Anonymní uživatel :: Přihlásit
Diskuze
Pro vstup do diskuze je potřeba se přihlásit, pro zaslání přihlašovacích údajů si napište zde.
Archiv diskuze: 2004-2006 :: 2004 :: 2003
Příspěvky k tématu: Trénujeme v létě (ID: 422) | Ostatní témata |
| Autor: Luke | Datum: 2023-06-26T11:38:08Z |
| Pondělí 26.6. v 14:00 Katerinky-draty: Kolíkáč, Pirát a Luke striktní vytrvalost a koupačka Slapy | |
| Autor: Žába | Datum: 2023-06-26T10:38:43Z |
| Sraz v půl sedmé v Kralupech, v 7 má být odjezd (snad jsem pochopil ségru správně), trasa by měla být 330 km zpět do Kralup.
Jana chtěla zajet 💯💯, tohle se přímo nabízí. Buď si někde vystoupí, ale spíš balík chlapů odtáhne až do Kralup  | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2023-06-26T09:36:23Z |
| Do Drazdan a zpet po ose? | |
| Autor: Žába | Datum: 2023-06-26T09:07:13Z |
| v neděli jedu se ségrou a Starkovcema do Drážďan | |
| Autor: Luke | Datum: 2023-06-21T22:23:20Z |
| Čtvrtek 22.6. v 10:00 Katerinky-draty: Pirát a Luke striktní vytrvalost směr Magnum Janovice | |
| Autor: Sukes | Datum: 2023-06-21T09:50:04Z |
| Další Paráda aneb Zlato mi dává křídla!
A další velmi povedené kilčo na Mělník. Po nedělní Zlaté popravě se jedu nechat zničit během dvou dní podruhé, proč to dělám? Dělám a stále, Red Bull vám dává křídla, ne ne Zlato mi dává křídla. Hlava chce a nohy neprotestují , po těle super, v pondělí s Jí´tou rekreační 40ka na biku Posázavím, včera prakticky volno, startovali jsme až v 18.30, vzorová regenerace jak od trenéra, ne ne , já se řídím jen a jen pocitově, mám hodně věcí jinak a hlavně si už dávno dělám skoro vše, jak chci já a ne v tomto případě příručky a rádoby trenéři a to je ten nejúčinnější lék, svazovat jsem se nechal a musel 40 let, te´d se snažím naopak. Vyrážíme nakonec jen ve třech, omluvenky se dnes přemnožily... . A te´d už se musím zase jen podřizovat na třetím fleku, ale to chci a jak a moc..., samo šrot hned od začátku . Z Koloděj je to aspoň do Babic s kopce, tady první kilometr do mírného stoupání, míjíme švihaře, co si dávají 35 kou a domnívají se , jak jsou rychlí, jo ještě se nestalo, 4ka se zase neomylně zabydluje na Garminu, že by nás někdo předjel, jedině naopak, tady nejezdí rychleji ani Kollerťák. POprvé fouká a mírněji než obvykle ovšem dozad , pro první půli příznivé, navíc kluci to ve dvou začnou postupem času znatelně cítit, dokonalý hák , nohy jdou , o hlavě nemluvě, velká pohoda doprovázená cvrkotem kazety , jenž znervózňuje špicaře a uvádí do pochyb o sobě samém, přece nejedu tak pomalu, aby za mnou nemuseli točit.... první minibrdek a jsem tam, jenže špicaři si na horizontu zaspurtují, jak na Krakonošovi, jo doznívání víkendových závodních prožitků anebo obvyklá kolodějárna, jasně přece úterý, ne prostě na to mají watty, chuť a užívají si, a jsem tudíž velice rychle zpět na zemi, jo na toto nemám, sice bych se též mohl zvednout a chytit jen 10m , ovšem šetřím, tudíž postupně dolepuji 20 m. Prádelna až do 20h trvá, ale mně to moc nevadí, zimu snáším hůře, přesto v "Generálově" zastavujeme v osvěžovně a doplňujeme tekutiny i obohacujeme mozek i srdce o víkendové závodní prožitky