace, kdy Žába opomněl ukazovat díry v silnici z důvodu, že byla stejně jako cedník. Humor vše uklidňuje a Žába s Vláďou nás výletně vezou do Kolína. Tepy mi padají někam k bodu mrazu, a proto podle Čespovy rady jedu třicet metrů za balíkem, a abych se trochu zahřál, machruji na několika krátkých brdcích. Luke zde ale není a ani Sergei se tentokrát vyprovokovat nenechá. V Kolíně končí Sekyrův tréninkový plán, a tak pokračujeme v užším počtu. Vítr fouká pěkně do zad a Ivča se udivuje nad průměrem, který si nechce kazit dojezdem přes les. Kdesi u Kladrub mě zdraví laň. Alespoň někdo sleduje akce na našem webu, když ne silničáři, kteří na trase naplánovali řadu oprav, nebo provozovatel restaurace v Kladrubech, který nechal zavřeno. A tak tankujeme až na pumpě v Poděbradech s příznivými cenami, ale mírně podrážděnou obsluhou. Naštěstí jen do chvíle, než ji empatickým kouzlem rozněžní Grep. A pak už se asi skutečně nic nestalo nebo jsem to úspěšně zapomněl. Každopádně to byl krásný výlet, díky borkyně a borci!
::