Anonymní uživatel :: Přihlásit
Diskuze
Pro vstup do diskuze je potřeba se přihlásit, pro zaslání přihlašovacích údajů si napište zde.
Archiv diskuze: 2004-2006 :: 2004 :: 2003
Příspěvky k tématu: Koloděje (ID: 376) | Ostatní témata |
| Autor: Luke | Datum: 2020-04-22T12:55:00Z |
| Tak bohoslužby oficiálně povolí až od pondělí, ale duch Koloděj žije dál. Z epidemiologických důvodů se vynechává sraz u kostela a každý hezky za svý na Strašín. Fouká proti, takže nabírám nepříjemný zásek hned na začátku. V Březí aspoň Mírova blikačka dává tušit, že v tom člověk nebude úplně sám. Na Strašíně nás zdraví pamětník prvních ročníků, prý už je to nejmíň 40 let. Kolíkáč s Camrdou vzorně ve dvojici, já se přidám k Mírovi. Prý se pořádá trestná výprava na KOM na Habru. V lese před Klokočnou probíhá zahřátí nohou, tep 190 a jsem mrtvej jako tolikrát. Ale zimní objemy snad měli svůj smysl, na rovince se hned tělo zmátoří. Ve Struhařově potkáváme Viktora, Kolíkáč velí na Habr a KOM prý musí být večer oranžový. Úplně mě to nezastihlo v psychické pohodě, tak nevnímám ani jak se má jet a vlastně ani kde bude konec.
Otočka za hrází a jde se na to, nikdo se nehrne na špic, tak tam alibisticky lezu, že to rozjedu a pak si vystoupím. Slyšel jsem cosi o 350W, tak se je snažím v dolní části držet, ale klukům je to málo. Než se to převalí, je tu volnější část a já tak tak chytám háček a lapám po dechu. V domnění, že bude brzo konec nakonec uvisím až nahoru, kde se nezpomaluje. Naopak, letí se dál, začíná se točit. Dochází mi, že konec bude až u hlavní silnice. Nasypu zbytky sil do kotle tohohle rychlovlaku a už jsme ve vesnici. Trochu mě vyděsí dodávka v protisměru, která se tak nějak vynořila z mlhy a zrnění na poslední chvíli, ale naštěstí už je konec. Camrda hlásí úkol splněn s rezervou, já zas hlásím, že větší šrot sem nikdy 10 minut nejel a Garmin to doma potvrzuje. Pak už bez Camrdy míříme na další lov. Bohužel Míra má zas kamenný nohy, tak se moc nejede a strava svítí PRky od Ondřejova, přes Vodslivy, Nespeky až do Jesenice. Prezident na Habru šetřil a bere si KOM z Vlkova. A jelikož se smráká, tak už míříme nejrychlejší cestou ku Praze. Do Nespek to letí krásně, před Babicemi už se to zajídá. Ládví je poslední vzepětí a Želivec hřebíček do rakve. Pak už jen z kopce do Jesenice a západ slunce při průjezdu kolem parku. Doma pěkně zhluboka vydechnout, z kola udělat chodítko a naložit se do vany. Ne, sprchu bych fakt neustál. 109 km, průměr 30,4 km/h, nastoupáno 1628m a posekáno fest... | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2020-04-03T17:36:54Z |
Uff, jednim dechem! Dnes na prvni letosni ctvrtecni bohusluzbu myslim kudy sedim 
