Anonymní uživatel :: Přihlásit
Diskuze
Pro vstup do diskuze je potřeba se přihlásit, pro zaslání přihlašovacích údajů si napište zde.
Archiv diskuze: 2004-2006 :: 2004 :: 2003
Příspěvky k tématu: Trénujeme v zimě (ID: 370) | Ostatní témata |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-12-21T18:14:31Z |
| Středa 22.12.2021 - trasa, kafčo
09:10 - kruhak Jiznak - Kolikac, Mnich, Oťas ... 09:15 - T krizovatka - 10:00 - Mstetice - Bobek ... Beru zimáka se zástěrkami až na zem. | |
| Autor: Bobek | Datum: 2021-12-21T17:28:50Z |
| Je zde sucho, vyber stroju nechavam na vas, v pripade blaticka trasu mozno upravit | |
| Autor: Mnich | Datum: 2021-12-21T16:58:37Z |
Já a táta- zítra kruhák Jižňák 9:10  | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-03-20T17:13:55Z |
| Jo po 14 dnech denně ve virtuálním světě mě to už taky dostalo do kolen. Manželka mi zakazuje pátek, prý už jsem na tom závislý, jak borci na automatech. Ale nedivte se, když ve středu zažiju s Lukem hromaďák, kdy jedeme o podium, točíme v týmové spolupráci, s týmovým rádiem v uších, tak tomu se nedá odolat. Virtuální postavička luke_vin, drafting neboli jízda v háku, která šetří watty, a šroty, že se mi protáčí panenky a v noci asi 5x vybíhám z postele a rozcházím křeče. A čtvrtek prý dáme jen vytočení nohou, ale jede se takový hezký kopec v Itálii. Nejdříve se zařeknu, že přes 200 wattů nepůjdu, ale strhne mě to tak, že po chvíli jedeme o TOP10, parádní panoramata, navíc místa, kde jsme s rodinkou před rokem lyžovali. Zase to ze mě vymačkalo mokré prostěradlo pod sebou, které jde do pračky a s komplet hadry, co jsem měl na sobě. Jazyky u treter nestačí vysychat, musím je dávat na topení. A do toho ladovská zima s koronou za oknem. Prostě ven se nechce, až se sám sobě divím. Dnes tedy znovu do sedla v ložnici, rovina ve Frankfurtu a pak kopce v Itálii. Neskutečný přesuny umí tenhle virtuální svět. A navíc to team rádio, které tomu dodává potřebné grády. Zítra závod ve Slovinsku, ještě přečkat pár mrazivých dní a koncem týdne snad už vyrazit na čerstvý vzduch a poznat, že ty virtual watty strašně kecaj a Dojetřice nastaví pravou tvář! Těším se na všechny, i když budu zase marnej! | |
| Autor: Luke | Datum: 2021-03-20T13:25:34Z |
| No dal jsem to do půlky a teď už se půjdu vyvalit na kanape | |
| Autor: Pistachio | Datum: 2021-03-20T10:06:21Z |
| Milan - San Remo, 299 km, live https://tiz-cycling-live.io/live.php pár hodinek na trenažeru. | |
| Autor: Luke | Datum: 2021-03-14T12:20:51Z |
| Jóóó skoro tři hodiny se sápat do dvou tisíc metrů, kudy proudí cestující po staletí. Po staré silnici z roku 1880 s výhledy na ty novější stavby. Sice už jsme tudy jeli, ale vůbec to nevadí. Domluva zněla v klidu, takže se snažím to nehrotit. Druhá půlka už se sice zrychluje, občas odpadám, ale snažím se držet svoje tempo. V poslední části pak tři intervaly, ale jinak pořád striktně správná zóna, ať ten trénink taky k něčemu je, že jo... on pak člověk není tak unavenej a může třeba po obědě pokračovat.
