Akce Zlaťák 2013

Akce Zlaťák patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2013-08-20.

:: Profil a mapa :: Diskuze :: Foto

Historie: 2006 :: 2010 :: 2011 :: 2012

• Kolíkáč – Oranžovo-zlatý den
  
  

  Pondělí déšť, předpověď všelijaká, nějak jsem se namlsal pěkného počasí a zmoknout v 1400 metrech nad mořem se mi moc nechce . Ale nikdo nic nenamítá, budu držet basu a nabuzuji se Icemanovým reportem z roku 2006.
  Před 5h. budíček, neprší a překvapivá teplota 14 stupňů, ale stejně beru raději návleky na kolena, na ruce a vestu. SMS od Jeana, že se před prací projede a svezeme se spolu do Klánovic. Skvělý, začínám se více a více těšit, jen tma za oknem není moc povzbuzující, hold podzim se blíží. Zapínám blikačku, na kruháku již bleděmodrý Jean a míříme tradiční cestou do Polabí. Probrali jsme Praděd, Jean to otáčí, ve Mstěticích již překvapivý Šísťa (Honza Šístek), Mišutka se láduje na pumpě a po chvíli u nás brzdí Chose. Tak ještě nabrat Kapra a jsme komplet, klaplo to na vteřinu přesně a mydlíme to na Nymburk. V Křinci Kapr zdraví Pepu Michla a pak ani nevím jak, ale jsme bezbolestně v Jičíně. Hned za ním to vydrásat na Syřenov, kde se Kapr zapomene a jede to jako časovku o body .
  Návleky začínají hezky hřát, ale budou i delší sjezdy, tak já stále zateplen, pokračujeme směr Jilemnice. Stavíme u místní sámošky, je 10:30h. a 137km v nohách, no není to paráda? Vzpomínáme na Bobka a na Iceho, ten by tu určitě řval, že začíná ta pravá cyklistika. 25km furt do kopce a zvedneme se o 1000 metrů výše. Mišutka tomu moc nevěří, ale další hodina mu dá za pravdu. Vrcholky v mlze, jedeme setrvalé tempo a až prudké úseky u Míseček nás začínají dělit. Trio Kapr, Chose a Kolíkáč spolu drží nejdéle, Chose ještě než si vystoupí, předvádí zlověstné nástupy, ale pak již duo staříků stoupá bok po boku a otevírá mlhu směr Zlaťák. Má to grády, ten kopec dokáže vzít za srdce!
  Je poledne, jsme na vrcholu, zima se nekoná, ani nelezeme na teplý čaj do boudy, dá se to přečkat venku. Škoda viditelnosti, ta je hodně malá, ale cedule Zlaté návrší je dostatečně vidět, abychom udělali pár fotek. Je to tam, teď se znovu zateplit, někteří do originálních novinových zábalů a sjíždíme dolů. Mísečky ozáří i slunce, Mišutka kupuje turistické známky na každém rohu, aha kvůli tomu si bral ten baťůžek . V Jilemnici u kruháku lezeme na místní zahrádku a dáváme oběd, o zábavu není nouze, vždyť domů to je již jen kousek . Letíme kolem říčky Olešky a pak Popelky, nádherná úzká, stále se kroutící, silnička s malebnými domky, to je silniční skupinová cyklo-extáze!
  V Jičíně do Lidlu pro cukříky a pak trošku setkání s civilizací, když to mastíme po hlavní na Boleslav. Ještě jeden brdek nám přichystal Kapr, překonat Holé Vrchy a pak se již sklouznout do Dobrovic a namířit to směr Brandýs. Kapr se loučí, docela mu začínám závidět, že má vanu již za pár , to nás čeká ještě min. 35km a zlověstné mraky nad Prahou. Nejdříve se rozloučí Šísťa, pak duo Chose a Mišutka a najednou jsem sám, po 10 hodinách v milé společnosti si to musím dokroutit na moji neoblíbenou samotku. A do toho před Měcholupy ceďák jako kráva, již se mi nechce zastavovat, vždyť to mám blbých 15km do vany, ale hodně proklínaných kilometrů S myšlenkami, jak to kolo bude zase zasviněné, jak mi čvachtá v botech, potoky vody a bahna na silnici, ne, to nemuselo přijít. Ale zase na druhou stranu, taky to mohlo přijít někde na Mísečkách, a to by bylo asi o hodně horší…
  Každý výlet má svůj konec, teď již vše zlé zapomenuto a zůstává jen báječná vzpomínka, na super oranžovo-zlatý den!
  PS
  Šísťo, už to podepiš!