Vse zacala pondelní honba za poslednimi breznovymi kilometry a Lukova trasa po trase Doks s bajnym Romanovem. Severni vitr ledovak, ale na dusi je teplo, bodejt by ne, kdyz jedete po asfaltu, který toho tolik zazil. Prejezd pred Vsetaty, zamavat Orlikovi, vzpomenout na Kaprovo liznuti a narvat se dopredu pred cecelickou vraceckou. Luke topi, taky se z nej vzpominky jen rinou, Bysice a prejezd a po hlavni na Boleslav. Vzpomenout na fenomalni Turistickou spic v kvetnu 2019. Repin hned odspoda v tempu a pred Vitasovou premii zvednout zadky a nandat to noham co to jde! Nahore vysmati jak pubertaci a svihnout si to do mraziveho udolí. Kosa velka tak, ze zapomenu, ze odbocka na hrad je az za Grobianem. Ale ke hradu nestoupame, my jsme sem dnes prijeli kvuli Romanovu. Vrchar Luke, co vazi jak dva pytle vapna se pomalu vzdaluje, ale do me to vstupuje. Tohle je pro me kopec, kde se nesvesuje, tady se bojuje az do posledního dechu. Po chvili hakuji Luka a od pulky kopce si vlezu pred nej. Cekam brutal attack, ale prekvapive pro sebe, kdyz uvidim v dali horizont, zabzucim si na velkou a poslu tam vsechno, co je v mně. To je zase pocit, po tom zimnim vyletovani. Srdce v krku! Dole Ráj a nahoře oranžové peklo, letí mi hlavou vsechny ty minule Romanovy. Foto s ceduli a vzadu za nami zasnezene Krkonose. Borec v aute taky pribrzduje a kouka na tu krasu. Chvile, která bude navzdy ve mne. Zapnout vestu a letíme domů. Vitr do zad a vetsinou po trase, kterou jsme jezdivali z Jestedu na sojovicke koblihy. Ale dnes rovnou az na Jizo. Ztezka dojizdim v peknem hladaku. Nebyt toho vetrneho pomocnika a partaka do dvojice, nevim, nevim ... no slusne posekano. V utery schluzdim kvulu praci a 2 litry tak nepadnou za brezen. Navic pocasi je vpravde zimni. Ani streda neklapne, az ctvrtek me sama manzelka vyhani na kolo. Testnu socialni kumunikatory a hle: Luke 16,30 kostel. no jooo vzdyt je zmena casu a ctvrtek ... | |
| Autor: Luke | Datum: 2020-04-03T14:26:40Z |
| 197 dní jsem doufal a čekal, abych mohl zase psát toto: "Ve čtvrtek už dle ohraného scénáře, nohy zdají se být mrtvé, ale šinu si to na sraz. Konec denních starostí, tohle se prostě neomrzí." Teď je to tady, 2.duben, první dubnový čtvrtek, ale starťák mám už od středy od večera. Bude někdo před boudou? Nebo pojedu sám? Do Koloděj to letí s větrem a euforií v zádech jako tolikrát a hlavou se honí vzpomínky na ty loňské švihy v intenzitách, kdy v mozku není dost krve na přemýšlení o problémech okolního světa.
Před boudou stejně nedočkavý kolega do dvojice a jde se na to. Ladíme plán, proti loňsku jsem už trochu ostřílen a tak pro mě Kachní louže není neznámé místo v nějaké fantasy sáze a slova "prásknout si Mělník" mě nevyděsila k smrti, dokonce mám i pocit, že bych to mohl přežít. Nohy se po pondělní návštěvě Romanova jen pomalu roztáčí, ale když prezident velí, že je třeba se před Mělníkem pořádně rozehřát, nedá se nic dělat. Ke slovu přichází to známé "přikládání polínka k polínku" a přes Hradešín už se jede vcelku solidní peklo. To má trvání až do Kostelce, kde trochu zvolňujeme. Spíš nás teda zpomaluje čelní vítr, ale není to nic hrozného. Ve stoupání před Oplany se mě Kolíkáč ptá, jak že se ta příští vesnice jmenuje... přijde mě to až nemístný, já se na vrcholu Mělníka taky neptal kolik je 14x11... nevím, na tohle už kapacity nemám. Užívám si, že párky z Mělnické benzínky zmutovaly do správných tvarů na nohou