Akce Anketa 2012

Akce Anketa patří do kategorie Společenská akce. Datum: 2012-11-30.

:: Šablona s otázkami :: Diskuze

Historie: 2002 :: 2003 :: 2004 :: 2005 :: 2006 :: 2007 :: 2008 :: 2009 :: 2010 :: 2011

• Strejda – sezona 2012
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Sezona 2012 byla natolik dobrá, že až mam strach, zda se na ní nebudu vzpomínat jako na svou nejlepší v životě. Obecně závodu bylo méně, jiné se nahradily vyjížďkami. Obzvlášť utrpěl UAC. Na druhou stranu bylo víc času na regeneraci a trénink. Takže i v úplném závěru jsem se necítil vyčerpaný a mohl závodit až do konce s chuti. Co do výsledků – někde jsem ztratil, jinde se zlepšil, takže nemam důvod se stěžovat.
  Zase cela sezona proběhla ve znamení spolupráce a vzájemné podpory ve skupině A. A tak celkové hodnocení sezony nemohu udělat jinak, než abych řekl par slov ke každému, kdo se na chodu skupiny A podílel, a to bez ohledu na tymovou příslušnost.
  Lenka. Spolu jsme zajeli: Jarní Sázavák, Křivoklátské peklo, Rampušaka, Krušnoton, 12 hodinovku v Březí, PoS a taky několik tréninků. S Lenkou jsme poprvé jeli spolu na Beskydu 2006. Respektive jel i jsme s Honzou a Lacem, ale Lenka se s námi párkrát svezla na rovinkách. Pak byla na bedně, tak jsem jí šel poblahopřát, ale tvářila se tak trošku divně, jako že mně vůbec nezná. Neřešil jsem to. Až pak jsem se dozvěděl, že je čerstvě vdaná, byla tam s Tomášem a zřejmě bylo jí trapné, že nějaký cizí chlap tam za ní přišel. Ale Tomáš pak hned na dalším závodě ke mně přišel a požádal, ať Lenku vezmu do skupiny. Tak jsem si říkal, že zřejmě nemam pro chlapa příliš lichotivou pověst, když už jiný chlap mně neváhá svěřit svou mladou manželku a to naprosto bez obav . S Lenkou se mi jezdi naprosto výborně, má podobnou výkonnost, umí se chovat ve skupině a bere ohled na ostatní. A taky: nevím, jak v civilu, ale na kole je velmi málomluvná. Na Krušnotonu jsem to schválně spočítal: za těch necelých 11 hodin společné jízdy jsme spolu promluvili jen 6 krát:
  1. cca po 2 hodinách: „Tak co, vystupujeme?“ „Jo“ (Ivča zrovna přitopila pod kotlem, a bylo na čase opustit balík).
  2. Před Cínovcem: „Nechceš šlehu?“ „Ne, díky, mam vlastní, na bufetu si to dam“
  3. Po Cínovci: „Hele, Igore, když tak jed s nimi“. „Nene“
  4. U Litvínova: „Lenko, dál už tě budu jen brzdit, když tak jeď.“ „Nene“
  5. Na vrcholku posledního kopce: „Podívej se, prosím, nemam prázdné zadní kolo?“ „Ne, máš to v pořádku“
  6. V cíli: „Děkují“ „Děkují“ „Lenka je úžasná!!!“ (ta poslední fráze už vlastně byla pro Tomáše, který nás v cíli vítal.
  Taková málomluvnost na kole mne naprosto vyhovuje. Jsem raději soustředěný na šlapaní.
  Fousáč. Spolu jsme zajeli Břežanskou Osmu, Sudety, Peklo, Kolem Posázaví a závěr PoSu. Tenhle chlap kolem prostě žije, když je aspoň nějaká možnost, tak vyrazí na závod. A taky měl výtečnou sezonu, dařilo se mu jak na marathónech tak na UACu. Škoda nepovedeného Beskydu, ale to za rok udělá reparát.
  Pantáta alias Zvíře. Sázavák, Sudety, Beskyd, Klikače a PoS. Každý rok skupina A se musí vyrovnat s nějakou ztrátou. Někdo postoupí o patro výš (jako Ivča letos), někdo přestane jezdit (jako Kamion). Ale zatím naštěstí vždycky se objeví nová tvář. A letošním hlavním ziskem byl Pantáta. Údajně letos se poprvé začal jezdit ve skupině a nesmírně si to užíval a pořad pochvaloval. Docela často jsem měl dojem, že má na víc, než jezdit ve skupině A, ale sám on si to pořad jen pochvaloval a nikdy se nesnažil trhnout a zkusit rychlejší skupinku. A to je dobře, hlavně pro skupinu A . Docela bych rad ho v příští sezoně zase viděl v naším gruppetu, ať už v oranžovém nebo ne.
  Yetti: Rampušak, Beskyd, Tatry, 12 - hodinovka v Březí. Yetti se vyznačuje dvěma osobitými vlastnostmi: zaprvé neuvěřitelně rychle jezdi sjezdy, a zadruhé pořad zápasí s naraženým ramenem (varianta: loktem, zápěstím, kolenem) z minulého závodu. Ze začátku sezony to bylo obzvlášť problematický, takže před každým marathónem váhal, zda tam vůbec pojede. Ale pokaždé to dopadlo dobře, rozjezdil se a ke konci byl k nezastavení.
  Vašek Hejda: Jedomělické okruhy a Kolem Posázaví. Vašek je známa osobnost UACu, sice už nemá tu výdrž, co dřív, ale bylo mí ctí dvakrát ho protáhnout.
  BigMig: Klikáče a PoS. Mig je výborný do skupiny: nezašívá se, tahá docela dlouhé špice a pří tom umí brat ohled na ostatní. Kdykoli by chtěl jet s námi, vždy bereme oběma rukama.
  Kolbaba: Naše společné tažení Králem předznamenává návrat tohoto velkého muže do skupiny A. Akorát pozoroval jsem, že Michal ztratil návyk jízdy v háku (což je pochopitelné, momentálně trénuje převážně sám). A tak dost často místo toho, aby využil závětří za mnou, snažil se jet vedle, a dokonce i na druhé pulce vozovky. Ale věřím, že v příštím roce už ho budeme vídat mezi sebou. Už i letos na PoSu vydržel s námi víc, než celé kolo.
  Po jednom závodě jsem taky jel s dalšími, ale to už vyjmenuji jen šlapky: Iceman a Krojc (Sázavák), Mike, Kocot a Quit (Tatry). Škoda, jen že to byl jen jeden závod. Ale různé okolnosti tomu nepřály.
  
