Pozvánku na MS v ELM do Mcel jsem od Kapra nemohl odmítnout a kort s motivací,že kdyby jel Líba Janoušek, tak by byl ze startovky nejlepší….. Bohužel v týdnu na mě dopadá únava z víkendových závodů a tak odkládám kolo a dopravuji se po Praze MHD-éčkem. Při náhodném zacvaknutí do pedálů,se mi nedaří ovládat tepy a konečně vím,co je to bolest v nohou. V sobotu se účastním Diablova vrchaře,který pojímám značně tréninkově a pouze zde chci po týdnu roztočit nohy. Díky předpovědi si na vrchaře beru zimáka se zástěrkami až na zem a vyplácí se., nohy se chytli a už nebolej…
V neděli na start přijíždím zavčasu a tak mám čas si i odskočit, protáhnout tělo a nějaký ten metr si protočit nohy. Po startu si zvykám na chování balíku, neboť v ELM je to můj první hromadák. Balík vůbec nejede, spíš kecačka, takhle se objede první kolo a naopak v druhém se přitvrdí a začínám odvracet první ataky soupeřů. Vše se daří, nohy jedou a tak se aktivně točím spíš vepředu. Vytváříme skupinu 6ti lidí, co se staraj o tempo balíku ale nikdo nijak nevybočuje. Při každem nájezdu do cíle jsem první, popřípadě vepředu, zkouším plynule natahovat špice,tak aby se začal balík selektovat,což se mi sice daří jen do té doby,než vleze na špic někdo z hloubky balíku a zastaví ho. Prostě si nepřejou závodění během závodu, ale až v cílovém kopečku. V posledním kole se mi aktivita nevyplácí, balík je nervozní,ale odject nikoho nenechá, tím pádem zůstávám dost často a na dost dlouhé úseky zaseklej vepředu, dokonce cca necelé dva km před cílem se snažím vrátit do balíku, ale to se mi nedaří, snad i kdybych začal couvat, tak všichni za mnou budou couvat taky. Je mi jasné, že tento závod nevyhraji a přivážím balík pod cílový kopec, zvedám tempo a čekám, kdo mě převálcuje. To se záhy stalo, já nejsem schopen tak rychle zrychlit a pokrejt tento poslední spurt, svěšuji nohy a v pohodovém tempu dojíždím k cíly, ještě Cca 50m před bránou vidím za sebou usilujícího Petra Dixe,který jde po mě, zvednu zadek a na pořadí se už nic nemění. Jsem velice rád, že si z tohoto závodu odvážím novou zkušenost a mrzí mě,že jsem nezvolil jinou strategii,ale jak se říká „po bitvě je každý generál“……