Nějakej velkej report se psát nechystám, tak jen ve stručnosti. Skoro jsem na sobotu nespal, protože podle zpráv, co se ke mě donesly, ať už z televize nebo od známých, je na Šumavě po několika denních deštích všude plno vody a na brodech je vody bezmála po krk. To vše se naštěstí ukázalo jako liché. Ne že by se prášilo, ale nebylo nijak drastický. Sem tam bláto, či bahnitý louže, ale potoky vody a bahna se nekonaly. Jinak co se týče mých pocitů, tak asi tahle: (viz myterneek) Ze začátku docela šrot. Jedu dost na doraz, nevim, jak dlouho se to dá vydržet. Jedu s Pepou Schejbalem, což znamená, že trochu nad svoje možnosti. Po čase se to trochu uklidní a já se srovnám a jede se mi docela dobře. Za brodem mám spadlý řetěz, než ho nasadím skupina je v pr*eli, takže stíhačka. Nakonec jsem po několika kilometrech zpátky. Ve sjezdech ztrácím, zlomený malíček dost bolí, pak si to zase musím dojíždět, ale pořad se mi to daří. A tak to jde pořád dokola-ve sjezdu ztratím, do kopce sjedu. Ale asi na 80tém km už si to prostě nedojedu, takže do cíle sám. Ale nakonec za Schejbalem o necelý 2min, takže maximální spokojenost.
Takže asi tak.