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Na prvním místě u mě rozhodně bude Krušnoton. Opravdu vrchol sezony.
  Druhé a třetí místo rozdělím mezi Rampušakem a Českým Šternberkem.
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Jednoznačně Jintrovičuv pád na Křivoklátu. Ale taky zažil jsem celkem tři totální propadáky: Jedomělice, Kolem Posázaví a Bratronickou časovku.
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Proč vlastně Kolikač nebyl na bedně?
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  Letos nedokazu vybrat
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  Nečetl jsem úplně všechno, třeba ten nejlepší mne unikl.
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  V klidu. Posilovna, běh, kolo o víkendu.
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Už si snažím nedávat dalekosáhlé plány. Ale o sezóně 2013 mohu jen prohlásit, že byl bych rád, kdyby byla.
  

  
  
  
• Ivča – Anketa 2012
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Myslím, že vyšla velmi dobře. Měla jsem možnost zúčastnit se poměrně velkého počtu závodů, které prověřily, že je ještě na čem pracovat. Díky vaší pomoci se nám podařilo zažít týmovou cyklistiku s někdy velkými taktickými bitvami. Všem vám za tu podporu moc děkuji. Odměnou nám byly krásné zážitky a některá pódiová umístění i celkové pódiové místění v 53x11 a Superprestige. Myslím pro celý realizační tým 1*
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Super zážitky z týmové cyklistiky na marotonech 53x11
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Nemám
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Omlouvám se, na toto mám špatnou paměť a nebo se to nedá veřejně publikovat
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  foto
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  jméno člena - název reportu
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Ztuha už mě s válci vyhodili do předsíně
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  S těmi nejvyššími ;-) Ve zdraví zažít zase mnoho krásných zážitků.
  

  
  
  
• Mišutka – Velmi špatný rok
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  odpověď Letošní sezonu výrazně ovlivnilo, že jsem k mé velké radosti byl začátkem března vylosován na Oetztalera. Takže všechno jsem bral jen jako přípravu na tento vrcholný bonbonek sezony. Přesto jsem samozřejmě chtěl jezdit solidní výsledky, ty ovšem byli žalostné. Po prvních, pro mne celkem bezvýznamých časovkách do vrchu a dvojic přišel konečně pořádný test v podobě honby za Mamutem. K velké smůle Kolíkáče, kterému spadl řetěz jsem jel poprvé a taky naposled s touhle hvězdou ve skupině. V nádherném počasí jsem byl i spokojen s celkovým výsledkem, bohužel na dlouhou dobu naposled. Následoval můj první výjezd do Alp, i zde to bylo solidní, ale začalo se projevovat, že neumím sjezdy, kde jsem výrazně ztrácel. Poté přišel červen a stejně jako loni to byl nejhorší měsíc. Vše začalo poslední květnový den při Praha - Doksy, kde jsem nejdříve roztrhl řetěz na malou a po opravě jsem poslal přehazovačku do výpletu zadního kola a do Doks jsem stejně jako loni dojel autem. Sudety jsem sice zajel rychleji než loni, ale pocitově to bylo horší. V Jedomělicích jsem odpadl už na Hvězdě, pak jsem ve sjezdu ztratil brzdový špalek a radši jsem se na to vykašlal. Po pěti dnech léčení nachlazení, jsem jel KV - Unhošt v nevelké konkurenci jsem dojel dvanáctý, ale ve výsledcích jsem chyběl. Den poté se konala má derniéra v UACu. Křivoklátské Peklo se pro mne změnilo v peklo a po třech kolech vesměs na samotku jsem učinil rozhodnutí, že na tuto ligu nemám, odbočil do Zbečna a v UACu skončil. Rampušák byl vrchol zoufalství, od sjezdu do Červené Vody jsem jel až na úsek před Zlatým potokem sám. Nohy nefungovaly a do toho vedro. Loni jsem se nastartoval v Roudnici při Masters, letos se tam kvůli práci nedostanu a tak jsem rád, že na poslední chvíli můžu jet P-P-P. Sice to nebyl závod, ale tento bláznivě nádherný výlet mě přivádí na jiné myšlenky a zároveň to byl solidní trénink. Engadin ve Švýcarsku byl krásný závod v nádherném prostředí a zároveň jsem si poprvé mohl vyzkoušet kopec delší dvacet kilometrů, který končí ve výšce nad 2300 metrů nad mořem. Beskyd tour můj oblíbený závod. Loni jsem tu jel nejlepší závod sezony, ale letos neletím do půlky Pusteven na velkou a dojíždím o sedmnáct minut později. Tatry tour byl hnus ve strašném vedru a poté, co se na mě obsluha na druhém bufetu vykašlala jsem jel 50 km bez vody. Krušnoton byl posledním testem před Oetztalerem. V Neznabohách jedu v těsné závěsu za Kolíkáčem, jenže někdo se mi klátí před kolo a než ho v tomto prudkém kopci objedu skupina fuč. Cítil jsem se dobře, ale skupina ve které jsem jel moc rychle nejela. A tak jsem při stoupání na Cínovec za to vzal a doufal, že se vyvezu s jedinci z kratších tras. Bohužel bylo znát, že mám o několik kilometrů a hlavně výškových metrů více v nohách a s nikým jsem dlouho nevydržel jet. Oetztaler to bylo něco fantastického. Nádherný závod na uzavřené silnici, perfektní organizace a jako třešnička na dortu posledních sedm kilometrů stoupání na Jufenpass po boku Jana Ulricha. Classicu Eddyho Merkcxe v Rakousku jedu už s lehkostí a v klidu. Viděl jsem letos mnoho krásných míst, ale v klubu jako jsou Vinohradské Šlapky se počítají jen bedny a jak to popsal v jednom příspěvku Léňa, já se plácal jen ve čtvrté stovce v kategorii na Oetztaleru, takže musím celkově sezonu zhodnotit jako katastrofálně neúspěšnou.
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Oetztaler a Praha - Praděd - Praha
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Nechybné tělo napasováné pod autem při Amade maratonu v Rakousku. Smrťák
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Letos si žádnou i proto, že jsem moc reporty nečtl nevybavuji
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  Tato
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  Kolíkáč - Životní pecka
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Po POSPOS jsem byl nachlazený. Jinak nic moc měnit nebudu, trenažer možná běh.
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Snad budu mít štěstí při losu na Oetztaler a Maratona dles Dolomites, protože od toho se bude odvíjet, jak sezonu pojmu. Cíl nemám, spíš bláhový sen porazit při maratonu Kolíkáče v jeho top formě:DD

  
  
