Akce Kouřimská 50 2013

Akce Kouřimská 50 patří do kategorie Silniční závod. Datum: 2013-05-04.

Nejdelší varianta má délku 100.00 km.

:: Propozice :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Foto :: Foto Bonzo :: video

Historie: 2010 :: 2011 :: 2012

• Honzis – Kouřimské kilo v čelní grupě
  
  

  pátek večír, mám se přihlásit? Aha - už to nejde ... Tak nic, počkám na ráno. Radar - bude lejt ... Hm, tak jako jedu, když už jsem přezul Madonu z Pave tour zpět na závodní pláště. Do Kouřimi to mám 11km, nejede mi to, co tam budu dělat??? Registruju se na kilo, nač troškařit, že jo Super zpráva, oddělené starty! Nepříliš pozitivní zpráva - je tu Néža, Somr, Malina, Kudrna, Dudek, Vokolci, Holub, ... Oops, to docela smrdí průserem. Začíná poprchávat, startujem, Kolík v úniku Drtí tam převod a la Vitas a vypadá dobře, pak kecám na špici já s Kaprem, bohužel Néžu a spol. to dle předpokladů přestalo bavit a nastupujou. Blijem do Dobrého Pole, chvíli voraz, hned levá a nanovo tam lovím hák do 6% stoupáku na Bulánku. Nahoře tam skoro nejsem, ale když to přežil i Technik s Kolíkem, tak by byla škoda to pouštět, ne? Prezident řve v euforii a to máme za sebou jen asi 6km Jedem nejedem po mokru přes Olešku asi v 20lidech údolím. Občas se někdo větrá, asi zkouší nohy - třebas pan Malina Nicméně až pod druhý kopec - teda spíš takový magnet kolem Benátek směr Uhl. Janovice zůstáváme komplet. Mám zase co dělat, ale pak se tak zvolní, že jsem chvíli i vepředu a když zezadu přijede Kapr s hláškou - pojď, jedem! tak nečekám a jedu. Mu v háku, páč časovkář se pozná a já mám co dělat mu vůbec někdy vystřídat ... Ještě je tu s náma jeden týpek s Cannondalem. Valíme si to přes Janovice, já tahám nejmíň, nemám rozhodně tolik sil abych se větral před balíkem! V Žíšově nevybírám zatáčku, jedu trávou, pak už zezadu dolítá balík, takže čekám. 2 hnusné přejezdy a teď padák přes Bečváry. Za dalšíma kolejema nástup do magnetu, ale jsme tam všici. Padák přes Mlékovice, další přejezd, sjezd do Toušic a hup nad Kouřim. Padák na náměstí, mačknout mezičas 1:17hod a něco - průměr přes 38km/h. S Kolíkem a Technikem jsme tak hezky vzadu, že spadlé bidony, natažený balík + kostky způsobují dělení skupiny. Tak nějak nečekaně, ale prostě tam nejsme! Potěš koště, takhle to pro*rat??? To jako prr pánové, gumuju kostky v Kouřimi, dojíždím Technika, vsadí tam hezkou špici se svejma Zippama, ale je to málo, rakeťáci maj furt 30m. Dlouhejch 30metrů ... Nedá se svítit, nastupuju, dolítnu prošitej top 10 a hnedka nástup. Díky kluci, já jsem úplně poblitej a musím další minutu ze sedla až stehna pálí i v tý kose. Sotva lapám po dechu, ale jen co se dá levá, tak pánové zase zvýší tempo! Už se to dělí, už se to porcuje, vepředu Néža tancuje ... Dostávám se na úroveň Kapra, biker Holub nám drobet pomůže ale ne, nejsme tam, máme asi 20metrů. Jenže 20metrů, poblitej, sjížděj to ... Sotva točím nohama, hákuju, pak teda nějak střídáme a furt vidíme ty šmejdy vodjetý. Moc nespolupracujou, ale na nás tragédy to stačí. Naštěstí Somr z Lawi sjíždí i vlastní koně a spolu s Kaprem a Holubem to tam nakonec ve Výžerkách dojedem! Yes baby! Pak se nejede - dobře, jsem už ve stavu necukat - odpadám. Nejni tu Kolík, Technik ani Klímič, zůstalo nás 13, teď jen přežít co nejdál! V magnetu se nastupuje, chytám posledního háka, posmrkám si rukáv, ale Ok, tady ještě nezůstanu. Odjíždí cyklokrosař z Kolína. Vlní se na tom hrozně, láme to, ale jede furt tempo. Naštěstí Němec z Vokolku zastává můj názor - jen ho nechtě, ať si větrá, budeme na něj čumět z 50metrů. No hurá, následuje kecačka a možnost si vorazit. Klidně bych dal i čůr pauzu, ale ne, výletujem. Uhl. Janovice, už se to rozjíždí, teda Kapr za to vzal a Néža podržel tempo. Průlet městem, v kopci z města dojíždíme kluka z úniku. Následuje další chvilka kdy se moc nejede. Dobře, km naskakujou, teď už to nepustit! Čekám co vymyslí Néža a spol, ale teprve za Bečváry se to začíná mlít. Najíždím vlevo a písku na Malinu, jenže tomu se nechce, takže si zašněruju silnicí sám a pak další a další lidi. Je to hezký, takhle se dobrovolně rakvit ... Zkouší to snad každej, furt plyn na podlaze a pak si odplivnout a počkat, až to zase někdo zkusí. Hezká sportka, kdo vyhraje? Cíl se nezadržitelně blíží, ďolík v Mlékovicích jedeme přes 50km/h a kupodivu se tak dá jet i chvíli do kopce Koleje, au au, do Toušic jedu z první, ale je tam auto, to však nebrání cyklokrosaři aby ho objel zleva. Poslední hup, všichni ze sedla, ale nic vážného, pořád hodně zájemců o bednu. Co s tím? Nastoupit Najíždím vlevo, Malinovi řeknu, tak naposled - cvaknu tam 53/12z, což je do mírného stoupání vhodný převod a tepy vylétnou nad 170. Mám náskok, jenže bolest ve stehnech pokračovat nedovolí. Tak nic, za zády Néža, za ním další chrti, ale když se nejede, tak tam ještě vsadím poslední watty a zkusím to rozjet na horizont, bohužel 50m před horizontem mi seká a už se to přese mne valí ... Rezignuji a pozoruji všechny, jak si to valí do esíčka šedesátkou Bohužel vpravo je značka a zúžení a vlevo stojí auto. Kapr to tam pokládá, pokládá, brzdí, ale nedobrzdí a otře se o auto. Potom přepadne do silnice. Au au ... O kus dál se zvedá Zbyněk Kudrna. No dobře, že jsem udržel adrenalin na uzdě a radši dojel 10tej, ale celej. Průměr 38,2km/h, celkem slušný. V cíli se mě paní, která stříhá čipy ptá, jaktože vypadám i po stovce tak v poho? - no já vám nevím, ale posledních 10km styl brzda - plyn, tam jsem si hrábnul slušně, jsem rád že vnímám a těším se jen na domácí vanu. Že běžím zítra do vrchu na Plešivec radši nemyslím. Ty nástupy poznám, budou hřát ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" />