No nikoho se mi na pokračování nalákat nepodařilo, tak zkouknu akce na Zwiftu a hele, skupinka přímo pro mě. To bych měl uviset v tom správném tempu, takže ve 2 nástup na pokračování. Ve skupině nás je ke stovce, na okruhu je jeden brdek a v plánu 100 mil... Mě by stačilo 100 km, ale nechávám to otevřené. Do tempa jsem se docela trefil, takže mi přijde, že jedu přesně co je třeba a v pohodě to stačí na pohyb uprostřed balíku. Ten prolétá virtuální krajinou rychlostí stále přes 40 km/h. V brdku je třeba se zvednout, rozhodně se moc nezpomaluje, ale aspoň je to vytržení ze stereotypu. Televize do mě valí jednu etapu Paříž-Nice za druhou a ještě to prokládám závodem dvou moří. Za chvíli už ani nevím, jestli to je Itálie nebo Francie a kdo kde vlastně jede. Ale to nevadí, účel to plní, nenudím se a najednou je tu zastávka na 5 minut na stém kilometru. Končit se mi sice chce, ale nutný mi to nepřijde, tak doplňuji bidony a už se zase jede. Prvních pár km ještě volně, aby člověk stihl dojíst co začal. Za chvíli už se rychlost ustaluje na 40 km/h. To je nad plán skupiny, takže se jede trochu rychlejc, ale aspoň to bude brzo za námi. Posledních 50 km a já vzpomínám na ty cesty z Mělníka. Roglič, Roglič, Roglič, chvíli nevím, jestli nekoukám na nějakou etapu dvakrát, ale povědomé mi ty dojezdy nepřijdou. Asi přes zimu hodně seděl trenažéru. Posledních 25, 20, 15 km... Deset, tak to je první dvoukilo na trenažéru i s ránem, a ještě chvíli a je konec. Nakonec mám radost i z toho, že ze stovky lidí nás ve skupince zbylo možná 40, ono zadarmo to nebylo... A co v neděli? No závod, tentokrát spíš klasikářský, Kolíkáč prý poladil watty a budeme všichni koukat. Já mám ambici akorát tak s klukama pokecat a případně pomoct někomu, kdo má víc klasikářskou postavu. Ráno v týmovém buse jen vzkaz od Kolíkáče, že to nedává. Trochu se mi hroutí plány na domestikování. Rychle je tu ale start, takže přemýšlení musí počkat. Rvu to co to jde a je z toho pěkný start kolem 12. místa. Borci vpředu ale odjíždějí s neskutečnými čísly. První brdek nešetřím a dostávám se do top 10, sjezd docela zvládám a je tu další kopeček, 2 km a 5 %, pořadí se trochu přesype, ale já z toho vyjdu v pěkné skupince na 7-9. místě. Tohle by chtělo udržet. Sjezd opět zvládám, ale na konci je kruháč, kde na rouvy dochází často k rozsynchronizování trasy a videa. Vlastní avatar odjíždí se skupinou a mizí, auto s kamerou brzdí před kruháčem. Pak nevidím nic, jen kontroluju odstup a ukazatel draftingu. Dle všeho jsem stále s nimi, ale najednou drafting mizí a prý mám 30m, zvedám se, ale nic platné. Ujíždí, navíc to ani nevidím, video je pořád někde jinde. Jako, vím to, počítám s tím, že může být problém, prostě to takhle je, ale stejně mě to štve. Dva borce už nesjedu, začínám se jen motat po dlouhé rovince. 18 km na samotku není dobrý výhled, přitom v háku bych snad přežil a ve finále borci končí na 5. a 6. místě... Ale tak to je. První dvojičku navíc ani neháknu i přes 600W nástup, další háknu, ale borci mi hned začnou nastupovat, až pak přijede skupinka na 15-20. místně. Pavel z CKKV hlásí, že se mu to taky seklo a je dost naštvanej. Dost to chápu, taky mě to takhle nebaví, tolik potu pod trenažér a pak je závod v háji. V posledním kopci už ani moc nezávodím, ale i tak sjíždím pár lidí. To mě trochu nabudí, i když vím, že poslední sjezd mě zase dojedou. Nakonec se mi ale borce podaří háknout a před cílem s ním ještě někoho dojedeme. Nakonec to je boj o 11. místo, ale moc šancí nemám a končím 13. Radek je hned za mnou a Pavel by tu byl taky, kdyby ho to nezlomilo a nedojížděl jen tréninkově. O to větší škoda, protože potenciál to má pěknej, ale chyb to má na můj vkus možná až moc. Zrušenej jsem ale po víkendu i tak solidně, tak co bych vlastně víc chtěl. | |