  
• Lemond – Třetí rok se Šlapkami
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Mohlo to být i horší. Z maratónů jsem vlastně dokončil jen Krále. Beskyd kvůli úpalu na Pustevnách nebylo v mých silách dojet, Krušnoton jen krátká za UAC. Aspoň jsem v okolí Cínovce měl pocit, že jsem s kolem poprvé na horách. Na konci léta a na podzim pak kvůli nedostatku času a špatnému počasí už jen dvě časovky a vrchol sezóny - Klikovy vrchy.
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Jednoznačně Klikáče. Sice nebyly oficiální, ale myslím, že o to lepší. Především žádné rozdělené startovní pole. Nikdo nemusel sahat za hranici svých sil a jezdit v protisměru jako prase, aby vůbec za někým uvisel… Takže si každý mohl najít skupinku odpovídající jeho silám a nebyl již tak velký rozdíl ve výkonnosti dále uměle zvyšován mezerou mezi startem balíků. Jelo se tedy vlastně jako na maratonu. A bylo to tak správně. Čímž jsem nahoře na Bukové dosáhl mých rekordních 32 km/h avs. Možná také díky ideální teplotě, směru větru a snad i několika drobným úpravám na závodním kole. Dokonce se mi podařilo ideálně nastavit sedlo. Po asi dvaceti náhodných pokusech už bylo na čase. Nebýt toho, že se nad Zbečnem a dále jelo volněji, bylo by do cíle reálné ještě nejméně jeden km na průměru přidat. Ale nijak zvlášť mě to nemrzelo, ve skupince panovala taková zvláštní atmosféra a popravdě řečeno se do cíle nikomu snad ani nechtělo. Nejen to na mě udělalo takový dojem, že jsem pak už na další závod nedorazil. Chtěl jsem si co nejvíce uchovat před zimou stále ten zvláštní pocit z mého posledního letošního Závodu.
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Pokud jde o stránku zdravotní, tak asi, když jsem noc před a vlastně i po zbytek dne, kdy se konala řevnická časovka, proseděl na záchodě. Loni jsem je vzdal kvůli počasí, a teď jsem se celý rok těšil na nový asfalt, po kterém jsem stále nejel.
  Pokud jde o stránku technickou, pak určitě přechod Durace na 11s. Do budoucna tak očekávám problém s dostupností kvalitních desítkových řetězů a jiné radosti.
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Šumava to nejsou hory, ale jen lehce zmutované Polabí.
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  foto
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  Jednoznačně Mišutkův z Amadé.
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Občas posilovna a válce. Jen na ně už nesmím ani na kilometr vzít 4000s nebo zase zadní plášť spálím a budu klouzat jak na ledě ještě v květnu. Taky bych chtěl během zimy upravit uložení osy u nových pedálů Look classic. Pokusná úprava na Keo easy se mi zatím velmi osvědčila. Dále bych chtěl někde sehnat převodník Sram s označením 11.6218.002.000. Když se ale tak dívám po českých eshopech, mám neblahý pocit, že to bude úkol na déle než zimu.
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Zvládnout konečně Beskyd až do cíle (zatím dva marné pokusy). Dojet dlouhou Krále do cíle v lepším stavu než letos. Dostat se konečně do Řevnic aspoň na start.
  

  
  
  
• Yetti – Bolestivé cyklistické postřižiny
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Sezóna s vyšší fyzickou výkonností ale i s vyšší hmotností, což nevedlo k výraznějšímu zlepšení v kopcích. Zimní příprava vyšla skvěle a měl jsem slušně nakročeno do sezóny. Bohužel, důsledek prvoaprílového závodu v Hlohovci mě omezoval polovinu sezóny. Za týden ve stejné oblasti na Kanec trophy jsem zajel ještě dost slušně, ale potom se naležely zhmožděniny a vezlo se to s efektivitou na závodech z kopce dolů. Na krátkých závodech to ještě šlo, ty delší jsem si protrpěl. O bednu Zlatého kola Vysočiny jsem asi přišel na posledních dvou občerstvovačkách, na kterých jsem strávil zhruba hodinu a přemýšlel o vzdání. Rampušáka jsem odjel jen proto, že jsem ho měl zaplaceného. Protrpěl jsem si ho též v bolestech a chtěl jsem ukončit maratonskou sezónu. Laco mě ukecával ať jedu Beskyda, já nechtěl trhat partu a hlavně chtěl být u návratu velkého Kocota. Tak jsem jel. Ruka už moc nezlobila, jen stehno v kopcích stále tahalo, přesto jsem jel v celkové pohodě a myšlenky na předčasné ukončení sezóny se začaly rozplývat. Tatry se mi jely dost dobře, jen to peklo na Húty mě skoro smrtelně dehydrovalo. V závěru sezóny se mi jezdilo lépe a lépe. Přispělo k tomu i zkrácení rámů u horských kol, ale hlavně výměna kratších klik na všech kolech. Z euforie mě probral pád na Hustopečském Kameňáku (modré levé oko) a sezónu ukončilo osobní setkání s větví o průměru tak dvanáct centimetrů na Ořešínském Vichru (modré pravé oko). Poslední závod Soběšickou Muldu jsem raději vynechal. Letos to dost bolelo a hodně se zkracovalo, i knír jsem zastříhl. ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" />
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Návrat velkého Kocota.
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Jeden břeclavský magor (podle zdejších cyklistů) hodil na Hlohoveckých okruzích v balíku vlnu a sejmul mne a následně letěl i Aqua. Následky byly bolestivé a dlouhotrvající. Naražené levé rameno bolelo do srpna, levý loket ještě dnes a pravé stehno občas v kopcích potahá.
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Lemondovy hlášky okolo 150 kiláku na Králi Šumavy. Bohužel jsem si je nezapsal a vzpomínám na ně matně, ale v ty momenty (byly tři) mě dost pobavily.
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  foto
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  Bohužel jsem je všechny nečetl, tak nechci hodnotit.
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Chci si doléčit výron kotníku i jiné neduhy ze sezony a začít pracovat na zkvalitnění přípravy.
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Zúčastnit se celé série 53x11 a to v lepší fazóně než doposud. Obhajovat pozice na Kavkazcupu, ikdyž to bude náročnější protože přijdou mladí a ty budou řádit jak na Klondiku.
  Vše záleží na zdraví. to bude mýt ty nejvyšší trumfy.

