Musí to ze mě ven, jsem toho zase plný Prostě Koloděje, tam se na kole stále něco děje A dnes obzvlášť, od rána se zase necítím úplně OK, nějaká podivná únava nebo co, doma v 15:15 teploměr do podpaždí, teplota není, vypadá to na nějakou lenost asi . Juknu z okna a tam u sloupu už si to klábosí rozjařený Léňa a Šemík. Jdu na to Dnes ale cítím, že musím zákonitě vycouvat v prvním sebemenším kopci, březen mi vůbec cyklisticky nevyšel. U kostela už Roman z CKKV, Kapr ze Sojovic a HonzaA od Vendysů . Mohlo by to být dnes takové pozvolnější, si říkám. Pak však uzříme aprílový žert. Vitas je tu! A za chvíli Malina. Tak to nebude poklidné. Kostel odbíjí 16,30 a pomalu nasedáme do sedel, ale je cítit, že stále někdo chybí áááá nechybí už u nás brzdí říčanští matadoři Tomáš a Franta. Tak teď už můžeme vyrazit.
Je nádherně! Počasí zatím klaplo na jedničku, teplo a slunce. Jedeme klasiku přes opravené Březí. Na špici si prozpěvuje Malina s Vitasem a za nimi už funím já se Šemíkem. Snad jim ta špic vydrží co nejdéle. Kopec v Březí trpím s dírou na konci, nový řetěz si nechce sednout na větší pastorky, střílím jak u Verdunu, naštěstí nahoře čekají na nájezdu na hlavní. Z Mukařova na Vyžlovku to je óda na jarní cyklistiku, vítr v zádech, jedeme v lajně málem 50km/hod., magnetáček letíme jak smyslů zbavení A jede se dál, stále očekávám příchod krize. Za Kostelcem si užíváme špice s Icemanem, hlavou mi letí, šetři se vole! Brdek před Nučicemi zase závodíme, tedy my vzadu, Malina se mi zdá, jak kdyby jel objemový trénink
A už se blíží Vlkančice, zkusím je co to dá, teď nesmím odpadnout, jsme nejdále od domova Pod Vlkančicemi si začínají okolo mě stěžovat, že mám nějak sedlo moc nízko, a jo, až teď se mi zdá, že sedím málem u země. Zajela sedlovka, nemám imbus, ale je tu Tomáš Vitáček, velí zastavit a ladíme spolu posed. Díky!
Krásně jsme oddychli a tak stříbrné skalické kostky zase můžeme pořádně gumovat. Konečně v jevanském údolí, sakryš, teď už mě nesmí odpárat! Stále přes 35km/hod. to valíme za Karlem Gottem :) Během cesty ztrácíme Frantu, Šemíka, HonzuA a Iceho. Mě taky vystrčili před Jevany ven. Mám toho dost, tady v zimě jezdíme kolem 18 a teď furt přes 30. To je děs. Kaprovi to nic nedělá a tiše si pluje v závětří, já už mám díru 50m. Zvolnili, asi se klaní památce Karla Svobody, toho využívám a docvaknu je.
Vyžlovka už zase začíná tahat, Vitas mě dokonce jednou postrčí, aby pak společně s Kaprem odplavali směr Čelákovice. Torzo balíku to pálí na Prahu. Malina chce točit kratší špice, nejsem proti, já je mám asi tak 5-ti sekundové Roman s Léňou se nenechávají zahanbit a perou to stále 40km/hod. Voda, do háje, silnice krásně nahazuje, mezi zuby cítím sůl. Je mi to jedno, teď jen co nejrychleji domů. Nad Prahou je krásný západ slunce, nad námi černé mraky. Škoda, jsme jako cyklokrosaři. Ale úsměvy na tváři nemizí, dočkali jsme se, sezóna je tu! 110km průměrem 32. Díky pacienti od kostela! |