Akce Peruc 2019

Akce Peruc patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2019-02-17.

:: Trasa :: Diskuze :: Foto :: Relive :: Flyby

Historie: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016 :: 2017 :: 2018

• Šušny – Švih šampionů
  
  

  Přihlásil jsem se na zájezd vedoucí k jakémusi pomníku v mně dosud neznámé vsi Peruc. Start je v skoro nekřesťanských 8 hodin, i když z běžek jsem se docela naučil vstávat. Vím jen, že nekřesťasnká bude v tu dobu teplota, ale za dvě hodiny už to bude přeci cyklistická lahůdka. Špekuluji nad ošacením. Oproti včerejšímu outfitu beru teplejší návleky na boty, místo módní kšiltovečky nasazuji slabší čepici a navíc si beru slabou goretexovou bundu značky, za niž jsem od majitele trenažéru sklidil pochvalu (kdyby byla české výroby, tak by byla pravděpodobně málo aerodynamická a nahovno). Rukavice beru stejné jako včera - letní dlouhoprsté bajkové. Včera jsem vyjížděl v 10:30 a bylo to v pohodě, sluníčko mě přeci hned zahřeje. Cestou na sraz je teplota na hranici přijatelnosti, jinovatka kam se podíváš. Jedeme volně směrem na Brandýs, kde nabíráme další účastníky. Po průjezdu Jenštejnem se noříme do mlhy. Parádní. Za chvilku začnou prsty trpět. A trpí hodně, jsou minus 3. V Brandýse je sice vidět skrz oblaka obrys Slunce, nebo Měsíce, o tom špekulujeme. Trochu upravíme trasu, protože prý kolem Báště se ohřejeme. Viditelnost na 50 metrů a upřímně teď mi je fakt jedno, jak jedem, bojuju o bytí a nebytí. Nahoře v Bášti skutečně slunečno. Led padá z našich kol a přileb, mně rozmrzají prsty, Když jeden ze silnější účastníků - nick Turista vidí mé ošacení, vytahuje své rezervní rukavice, naštěstí mám malé ruce, a tak můžu natáhnout obě. Chvilku to zabolí, ale pak mám do konce švihu vystaráno. Sjíždíme k Vltavě a míjíme Velvary. Opět mlha, z trasy nevidíme absolutně nic. Vzhledem k tomu, že je nás asi 8 dvojic, je i pro auta dost nepříjemné nás předjíždět. Jede se skutečně ZDV, ale vzhledem k situaci mi to absolutně stačí. Kolíkáč se mě ptá, jestli jsem už tuhle vyjížďku jel, po mé zamítavé odpovědi poví: "To je škoda, že je tak hnusně, je to tady zajímavý. "Jako pěkná krajina?" "Spíš je to tady tak hnusný, že si ani nepřijdeš, že jseš v Čechách." O velký panoramata tak nepřicházím. Zastavujeme pro fotku u památníku, kde začíná po 3 hodinách jízdy prosvitat slunce a na pumpě v Peruci, kde probíhá kafe je slunečno a snad plus 6. A šup do tunelu, Mšené Lázně, Roudnice - ale jinovatka roztála a jsou asi plus 2, takže luxus. Světlo se začíná objevovat v Mělníce, kde se dělá druhá pauza na párek (skutečně proběhl párek), na posledních 49 nám už tedy svítí, prý musí trénink gradovat, ale závěrečných nástupů se už neúčastním. Přesto dojíždím docela v rozumném stavu, už jsem se po 188 kilácích cítil hůř. Ale jet to sám? Potěš koště.

  
  
  
• Luke – Mlžné ráno (cca do 14:00)
  
  

  V sobotu ráno 2 hoďky se sekcí dráty, testuji jarní oblečení a jede se mi parádně. Na Peruc plánuji obléct se stejně. Těším se na jaro, na výhledy do krajiny, kterou skoro neznám... Ranní zprávy ale hrozí mlhou a tak nevím jak se obléct, nakonec sázím na to, že se mlha rozpustí a oblékám se stejně, jen rukavice beru radši zimní. V Brandýse mrznu, Garmin hlásí -5, přijíždí ostatní a mrznou taky, spekuluje se nad změnou plánu, ale nakonec doufáme, že se mlha rozpustí... A už se jede, mrznu, po chvíli už mrznu o něco míň, ale nic moc.
  Za Baští naštěstí vykoukne slunce a tak rozmrzáme, konečně se zahřívám do provozní teploty. Asi 15 minut jedeme na slunci, než se zase noříme do mlhy. Mrznu. Viditelnost minimální, jdu na špic a jen sleduji bílé čáry a doufám, že nebudou prudké zatáčky. Co pár minut sundávám námrazu z brýlí, ale že bych něco viděl se říct nedá. Jede se ale pohodové tempo a tak ani špic nebolí. Jen pořád mrznu. Těšíme se na most přes řeku a doufáme, že brzy vystoupáme nad mlhu. Za řekou mírně stoupáme, ale nic. Mrznu, ale jsem rád za své zimní rukavice, od pohledu je vidět, že nemrznu sám a někteří jsou na tom hůř. Ostatní se je snaží zahřát svérázným humorem a tak cesta rychle utíká.
  Slunce vykoukne až těsně před Perucí na focení u pomníku a na pauzu na benzínce. To je nejvyšší bod trasy, takže hned zase klesáme do mlhy. Mrznu. Ale už nějak míň. Mlha se nakonec protrhá až v Mělníce, odtud už zbytek cesty probíhá v příjemném počasí a standardním tempu. Jezdit někde kolem Prahy ve 12 stupních, to by byl podfuk, takhle vypadá únor! Jen z té krajiny jsem nic neviděl, tak příště. Dycky Peruc!