  
  
  
• Chose – 2012
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  sezonu 2012 hodnotím velmi dobře. V tomto roce se pro mě událo spousta věcí, osobních, pracovních i sportovních, které mě ovlivní, věřím že kladně, v dalších letech. Poznal jsem spoustu lidí, kteří mají stejné zalíbení pro sport, jako já
  Od jara jsem poctivě jezdil na Kolodějské vyjížďky a s odstupem času musím říct, že jsem si je z kraje moc neužíval, byla to těžká dřina ten balík uviset a domů jsem vždy dojížděl neskutečně zničenej. Postupem času jsem se ale dostal do tempa a červenec a srpen jsem se do Koloděj neskutečně těšil a v práci odpočítával každou minutu. V mém rodném posázaví jsme to pak brázdili křížem krážem. Někdy v květnu mi jakýsi Kolíkáč při návratu z vyjížďky povídá, tak pojď mezi nás, no a tak jsem šel do oranže party. Je až neuvěřitelné co se mu podařilo vytvořit za tak rosáhlý a rozmanitý tým a jsem rád že jsem jeho součástí.
  Rok začíná tradičně Jizerskou50, kolo je kolo a běžky jsou běžky, letos to , potom se na slovensku jezdí Zimní maratón, kde jsem poznal na kole kombinaci sněhu, hlubokého sněhu, ledu, bláta, kaluží, napadaného listí a asfaltu. Orlický maratón, běžky za 15 stupňového mrazu. Potom byl až Sázavák, kde mi to ujelo po 10 km. Kouřimská 50, tam to pěkně frčelo za Bobkem. Pak cyklodovolená u Grossglockneru. a Na silničních Sudetech jsem sice nevydržel v balíku na Hony ale i tak se v kopcích jelo velmi pěkně.Pečecká 100, tu jseme s Bonzem tvořili, teda Bonzo tvořil v kopcích já se za ním vezl. Sázavský Blizák mě zastihl v dobrém rozpoložení a v důvěrně známém terénu to byla neskutečná jízda. Pak přišla pecka sezony PPP, neskutečný zážitek. Pak ostatní závody byla jen příprava na MTB Sudety. Další pecka byl Zlaťák, netušil jsem kam se dá z Prahy na jeden zátah na otočku dojet. Sudety , to pak byla jízda jako hrom, na první vlnu to zatím nebylo, ale potrénuju rozborku sborku píchlého kola a ono to pujde. Štěmberk, tam mi to zase ujelo a pak jsem píchnul ale potom dojel ve šlapkovské společnosti. Následovalo slunné plážové Krétské soustředění, aby mi to na POSu 2km po startu odjelo i s technikem, zato pak háček za druhým balíkem stál za to.
  Suma sumarum, paráda.
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  vlastně každá vyjížďka je jedinečný zážitek, ale jeden přece jenom vyčnívá. PPP, připomělo mi to výlety na kole z mého mládí, kdy jsme vyjeli jen se spacákem a v brašnách měli to nejnutnější. Tady jsme měli ale jen 3 zadní kapsy a mikinu omotanou kolem rámu, no neskutečné dobrodružství a ten poslední kopec to srdce plesalo. Rano pak krásný sjezd a pekelná jízda na Prahu
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  bezohlední a nervozní řidiči aut, co vytlačují ze silnice a někdy se chtějí i prát. Tohle člověk nemá ve své moci na koho narazí a vždy mi při takovémto konfliktu vyběhne na mysli co by se mohlo všechno stát.
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Doufám, že se fotoreportáž líbila, příští rok nic takového nebude a budete muset jet taky, stojí to za to!
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  foto
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  je toho tolik, co bylo napsáno a když zrovna není co dělat tak je co číst. Jeden mi ale v hlavě uvíznul Kolíkáčova Životní pecka
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  fišerky se už klepou v garáži až napadne sníh a bude se moct vyrazit do bílé stopy. Přes týden pak běh a plavání a do práce na kole a zvýšit měsíční normu kilometrů, tak abych uvisel PRS.
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Pevné zdraví. Postavit se na start ultramaratonu koedukovaných párů, vyjet druhou vlnu na Jizerské 50, uviset PRS, vyhrát Blizáka a vyjet první vlnu na MTB Sudetech a aby bylo každé svezení na kole příjemným zážitkem.
  

  
  
  
• Rainy – A další rok rychle ujel...
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  záměrně jsem se nezúčastnil žádného závodu (ten jeden ze kterého mě diskvalifikovali pro pomalou jízdu si už nepamatuju), protože jsem si říkal, že zkusím, jak chutná cyklistika jen tak bez měření sekund, minut, hodin... Takže vrcholem pro mě bylo soustředění v Perné Pak už jen cyklistika u Laca v Popradu, na chalupě v Jeseníkách, pak v přípravném kempu na 53x11 v Dolomitech, a pak s manželkou v Tatrách.
  A jak to hodnotím? Bez závodů je to taky dobrý, je-li dobrá parta, ale s nimi o mnoho lepší.
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Kromě společenských radostí v Perné, v Dolomitech a v Tatrách jsem měl pokud si vzpomínám velmi velkou radost z cyklistiky zde: 50°14\'20.676\"N, 17°26\'56.166\"E, tj. 6 km do cíle svého letošního maximálního cyklistického výletu. Dokonce si myslím, že jsem si i zahrozil...
  Zároveň u orange je samozřejmě velkým zážitkem mistovský úspěch Kapra a Maliny, maratonský úspěch Ivči na 53x11 a Kolíkova bělečská bedna, ze které se radoval dost dlouho a intenzivně.
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Tak ten teda letos žádný nemám, i když stoupání na Tre Cime mi nedělalo dobře. Jinak špatným zážitkem byly anabáze se ŠOKem. To mě dost deptalo.
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  nemohu hodnotit
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" />
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  nemohu hodnotit, nečetl jsem všechny. Dobré reporty mívá Léňa.
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  domluvil jsem s bobkem, že se mi mrkne na zimáka... ale asi to nebude stačit.
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  prožít co nejvíce času na kole, a objet důstojně nějaký ten maratonek...

  
  
