Anonymní uživatel :: Přihlásit
Diskuze
Pro vstup do diskuze je potřeba se přihlásit, pro zaslání přihlašovacích údajů si napište zde.
Archiv diskuze: 2004-2006 :: 2004 :: 2003
Příspěvky k tématu: Trénujeme v létě (ID: 422) | Ostatní témata |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-08-16T21:23:32Z |
| Cerna hora - 333 km, 3600m
Patecni bramborova vecere s Nickem, Baluem a Leosem, kterou nasleduje tropicka noc a to tak moc, ze jsem se poradne nevyspal a rano se mi opravdu vstavat nechce a posunuji budik o pul hodiny. Jenomze kdyz je rano pres 20 stupnu a konecne se da letos poprve vyjet takhle brzy v kratkem dresu, to se neodmita. Vyrazim kratce pred sestou, dny jsou uz s kazdym tydnem kratsi a stejne tak dlouhe trasy. Tentokrat se chci podivat na Cernou horu, kde jsem nikdy nebyl a vzdy ji jen objizdel ze vsech moznych stran. Slunce vychazi, ale je za takovym oparem, vsak dnes se ma uz trochu ochladit a odpoledne mozna i bourky, ale ne tam kam jedu. Behem dopoledne se jeste chvilemi udela docela horko, mam pod dresem tenkou moiru, ale nakonec ji nechavam, po vcerejsich 36st je to dnes o necem jinem. V Jicine dostanu chut na skvarkovou placku, kdyz jedu kolem pekarny, jen me to stoji pres pet minut, nez si nakoupi pani prede mnou, ktera zkouma jestli je vanocka vcerejsi nebo dnesni a prodavacka to vyresi ze je cerstva ze vcera, nacez ji pani bere, neni nad cerstve pecivo :) Naberu i vodu z pitka a mirim do Vrchlabi. To projedu, kafe v Lidlu nedavam, ale pojedu jeste zpatky stejnou cestou. Strazne na velkou, doted foukalo spis do zad, chvilemi je akorat, chvilemi horko. Nahore na parkovisti odbocuji na Cernou horu. Nejdriv mi prijde ze to snad vyjedu na velkou, jak je sklon tahly a konstantni. O to vetsi a vlastne prijemne prekvapeni prijde na poslednich cca 2 km, kde jsou pekne prudke schody. Neni to samozrejme jako Vyrovka, ale je to poctive ala Pancir. Zajimave finale mezi nekolika lanovkami nad hlavou. Nahore je k vysilaci zakaz vjezdu, ale vys uz to stejne nejde, tak opatrne mirim po rozbite asfaltce dolu. Pak uz je ve sjezdu slusny asfalt, lepsi nez treba na Zlataku. Zatahlo se a nahore uplne teplo neni. Naberu vodu z plodneho pramene a stejnou cestou mirim zpet. Neco snim. neco vypiju, kafe v Lidlu opet nedavam, jen pro jistotu zkontroluji radar, neco se sice u Prahy vytvari, ale nez tam dojedu bude urcite sucho. Cesta nazpet je sice v protivetru nebo bocnim vetru, ale da se to. Zase je horko, v Lomnici nad Popelkou jeste jedna stojka. Pak jich jeste par je, ale pres Sobotku a Dobrovice mirim zpet k Praze. Ani jsem nevedel ze ma Kapr pred Sojovicemi taky Dvorce, ale ma je tam. Chytnu mensi hladak a uz neni moc co jist, tak zacnu sledovat jablone podel silnice a vsude vidim sipkove kere ale asi to nejsou sipky a je to k jidlu, ale nakonec mi staci bonbon z krabicky posledni zachrany. Jakmile se srovnam, uz vim ze by zadne prekvapeni cekat nemelo. V Praze opravdu asi trochu zaprselo, protoze vidim misty louze u krajnice. Pres centrum se vratim na Modranskou, dotocim kilometry na hezke cislo a vylet na Cernou horu je zdarne dokonceny. Dekuji! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2025-08-12T11:21:03Z |
| Dnes v 17h. Penny Úvaly - mapa ... zve Petr Proschl a CSVC Cycling Team | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-08-10T22:25:05Z |
| Linz - 382 km, 3800m
Kdyz rano vyjedu, pripadam si jako v Australii, na zapade vidim slunce, na vychode soumrak. Nebo je to mesic a mne se zda sen, ze pojedu do Lince? Stoupani na Hojsovku prijemne zahreje a svetla pribyva. Udoli mezi Zeleznou Rudou a Zwieselem je tradicne hodne studene, kdy teplota pada k 13st, cekal jsem vic, ale cepici, vestu, navleky mam, tak se to da zvladnout. Prevazne po hlavni mirim k Pasovu a s kazdou hodinou teplota stoupa. Krasne vyhledy na mesto od hradu, jen hodne prudky sjezd po kostkach me trochu vylekal, protoze stejnou cestou mam jet zpatky. Podel Dunaje vede nadherna cyklostezka skoro az do Lince, uzivam si vyhledy na stale sirsi tok Dunaje. Pak prijde jedno tahle stoupani, ale tezke prilis neni. V Linci jsem kolem pul jedne a to je dobry cas. Naberu vodu, vyfotim par pamatek a je cas vyrazit zpatky. Tim zacina nejtezsi pasaz dne, protoze teplota na slunci osciluje kolem 35st a k tomu se pridava protivitr. Tahle kombinace me dokonale vysusuje a jeden bidon do me pada za druhym. Jenze je to porad malo, piju mnohem vic nez