Tak dnes prvni Kolodoje. Jeste rano proklikavam stranky a koukam kolik kdo ma najeto km. Uz to delam po treti, a uz po treti prekvapive zjistuju ze se opravdu lidem kilometry nezmensuji Jeste chvili zkousim pocitat kolikrat ze to mam min, nez takovy Malina a spol., ale radeji toho nechavam - ty cisla mi nedelaji dobre. No co, tak holt nekde odpadnu. Reporty z minulych let varovaly dostatecne a tak si s sebou radeji chystam mapu. Neco mi rika, ze ji budu potrebovat. V 15:45 sraz na Jirim, a uz si to sineme do Kolodeji s Kolikacem a Lenou. 16:30 a vypuka to. Zacatek je dobry [prvnich par km], dokonce se zmuzu i na par slov Vubec netusim, kudy jedeme, ale rikam si, ze to zacnu resit, az bude treba. Pak to zacina stoupat, ne nijak prudce, ale stoupa to porad. Letmy pohled na tepovku ukazuje neco pres 180. A to visim V nekterych pasazich toho uz mam plne zuby, ale ego mi nedovoli se pustit. A tak se kousu a jedu. Rovinky celkem jdou[cti: drzim se vsi silou], nastesti se mi zahadnym zpusobem dari nebyt na spici. No, ono to tak zahadne neni, kdyz se v kazdem prudsim kopci o pair mist propadam Pak prisel incident s ridicem Golfu...to radeji nebudu komentovat, nicmenne jsem rad, ze se aspon chvili stoji Pak prichazi sjezdy ty rovne, trochu zatacky jsou v pohode, ale prudsi mi delaji problem. Nevim cim to je, ale proste se bojim to poradne nahnout a tak brzdim a propadam se do zadu a neco mi rika, ze Ti co byli za mnou z meho pribrzdovani taky moc radost nemaji. V jedne pekne vynasejici zatacce me a jeste jednoho borce ze slapek [omlouvam se, zapomnel jsem prezdivku] docela prekvapila protijedouci felicie Kdyz jsem tak 50m pred ni jel stale v protismeru, nemel jsem z toho dobry pocit. Timto si davam za domaci ukol sjizdeni kopcu dolu [ne ze by rovinky nebo stoupani byla moje silna stranka] Pak prichazi stoupani ve Stribrne Skalici po kostkach...makam co to da a zuby nechty se jeste chvili drzim. Zacina se ozyvat noha, ze by snad chtela dostat krec, ale nastesti si to rozmyslela. Prozatim. Na tep uz jsem se radeji prestal divat pred notnou dobou. Na to bude dost casu doma, jestli tam jeste nekdy dojedu Jeste nejakou chvili se snazim viset, za postupne se rozpadajicim polem, ale nejde to. Kvalitni jarni priprava se zacla projevovat Mijim kluka, ktery ma problem s kolem, nastesti uz u nej nekdo je a tak pokracuju dal. Stejne bych jim moc platny nebyl a potom co by to opravili bych si je moc neuzil Ztracim balik i na dohled a tak pokracuju stale rovne. V ten moment jsem presvedceny, ze az na ty 2 kluky jsem uz posledni. V Konojedech zastavuju, protahuju porad zlobici nohu, uz saham po mape kudy to tedy bude domu a najednou se objevuji 4 borci. Chvili jim nechcu uverit, ze si to nekudy neprotahli a ze byli fakt za mnou. Vsichni kolegialne spravovali. Ale to prestavam resit hned, jak se do toho po klidnejsim uvodu zacina poradne slapat. Rychlost nejde pod 35 a pekne to stridame. Snazim se vzdycky urdrzet na spici jak dlouho to jde. Me to teda prislo jako stoleti, ale vic jak 3/4 kilometru to asi nikdy nebylo A to nechuc vedet o kolik jsme vzdycky zpomalili. Pokazde mam obrovske problemy se vratit zase do haku, nohy totalne pali. Jednu chvili me bleskne hlavou titulek na cyklodiskuzi.cz "Treninky z Kolodeji do Posazaci". Podle me by byl vhodnejsi titulek "Utrpeni v Posazavi" nebo "smrt v sedle" Jedine co me zene dopredu je myslenka na zbyvajich 30km samotne jizdy Zacinam toho mit plne zuby. Plne zuby toho mam teda skoro uz od zacatku, ale ted uz je to fakt kriticke. Nastesti jsou cele Ricany z kopce a tam si trochu odpocinu. No odpocinu. Dostavam ze stavu naprosteho vycerpani do stavu skoro naprosteho vycerpani. Dokonce jsem na chvili snad prestal hypnotizovat kolo jezdce prede mnou Tusim, ze pred Uhrinevsi, se odpojuji smerem domu 2 spolutrpitele a uz je to jen na nas s Kolikacem. Myslim, ze po pohledu na me pochopil, ze v nastolenem tempu se mi moc pokracovat nechce. A tak si to sinem uz trochu v poklidnejsim tempu k Vinohradum. Tedka uz nestridam, proste nemuzu. V jednom kratouckem stoupani v Hostivari jdu ze sedla a chytam hnusnou krec do nohy. Pri sundavani nohy z kola dalsi krec, tentokrat ze zadu. Au. Dostavam od Kolikace rozpusteny hroznovy cukr a modlim se, at to protazeni pomuze. Aspon jde videt, ze jsem se neflakal Chvili je to dobre, ale pak sebemensi silovejsi slapnuti znamena zase nabeh na krec. Asi 1km od koleji se ji nevyhybam a musime zase zastavovat. Je mi to uz fakt trapne, ale telo jinak neda. Kolikac je porad se mnou, timto mu hrozne moc dekuju za to, ze me odtahl do Phy a nenechal me tam nekde padnout. Nakonec zdarne dojizdim domu, kde me ceka zaslouzena sprcha, masaz a vecere.
Shrnuti: Jsem moc rad, ze jsem se mohl projet v baliku. Potvrdil jsem si, ze mam opravdu jeste hodne co trenovat a ze kolem se zivit asi nebudu ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" />
Nejake ta data z Garminu:
Usek ve velkem baliku 42km, avs 31, avs tep 172 )
Usek v malem baliku 5 lidi: 26km, avs 32,4, tep 163 [srdce uz odmitalo bit )]
Celkove i s jizdou po Praze 103km, avs 29.7.
Tady je profil trate, mapa + moje rychlost a tepovky na motionbased. Nastoupane metry motionbased silne nadhodnocuje, Garmin ukazoval 962m, coz mi prijde realne.
Profil na motionbased
Budu se tesit zase nekdy priste a treba o kilometr dele ;-) |