  
• Malina – 2012
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Sezóna změn a místy i revolučně evolučních událostí. :) Pozvolnější rozjezd do sezóny s minimem najetých kilometrů - o to ale více užitých a intenzivních - začal perfektními tréninky do Litoměřic, Rytířova a na Ještěd. Od prvních závodů souboje na špicích, v paměti mi zůstáva namátkou...jarní neporazitelné LAWI, které ale trápím na Sázaváku, Blseckých okruzích v JALce neustálou aktivitou. Dubenec - společné auto s Kaprem - v závodě samotném pocit neskutečné pohody a síly, kterou měním v sólo vítězství. Doksy - deštivé počasí, defekt 3 minuty před startem, dojetí balíku, pád, dojetí čela, rozpad čela na Romanově, kde dojíždím Jirku Ježka a naháníme Svoboďáka, z čehož odpadám a dojíždím zbytej, jak čokl do cíle. UAC Běleč - husté souboje v čelní skupině se Zahradníkem a Vencou Nežerkou, STRZ - unikátní, zdraví nebezpečný závod a časovka na druhém fleku za Nežou, který mi dává 6 minut. Mohl bych pokračovat dále...cyklistika je o zážitcích!
  Z hlediska závodů mohla být sezóna delší, ale chleba mi nekupuje a neměnil bych...
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  To nejlepší si nechám do bodu 2. Společné vyjížďky a Praha-Praděd-Praha mají společenských přesah, to sebelépe zajetý závod prostě nenahradí. Na PPP a na lidi, co tam se mnou byli, nezapomenu asi celý život...ale nej zážitek byly, jsou a budou Dobrovice 2012 alias MČR amatérů:
  Nedá se to hodnotit formou reportu, je to spíše na akademickou debatu s prvky filosofie a duchovna. :) Nicméně ve zkratce, vystoupil jsem z nečeho, co mě nebavilo a nemělo to perspektivu, povolil uzdu, tak trochu otočil život naruby. Od půlky června jsem od rána do odpoledne pracoval, pak sportoval a večer žil. Žil dosyta, naplno a bez předsudků. :) Nechci být extra intimní, ale tahle chemie způsobila, například to, že všechny kopce okolo Prahy, snad kromě Radotínských kostek jsem začal na pohodu jezdit na velkou apod. Ještě týden před mistrovským závodem, čímž ho v žádném nechci srážet, jsem seděl s flaškou becherovky, kdesi v Teplicích nad Metují, na noční lavičce u Metuje, spal pod širákem nad Rokytnicí nad Jizerou, koupal se za deště v Polské nádrži Bukowka, snědl 6 domácích borůvkových knedlíků velkých asi jako prsa Barbory Polákové a další s cyklistikou spojené věci (no snad mi to čínské výpočetní středisko tady anketku nesmaže). Závod jako takový byl třešničkou na dortu a ve své podstatě jednoduchý díl do skládačky, jak zamachrovat před holkou, že o ní stojíte. Stačilo ujet 110 km ve dvou lidech jednačtyřicítkou, zaspurtovat z prvního místa a titul s holkou byly doma. :)
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Nemusím pády, ať už svoje či ostatních a letos toho na závodech nebylo málo, tlama Jeana při cestě na Praděd.
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  \"Přemýšlím, kdy mi bylo hůř?!\", oznamovací věta prošitého Diabla na rovině před Hradcem Královým v 40 °C, při návratu z Pradědu. A další Diablovka: \"Všech 5 nas leží před Ovčárnou, nálada je výborná, vzpomínáme na všechny, kdo se rozhodli nejet.\"
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  Bez komentáře... :D
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  Bobek – DEN SPLNĚNÝCH SNU, aneb z Prahy či odkudkoli do Rytířova a Děčína přes hory a dolíky, 100% stojníky a zpět bez debat do dětských let.
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Moc času není, ale zatím zlehka tenis, plavání a když je chuť, tak se vystřílím při běhání ve Valašských kopcích.
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Začít od ledna pracovat v Praze a pak normálka švihy, závody a jednoznačně obhajoba!

  
  
  
• Léňa – Kraťas
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Sezona 2012 byla jedna z nejkratších, ale o tak bohatá. Začala supr zimou, kde se zejména ze začátku roku pěkně najíždělo, padaly dvoustovky, narůstalo sebevědomí. Ale jak to tak bývá jakmile se vše daří musí se vše pokazit. Změnil jsem místo svého pracoviště a tím mi přibyly odpracované hodiny, ubily hodiny na kole. Toto rovnítko samozřejmě znamenalo rychlé ukončení závodní části roku. Jaro super, udělal sjem si rekordy na všech časovkách v této části roku, ještě Ještěd vyšel příjemně, pak sklouznutí na Šuacu, super UAC na Bělečských okruzích (kde jsem už cítil úbytek sil) vše zakončeno labutí písní v Mečeříži. Pak už to šlo do kopru, vyvrcholení přišlo na Zdejcině, kde jsem svým předposledním místem a dojetím na vůli vlastně ukončil tuto sezonu. Zbytek roku už jen vození do práce a z práce.
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Nejkrásnější zážitek zvolit je vždy velmi těžké, nezávodní vyjížďky se šlapkami jsou vždy super a těchto zážitků plné (Litoměřice, Ještěd, Hrubý Jeseník atd.). Ale nejvíce jsem si užil v Mečeříži, kde jsem si závod užíval v každém okruhu, naprosto jsem si dělal co chtěl, tahal závod, dojížděl uprchlíky, brzdil peloton když byl Malina na výletech, dojel s čelem až na pásku a vše naplno bez šetření a strachu z toho, že mi to ujede, náááádhera!!!
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Nejprve jsem myslel, že to bude selhání na Mamutu, kde jsem se poprvé nechal zlomit a vzdal jsem dlouhou trať a srabácky to stočil na dětskou, ale nejhorší to opravdu bylo na Zdejcině. Tam jsem si fakt užil a poprvé a pořádně jsem tam nenáviděl Diabla, který mi odmítl uznat dojetí se ztrátou jednoho okruhu a donutil mě ten Zdejcinskej kopec vyjet šestkrááát!!!! Nenapadá mě kdy jsem se na kole resp. na světě cítil hůř.
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Pole, louky, lesy, cyklokros, ani GPSka neví kde to jsme...
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  foto
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  jméno člena - název reportu
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  běh, kolo, válce, pot, slzy, kreff
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Dát Malinu na Ještědu a Břežanskou osmu průměrem přes 40km/h

  
  