a teď už jen šrot domů , jo ještě páďo a zpět proti větru, jsem v pohodě , přesně takto jsem to čekal, jo Zlatá mi dává křídla , kluci mírně vadnou, ale průměr 37,5 prakticky ve dvou , v tom dusně, velmi slušné, jo já mám jen a jen velekvalitní domestiky, viď Luku. před Klíčany se nechám vykopnout na čelo a špicuji, ke kruháku už raději zase hákuji , ovšem závěrečné 1,5 km jsou moje , jdu na čelo a poslední zbytky wattů věnuji na minioplátku klukům , kteří pochvalně kvitují , jak jsem to tam vsadil... Cítím , že Zlato mi dává křídla uviset i početnou grupu jedoucí zase jednou na povltavský rekord . Zůstávám tedy ready a těším se na příště! | |
| Rok 2022 |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-17T12:00:09Z |
| Italy ride - Roccamonfina, Piemonteni Matese - 211km, 2700m
Patecni predpoved ukazuje silny nocni dest a bourky, ale u more nakonec skoro nesprchlo. S Karlem vyrazime po osme hodine, abychom se vratili vcas na vecerni nakupy a tymovou veceri. Jen co vyjedeme a zamirime do vnitrozemi, silnice zacne byt mokra a k tomu je dusno jako v pradelne. Zaciname stoupat, mapy od Seznamu nas zase navadeji zkratkami bud do stojky nebo po rozbitych cestach, pristi rok musime planovat podle Stravy, tohle je spis ke skode, nez k uzitku. Vjedeme do mlzneho mraku, ochlazuje se, ale jede se dobre, protoze stale stoupame. Prichazi sjezd a mijime nasledky lokalnich bourek a povodni. Mistni sbiraji spadane oresaky, ja nachazim houbu. Je tu krasne, dokud nezahrmi a nezacne padat neco jako kroupy. Vystraseni sjedeme do nejblizsi vesnice, kde mi znudena barmanka udela kafe. Mistni chlapici tu dopoledne hraji automaty a popiji pivo, patecni pohoda. Signal tu neni, tak se ani nedivame na radar a jedeme dal, jakmile nejvetsi dest prestane. Silnice postupne trochu osychaji, presto jsou po par usecich kola solidne zablacena. Jedeme podel horskeho pasma a stavime v mestecku, kde u mistni popularni kasny cistime kola a ja dam druhe dnesni kafe. Krajina je tu moc pekna a konecne neni nouze o vinne a jablec e Jedeme dal a bohuzel zase do mokreho useku, takze nase cistici snaha prisla vnivec, ale aspon neprivezeme domu tolik spiny. Take potkame nekolikrat smecku psu, ze radeji musim zastavit. Mraky se rozestupuji a vypada to, ze uz vic nezmokneme. Prichazi posledni vetsi kopec, dame ho pekne v tempu. Dlouhy a technicky sjezd dolu a zbyva asi 40 km. Dosla mi voda a trva nez ji najdeme, sily mezitim rapidne ubyvaji, ze nepohrdnu ani pulkou suku od Karla. Povede se a tak dojedeme se cti i konec, opet uz v houstnoucim provozu u more. Moc pekny a narocny svih diky mokremu pocasi a stavu silnic. Kluci uz doma netrpelive cekaji, takze rychla sprcha a vyrazime na zaslouzenou odmenu. | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-14T20:05:13Z |
| Italy ride - Parco dei Monti Aurunci - 200 km, 1600m
