Akce Českobrodská vánoční desítka 2017

Akce Českobrodská vánoční desítka patří do kategorie Triatlon, duatlon, běh. Datum: 2017-12-17.

:: Propozice :: Celkové výsledky :: Diskuze :: Foto

Výsledky: (délka 10 km)
Honzis 36:26 // 3:39 na km
Pimple 38:29 // 3:51 na km
Jarda 38:38 // 3:52 na km
Míra 40:56 // 4:06 na km
Kolíkáč 41:40 // 4:10 na km
Kocour 42:14 // 4:13 na km
Tomáš 43:51 // 4:23 na km
Barbánek + Ada 45:26 // 4:33 na km
Profesor 45:30 // 4:33 na km
Lucka 49:20 // 4:56 na km
Kapr 49:21 // 4:56 na km
Lenka 49:58 // 5:00 na km

Historie: 2010 :: 2011 :: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016

• Kocour – nešlo to
  
  

  Nic nenasvědčovalo průseru. Poslední dobou co závod, to osobák na trati. Při večerním pobíhání všechno v pohodě, žádný výmluva/berlička v hlavě, ale když mě to na třetím začalo utíkat, tak se to prostě nedalo.
  Jsou tady všichno, teda pravda, všichno mimo šlapek, většina totiž jela na kolo nebo marodila, nebo se na to vykašlala, ale i tak, je tady oranžád docela hodně. A taky spousta známejch, prostě u Českého Brodu je to před vánocema většinou nadupaný.
  V hlavě spřádám plány na osobák trati (to je snad samozřejmost, myslím si samolibě) a možná i na osobák desítky cočž je 41:55 respektive 41:29(?) nic moc pro elitu, ale na mě prostě momentální maximum.
  Je tu Pavel Prchal a říká, že to bude rychlý. S Kolíkáčem chceme hákovat Míru, protože ten když jede, tak je prostě připraven a podává své maximum, ikdyž zmiňuje, že byl na běžkách a nemůže hejbat rukama. Nohama mu to jde a první tři km jsou pod 12minut. Možná přepálený, ale vypadni z toho vláčku včas, to je alfa a omega. Já vypadl a pak to už šlo od desíti k pěti, takže není o čem vyprávět. Kolíkáč je PAN ZÁVOĎÁK, dávnu už mu neskáču na ty řeči, že na to nemá a v Krčáku nepřikládám velkej význam tomu, že mu "to neběhá". Teď je závod a Míru hákuje až do šestýho, kde mu konečně TTT cukne. Já to sleduju z povzdálí a neudržím ani Pavla, kterej běží famózně a jde okolo mě po obrátce. Dnes ne, dnes to nejde! Km ubíhají v tréninkovém tempu, je mi jasné, že takhle nestihnu ani těch 42. Prostě pár desítek vteřin, který tak trochu naserou, ale to spíš s odstupem času. Nedokážu nikoho háknout, od 7 km běžím úplně sám, nezvládl jsem udržet nikoho. Nohy jsou v hajzlu, něco je špatně. Očekávám, že mě přežehlí Tomáš z HICu, ale to se zázrakem nestane.
  Pavel nakonec k mému překvapení a hodně daleko přede mnou dává i Roberta. Toho kousla běžecká křeč, neviděl jsem to, byl pro mě maličkej flíček v dálce na silnici asi minutu přede mnou. Míra je Míra, nemám na něj. Přitom nakonec dnes skvělé počasí, všichni spokojeni.
  A už jsem v cíli a pocity ... nic, takový prázdno. Super čaj a perník, všem gratuluju, ale pro mě je to fakt takový prázdný a smutný. Poslední závod a nevyšel, nebyla hlava, nebyly nohy. Divnej pocit. Poučím se z toho a zapamatuju, příště takhle ne. Sinusoida výsledků a dobrých časů je na cestě dolů - do peklíčka. Ale co, třeba to jednou vyjde a bude to pak o to lepší.
  Super, že přijeli kluci na kole. Parádní výkon všech od Kaprů a Barbánka. Profesor málem uvisel. Honzis běžel skvěle.
  Prostě hezké vánoce a snad se uvidíme na tréninkové smrti, to mi jde, alespoň doufám.
  