  
• Scalpy – Scalpyho 2012 ka
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Než sem hodím pár písmenek,omluvil bych se za to,že jsem nepsal celý rok reporty,ale určitě se polepším.
  Já bych můj rok 2012 zhodnotil asi takto : Začátkem února jsem odstartoval sezónu na Promile Tour v Pšovlkách,kde bylo spíš takové poznávání po té dlouhé 3 měsíční pauze a po propocení dresu v 10 stupňovém mrazu jsem dojel 8 ze 16.
  Poté mi začaly blbý šichty,proto jsem nemohl moc trénovat,když už čas byl,tak zas nebylo počasí,nebo jsem byl chorý,to celé se projevilo na Špičák Extreme Bike,kde by mohl Mike povyprávět.Jak jsem se na tento závod těšil,tak mi vše přešlo v prvním okruhu závodu.S Mikem jsme to tam vzali vyjížďkově přes Zbečno a Křivoklát po vlastní ose.To,že jsem měl v tu chvíli,respektive za ten měsíc najeto cca 250 km a den před tím jsem si dal blbec tvrdší trénink v lese,tak mi mrzelo už na zhruba 18 km,kde po přepálení startu arvaní kopců s ostatními mi prostě došlo,s tímto jsem vjel i do druhého kola,kde by mě předjel v terénu i vozíčkář.Prostě to byl asi můj nejhorší zážitek,ale po dalším závodě jsem zjistil,že není všemu konec.
  Trénování bylo podobné jako v lednu a únoruazačátkem května Nám odstartoval MTB UAC na Zbraslavě,kde jsem to zbaběle zabalil na 48 km po stuhnutí nohou a nevolnostem,zkrátka a dobře,opakovalase situace z Rakovníka,jen rozdílem,že jsem to v Rakáči dojel.
  Narovinu říkám,měl jsem z toho depky,dva závody po sobě a selhal jsem spůsobem katastrofickým.Proto jsem vynechal mé občasné tvrdší lesní pasáže a vyměnil je za objemy na silnici.
  \"Zázrak!!!!\" rozdíl byl hned znát,chyběly jen kilometry....
  Dalšími závody byla Kolotúra jak MTB Maraton,tak i crosscountry a UAC závod v Praze,což byla dá se říci cyklokrosová trať a jel jsem jak vyměněný,sice to nebyl žádný zázrak,ale jel jsem si své průměrné umístění.
  Od té doby už jsem udržoval výsledky,dojel zbytek MTB UAC v mém stylu.
  Přišlo i na našlapaný víkend v podobě Rakovnického cyklování.Začalo to v sobotu ráno MTB maratonem z Rakovníka na místní dva kopce.Po dojetí byly asi 3 hodinkypauza a vyrazili jsme na docela náročný cross country v městském parku,tímto závodem jsme uzavřeli den a sešli se zde opět v neděli ráno,kdy jsem startoval na MTB kritériu.které se jelo pa Rakovnickém náměstíato 30 minut + 1 kolo.Tady byl asi můj zatím nejvydřenější výsledek a tím bylo zlato.Konec sezóny patřil jak už je zvykem POSU,Břežanskému Kostitřasu,Jesenickému Surovci a Cykloenduru.Tak po stručném shrnutí závodů bych řekl,že to nakonec dopadlo dobře,než jak se to vybarvovalo začátkem května.
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  
  Výhra v MTB kritériu na Rakovnickém cyklování,protože to bylo opravdu vydřené výtězství
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Nejhorší zážitek mám asi z letošního prvního ročníku Bike Prahue,kde jsem na 18 km přetrhl prvně řetěz,na 26 znovua po vydupání na Cukrák jsem pět metrů před již už začínajícím vrcholem rozlomil přehazovačku,která mi vlítla do kola.To abych podotkl,tak to byl 29 km,což byla přesně půlka tratě,já neměl mobil,prachy ani žádný zazračný vercajk.Proto,když to zrovna nebylo z kopce,tak jsem tlačil kolo asi 6 km,kde už mi docházely nervy.Tímto musím říct,že organizáoři si se mnou nedělali žádný starosti a i po požádání,zda nebudou mít nějaký odvoz zpět z trati,tak mi raději řekli,ať jdu dál..... a že nikdo nic neví.No zhruba na 40 km jsem poprosil Našeho slovenského spoluobčana pracujícího na rodiném domku,zda by mi nemohl pomoct...Ten to skonzultoval s majitelem,který mu řekl památnou větu ..... \"Jasně,vem paná s kolem do Butovic a kup lepidlo\"T9mto oboum mockrát děkuji a zdravím
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Asi když Bigmig na POSU měl ve své režiji Technikovo lístky do tomboly,vyhrál mu tuším triko,deštník a ještě něco a prohlásil... \"To bude magor koukat,co jsem mu vyhrál \"
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  foto
  Kapr na fotce úvodní šlapkovské stránky
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  jméno člena - název reportu
  Všechny jsou dobré,na každém je něco,konkrétní nedokážu posoudit
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Tak po dvouměsíčním polehávání,žraní a tloustnutí jsem začal občas cvičit,už jsem vyjel párkrát na kole,občas chodím rozhýbat tělo na dvouhodivky na pinčesu a fotbálek
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Chtěl bych mít něco najeto,přál bych si,aby se mi vyhla jakákoli zranění,poruchy,defekty apodobné potvůrky,které Nás všechny při závodech deptají.Chtěl bych odjet všechny MTB závody UACu a pokusit se být alespoň jednou na nějaké bedně.
  
  To je tedy od mé elektronické tužky vše.Ať už čtejícím,tak i ostatním Šlapkám a jejich rodinným příslušníkům přeji vše nejlepší do Nového roku 2103
  
  

  
  