Po vcerejsim narocnem vylete do Neapole volime dnes ponekud klidnejsi program. Dvoustovka s mene kopci a bez vetsich mest. Jenze hned na uvod se zasekneme u hradu ve Formii, kde Karl naklikal prohlidku tak efektivne, az se v tom moje navigace ztrati. Dnes jedeme prevazne podle moji, protoze ta Karlova neustale zlobi a vcera si na nekonecnych kostkach poskodil drzak computeru. Uvod preckan, konecne jedeme souvislejsi tempo. Nejprve podel pobrezi, pote zahneme do vnitrozemi. Je slusne vedro, az se mi z toho roztece tycinka v kapse a vypadne na zem, kdyz ji rozbaluji abych se moc nezaspinil od cokolady. Prichazi prvni zmena krajiny, jsou to policka, sady, ale bohuzel uz tu nic moc neroste. Tesil jsem se na vino, jablka, ale neni to uz skoro nic. Bereme vodu u jedne kasny, kde se zasobuje i mistni borec do x pet lahvi, az si delame srandu ze je vyveze nekam na kopec a bude prodavat. Jedeme po pekne silnici skoro bez provozu, s vetrem prevazne v zadech. Pak najedeme na hlavni silnici, kde je sice provoz, ale porad fouka do zad. Prichazi delsi stoupani, ale da se zvladnout. Sjizdime z hlavni a chci konecne dat nekde kafe, na ktere zatim nedoslo. Po chvili najdu maly bar, kde je i voda u silnice, takze dame pauzu a Karl mezitim dobiji navigaci. Pokracujeme zvlnenym terenem, vyhledy jsou tu pekne, obcas je to prolozene stojkou, nebo stekajicim psem. Pak najedeme na hlavni s peknym asfaltem a pomalu se zaciname vracet k mori. Sily dochazeji, jidlo doslo, Karl nabizi sojovy suk, ale snad uz tech poslednich par desitek km zvladnu. Jeste jeden tahlejsi kopec, na konci okoreneny zkratkou v prudke stojce s hejnem psu v zadech. Radeji slezam z kola a na rozbitem asfaltu uplny konec vyjdu v tretrach, nez tam nekde zbytecne lehnout. Driv bych se to snazil vylamat, je videt ze uz jsem rozumnejsi. Zbyva klesavy usek k mori, kde to pekne namotame po pobrezni silnici a konecne jsme doma. I kdyz to tak nemusi vypadat, ani dnes to zdaleka nebylo zadarmo, v tom horko a s unavou v nohach. Karl to ale moc pekne naplanoval a byla z toho hodnotna jizda po vsech smerech! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-13T21:23:05Z |
| Italy ride - Vesuv and Napoli - 222 km, 2000m
Tak tohle byla zase psycho jizda, jak zhodnotil Karl po navratu. A ja muzu jen podepsat! V pondeli letecky a vlakovy presun do Italie, na ubytko prijezd po pulnoci, spat jdu po jedne hodine. V 7h budicek, snidane, vzit na sebe sice suchy, ale propoceny Rouvy dres z Madridu, protoze neni cas otevirat kufr. Jedeme autem smerem k Neapoli, kde jsme s Karlem vysazeni a chceme dat Vesuv, prohlidku Neapole a pak se do vecera vratit domu. Krasny plan, ktery dostava trhlinu, kdyz kluci zapasi s cerpaci stanici a tak jsme vysazeni o par desitek km drive. Aspon ale padne dvoukilo rikam si. Mirime mirnym profilem pomalu, ale jiste pod Vesuv. Jak se blizime, teplota i provoz na silnici stoupa. Kvalita asfaltu nevalna, navic misty obri obdelnikove kostky. Radeji stavime na prvni kafe a dortik, oboje za 2e to je zadarmo proti Svycarsku. Prezijeme nektere zacpy, desitky semaforu a konecne zaciname stoupat na Vesuv. Prudka stojka pres dalsi mega kostky, nadhera! Seznam mapy proste tohle umi. Pak se konecne napojime na hlavni a uz se da jet trochu normalne. Pot ze me tece jako v Madridu. Jsme nahore, fotime vsechno mozne i nemozne. Vesuv stoji za to navstivit! Cas vypada privetive a my sjizdime do Neapole. K nasemu