  
  
  
• Kolíkáč – Dárek pod stromeček!
  
  

  Bez berličky, nic nebolí, žádná rýmečka, životospráva dodržována. Tak to bude průšvih Běžecký podzim se vyvedl, zúčastnil jsem se plánovaných matchů a tak jsem šel do Desiny v Brodě s jasným cílem. Hákovat Kocoura, co to půjde. A Kocour do toho šel také se snovým cílem, hákovat Míru, co to půjde.
  Starťák, rozkmihat nohy v orange hloučku, zjistit, že mě píchá v boku a jde se na to. Díky fotce se nacpat do prvních řad a odpálit to. Bezbolestný pocit je tu! O nohách nevím, že je mám, letím mezi borci, co to plánují pod 40minut. Tak dost! Kde je Míra s Kocourem? A už tu jsou, poslušně se připojuji za svoji stoupačku. Óóó, jak ty záda důvěrně znám. A začíná to bolet. Hlavně hořejšek těla, hlasitě odfukuji, pomáhá mi to. Kocour ukazuje jedničky a bílé čáry na silnici s čísly přibývají, 3 kilometry jako nic. Kocour ukazuje peklíčko, já též už dávno nefunguji v komfortní zóně. Míra jede jako robot s neustálou kontrolou budíku na ruce. Kocour chytá dírku, rozhodující chvíle jsou tu. Jdu přes něj a lepím. Věřím, že oranžové pouto bude zase fungovat a vynese nás ke společnému dobrému výkonu. Fixuji svítící kompresky Míry a zbožně si přeji uvidět kužel na obrátce.
  Plácnu si s Honzisem a Pimplem. Chci zkontrolovat Kocoura za sebou, ale pohnout hlavou dozadu je nadlidský výkon. Obrátka a Kocour nikde. No ty wado! Mydlíme to nazpět a na Míru mi naskakuje dírka. Je to z mírného kopce a já ztrácím. Hlava chce, ale nohy neposlouchají. Míra mizí, pár borečků mě dává a já nedokáži reagovat. Až teď! Zjevilo se něco krásného! Ženský zadeček. Musím, přeci mě nedá ženská . Letíme k cíli a Míra se začíná přibližovat! To mi ho vyndej! Zoufale vzhlížím k bílým čárám na asfaltu. Bylo tam už číslo 7 a bude teď 8? Nééé, je to teprve 7 kilometr. Peklo na zemi, rukavice do zadních kapes, propocenou čelenku taky. Udělat si pohodlíčko. Začínám věřit, že Míru dáme, ta baba totiž běží skvěle!
  Na asfaltu číslo 9 a někdo mi vrazil kudlu do zadního stehenního svalu! Aůůůů! Poskakuji po jedné noze. Křeč jako prase! Proč zrovna teď? Něžné stvoření mizí a tím i naděje na přiblížení se k Mírovi. Vždyť já snad budu muset zastavit. Kocour mě zadupe. Zoufale se ohlížím a vidím v dáli oranžový bod. Tlačím to silou vůle k cíli. Jako na Doksech, když jsem jel s Pauderou a Kaprem v úniku. Kocour už mě nedá, ale Pavlovi Prchalovi odveta za Čelej vyšla skvěle. Gratulace!
  Perník, čaj rum bum! Vytékají z nás potoky potu a dojmy srší proudem. Wobjížděči nás přijeli pozdravit! Krásný to advent! Díky kamarádi! Poklona před všemi, co se nebáli ukázat svoji aktuální formu.
  Tak jsem si zabalil pod stromeček Kocoura a zároveň můj osobák na desině. Podzimní úkol splněn, ale ta společná euforie třeba při Svatojánský byla větší. Byl to risk háknout Míru, a vyšel tak nějak napůl, křeč a Pavel mi to kalí. Navíc od pondělí dutinová rýmečka a zase stavy bezmocnosti. Hold jsem hrábl příliš hluboko do své tělesné schránky, která to zase nevydržela…