Akce Sedlec-Prčice 2013

Akce Sedlec-Prčice patří do kategorie Extraliga Masters. Datum: 2013-05-08.

Propozice :: Celkové výsledky :: Diskuze :: Mapa a profil :: Foto

Historie: 2009 :: 2010 :: 2011 :: 2012

• Dreamer – Monínec má svoje kouzlo
  
  

  Pred rokem jsem poprve okusil Extraligu Masters na Moninci a hodne se mi libila, takze protoze i letos vysel volny den uprostred tydne, nevahal jsem s ucasti, i vzhledem k nejistemu pocasi na Mamuta kam chci jet ale pouze kdyz nebude prset Doprava do Monince s legendarnim Kolikacem, ktery proste nechybi na zadne akci! Cestou probereme a zhodnotime dosavadni prubeh sezony, proc nejsme na bedne od uvodnich zavodu navzdory dvoukilum v breznu nebo priprave na Kanarech (vzdy se najde nejaka pricina) a za hodinku jsme jiz v Moninci, kde se zaprezentujeme.
  
  Kratke, ale presto neprilis dlouhe rozjeti pouze do Susetickeho kopce a pak si stoupnout na start. Tam stare zname tvare (ktere jsem pred par lety vubec neznal), stojim vedle Bedy Pruchy, vedle Technik, napravo LAwi, Honzis, hodne BMC, proste jako pred rokem, sem prijedou jenom lidi kteri se neboji kopce a to se mi libi!
  
  Po startu jedu v poklidu na hodne na spici, prede mnou pouze jedna dvojicka. Jak se kopec zacne utahovat cekam co se bude dit, zatim nic, ale pak se napravo prezene Petr Novak z Lawi a zacne odjizdet. Hned ho hakuje Beda Prucha no a ja protoze jsem na cele tak taky. Dobry jsem tam ale uz to dost boli hned takhle po startu, porad nerozjetej. Pak se chvili zvolni dotahnou se dalsi lidi. Jenze Novak vsadi druhy nastup, podruhe se hakne Beda Prucha plus Dudek z Kolokamu, taky to jeste chvili zkousim a za mnou dalsi lidi, ale pak to vzdavam a cekam na balik. Zavod bude dlouhy, rikam si ze Novak mozna vydrzi do cile ale Bedu nejspis nekde sjedeme.
  
  Zbytek Lawi pak samozrejme netaha, takze sjizdeni se ujimaji hlavne BMC plus myslim Kudrna z Endurainingu. Po prvnim Suseticaku je nas tak 35, je tam Technik, Honzis i Ala z Kolodeji. Sjezd se drzim spis vzadu ale nejakou ztratu nechytam, kazdopadne po te rozbite silnici je proste lepsi to nehrotit. V druhem kole najizidim do kopce pomerne vzadu ve skupine takze nechytam nastup a nase skupina se deli na dve poloviny, odjelo nam tak 10 lidi, stiha je nase cca 15 clenna skupina. Pritom to vypadalo tak nevinne a najednou byli odjeti Po sjezdu a dalsich brdcich se nam je ale podari doskocit ale docela to bolelo! Uz tam neni Technik, jenom Honzis. Treti kolo a kopec se jede sice taky hodne na krev taha tam myslim nejvic Kudrna, ale tak nejak tam vsichni jsou krome par odpadliku. Mimo kopec se ale moc nejede, tempo obcas az moc uvada, vypada to ze uprchliky s timhle asi nedojedeme, prtooze to co najedeme v kopci, jinde zase ztratime.
  
  Ctvrty a posledni Suseticak cekam co se bude dit, pred kopcem beru gel a vyckavam. Honzis se vetra na spici ne ze by jel pomalu, ale proste to jeho tempo je takove, ze z nej lidi jako Zahradka nebo Kudrna v klidu jeste nastoupi. A to presne udelali, takze opet se jede do kopce v haku za sebou a kdo tam neni tak ma problem. Ja to nejak haknu a s vypetim sil tam jsem uz nas zbylo tak 10, Honzis odpada, no ani se nedivim kdyz predtim jel 10min na spici.
  