prekvapeni tu neni takovy provoz takhle po obede. Tak to trva az do samotneho centra. Vsude jsou ovsem kostky a zase kostky. Jak jsem rad za 28mm plaste! Fotime, davam druhe kafe a maly kousek skvele pizzy s brambory. Karl nadsene foti a my uplne nahodou potkavame Stepana s Tomasem co byli na vylete v Pompejich a ted jsou v Neapoli. Davam jako bonus jeste zmrzlinu. Loucime se a zbyva asi 80 km do cile. Jenze navigace zacina selhavat a tak volime cestu podel pobrezi. Tady jsou ovsem jen a pouze kostky. Neda se jet o moc vic nez 20 kmh. Cas leti, slunce zapada. Musime to vzit par km po rychlostni silnici, kde sice nevidime zakaz pro cyklisty, ale obcas nas nekdo vytroubi. Slunce zapadlo, stale chybi 40 km, Svetla sviti, sundavam bryle, tohle uz dame! Je porad teplo, jen ta tma je uz drive. S Karlem se tridame v tahani a v euforii dojizdime. Byl to opravdu psycho vylet se vsim tim provozem, prevazne spatnym povrchem, mestem plnym turistu. No ale kdo muze rict, ze dal Vesuv, bohatou prohlidku centra Neapole a jeste objel pres 200 km? Asi moc lidi ne, protoze cyklistu jsem tu potkali jen par a cyklostezky tu uz na jednu vyjimku u more v centru nejsou. | |
| Autor: Luke | Datum: 2022-09-12T21:50:24Z |
| To víš že se těším. Lámání nohou hned za barákem není dlouhodobě udržitelný. Zlatý český brdečky. | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2022-09-12T21:26:13Z |
| Těš se na rodnou hroudu, je tady skvěle! Pivo u Gwerna furt za 33! | |
| Autor: Luke | Datum: 2022-09-12T20:37:41Z |
| Kde jezdíte? Já 14 dní ani jeden problém, tatry a autobusy předjíždí protisměrem, zbytek min 1,5 metru, všude je cítit pohoda a respekt. Jo, 2x mě vzal někdo s odstupem jen metr, ale to byl nějakej mamlas z východu s pražskou SPZ | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2022-09-12T19:59:15Z |
| Dnes mi bylo potěšením vidět zezadu Camrdu v nástupu, kdy se kroutila slavná americká značka pod ním jak špageta. Nějaký howado s náklaďákem a návěsem nás slušně oprasilo před Říčany a Karel to vzal na sebe a na náměstí ho sjel a dal mu co proto... díky, taky to ve mně slušně vřelo, ale neměl jsem tu wattáž Tě háknout . Opatrujte se, někdo fakt jezdí jak bezmozek, a to jsme jeli ve třech pěkně v lajně... | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-09T19:03:09Z |
| Swiss ride - Lucernes "Wild West" (UNESCO Biosphere Entlebuch - 201 km, 2600m
Posledni den ve Svycarsku pred presunem do Madridu na Rouvy Grand finale La Vuelta zavod, takze dnes uz opravdu neni na co cekat. Sice jsem nesel ani jednou behat, jak jsem chtel, ale Karl me nalakal jeste na jeden pekny svih a protoze je tu fakt pekne, vyrazime opet na kola. Rano tedy malem nevyjedu, kdyz uklouznu v tretrach na strmych schodech v apartmanu a udelam efektni rozstep, nastesti vse v poradku. Mirime uvodnim brdkem do Lucernu, kde nas prepadne kratka prehanka, pred kterou se schovame. Karl mezitim nafotil zbytek Lucernu, dokonce vyjedeme k jednomu hradu, kde se kona privatni brunch a my tam popojizdime na kolech, pekna scenka. Pak uz mirime do biosfery Entlebuch, ktera je chranena UNESCO. Chytime efektivne na rovince hak