  
• Kolíkáč – Staříkovský rok 2012
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Co k ní říci? Byla prostě skvělá, úžasná, nabitá emocemi!
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  Rok 2012 odstartoval tradiční Novoroční Cukrák, kde mi trochu vrásek přidělal též novopečený stařík Gejza, který mě zařízl, ale byl to jen začátek, ještě byly před námi objemové měsíce, které se především díky Kaprovi skvěle povedly, naše výlety v týdnu doplnily víkendové balíkové jízdy, kde již profláklé soby a Nymburky okořenily pro nás nové srazy u kuřat, kde jsme se přifařili k BMC a nezapomenutelně dobyli Litoměřice, pak přišla naše klasika Prosek-Hrubý Jeseník-Prosek, která přilákala přes 25 lidí a já začínal pomalu věřit, že 2000km za březen není pro mě zase až tak utopie. Na tenisky a Běhny již moc času a sil nezbývalo, ale když Soused s Robinem udělali orange Běh Hvězdou – BEH nechtěl jsem chybět. Mělo to pěkný náboj, visel jsem za Mírou a Kuřetem co to šlo a konečné stříbro bylo pro mě povzbuzením. A přišla nečekaná pecka v podobě Rytířova, to byla akce, na kterou často vzpomínám, 280km v březnu v partě kamarádů se jen tak nepovede . Konec března byl tu, předpověď všelijaká, ale těch ještědských 200km jsem nutně potřeboval ke splnění plánu, takže počasí jsem neřešil, věděl jsem, že i Kapr určitě pojede, ten měl ještě tvrdší plán . A nakonec Hurá na Ještěd dalo 7 kusů, tu zimu ze shora od vysílače si pamatuji dodnes, to jak jsme okupovali pumpu u Mimoně a mimoděk se tak připravovali na ledový průplach, který nás čekal před Doksy. Ale plán byl splněn, v Kaprově garážovém obýváku bylo útulně a březen hřál u srdce. Teď to jen prodat na závodech... Jarní časovka Bášť spíše z povinnosti a První šlápnutí – PRS jen 2 okruhy trvala naděje a cíl letošní sezóny se svézt s čelem staříků. Ale naštěstí jsem si kola stále užíval a bavil se jím, Koloděje se jezdily, i když s menší orange účastí a přišel Sázavák, Dojetřice v kroutícím se hadu, kde špici táhne Malina, za ním naskládaná amatérská esa a já to uzavírám, to byl prostě požitek a balzám. Bohužel křeč na Ondřejově pohřbila lepší výsledek, ale cítil jsem, že by to mohlo letos někdy přijít. ŠOK nám zarazili, a tak zase jen pro mě neoblíbené časovky, Časovka do vrchu Knovíz a Břežanská osma se moc nepovedly, ale závodit se musí . Extraliga Masters a její Sedlec-Prčice to byl předkrm před prvním maratonem a konečně jsem aspoň trochu cítil, že to tam je! Jet do kopce ve stejném tempu jako Vitas, Jirka Sekera, Klímíč, Robert Kleiner, Petr Dix a především jako náš Kapr, vždyť o tom se mi zatím jen zdálo v růžových snech. A tak před Mamut Tour jsem měl optimismu na rozdávání, ale pódiová touha žila pouhých 15 km, kdy jsem si odpinkl řetěz do beznaděje. Dva víkendy za sebou do Bělče, nejdříve v ELM, kdy jsem si jen trénoval hlavu na UAC a jeho Bělečské okruhy. A tam to přišlo, bylo to nečekané, překvapivé, a o to pro mě hezčí, první opravdové pódium, v úniku s Mírou Kakačem a Jirkou Sekerou, kotvící Kapr, cílové objetí s Kaprem ... uff ještě teď mi běhá po zádech mráz. A přišly Doksy, tolik milované, tolik opěvované, tak jsem se těšil a ono to tak skvěle vyšlo. Pod Romanovem bych na sebe nevsadil ani pětník, ale za Mšenem jsem se vezl v exkluzivní společnosti, navíc Kapr v úniku s Klímičem a Pauderou, kde jsem taky mohl být. Nakonec prodloužené pódium a Noc šampionů, cesta domů v orange grupě, hůůůááá . Další díl 53x11 Sudety Tour měl již předem nabitou startovku, navíc hromadný start a rovinatý úvod, kde se v mega balíku stále necítím dobře, takže až závěr trochu nalepil náplast na nepovedený začátek. Hromaďáky UAC Jedomělické okruhy a Křivoklátské peklo byly spíše lepším tréninkem, povinnost z Bělče velela uviset čelo a psychicky odolávat cílovým otázkám, proč jsem nebyl na bedně? A přišel tolik oblíbený Rampušák, se vším všudy s velkým nábojem, zda-li se vmáčknu mezi pódiových Top5. Průběh závodu bolel, moc radosti nebylo, v cílovém kopci spravedlivě odpadám od stříbrné a bronzové pozice, ale i ta brambora má pro mě cenu zlata, vysněné maratónské pódium je tu! V tropickém vedru bezradně motám nohama na Žlebském Zubrovi a pomalu se připravuji na Beskyd Tour, kde sice dostávám pěkný zásek v kategorii, ale celý závod strávím ve skvělé grupě s Dreamerem, Jirusem, Jurou a pokořujeme, pro mě na Beskydu poprvé, bájný průměr 30km/h. Za pěnivou důvou s bolavým zoubkem, s čerstvým Mistrem ČR Malinou, sice první kopec odpadám, ale nakonec se vracím a spíše shodou náhod to domlátím v čelním balíku, což se ale nepovede Kolem Posázaví, kam naskakuji přímo z dovolené, a každý výpadek se hned trestá. Zlaťák se nakonec koná, v bezva vysmáté grupě si užíváme 3 kila. A je tu Krušnoton, tvrďák mezi maratóny, který mi přinese snový závěr, kde na 240 km, po více jak 8 hodinách v sedle, ještě úspěšně spurtuji o cenný bronz a první opravdová maratonská bedna je na světě. Před Králem Šumavy trochu rozpaky, jak to dopadne, když to bude jen vyjížďka, ale nakonec jedna z nej akcí sezóny, skvělá skupina, navíc s orange Dreamerem a Kaprem, který se pro mě obětuje a mám tu čest projet s ním v ruku v ruce cílem, to si budu navždy pamatovat. Na podzim se ruší hromaďáky, tak beru zavděk neoblíbenou Časovkou do vrchu Řevnice, ale underground Klikovy vrchy nemohu vynechat, díky menší konkurenci poprvé přežívám Bukovou v čelní grupě. A mistrovství vesmíru je tu, Úvaly-Český Šternberk-Úvaly, v pěkné skupině si jedu pro stříbro v kategorii, jen ten Technik mě neměl zaříznout . A naše Poslední šlápnutí – POS uzavírá letošní závodní sezónu, počasí na draka, ale Kapr jede o zlato v celkovém pořadí, takže to má velký náboj ... Pro Kapra jsem jako domestik k ničemu, ale aspoň vjíždím poprvé v Hřebči do cílového kopce na ocase čela.
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Boj s úřady o povolování závodů.
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Mišutka – \"Bylo 12. července 2002 a já poprvé zavítal do Jeseníku, kde žil jeden můj kamarád, se kterým jsem krátce pracoval v Praze. Okamžitě se mi toto nádherný místo vrylo pod kůži a krom roku 2004 jsem toto místo navštívil každý následující rok. Prostě když dovolená, tak Jeseníky. Vyjma první navštěvy a dvou silvestrovských nocí jsem vždy sebou měl i kolo. Na vrcholu Pradědu jsem byl asi šestkrát, ovšem vždy jsem vyrážel z města Jeseník a na vrchol to bylo jen 40 km. Jednou mě napadlo jet na kole do Jeseníku, ale abych jel z Prahy na Praděd a druhý den zpět na to jsem musel vstoupit do jednoho oranžového klubu, kde se pár takových magorů prostě najde a takovou cestu uskuteční ...\"
  Malina – \"Už mám 15 minut nohy nahoru a nemohu se zbavit dojmu, že nejsou moje...\"
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  - největší šlapkovská účast
  - já tu orange mám prostě rád
  - slovensko-moravská větev na časovce družstev
  - trošku nafoukaně vypíchnu fotku z POSu, pro mě snová fotka
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  Bobek – DEN SPLNĚNÝCH SNU, aneb z Prahy či odkudkoli do Rytířova a Děčína přes hory a dolíky, 100% stojníky a zpět bez debat do dětských let. a ještě jak to uvedl na diskuzi v čase 01:20:43: „Trocha počtení k ranní kávičce
  Manželka to nechápe, prý to nemá hlavu ani patu a je to bez děje... Snažil jsem se, snad to u vás dopadne lépe, případně prosím omluvte můj sloh Dobrou noc ... tam je prostě všechno, žádné přemýšlení, prostě přijít ke klávesnici a přes ní vyvrhnout všechny svoje dojmy na světlo světa (a nevadí, že tomu manželky nerozumí)
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Objemy stupňovat, pokusit se držet nesmyslných čísel od trenéra staříků 01=1000 a 02=1500 a 03=2000, i když vím, co všechno to může překazit. Čím jsem starší, tím více si nějak vážím toho, že okolnosti mi dovolují šlapat do pedálů. Těším se moc, snad se zase podaří nějaké to euforické staříkovské cílové objetí ...
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Pokusit se navázat na rok 2012, spíše tam směrem nahoru letí přání, ať drží zdraví a furt nás to baví.