  Pak cekam ze se uz pojede v klidu az do ciloveho kopce na sjezdovce, ale to jsem se spletl. Nekolikrat zkousi odjet Liba a Zahrada jeste s Heczkem z Kolokramu, my se je snazime zoufale dojet coz se nam nakonec povede jeste pred Sedleci. Cekal jsem poklidnou pripravu na zaverecny kopec a misto toho abych se bal aby mi to neujelo jeste pred nim. A prave proto je cyklistika tak krasna, scenar se meni kazdou chvili :)
  
  Cilovy kopec a moje motivace trochu vadne, protoze mam splneno, objel jsem cely zavod s temi nejlepsimi, jiny cil jsem si nedal! V kopci u parkoviste jsem na konci nasi grupy, ale mozna prilis brzy shazuji na lehky prevod (v domneni ze ten kopec bude dlouhy, coz nakonec nebyl, mel jsem si ho taky projet), zatimco ostatni to jeste chvili lamou, takze mi poodjizdi. Cekam ale ze budou odpadat a cil byl aspon pak nekoho predjet. Chytam diru 30m a vidim jak dopada Snajdr a pak Hezcko, ostatni tak nejak pospolu. Snajdra dam ale pak se jeste nebezpecne dotahuje, Hezcko taky vypada ze bych ho mohl dat, ale tim ze tocim 34x25 tak mam sice zaruceno ze nedostanu krec do nohou, ale moc rychle to nejede! :) Takze nakonec dojizdim takto, 5. misto v kategorii je pekne, kdybych to o kousek dele lamal na silu tak jsem mohl mozna byt jeste o 1-2 mista lepsi, no ale to si zase muzu nechat treba na pristi rok! Za me moc pekny zavod, kdyz vyjde pocasi, je to tam moc hezke zavodeni!
  

  
  
  
• Kolíkáč – Kousek za Vitasem s Joníkem a Klímičem za zády!
  
  

  Nechytnout křeče, vzpomínka na minulý rok, jak jsem ještě cítil sval na startu Mamuta je příliš živá, ale Prčice přirostly k srdci, parádní, náročný a spravedlivý okruh, letos okořeněn cílem až v půlce sjezdovky, není třeba váhat. Skvěle se to sešlo v kategorii B (40-50let), BMC v plné sestavě až na Jirku Sekeru, Vokolci a další střelci, no bude to boj. První Sušetičák na rozdýchání, nahoře vzpomínka na Kapra a trochu poškádlit nervové buňky ostatních, takže zrychlení a soukromá vrcholová prémie je orange s dálkovým věnováním pro našeho maroda. Skvělý pocit, konečně cítím, že zimní příprava nebyla marná, v kopci jet vedle těch mistrů svého řemesla a mít nohy a dech na každé zrychlení. Hodně piji, jedu v nejtenčí variantě oblečení a stejně jsem orosen, není nad to si rozepnout dres a nechat se ofukovat Ztratili jsme již pár jedinců a valíme rozbitým sjezdem přes Dražku. Profil teď již spíše z kopce nebo malé vlnky, které se letí na velkou a znovu vzhůru na Sušetice. Přijatelné tempo bez větších nástupů, nahoře ale odskakuje Martin Šlégl (BMC) a dolítne si ho Honza Valeš (Cyklo team Killi). Asi by šlo to taky zkusit za nimi, ale nějak mám trochu v hlavě mamutí brzdu, abych to dnes objel se ctí. BMC přestalo jet a tím pádem tempo upadá a uprchlíci získávají větší a větší náskok, ztratili jsme je z dohledu a zdá se, že je rozhodnuto Ve třetím Sušetičáku, který moje prázdná hlava vyhodnotila, že je již poslední a jedeme do cíle, se zvedne aktivní Klímič, za něj se poskládá Petr Dix s Vitasem áááá a to bych to mohl zkusit. Jsem tam a naše čtyřka se začíná vzdalovat zbytku skupiny. Krásný asfalt a mírný sjezd je přímo předurčen ke kolotoči, kaše, sliny ze mě lítají na všechny strany, další nezapomenutelné chvíle, točit se s nimi! Rozmydlený sjezd, nesmím to pustit, díra nedíra jedeme šrot, to bychom měli udržet. Ostrá pravá na písečku a do háje! Asi 3 borci si nás v tom sjezdu dolítli, tak to je pěkný . Tak zase svěsit nohy a kochat se jarní přírodou A Joník je tu po chvíli taky, no hezký! No nic dopiju bidony, vyprázdním zadní kapsy, cíl je na dosah. Ale šeredně jsem se zmýlil! V Prčicích se málem pohádám, jelikož jsem přesvědčen, že již pěkně doleva, do cíle, ale všichni to točí doprava, znovu vzhůru na Sušetice. Ty wogo, to jsem ale blb, juknu poprvé od startu na tachometr a opravdu, mám tam jen 75 km. Nahlas si začínám nadávát, dalšch 27km bez pití nedám . A tady se Vitas projevuje jako správný závoďák, dává mi svůj plný bidon, díky kámo! Nohy mám na odpis, ta nečekaná změna situace, když ještě před chvíli jely do cíle a teď jsem na ně naložil další okruh . Ale naštěstí se znovu nejede úplný šrot, i když Klímič stále zlobí ... Pak nám nějak nepochopitelně odskočí Svoboda s Míkou, nikdo se nemá k tomu to sjet, no já jsme taky již nějaký přepnutý do režimu Standby. Sypu do sebe magnesium, Vitasův bidon vyprázdněn a cílová stojka je tu. Nebudu bláznit, křečci musí zůstat spát, točím možná až moc lehký převod a to na některé s 23 zuby nestačí a ujíždí mi. No pěkný závěr, pěkná příprava Grapy. Cííííl, kousek za Vitasem s Joníkem a Klímičem za zády, krásné počasí, bez křečí, safra to zase byl den!