a můžu zas brázdit tuhle naší hroudu trochu vyšší rychlostí. Parádní sjezd a trasa Kolem Posázaví nalévá do hlavy další vzpomínky. Spřádat plány v jaké skupince tu kdo v létě poletí, ale to už se blíží pravá na nový asfalt. O taktice nepřemýšlím a jedu, fouká proti a v půlce už mám dost, ale když se sklon trochu zvedne otvírá se nová zásoba sil. Nahoře se ještě zvedám, ne že bych chtěl, ale v sedě to už prostě nešlo a užívám si ten průlet horizontem na 198 tepech... 4:21, taková chvilka a přesto se tam vešla cesta z ráje do pekla a zase zpět. Kolíkáč v závěsu, tak jen chvilka na vydýchání a pokračujeme směr Dolní Kruty a Kachní louže. Vzpomínáme na Icemanovu závoru, která je dnes naštěstí otevřená a tak nic nebrání zas to trochu rozjet a sebrat si další PR (a to mě přišlo, že jsme dole kecali a nejeli). V Krymlově vymyslet lepší nájezd na hlavní a pak už se napojit na státovku a frčet směr velkoměsto. Zbývá hodina do západu slunce a tak jen vzpomenout na Camrdu nebo Turistu jak by nás pěkně odvezli domů, ale teď si to musíme udělat pěkný sami. Nakonec v Uhříněvsi máme ještě 20 minut. Hezky to vygradovalo a doma pěknej průměr 30.9 km/h. Lepší psychofarmaka dnes člověk nesežene. Díky za výlet do světa, který funguje, tak jak má - respektive tak, jak si ho uděláme. Kostel v Kolodějích stojí tam jako vždycky, i bouda. Posázaví se zelená jako před rokem a i ty nohy bolí a tuhnou stejně jako dřív (a přitom snad jedu o něco rychleji). Orange show must go on! | |
| Rok 2019 |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2019-11-01T15:37:51Z |
| Natáhněte nohy k rozpálenému krbu a zavzpomínejte na posázavské švihy. Souhrnně vydané reporty z let 2005-2019 zde. Kolodějské střípky roku 2019 zde.
Nějak jsem zapomněl za letošek poděkovat. Po slabších letech to bylo letos s Vámi zase boží, děkuji! | |
| Autor: Turista | Datum: 2019-09-20T19:20:45Z |
| Jo vcera chutnala, ted se na kolo tolik nedostanu, tak si vazim kazde chvilky | |
| Autor: Bobek | Datum: 2019-09-20T13:06:04Z |
Nádhera takové kaše...  | |
| Autor: Turista | Datum: 2019-09-19T23:15:22Z |
| No snad nam Martin zachva prizen. Chtel jsem mu napsat podekovani na Stravu ale ma zamceny profil Co jsem cetl tak v utery to taky nebylo pohoda dvacet. Rozkaz znel jasne, Brod. Napadlo mi do toho vnest trochu variace, a ne tu okoukanou cestu pres Přisimasy. Z Brodu na Kostelec pak jsou tri moznosti, udolim pres Trubu tam je cesta jako tankodrom, kolem Barbanka, tam to taky neni zadna hitparada a to co jsme jeli. Taky to tam nemam rad ale netrpi se dlouho. Skoda ze jste pak nejeli s nama, vzal jsem to tudy co to mam rad. | |
| Autor: Luke | Datum: 2019-09-19T22:07:48Z |
Jo, ten nábor byl skvělej. Chudák Martin si vybral den, v úterý by to s náma normálně přejel, takhle si párkrát zaspurtoval, aby mu to před Křenicema stejně odjelo. Na Strašín jsme ho s LukiDanem ještě dotáhli, ale tam dostal od Turisty přednášku na téma "teď to bude pohoda z kopce" a v Babicích jsme ho definitivně vysypali  . Potřebujeme lepší recruiting , tak snad příště.