traktoru a pak nasleduje prisny kopec, kde nas navic chce dojet nejaky mistnak s batohem na zadech, co asi jede z prace. Ale dojet se nenechame, ostatne za cely tyden me tu nikdo nepredjel, krome sjezdu a elektrokolistu. Krajina tu opravdu pripomina divoky zapad a ackoliv stoupame jen nekam do 1100m, v kombinaci s protivetrem to je tezka drina. Vyhledy ale za to stoji. Obcas se s Karlem prostridam na spici, ale opet vetsinu odtahne, diky za to. Dochazi mi tycky i voda a tak kdyz objevim vedle kasny krasny strom s jablky, beru si jich hned nekolik do zasoby. A to se velmi hodi, protoze kdyz spadneme do Thunu do udoli k jezeru, otepli se a moje energie se rozplyne jako para nad hrncem. Karl me dojede a mam problem mu uviset v haku, ac jedeme s vetrem v zadech. Vypiju tak najednou cely bidon, snim vsechny gumove medvidky co mam jako zeleznou zasobu, snim i jablka a trochu se zmatorim. V Interlakenu se kona bezecky zavod a trva nez se propleteme spoustou lidi kolem. Zbyvaji posledni km domu, dotocime je s Karlem u mistni letecke zakladny a tim je nas pobyt ve Svycarsku efektivne a hodnotne zakoncen. Kouzelny tyden, na ktery budu dlouho vzpominat a myslim ze stejne to budou mit i ostatni clenove nasi vypravy! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-08T19:42:28Z |
| Swiss ride - Gruyere Pays-dEnhaut nature park - 168 km, 2600m
Ve ctvrtek volime na start cestu autem, protoze po vetsinu noci prselo a tak jedeme smerem na zapad, kde bude lepsi pocasi. Naplanovany je okruh v prirodnim parku Gruyere Pays-dEnhaut. Trochu se ochladilo, takze vitame, ze dnes budeme stoupat maximalne nekam do 1500m. Po startu jedeme udolim vstric prvnimu kopci, kterym je Jaunpass. V udoli je stale chladno, ale v kopci se konecne zahrejeme. I tak do sjezdu beru vetrovku a cepici a stejne mi moc teplo neni. Navic jsou silnice v lese mokre, takze je treba jet opatrne. Krajina je tu opet hezka a trochu jina, nez v predchozich dnech. Mirime na druhe sedlo Les Mosses, je to takovy tahly kopec. Vyhledy pekne, sice jsme si rikali, ze by mozna mohl byt videt i Mont Blanc, ale to bychom museli byt o udoli vedle. Stavime na kafe a delame dobre. Jednak domlouvam s Kolikacem na dalku jaky titul si dat na visacku do Madridu a druhak nas ceka kratky, ale vyzivny kopec Col du Pillon na 4km s prumerem 8%. Jezdim kopce lehce pres 200w, to je tak akorat aby si to clovek uzil a zaroven trochu potrenoval. Padame do Gstaadu, pak jeste jedno sedlo a pak uz jen dlouhy sjezd zpet k autu prevazne za Karlem v haku, kde v udoli je opet docela zima a i trochu provoz. Celkove to i dnes bylo moc pekne. Navic se mi letos dari drzet rytmus se Stepanovo tempem a Karlovo focenim, to je take pozitivni. | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-07T18:16:29Z |
| Swiss ride - Grosse Scheidegg, Lauterbrunner, Thun, Interlaken - 155 km, 2300m