  
  
  
• Kolíkáč – Nástupy, únik, kočičí hlavy a pak konec
  
  

  Mrholí, co zvolit za vrstvy, nakonec Kapr velí, krátký-krátký a návleky na ruce, při pohledu na Néžu a spol, bude asi teplo. První lajna, pozdravit PeBeho a jde se na to. Odstartoval jsem skvěle, jedu za zaváděcím vozem a stále mě nikdo nepředjíždí, až mám strach, že jedu blbě. Ale když se otočím, jsou tam, to pestrobarevné stádo rozzuřených býků, které se zatím jen rozjíždí k prvnímu kopci. Pěkně mě vyvětrali a jde se na to, konec ohledů, Néža zvedá zadnici a to je povel k zapnutí pořádné wattáže. Uff, tady ty nástupy pěkně bolí, ale jsem tam, Dobré Pole, ostrá levá a další magnet, a další nástup, už jedeme pěkně natažení v lajně a rochníme si v maximálkách. Když už si říkám, že svěsím nohy, že už to dál nepůjde, taky zvolní, jéé to je pocit! První postupný krůček za mnou, Bulánka dobita, vidím záda Kapra a Maliny a zezadu přilítne ještě Technik, no skvělý. Teď by to mělo jít, do Janovic vcelku rovinatý profil, je nás kolem 20 kusů a cákame si do ksichtů. Malina s Kaprem operují na špici, taky se tam na chvíli ukázat, ale do cíle ještě daleko a kukaček se tu veze spousta Malina to zkouší, po chvíli Kapr s Honzisem a kámošem Dreamera z Kanáru Michal Kubíček. Tak to už vypadá nadějně, s Technikem drtím ocas skupiny, Malina přilítne ke mně s hláškou: „V zimě objedeš celou republiku a teď když je Kapr v úniku, tak smrdíte vzadu...“. Tak teď trochu na špic a brzdit, ale není to moc platné, hned jdou přese mne, trio v úniku je stále nadohled a v Janovicích je máme. Teď pár rozbitých železničních přejezdů, po rozmydlených silničkách, kde mi jednou v zatáčce ustřelí zadní kolo, no to potěš, osvědčené Conti, co drží na mokru . Najednou jedu jak připodělanej, furt zkoumám zadní kolo, nemám snad i defekt? Nejlepší obranou je útok, musím dopředu, a hele s Kaprem jsme se ocitli v mini úniku, Kapr zařve B8 vítej a užíváme si chvilkového opojení. Ale netrvá to dlouho, již nás mají a Kouřim je tu. Najíždím tam zase netakticky na ocase, zase jsem v nedbalkách a uspokojen, že když jsem byl před chvíli v úniku, že se nemůže nic stát. Ale šeredně se spletu, přes náměstí se jede pěkné řemeslo, kočičí hlavy vytloukají klíny do těla a najednou tam mám díru jako vrata. V totální kaši si sjíždím chvost balíku, ale je to pěkně natažené , je tu Honzis, Technik, safra kluci to chce dolítnout, visím jim z posledních sil v háku, Honzis ještě přikládá a je tam, bohužel s Technikem již nedokážeme více přiložit Tak to jsme to pěkně podělali ... za námi Pavel Veselý, co s námi jel Rytířov a Michal Dyntar z HSK. Tempo upadlo, vydýcháváme ten šrot a frustraci, jak nám to fouklo. Po ostré levé, ještě zkoušíme zmobilizovat síly a jet tempo, stále věřím, že by ještě někdo mohl vypadnout a opravdu, na horizontu červený Vokolek a dle stylu jízdy to vypadá na Klímiče. Za Bulankou ještě zazmatkuji a střihnu to blbě doprava, další ztráta, škoda, možná by jsme Klímiče sjeli. Točíme hezký kolotoč, za Benátky ale ztrácíme Michala a vidím, jak se Klímič dal dohromady s dalším Vokolkem Pavlem Svobodou a začínají mizet. Technik to ještě zdravě hecuje, Pavel jede parádně, já už nějak bez morálu, teď už to bude jen přeprava do cíle.