| Autor: Mr.Tired | Datum: 2021-03-13T17:32:49Z |
| Virtuální svět Rouvy. Pro někoho ztracený čas, protože: "Jezdím venku, i když padají trakaře." Znám to, také to ještě občas dělám. Virtuální svět Rouvy, pro někoho alternativa, jak nejezdit ve venkovním hnusu a zatrénovat v pohodlí domova. Virtuální svět Rouvy, kde se potkáváš s podobnými pacienty, pořádáš společné vyjížďky, které jsou umocněné týmovým rádiem. A to je teprve jízda!!! Fakt jsem rád, že mě Kolíkáč přizval na společné jízdy. Dnešní dopoledne jedeme Gotthard pass from Biasca, cca 49 km. Je 8:15 a já připravuju počítač, ještě koukám jestli je už Radek na trase nebo není. Plním dva bidony vodou se šťávou a dopíjím šálek kávy. Navlékám se do voňavého dresu, za 20 minut z něho bude zase mokrá textilie. Je 8:45 týmové rádio je již v provozu a my pomalu roztáčíme nohy, přichází první hlášky, dokonce i vaříme, Luke boloňskou a já italské rizoto. Kolíkáč nestíhá běhat pro cibuli do sklepa. Watty držíme umírněně pod 200. Radek má před námi náskok zhruba kilometr a půl, ale jede si svoji pohodu. Zhruba v třetině trasy se konečně sjíždíme a začínáme točit tempíčko. Každý chvilku tahá pilku. Zjišťuji, že začínám mít mírný hlad, proto sesedám a rychle běžím do kuchyně pro banán a doplnit bidon. Kluci naštěstí hodně zvolnili, takže jsem je dojel těsně pod kopcem. No a začíná libová část trasy jednak tím, že scenérie jsou dech beroucí a jednak, začínáme sjíždět jezdkyně před námi a tak nějak se kocháme virtuálními postavičkami. To ještě hýříme vtipnými poznámkami, ale už se začíná pomalu přitápět. Zkouším si dva intervaly a pak zase jedeme společně tempo. Natahuji se po větráku a přepínám na nejvyšší výkon. Pot se ze mě začíná řinout. Zezadu se na nás začíná dotahovat jakýsi borec a já vůbec nevím proč, ale začínám podvědomě zrychlovat. V tu chvíli asi čtyři km před cílem si z toho dělám vlastní závod. Borec se přibližuje a já říkám Lukovi, aby mu ujel a nepřivezl mi ho na záda. Luke má narozdíl ode mne rozum a jede námi deklarované tempo na začátku, tudíž na pohodu. Takže si to virtuálně rozdávám z borcem a visím očima na číslech. Leje ze mne jako Mumlavských vodopádu po oblevě, ale vzdálenost držím plus minus sto padesát dvěstě metrů. Pití z bidonu se začíná podobat pití při závodu. Teď, jako svěsit? To už nemůžu! Nohy mě bolí, cíl se pomalu blíží. Kilometr před cílem borec zpomaluje ne moc, ale zpomalil. V duchu mu děkuji, taky lehce povoluji. Tohle už bych měl udržet. Posledních pět set metrů očima přitahují konec a jsem nahoře. Tak tohle je pro mě, virtuální svět Rouvy! Díky kluci! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-03-13T16:00:59Z |
| K snídani švýcarský chlebík kroucený světlý, obložený gothajem a hurá do sedla na Gotthard. Dnes jedeme na pohodu, do 180 wattů. Ha, ha! Trasu co jsem již jel s Lukem jako závod, kde jsem v závěru slušně kolaboval. A dnes to nebude jiné! Krásná cesta údolím mezi horskými velikány se postupně mění v tvrdé alpské stoupání. Málem 1900 metrů up na 46 kilometrech, a to up je především v závěru. Mr. Unavený alias Pavel z CKKV zase valí řeči o tom, jak je unavený, ale na to už mu nikdo nemůže skočit. Já znovu nepoučen, jen jeden bidon, sklenička s čajem a banán. Ale tohle nemůže stačit! Lidí je na trati docela hodně, předjíždíme pár nádherných holek Pak se již týmové rádio pomalu odmlčuje, každý si prožívá svůj příběh, se svým trenažerem, se svými watty, se svým potem a hlavou, která to chce tak zalomit na divan smějící se opodál. Ale kluci tohle nedovolí, tohle musíme vyjet až nahoru. Serpentiny vydlážděné až někam do nebe. Nekonečné a tak bolavé! Pavel famózně odskakuje, Luke se ho pak snaží marně sjet, aby v závěru na mě čekal a ještě mě mačkal jak citrón. Radek kousek za mnou to taky hecuje, nechci, aby mě sjel. Došlo pití, prostěradlo pod trenažerem už nepobírá tu louži potu a v tretrách koupaliště. Tohle umí virtuální cyklistika. Nahoře jsem zlomenej jak puška na střelnici na Matějské pouti. Blekotám něco do týmového rádia, zatímco se hošíci v klidu vyjíždí a kecají. Koupelna je hodně daleko, oběd, pivo a kanape. Takhle se zase zlikvidovat ... tohle není klidné březnové wobjíždění. Už 14 dní jedu na docela dobrém matroši! Díky bejci, těším se na nedělní řežbu made in Slovenija! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-03-09T21:43:10Z |
| Ve středu Made In Japan v 16h. sraz na Tour de Okinawa | Stage 2 | Yanbaru, po dojetí pumpa v koupelně a následuje Tour de Okinawa | Stage 3 | Ti-da. Zatím se těší Luke, Kolíkáč, MNT ... | |
| Autor: Barbánek | Datum: 2021-03-08T12:01:41Z |
Bobku,si fakt démon  " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-03-08T09:03:19Z |
| Stejně tady ta doba je skvělá na kolo, jaký netušený možnosti nám poskytla Při pohledu na Stravu to jsou neskutečný díla, co někdo dokáže vytvořit, wobjet a mentálně zvládnout
Já se stal pro sichr závislý na počítačové hře Rouvy. Nasadit si sluchátka, kecat s kamarády a drtit trenažér jak smyslů zbavený málem 3 hodiny, to kdyby mi někdo řekl před pár týdny, tak mu nevěřím. Sedím na tom už denně málem týden a ta závislost se snad ještě zvyšuje Včera sever Španělska s týmovým rádiem to byla zase pecka, děkuji braši. Flyby :: Video
Co dneska, nemá někdo chuť vytočit večer nohy? | |
| Autor: Bobek | Datum: 2021-03-07T23:35:46Z |
| Za posledních x let touto dobou chrastila dvoukila každému z nás. Letošní rok prozatím přinesl spoustu zvláštností; policie respektive státní aparát jako velitel je neschopný uříznout lano za rolbou a zpokutovat ,,chlastající" lyžeře u výdejního okénka v hloučku vyšším než předpsaný počet, tak zavřela okresy a odjela na sobotní lyžařský výcvik do Jizerek, na Ještěd a do Českého ráje.
Jižní cíp prahy východ tichý jako myška, nikde ani živáčka, nádherné scenérie po pozdní zimní sněhové přeháňce zalité sluncem, no nekup to! Nakupuju jako šílený, nemysli v supermarketu, atd. tam je lidí vážně spousta. Parkoviště narvaná, v záloze mám pivovar Říčany a Úvaly, nebo lajckou výmluvu, sem sám, nikde nezastavuju, přeci je to lepší než v supermarketu, na brigádě na Václaváku, nebo na tržnici v Holešovicích. Tak se omlouvám, že jedu kolečko po silnice kde nikdo není a nenavštěvuji žádné památky, centra měst. Sobotní nákup 125km s celkem slušným převýšením byl zmáhavý. Polívka, 2h spánku, jídlo, a spaní až do rána. Ufff to jsem nečekal. V hlavě celou noc chrastí stráně kolem Skalice... Nedělní ráno sjíždím sportovní ,,akrobacii" v jednotlivých obcích, o které jsem jistě nejen sám přemýšlel. Ve zprávách hlásí přeložení policejního útvaru do Jeseníků a Beskyd, nicméně dnes jsou moderní hybridní války, navíc mě motivuje Hroch se všemi projetými ulicemi v Čel. a hodnotou 98km. Nebo Martin Konvalina se 150km v jednej Jihlavskej ulici, tam a zpět. Ne, dnes nebudu využívat moderních metod soudnictví, nakoupíno mám slušně ze soboty. Vyklikávám základní okruh s hodnotou 8.8km, do kapsy letí 4 kukuřiné chleby, dva bidony do rámu, poprvé jarní zateplené kalhoty! a místo na nákup kamsi najíždím na malý okruh ,,čmárat" šílené věci. 1. kolo na rozehřátí a seznámení s povrchem potvrdí nejhorší úsek v ul Polská, tunýlek u zastávky, nájezd na cyklostezku a průjezd jednosměrkou v protisměru. Cílem je dát dvě kila. Druhé kolo potvrzuje, že tunýlek šel solidně vynechat a podjet pod druhým pro auta po pěkném povrchu, navíc by to prodloužilo okruhy min. o 500m, ale co, 1.čára už je namalována, lidí poskrovnu, auta žádná, frčíme dál. Tempo se vyjasňuje 30.5km/h to nepůjde udržet. Vítr minimální Z/JZ. Směr byl zvolen výborně, otevřená hlavní - do zad, protivítr v zástavbě, navíc se stoupáním. 