Unava se scita, ale nastesti ma ve stredu prset. Planuji ranni behani a pak relax pres den. Rano skutecne prsi, ale radar vypada, ze to brzy prejde a navic Karl laka na hezkou trasu podel jezer. Jen s tim dodatkem, ze na uvod bude sedlo do dvou tisic, ktere jsem naopak naklikal pred dovolenou ja. V kombinaci to vychazi na 150 km a 2300m, takze aby Karl nejel sam, protoze Nick ma dnes volny den, jdu do toho s nim. Rano cekame az dest odejde, presto silnice nahazuje. Ale zacne svitit slunce a hned je veseleji. Pekne zostra prichazi vyslap na Grosse Scheidegg. Pripomina Mortirolo, jak je prudky. V polovine se otevre nadherny vyhled na ledovec pod Eigerem. Fotime, kochame se. Chvili jedeme po planine, kde se pasou kravy, chvili do stojky, chvili podel koryta reky. Jsou tu i turisticke chaty a obcas potkamy turisty. Ve stinu je docela zima, ale pak pod vrcholem zacne svitit slunce a hned je lepe. Az na silnici plnou kravincu, kolo je od nich pekne zaspinene. Konecne vrchol, kam si dam kratky interval, kdyz me Karl po foceni pomalu ale jiste dojizdi. Nahore rychle vetrovku a opet se kochat, zatim nejlepsi vyhledy co jsme videli. Padame dolu. nejdriv trochu rozbita panelka, ale s 28mm plasti to je hned vetsi jistota. Horsi je ze mi je zima a trva skoro hodinu nez rozmrznu. Mirime do dalsiho raje a tim je udoli Lauterbrunnen. Tady na me dycha neskutecny klid a mir v dusi, opravdu je to magicke misto a doporucuji navstivit, at uz na kole, autem, nebo pesky. Kombinace zeleneho udoli a majestatnyc ledovcu na koci udoli vyrazi dech. Protoze to bylo mirne do kopce, zahral jsem se a naopak jak se oteplilo, zacinam byt dehydratovany. Zacnu hodne pit, ale porad se citim zeslably. Sbiram jablko u silnice, chutna bajecne. Mirime do Thunu kolem jezer. Dest ktery mel odpoledne prijit je zatim v nedohlednu, takze to vypada, ze se nam povede objet celou naplanovanou trasu. Je velke horko, liju do sebe jeden bidon za druhym a postupne se zmatorim, aspon tak abych Karlovi uvisel bez problemu v haku. V Thunu me ale zase prepadne hladak a snim i posledniho gumoveho medvidka, co mam. Oplachuji se v kasne, Karl mezitim foti krasny kostel, zamek. Ja zhresim a odskocim si na malou v zakouti kostela, zrovna kdyz nikdo nejde. Je tu krasne, ale jeste nas ceka asi 50 km domu. Prevazne s vetrem v zadech, navic s masinou Karlem na cele. Tady velky dik Karlovi, jak ten konec odtahl! V Thunu kupuji pohled a znamku, prodavacka se moc netvari ze mam jen eura a tak nakonec platim kartou, ale to se ji taky moc nelibi ze chci platit 3 franky kartou. Podel promenady kolem jezera se konecne priblizime k cili, zrovna vcas, kdyz se od zapada zacina priblizovat onen slibovany dest. Ackoliv to dnes bylo zase o neco mene km i metru nez v predchozich dnech, unava se opravdu scita a objet 25h a nastoupat pres 10k ve trech dnech uz vycerpa i me. Ale opet to za to stalo, kdyz uvazim, ze rano jsme taky mohli zustat doma a nejet nikam. | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-06T20:06:20Z |
| Swiss ride - Sustenpass, Lucern - 200 km - 3300m