  
  
  
• Mirek – Rok defektů
  
  

  1, Jak hodnotíš sezónu 2012?
  Sezona byla taková rozporuplná, něco se povedlo, ale dost často jsem se trápil. No a hlavně defektů bylo, že jsem si to vybral snad deset let dopředu. Začalo to hned na prvním (když nepočítám novoroční MTB na Žďár) závodu sezony, na PRSu. Hned po 2km jsem ve sjezdu trefil díru, cvaknul zadek a to asi byla předzvěst, jak bude celá sezona vypadat. Alespoň jsem se tam svezl s druhým balíkem a poprvé a naposledy dojel s Kolíkáčem do cíle. Pak jsem jel MTB Plešiveckou držku, TransBrdy, poprvé okusil Extraligu Masters Sedlec-Prčice, kde jsem kupodivu uvisel celé kolo, časovka ve Velké Dobré taky celkem šla a zajel jsem relativně slušně na to, že jsem jel na klasické silničce pouze s nástavcem. Zato ELM Běleč byl propadák a utrpení.
  
  Pak už následoval první vrchol sezony, MTB Král, do půlky dobrý, byla naděje i na top50 (na Keplech mi hlásili 56flek) no ale přišel defekt, zabloudění a znova defekt a bylo po nadějích. Ale i tak jsem si to užil, trať super, už se těším na další ročník. Sudety Tour-brzy jsem odpadnul, ale utvořila se solidní skupinka a super jsme si zazávodili, na Kolíkáč groupe ztráta jen pár minut a to jsme ještě dvakrát stáli na šraňkách, tam byla spokojenost. UAC Jedomělice a Peklo jsem jel průměrně, spíš jako trénink na Rampušáka. Ten se celkem povedl, sice Červenovodské sedlo jsem s čelem nepřejel, ale vytvořila se pěkná skupinka, ze které lidi postupně odpadali a čtyři jsme si to pak rozdali v posledním kopci, krásný závod.
  
  Zato následující Beskyd byla trága a raději bych na to zapoměl. Musel jsem dát potom pauzu. Před Krušnotonem bylo ještě UAC Posázaví, kde spravedlivě rozdal karty úvodní kopec a zbytek byl už pouze transport do cíle ve skupině odpadlíků. Ale jako trénink na Krušnotona dobrý. Krušnoton jsem rozjel na mně slušně, po prvním vážnějším kopci kolem 30.km se utvořila pěkná skupinka a když už to vypadalo za Komárkou, že bych v ní měl vydržet, tak přišly tři defekty a dojezd do cíle jako domestik Míry a pak i Ivči.
  
  Silniční Král byl letos jiný než obvykle, nikdo moc nevěděl, co od toho čekat. Doby, kdy startovaly všechny trasy najednou a na silnici vyrazilo 1000 lidí jsou pryč. Letos to bylo komornější, hlavně ráno na startu 250ky, ale o to víc si člověk váží všech, kdo se tam postavili a vyrazili jako každý rok do šumavských kopců. Ukázalo se, že i tenhle formát maratonu je životaschopný, centrum dění na klatovském náměstí bylo dobré, na závěr jsme se pěkně poveselili a v srpnu tam v půl sedmé ráno budu stát opět. Průběh závodu jsem si trochu vytrpěl, nesedlo mi to vůbec, únava, od 120km solo, pak i defekt, asi nebylo vhodné se pár dní předem v tropických vedrech zmrtvit s Honzisem při třídenním tréninku na bajkové Sudety.
  
  Na Rallye Sudety už jsem cítil únavu z celé sezony, ani se mi to nechtělo jet, ale na start jsem se přeci postavil. Na 20.km opět defekt a musel jsem posbírat veškeré psychické síly k tomu, abych to nezabalil a se ctí dojel do cíle. Aniž bych to tušil, tak tím jsem uzavřel cyklosezonu. Bratronice zrušené, Klikáče počasí na prd, tak jsem zůstal doma, POS opět chcalo a nebyly síly sednout na konci sezony v tom nečase do auta a stoupnout si na start. Zbytek sezony už jsem se jen vozil, dal si pro radost pár běžeckých závodů, před pauzou jsem naposled sedl na kolo při Winter Trans Brdy a sezonu ukončil Svatojánskou 20.
  
  Silnice- 9313km (12 závodů, 1574km)
  MTB-1531km (6 závodů, 361km)
  Běh-511km (8 závodů, 81km)
  Chůze-rychloturistika, co jsme zařadili s Mírou přes Vánoce-117km
  
  Celkem to za rok dělá 517:30 hodin :)
  
  
  2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2012?
  I přes dva defekty a bloudění to byl MTB Král, trať je moc pěkná, Sudety Tour se mi taky začínají líbit, být oddělený start, tak to nemá chybu, víkend v Herolticích při Rampušákovi byl taky super. I přes tři defekty jsem si užil s Mírou i Krušnotona a budu si ho dlouho pamatovat.
  
  
  3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2012?
  Jednoznačně stoupání na Pustevny na Beskydu. Tam jsem trpěl a jen díky tomu, že jsem masochista a nechci se učit zabalit závod, když se nedaří, jsem nahoře pokračoval turisticky dál. Tam jsem si nadával těma nejhoršíma nadávkama, proč na to kolo lezu, když na to nemám. Potom byl týden bez kola, abych se srovnal psychicky i fyzicky.
  
  
  4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2012?
  Reporty čtu skoro všechny, ale nic mi v hlavě neutkvělo.
  
  
  5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2012?
  Oranžová radost v Bělči Na tomhle závodě jsem byl jako divák a mohl sledovat Kolíkáčovo překvapení na vlastní oči.
  
  foto No a co tahle, taky nevypadá špatně, že?
  
  
  6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2012?
  To taky nemůžu posoudit, reportů bylo hodně a těžko vybrat ten nejlepší.
  
  
  7, Jak probíhá zimní příprava?
  Po pauze na konci listopadu a první půlce prosince jsme přes Vánoce s Mírou Vlachem zařadili rychloturistiku v kopcích, podle tepáku to je taky slušné ZDV a hlavně je to změna, do toho běh, od začátku ledna kolo dle počasí. Na trenažéru toho asi moc nenatočím, tak bude záležet, jak je venku. Buď kolo, nebo běh, dlouhá turistika, hlavně být co nejvíc venku. Nepotřebuju mít formu hned na PRSu, tak si objemy klidně natočím v březnu, dubnu. Nejsem profík, dělám to pro radost, důležité závody pro mě začínají až na začátku června.
  
  
  8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2013?
  Po těch letech žádné zázračné zlepšení nečekám, tréninku taky nedám víc než jindy, tak si to chci hlavně užívat a alespoň občas zažívat pocit, že to jelo a člověk na trati nechal 100% toho, na co zrovna má. Hlavní závody sezony pro mě budou asi MTB Král, Sudety Tour, Rampušák, Beskyd Tour, Krušnoton, silniční Král a když zbydou síly, tak snad i MTB Rallye Sudety. Tedy hlavně maratony, ty mě naplňují nejvíc, UAC, KoloPro a podobné kratší závody budu brát spíš jako trénink a zpestření, už mi nějak nejde mačkat se v maximálních intenzitách, když mi to stejně vždycky ujede :)