  
  
  
• Technik – Technik dostal ukázkovej klepec
  
  

  Vzpomínám na Sedlec-Prčice 2010, poslední sezónu, kdy se ještě jelo k hotelu Relax. Pamatuju závod, který mě strašně bavil, pamatuju sedmýho fleka v kategorii a zařízlýho Honzise na pásce. Pamatuju defektícího Maliňáka a 2000 nastoupaných metrů.
  Tři roky se s třemi léty sešly a cíl je konečně zase u Relaxu a já zase trochu jezdím, ale spíš jen závody, bo na trenink neni čas pičo. O víkendu jsem si švihnul Kouřimskou stovečku a Blsecké okruhy v JAL, takže bylo zaděláno na pěkný průšvih, ale když člověk nemá čas na trénink, tak se holt musí jezdit rušit na závody a doufat, že po čase se přestane tolik rušit a třeba uvisí i Honzise nebo rakeťáka Dreamera.
  Doufal jsem doufal, ale málo, kolečko se mi nepolámalo, spíš se polámaly nožičky ve druhym Sušetičáku, do kterého najíždím z prvního fleku. Řečí klasika: jedeme normální tempo, pak se ohlídnu a…(konec bohužel trochu jinak, než to obvykle slýcháváme od Kapra :)) za mnou nikdo. Díra 20 metrů a keep rising! Honzis v prd…, Dreamer v prd…, všichni tamtéž. Zmocňuje se mě zoufalství. Mám totiž pocit, že snad za mnou nikdo nemůže být, že to všechno pojedu ještě 80km na samotku a druhej balík mi dá 2 kola. Když tu čuju naději. Postupně to začiná odpadat a já sbírám korálek po korálku, na horizontu docvaknu Petra Zikmunda, borca, co nám docela narost, tak se za ním jezdí solidně v háku, což jsem si ověřil před pár dny v Bílku, kdy jsem se mu nehnul od zadku. Spolupráce s Petrem je pecka. Příjde mi, že je na tom o dost líp, ale snažím se dle možností střídat. Ve sjezdech to pálíme náramně. Petr je zřejmě domácí a volí ideální stopu, brzdy šetříme. Ve třetím Sušetisviňáku domastíme Šuvadu, Vajdu a Lukáše Vítka z Dextru. Myslíme si, že to teď náramně roztočíme, ale ve skupině je cítit lehká apatie, tak nakonec jedeme stejný hovno, jako doposud a docvakávaj se další 3 kolíci. Ve 3. a 4. kole to nějak šmrdlám spíš vpředu, před Prčicemi už šetřím Jouly (a just Jouly ne Watty), za čož mě peskuje náš výpravčí Běhounek, kterej by rád rozjel kolotoč 5 kiláků před cílem. Já na něj nechápavě čumím a dělám, že jako nevím, že jsem byl na pouti naposledy před 15 lety. Do Jetřichovic v háku, první útah do 15%, jedu! Kolem lana mám 20 metrů na ostatní chrty, za parkáčem 30. Vajda vstává. 36/21 , někdy i 36/19, šinu si to starym Kolorédem, když tu slyším výkřik vzdálený, byla to léčka já to nevěděl, jako starej vůl jsem dostal od Vajdy na pásce. Teda mně se to aspoň zdálo jako na pásce, výsledky ukázaly 6 vteřin (totiž sekund, ať je to v SI) :)
  V cíli gratuluju Honzisovi a Smejkymu. Dnes se ukázalo, že naše výkonnost, ještě srovnání zdaleka nesnese. Natrhli mi záda až k lopatkám. Za chvíli supí do cíle druhej balík a mezi prvními Kolík!!! Kolík dává Klímiče!! Kolík dává Joníka!!! Tak to je bomba. Skvělý výkon. Dreamer s Kolíkem drželi náš šlápoťáckej prapor dneska hodně vysoko. Technici vymřeli po meči! Naštěstí tohle nemusím psát nohama. Na kolínkách svítí nápis „Out of order!“.
  

  
  
  
• Honzis – a zas v Prčicích ...
  