Dnes je cilem podivat se do Lucernu, ale aby to nebylo tak jednoduche, padne napad dat si na uvod Sustenpass v opacnem smeru. Takze tak i cinime, rano je pekne, slunce zacina hrat a my stoupat opet do 2200m. Karl foti, Nick si jede svoje a ja se snazim jet tempo po celou dobu, at to ma nejakou treninkovou hodnotu. Odpoledne maji byt prehanky, takze vyjet nejvetsi kopec na uvod je dobry napad. Az nahore je kosa, rychle vetrovku a popojizdet, nez prijedou kluci. Pote mirime dolu do udoli. Sjezd dlouhy, par mistnich nas tu oblozi, ja radeji jedu opatrne, preci jen mi zadni kolo v tehle vyskach uchazi nejak rychleji a musim dofukovat casteji nez u nas. Udolim mirime do Lucernu podel jezer. To je sice hezka cesta, ale casto po krivolakych cyklostezkach vedle hlavni silnice. V mestecku Brunnen nas prepadne silna bourka, tak pauzu vyuzijeme na coffee break. Bylo pekne dusno a asi se dalo cekat ze neco spadne. Dest jak rychle prisel, tak rychle odesel. V kavarne pokecame s barmanem, ktery rika ze ta cyklostezka podel jezera je jedno z nejnebezpecnejsich mist v okoli a ze kdyz jsme tohle projeli, nic horsiho uz nebude. Take si foti Rouvy dres, ze pry pouziva trenazer a ze Rouvy vyzkousi, ale doted ho neznal. Opatrne vyjizdime dal, silnice chvili nahazuji, ale da se to vydrzet. Mirime k Lucernu, kde nasleduje prohlidka mesta a foceni. Je tu krasne, ale vecer se blizi a jeste nas trocha prace ceka. Zbyva kolem 40 km, ze zacatku krasna rovina, stridame se Karlem na cele, byt vetsinu po rovinach odtahl Karl. Pak ale prijde grandiozni finale. Nejdriv 2 km stojka s 12% prumerem, kde jedu srot co to jde a jsem nahore prekvapen, ze jsem se takhle jeste rozjel. Pak kratka rovina a dalsich asi jeste 250m, ale uz po hlavni. Zbyva sjezd k ubytku a mne chybi tri km do dvoustovky. Za drobneho deste jeste jednou dolu a nahoru a je to tam, po vcerejsim vrcharskem specialu si dnes muzu pripsat i dlouhou jizdu. Ac to mozna nevypada, bylo to hodne tezke, ale opet velky zazitek! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2022-09-05T20:46:12Z |
| Úplně mně kapou sliny na klávesnici, Luke hobluje alpské velikány na závodech a odjíždí ve Šlapce roku a tady zase dovolenkáři drtí 5000 up ... kudláááá, užívejte! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-09-05T20:24:34Z |
| Svycarsko - Grimselpass, Furkapass, Sustenpass - 185 km - 5000m
Po nocnim presunu a vylete kolem Curysskeho jezera se presouvame o kus dal do nitra Svycarska. No a na nic necekame a rovnou to tam v pondeli posleme naplno, protoze ma byt hezky. Zaciname prvnim kopcem na Grimselpass, ktery mi okoreni borec v Bora Hansgrohe dresu s batuzkem na zadech. Pekny interval, vypada jako profik, ale v pulce kopce zastavi a ceka na kamose. Ja na Karla a Nicka cekam taky, ale az nahore. Tim padem objevim krasnou vyhlidkovou bonusovou trasu k prehrade pod ledovcem. Fotime a euforie je na vrcholu. Neco snist a mirime dolu. Sjezd krasny, jen bocni vitr obcas zazlobi. Ceka nas Furkapass. Zezdola vypada hodne tezce, navic je tu opet docela teplo, zatimco ve sjezdu bylo chladno. Karl jde do uniku, ale pak zacne fotit, tak vyjedeme nahoru spolecne. Vracim se pro Nicka. Dlouhy sjezd do Andermattu, kde davame kafe za 5 franku, to jeste jde, cekal jsem to horsi. Ceka nas posledni pass a sice Sustenpass. Pocasi je dnes deluxe, obcas mracek, nahore trochu chladno, ale na tyhle kopce je to akorat. Sustenpass jedu prevazne sam, snazim se drzet jeste nejake tempo. Tenhle pass mi hodne