Každej se těšil a kdo by taky ne! Já třeba jako malej kluk, ikdyž po sobotě sice sportovně posekanej, ale na kole překvapivě nacházím takovou polohu, že mě záda a zbytek těla ze sobotního fotbálku nebolí.
Zadek taky moc nenaříká, na to má tak 60km čas. Na Jížiu vše podle plánu, někdo na jednici, většina bere zimáka. Do Brandýsa to uteče jako voda a jediné zpestření nám dopřeje Kolíkáč, když za Běchoviceme se mu na zbytku zmrazku zavlní kolo a on o tom ještě 10 minut vypráví coby kdyby :)
Jsem rád, že u Záložny shledávám tygra Malinu a Páju, kteří to se mnou po další hodině otočí. Podobně se domlouváme i s Alfem a Jean je pro mě požehnáním, protože určuje, že se z balíku vytrousíme u Veltrus. Je nás pěkné grupetto a Bobek ukazuje, že má slinu objížděče jako asi dlouho ne. Příjemně jsem si pokecal s Camrdou, kterej měl tepy tak v klidu, že šel skoro do 2cifernejch hodnot. Tygr-Malina se napájel podezřelým životabudičem a jako bumerang e mu to vracelo na čurpauze "pára z moči stoupá do očí!"
Po necelých 60ti km už jedeme jen s Pájou a Jeanem a tímto klukům děkuji, myslím, že mě to zachránilo život.
Zbytek tygrů a objížděčů pokračují vstříc plánovanému dvoukilu a nejlevnější naftě široko-daleko.
Jean to v podstatě celé odtáhl a já mu tímto velice děkuji, protože zadek už bolele a na 4h v sedle prostě nejsem vůbec zvyklej. Páje a ostatně i Jean, si s prdelí myslím taky užili, prostě ještě ty sedýnky nemáme osezené.
U Letňan padne rozhodnutí udělat ještě kapsu než skočíme do metra, ale nakonec je z toho v mém případě až Jížo a za první kilo, které umělo zabolet jsem rád. Doma zjišťuji, že rodinný plán se posunul a já mám ještě do 16h čas, tý vole, tohle vědět, tak to zkusím jako malej tygřík, ale teď jsem rád, že to nedopadlo. Příště to třeba vyjde.
Sláva šlapkám a můj upřímný obdiv všem, kteří si posouvají hranice, KOMy a možnosti