  

  Jako nejni moc závodů extraligy, kam se těší maratonci i zapřísáhlí odmítači ledniček s pasy proklatě hubenými - že jo Tomáši Dudku ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Na náměstí bije desátá, na pásce jsem já a Prochajda - oba tak nějak konstatujeme, že konkurence je natolik silná, že bude umění odviset i prvních 6km Lukáše Ouzkého, novou posilu SKC jsem upozornil, že dneska o bude dle hesla - hákovat aspoň někoho Na roštu je nás padesát, kucí z LAWIny ladí na Mamuta, to však nebrání Peťovi Novákovi rozporcovat balík na hadry už v první vesnici " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Jak říkal Zahrada - prej má náladu to roznastupovat! Kdežto sedřenej Zahrada by se spokojil s taktikou jedem a v dojezdu ať si každej jede svoje watty a bude rozhodnuto ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Vřele doporučuji mrknout na STRAVU jaký wattíky tam pak Zahrádka v dojezdu předvedl
  Tak nic, popojedem. Vepředu odlítlej Novák, Dudek a Průcha - LAWI nejede, Kudrna i BMC v klidu - já jsem teda v neklidu, ale první sejto jsem přežil. Uf, už jenom 95km Sjezdík si tak nějak pamatuju a neodpadám - jede se \"jen\" 67km/h. Úsek do Sedlce je na bočáku/proti - rychta, ale v háku top je gut. Naštěstí se moc nejede. Druhý sušetičák, další sejto, gruppe reduzieren, Dreamer bleibt, ich bleibt, pár dalších kaput ... Moje nohy zrovna netáhnou, nástupy většinou řeším couváním balíkem a když už mě nikdo další nepředjíždí, tak se teda musím snažit sám a uviset na gumě. Pak se nahoře vysmrkat, vykašlat a pokochat se pohledem na v klídku trénujícího Líbu jak si tak švihá a vypadá jako při kompenzačce Prohodit pár slov s vždy dobře naladěným Zahradou, zkontrolovat kolik nás zbylo a připravit se na třetí rundu. Moc se nejede, nebo lépe řečeno to někdo zkusí, ale dá se to přežít stylem couvám balíkem a pak mi to sjeďte ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Vida, potřetí v Sedlci, místama se nejede, nechaj mě i větrat na špici \ 4tej kopec jedu špic, myslím si tak nějak rozumně, tempíčko, 53/21, z toho by nemusel nikdo nastupovat. Před vsí odstřídám, abych nejel furt z první. Bohužel pana Kudrnu napadlo to ještě jednou roznastoupit. Bohužel já už si vystopupil, neb hlava usoudila, že sobotní duatlon Krušnoman nejni s totálně posekanýma nohama ideální řešení a já už prostě nevstal. Neuvisel to ani Němec z Vokolku ani Košík, ani Smejky. Nahoře se nějak poskládáme, máme 150m, ten Dreamer mě tam deptá, stejně tak hákař Míra Živný, kterého Zahrada prý zbystřil prvně až ve 4tý rundě ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Tajně doufám, že třeba nepojedou, že někdo odpadne, že je dojedem. Ne, nedojedem, nohy prázdný, občas mám problémy vůbec převzít špic. Ve sjezdu chytneme s Košíkem díru a Michal už rezignuje. Tak rezignuju taky a tahám vítr do Sedlce. Občas se protočíme, občas si tak lámeme ze sedla vedle sebe a je vidět, že jsme oba jak vyprášení. Dvojička zmizla z dohledu, konec do Jetřichovic výletujeme, uniknuvší skupina už je vůbec v tahu, za náma naštěstí nikdo. U dolní stanice lanovky dám malou, dozadu fouknu 21z a chci bejt tvrdej, když Peťa Novák prej bral 11-23z. Kadence klesá, silnice se zvedá, zvedá, až musím zvednout zadek ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> Podjíždím lana, to už bude kousek. Jo prdlajs si pamatuju, ta hlavní stěna teprve přijde, rychlost osciluje u 12km/h, kroutím se na tom slušně, v dáli je vidět ještě víc prošitej dres z Vokolku, ale Němce už nedám a přijedu hold až skoro 3minuty za snílkem. škoda, ale měl lepší nohy i hlavu, já to ve 4tý rundě celkem prokaučoval. Nahoře už veselý pokec kluků z Lawi, je tu i 55kg modelka z Kolokrámu Sjezd dolů, vidíme Technika jaký jede řemeslo, to má grády! Dreamerovi ukážu mojí zkratku na řízek, kdy to fouknu po sjezdovce nahoru \ Bohužel podmáčený terén nesvědčí Conti GP 4000s a nahoře prohrábnu. Po gáblu to dám dolů, i s kamenitým nájezdem kde lítaj týpci s DHáčkama nahoru Sice mám jedinej vůl pláště od trávy a bahna, ale je třeba si udělat radost, že jo Tenhle závod je fakt rachota, je potřeba na to mít, je potřeba tam být a pak je to žrádlo! Pravý lejtko bolí jak čert, nevim co budu v sobotu předvádět, ale kluci z LAWI mají za úkol vyhrát Mamuta, to já zas nemusím, takže vlastně klídek, ne? ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" />