pripomina Stelvio. Nahore cekame na Nicka, takze mu jedu naproti a aspon diky tomu nastoupam metry navic. V hlavne se totiz rodi plan dat 5000 vyskovych metru, kdyz uz ne dvoukilo. Sjizdime paradnim sjezdem do udoli a mam 160 km a 4200m. Tak to nevypada, no co se da delat. Jenze navigace nas domu posle pres necekany kopec kde nastoupame skoro 400m! Prokliname ho asi vsichni, ale to mi dava sanci pokusit se o tech 5000m. Jedu tedy nazpet do sedla, pak dolu a pak uzkou lesni cestou do stojky kamsi do neznama. Na konci je to tak prudke ze se mi i Garmin zastavuje a vyskove metry nechteji naskocit. Ale je to tam, zapad slunce je tu a ja mam splneno. Byl to narocny den, ale tady v raji pro vrchare to boli mene, diky te krasne prirode kolem! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2022-08-13T19:39:24Z |
| Passau - 268 km, 3600m
V patek navecer prisla na Sumavu necekana kratka prehanka / bourka, takze jsem byl trochu v obavach, jak bude v sobotu. Predpoved totiz slibovala odpoledne jeste vice srazek, ale mely by byt daleko na severu. Pro jistotu i tak vyrazim smerem na jihovychod, dnes je cilem moje oblibene mesto Pasov, byt nazyvat ho oblibenym je asi troufale, kdyz tam jedu podruhe v zivote. Ale je tam krasne. Vyhodou techto jizd je, ze k Dunaji se da jet spoustou cest a tak si naklikam na Strave trasu, kde jsem jeste moc nejel a kdyz uz, tak v opacnem smeru. Rano po osme hodine teplo neni, beru navleky na ruce. Zahreji se cestou do kopce na Spicak a pres Zwiesel mirim smerem k Dunaji. Cesta je to pekna, tady jsem opravdu moc casto nejel. Jsou tu hupy nahoru dolu a tak to uplne zadarmo neni. Kdyz konecne prijedu k Dunaji, zacne se obloha trochu zatahovat, ale zaroven zacina byt horko. Podel Dunaje mirim do Pasova a dva bidony mi na tech cca pet hodin nez tam dorazim staci akorat. Podel hlavni silnice jezdi i rychlovlaky ICE, takze se ani na rovine nenudim, po jedne strane Dunaj, po druhe vlaky. V Pasove volim kavarnu, ktera se minule osvedcila a i dnes byla super. Rychle dostanu vyborne cappuccino a k tomu si dam tvarohovy kolac s jablky, dokonce i dynova seminka jsem tam nasel. Pres centrum mirim nazpet a hned ve meste zacina pekny kopec. Predjedu jednoho silnicare, dalsi se objevuje za mnou a asi me zkousi sjet, ale jak to dopadlo nema cenu psat :) Snazim se trochu jet, protoze nektere mraky uplne privetive nevypadaji a plastenku jsem si nebral. Nasleduje pomerne tezky usek nahoru dolu, ktery vrcholi slusnou stojkou skrz centrum mestecka Schonberg, tohle jsem tedy necekal! Doplnim vodu z kasny a mirim do znameho terenu kolem Zwieselu. Neplanovane si to prodlouzim pres Buchenau a jak jsem rozjety, vezmu to jeste kolem Arberu, abych mel i slusne nastoupano. Potkavam velmi dobre jedouci zenu na biku, ale nez seberu odvahu prohodit s ni par slov, tak zahne z hlavni na sotolinu do lesa. Plazova lehatka na Arbersee jsou v kurzu a ja zase letim dolu do Bavorske Rudy. Jizda uz se blizi k deseti hodinam, to uz ma hodnotu. Pancir na zaver nesmi chybet a pak uz jen po novem krasnem asfaltu pres Hojsovku dolu do udoli. Moc hezky svih to dnes byl, to se musi nechat! | |