Jinak dneska z mé strany slabota, těšil sem se, ale ani jsem se nedostal na špic, a tak mě to nějak nebavilo a hlava nechtěla jet. Navíc mě přišlo, že jsme vymetly nejhorší silnice v okolí. Před Krupou jsme na větru ztratili Baska a jelikož to vypadalo, že se čekat nebude, tak jsem na něj počkal sám a dojeli jsme to ve dvou. Nebyl by to Basko, abychom si nezazávodili, ale vcelku v pohodě jsme pak dojeli domů. Jinak už to bylo na rukavice a další doplňky, což jsem hrubě podcenil, a na pohodě mi to nepřidalo. 10 stupňů a doma pěkně zmrzlej. | |
| Autor: Turista | Datum: 2019-09-19T21:19:44Z |
| Nadherna terapie, melo to stavu. Nebylo mi nic a je mi lip. Kolodeje jak maji byt, provedli jsme nabor novych clenu, postraceli nejake cleny, a vsechno stihli nachlup zpatky domu. Diky vsem, moc jsem si to uzil. Postrehy z dnesniho vejletu, jeden bidon staci, je cas vymenit skla v brejlich za cira, a chce to uz silnejsi navleky na tretry | |
| Autor: Luke | Datum: 2019-09-19T14:53:30Z |
| Čtvrtek 19.9. :
16:00 - kruhak Jiznak -, ... 16:30 - Kolodeje - Basko, Luke, Turista ... 16:50 - Strasin - LukiDan, ... Nakonec budu v Kolodějích... Pozor zkratka z Uhříněvsi na Netluky je asi pořád neprůjezdná... | |
| Autor: Basko | Datum: 2019-09-19T14:37:41Z |
| Já jedu, 16:30 Koloděje... | |
| Autor: LukiDan | Datum: 2019-09-19T13:01:33Z |
| Přijedu na Strašín | |
| Autor: Basko | Datum: 2019-09-19T11:08:45Z |
| Já jedu, 16:30 Koloděje... | |
| Autor: Luke | Datum: 2019-09-19T10:39:11Z |
| Jel bych, ale nejsem si jistej Kolodějema... Strašín v 16:50 bych asi dal. | |
| Autor: Turista | Datum: 2019-09-19T07:40:17Z |
| Bude i dnes ta bajecna ozdravovna? Snad by mi vyslo dorazit na lekci. | |
| Autor: Luke | Datum: 2019-09-18T17:56:34Z |
| Každý den je o stupeň chladněji, slunce ubývá stejně jako sil. Ale vidina šedé zimy mě zas žene do sedla, co když je to naposled. 18 stupňů, zatvrzele krátký-krátký, je třeba se pomalu otužovat na zimu. V Kolodějích vyslechnout zvon kostela odbíjející další kapitolu tohohle seriálu a počkat na Baska. Víc nás asi nebude, ale držíme tradici a míříme na Strašín. Kontrola nově položeného asfaltu ve Stupicích proběhla úspěšně a dnešní kaše může začít. S větrem v zádech se snažím drtit to jak kdybych jel za Camrdou v háku a za chvíli už jsme na Strašíně. První PR na stavě zacinká a že jich dnes bude ještě požehnaně. Na zastávce nikdo nečeká a tak frčíme dál, zahřátí na provozní teplotu jsme, tak se ještě promotat do Struhařova. Tam se pořád rekonstruuje, takže radši šup do postranní uličky a padáme do Mnichovic. Démon rychlosti je dnes s námi a tak začínáme závodit a nastupovat do každého brdku co je ve sjezdu. Z Mnichovic po uzavřené silnici do Mirošovic, vítr v zádech, pořád přes 40 po novém asfaltu bez aut. Objet zavřený most a míříme do Senohrab v očekávání dokončeného mostu u hřbitova přes I/3. Můj pokus a vyhlášení příměří a rozumného tempa Basko rázným nástupem zavrhuje a tak zas jedem šrot až nahoru. Most je průjezdný, a tak nám nic nebrání vzít to na Pyšely a Nespeky. Akceptuji závodní tempo, dyť to dnes ani nebude stovka, tak pohoda. Všechny brdky jak kdyby byli poslední. Chvíle oddechu se mohla dostavit při sjezdu z Pyšel, ale jak se závodí, tak i tady letíme jak blázni a dole jsme dřív než sem se stačil trochu napít. Prudký výjezd k hlavní, už tu nejsou kostky, ale nový asfalt, nájezdová rychlost přes 40, takže nejde, než to tam neposlat. Konečně jsem urval Baska, říkám si, že by mohl přestat závodit.