3., 5., 6. opakuju malou násobilku, páďo za mnou, tempo kupodivu stagnuje, místama se valí 40, brdky 35, v závěru odmazává průjezd cyklostezkou, jednosměrkou až na kruhák U kapličky. 10. kolo ještě jde 88km, posílám tam pro jistotu 1. chleba. 11., 12. a je tu slušná krize. Co to? 3/4bidonu pryč, motá se hlava, posílám další chleba, a tyčku, kropím 1. bidon do dna a 13. kolo na vydechnutí maximálkou 25km. Mám chuť ta zabalit 115km, 13.kol, nic moc... Volím jinou taktiku tempa pomalejší rozjezdy za zatáčkou, nižší tempo ve stoupáních, vyšší po rovince, z kopce s vyvěšením. Buch buch, 150km, ztrácím se v počtech kol, jedu a dopočítávám, nálada se zpravuje, lidí na cyklostezce rapidně přibilo. Řekl bych takových 50-100 kusů, někdo chodí s maskou, někdo bez, malý hlouček dělá oheň na veřejném ohništi, baští a pozoruje co tu jezdí pořád do kola za vola. 180km na talíři, užívám si jarní kalhoty, sluníčko, baštím další chleba, 20. kolčo za mnou, baštím poslední chleba. Po másle se lepší nálada, dokonce jsem rád za děti na cyklostezce kvůli kterým musím až zastavit - radost na ně pohledět, holky nic moc; přemýšlím o kakau, pumpě, o kolče, o snickersce. Cestou jsem potkal 2 borce ze Kbel; 1 dalšího v kraťasech který podivně kroužil po městě jakoby mě chtěl trumfnout. 23. kolo 200 za mnou, pumpa předemnou. Stavím. Zbývá půl bidonu. Beru malou kolču, která se přes bublinky nedá poslat na ex. taky se mi zdá že v ní nejni žádný cukr, ale etikata praví vše cajk. Chce se mi močit. Zdlábnu půl snickersky a valím na konec města do pole pana Igla. Vše cajk, na 200km jsem si vzponěl jako na blbý číslo, 250 je líp kulatý, tak ještě 6kol který téměř neutikaj. Cyklostezka se vyprazdňila jako moje útroby do širého pole, je jasný, že to padne do setmění. Šťouchám každý brdek, každou odbočku. Mnichovo Hradiště s Kaprem, Chvaletice ELM, náklony 45° 28. kolčo končí 29. začíná, zaslouženě svěsím a poslední kolo objíždím na výtoč pod velkým tunýlkem. Comp hlásí 252km, 30Avg, Strava se šprajcla u benzínky a střelila si to přes Brandejs tak +8 na rovných 260 a 30.8Avg. Takže se omlouvám a dík. Den to byl zvláštní, chvíli bylo ráno, chvíli poledne plné vůní různých jídel, chvíli podvečer. Pokud se Vám to zdá jako blbost, máte pravdu. Určitě to nedělejte, mějte se fajn, jeďte do přírody, tam se jistě nenakazíte. Záznam 29x kolem Čelákovic na Stravě | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-03-07T11:11:39Z |
| Dnes vytočení nohou s týmovým rádiem a pokecem 16h. - Castro Urdiales - Astillero. Společnost vítána! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-02-23T17:41:40Z |
| Dnes vítali sezónu Luke s Profesorem a já jen seděl u patníku u cesty. Mladí a neklidní jsou rozjetí jak buldozeři! A je to dobře, snad se s nimi ještě někdy sklouznu, dnes jsem byl ale absolutně bez nároku. Byl plánovaný i Vendys, Mnichovice se svými jarními 13 stupni tomu nahrávaly, ale když to spadlo o 10 stupňů v Újezdě, tak jsme to raději odložili Díky za čekání orange braši! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-02-15T20:52:03Z |
| Větrná hora v měsíční krajině zdolána znovu s orange parťákem Před dvěma lety s Camrdou průměrem 13km/h., dnes s Lukem virtuálně průměrem 11km/h. Zajímavé srovnání a připomenutí si toho nekonečného stoupání. Zase to bavilo, těch 1,5 hodiny uteklo jako nic! Pak ještě vytočit nohy ve Švajcu, kde již rovinatá trasa krásnou krajinou. Před Lukovem musím ven, naučit se znovu zatáčet na kole
V úterý se těšíme v první lajně na tomto závodě. | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-02-14T19:37:01Z |
| Díky Snílku za bájo report, dnes to zase v týmovém opojení bavilo!