Trochu odpočinek po rovince do Nespek, za mostem pravá a míříme na mojí oblíbenou belgickou trasu do Bukovan. Po úzké silničce mezi poli, vypadá to že bezpečně držím Baska za sebou, druhý Brdek ho zkouším odpárat a to se trochu daří. Ve třetím ho chci trochu pošetřit, ale jak cítí zvolnění nastupuje a na větru hned drtí lajnu v protisměru, abych se neschoval do háku. Tak tak ho před vrcholem dávám načež následuje sborové "nádhera". I poslední brdek do Soběhrd jedem na max, než se konečně sneseme do Týnce a v klidnějším tempu si to šineme na Petříkov. Tam ještě poslední pokus o urvání z háku, ale proti větru už se nedaří, abychom si po zaslouženém sjezdu k matičce Praze plácli a rozloučili se. I ve dvou jsme se krásně provětrali. Ještě v Kamenici jsme měli průměr přes třicet, ale bohužel proti větru jsme to neudrželi. I tak si ale myslím, že jsme Kolodějské tradici ostudu neudělali. Díky Basko, bylo to super! | |
| Autor: Basko | Datum: 2019-09-17T10:21:49Z |
| Ja taky jedu. 16.00. Kruhak Jiznak. | |
| Autor: Luke | Datum: 2019-09-17T10:10:51Z |
| Já jedu, 16:30 Koloděje... | |
| Autor: Basko | Datum: 2019-09-17T09:32:30Z |
| Ahojky. Jedeš dneska ? | |
| Autor: Luke | Datum: 2019-09-13T13:22:29Z |
| Ve čtvrtek už dle ohraného scénáře, nohy zdají se být mrtvé, ale šinu si to na sraz. Konec denních starostí, tohle se prostě neomrzí. Až doma si uvědomuji, že jsem zapomněl říct své obligátní "dneska bych to dal klidně volněji", ale jestli by to mělo vliv, stejně nevím. Camrda má strach, že nestihneme být doma včas a tak rozjíždí peklo, aby se to stihlo. Chci si vystoupit už u léčebny, ale Basko přede mnou visí, tak si z něj beru příklad a jsem tam. Ale čísla na garminu nevěstí nic dobrého a za chvíli už musí Camrda zvolnit, bo to za mnou někdo odpojil. Pak po vyfrézované silnici na Struhařov, čekám, že se v tom bordelu pojede rozumně a vzpamatuju se. Ale žádnej rozum tu není, chytám pořádnou díru a dost bolí to na asfaltu zalepit. Tak rozjetí mám za sebou, nohy nakonec držej hubu a my letíme na Ondřejov. Dneska to bude o přežití, a tak do zatáčky na Ondřejov nebrzdím, abych neztrácel rychlost. Ze čtvrté pozice by to mohlo jít. Ale Kolíkáč je dnes při chuti a hned jde zas přese mě, aby mu náhodou něco neuteklo. Nakonec po sobě kluci trochu koukaj, tak to zkouším a překvapivě všechny obložím i s pěknou dírou. Tak a teď tuhle chvilku slávy budu vydýchávat až na Ládví
Pak sjezd do Chocerad, kde mi to ujíždí už za přejezdem, ani mi to nevadí, druhej šrot už bych sotva rozdýchával, tak jdu před Baska, že mu aspoň pomůžu nahoře. Basko je ale starej závoďák a před vrcholem mě tam chce nechat, takže ještě jeden spurt do kopce, nedat se. Rychlý sjezd a zase se stoupá, k nějakému statku. Pořád v tempu, tepy jak na závodě a pocit, že se udusím závanem zdejšího hnoje. Kluci chtěj povozit holky od koní, ale já jsem nějak rád, že vezu sebe
Ještě brdek do Přestavlk, tentokrát v režiji Kolíkáče. Poslední naděje na grupeto padá, dneska všichni letí, tohle ještě bude zajímavé. Naštěstí teď sjezd a rovná pasáž. Za Poříčím beru radši záložní gel, nechci tady nikde zůstat. A teď to bude až na Ládví do kopce. Basko několikrát odpadá a zase se vrací, obdivuhodný, jak se kouše, já odpadnout jednou, tak už tu nejsem. Takže radši visím co to jde, Basko už není, čekat se bude prý na kopci, což je pro mě vysvobození a hned přepínám vlastní tempo a jedu zbytek kopce sám. Konečně jsem se trochu vzpamatoval z Ondřejova a jedeme dál. Po rovince pod Petříkov točíme, než se zas na špici usadí LukiDan a letíme vzhůru. S vidinou konce se mi jede už zas docela dobře. HonzaB ještě zavelí aspoň 90, tak vymeteme hladké asfalty přes Kuří a Lipany. Konečně je čas trochu pokecat a všimnout si jak je venku pěkně, podzim se blíží. Doma úplně mrtvej, hlava vymetená, pocit blaženosti. Díky. | |