Já snad oholím kopyta, jelikož v pondělí sraz ve 14,30h na kruháku ve slunné Provence - Bedoin a chceme se vydrápat na ikonický Mt. Ventoux. | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2021-02-14T13:11:17Z |
| -17 st a jasna obloha, tomu neslo odolat, ve vetsim mrazu jsem asi nikdy nebezel! U prehrady to fouklo "teple" a pocitove bylo tak -10. Slunce tomu dodava patricnou atmosferu a i kdyz dobehnu s rampouchem u nosu, bylo to krasne. Navic motivace stihnout navrat do 9h, kdy zacina tymova vyjizdka na ROUVY! Dobiham pet minut pred devatou, rychle sundat zmrzle obleceni a pripojit se na avizovanou trasu. Mam minutku zpozdeni, navic kluci nevi ze chci jet, ale kdyz se pripojim, stoji tu Kolikac a ceka na Luka. To mi dava sanci prevleci se do cyklistickeho, jen mam problem utahnout zmrzlymi prsty prezku na tretre, takze sedam na trenazer s rozepnutymi botami, protoze kluci se prave rozjizdeji! Nastesti o me vi, takze cekaji a pak se na druhy pokus uspesne spojime pres chat a moje prvni skupinova virtualni tymova jizda muze zacit!
Trasu zvolili kluci paradni, rovinka, mirny kopec a do toho pekne sjezdy. Volim casovkarske kolo, protoze v Time Trial modu nepojedu v haku narozdil od kluku, kteri jedou v Training modu a mohou vyuzivat jizdu v haku. Tim se ale zase neobjevi v zebriccich tras po dojeti, protoze v Training modu jde upravovat uroven reality jizdy, tudiz by vysledne casy byly zkreslene, pokud by si uroven upravili. Joo, ROUVY neni uplne jednoduche na pochopeni pro novacky, co ktery mod znamena a jake to ma dopady na jizdu nebo nasledne vysledky, pripadne do Kariery, ale o to jde prave jde, je ze to predevsim virtualni zabava, hra, byt s realnymi trasami a realite se to uz hodne blizi. Konverzace druzne pokracuje, musim rict, ze to utika mnohem rychleji, nez kdyz jedu sam. S kluky jsem se neslysel peknych par mesicu, takze se obcas trochu prerusujeme v mluveni, ale jinak je to skoro jako svih nekde venku, shodujeme se, ze si vlastne pokecame vic nez venku. Kolikac nadseny z trasy a glosuje zajimave momenty, vsechny nas zaujme auto vyjizdejici z krizovatky nebo pravy horsky svycarsky vlacek. Luke se z kopce a po rovine snazi drzet v haku, do toho se nam tam "plete" jeden netymovy uzivatel. Blizi se konec, tak rychle vyfotit kluky na pamatku. Shodujeme se, ze by takhle sla objet i delsi trasa, ja bych byl jedine rad, ale "bojim" se ze mrazy za chvili skonci a my se vratime zase na venkovni jizdy. Ale tak je to spravne a uz se na to tesim, tohle ma byt opravdu jen doplnek, ktery ma cyklisty netradicni formou pripravit na novou sezonu. Tak zase priste ve virtualnim svete, treba ve vetsim poctu! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2021-02-13T20:46:19Z |
| Neděle v 9h. sraz ve Švajcu. Těší se Luke, Kolikac...
Vyhup: krátký krátký mokrý mokrý | |
| Autor: Vyhup | Datum: 2021-02-13T20:27:55Z |
| Kolíkáč: "Trénujeme v zimě"?!
A kolik bylo stupňů?...a měl si návleky rukavice apod?  | |