obvykle a porad nic, nejede to a uplne nejlip mi neni z toho mnozstvi vody. Az kdyz sjedu do sevrenejsiho udoli Dunaje, od vody jde trochu chladnejsi vzduch. V Pasove me navigace nekompromisne posle do te kostkovate stojky ktera ma aspon 20% na 500m, tocim nejlehci prevod a neverim ze vyjedu i tu zaverecnou pasaz u hradu. Nastesti me nahore navigace posle oklikou po sice taky prudke ceste, ale je to asfaltka. Jsem nahore a prichazi houpava pasaz mezi Pasovem a Zwiselem. Za normalnich okolnosti se tam da jet ve slusnem tempu, ale protoze je porad horko a piti vody z bidonu moc nezabira, i tahle cast je tezka a obcas mi prijde, ze vic stojim, nez jedu. Vidim nejake ovoce u silnice, chci si utrhnout, ale je to sipek, to asi k jidlu moc nebude. Naskok, ktery jsem nabral dopoledne je tak razem pryc a vidim, ze dojedu se zapadem slunce. Az za Zwieselem se konecne ochladi pod 30st a pomalu prichazim k sobe. Vecer je tu a tak kdyz vidim, ze domov se blizi, na velkou dam Spicak, na malou Pancir, kde stihnu nadherny zapad slunce. Vyfotim u okna Sumavy dvojici a zbyva sjet dolu. Ted uz se zase ochlazuje, ale je to prijemne po tom horku. Za soumraku dojizdim domu, kde do me par km prd cilem jeste vleti netopyr nebo co to bylo, ja vim proc se radeji jizde v noci vyhybam. Dalsi povedeny vylet, ktery byl o dost tezsi diky odpolednimu horku. Diky za dnesni den! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-07-23T23:17:14Z |
| Munich - 410 km, 3400m
Dva roky jsme planovali s kolegou z prace z Mnichova potkat se nekde na pul cesty na svihu. Clovek mini, zivot meni a tak jsme mezitim oba zmenili zamestnani, ale myslenka zustala. Hlavne v moji hlave, no a protoze kolega ted tolik nejezdi, jako nejlepsi varianta se ukazalo zajet za nim do Mnichova na obed. Protoze jsme se domluvili na setkani u nej v kancelari, streda vychazela z celeho tydne nejlepe. Ani horko, ani zima a bez deste. Rano vyjizdim hodne brzy v pul pate a jak to na startu vypadalo optimisticky s teplotou 16st, o to narocnejsi to bylo nasledujici tri hodiny, kdy se teplota drzela porad kolem 13st a tudiz mi byla dost zima, i kdyz jsem mel vestu, cepici, navleky. Pendleri miri za praci a jen mezi pul patou a patou ranni me predjede z Nyrska na Svatou Katerinu asi 30-40 aut, no tohle ranni vstavani jim nezavidim. Jako na smilovani jsem cekal az se pred osmou u Straubingu u Dunaje konecne otepli a slunce zacne hrat. To se stalo a hned je veselo. Konecne se poprve napiju z bidonu, ale prsty mam jeste zkrehle. Snim tycku, fouka protivitr, ale vzduch uz ma letni nadech. Projedu Landshut po cyklostezkach a mirim k Mnichovu. Je super ze je tu skoro vsude cyklostezka podel hlavnich tahu, ale zase trochu zpomaluji rychlost. Do Mnichova prijizdim s prumerem 24,9 kratce pred 13h. Pizza uz ceka, super hovor s kamaradem, jen jsme se zapovidali a misto planovanych max 30min jsme mluvili pres hodinu. Davam si na cestu jeste deluxe kafe a muzu vyrazit na cestu zpet. Ted mi fouka vic do zad a prumerna rychlost stoupa, aby ve Straubingu byla pres 26. To se hodi, protoze i tak to vidim na prijezd kolem 22h, ta hodina bez jizdy se musi nekde projevit. Tycinky a gely mi prestavaji chutnat, tak pred zaviraci dobou koupim v pekarne aspon jeden suchy, ale slany rohlik. Co se v mladi na Krali Sumavy naucis, jako kdyz najdes. Zbyvaji posledni tri a pul hodiny, cas najednou bezi hodne rychle, ale jizda svizne ubiha i kdyz je to ted zase vic kopcovate. Posledni stojky na velkou a Cesko je na dosah. Nakonec dojedu par minut pred desatou a tahle spontanni jizda do Mnichova na obed je za mnou. Dekuji! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-07-19T23:40:54Z |
| Jelenia Góra - 400 km, 5000m
Budicek ve 4:44, ale nez opravdu vstanu je 5h. Bidony jsem dnes doma nezapomnel, ale zato jsem vysypal tubus s vlockami na koberec, tak doufam ze luxovanim nikoho nevzbudim. Po pul seste konecne start, tusim ze to bude dlouhy den. Dnes se chci podivat uplne opacnym smerem nez pred tydnem, pres Krkonose trochu dal do Polska. Rano me potesi ze ani neni moc zima, jen v Polabskem udoli ve stinu je trochu chladneji, ale jsem pripraveny. Slunce sviti od rana a tak po 2h sundavam prebytecne svrsky. Pres Mladou Boleslav a Turnov mirim do Tanvaldu. Mezitim tam byl ten tezky kopec Skuhrov, ale myslim ze jsem ho dal na velkou :) Mapy.cz zacinaji uradovat a prvni zbytecne zkratky cestou necestou se objevuji, ktere mi sice az tak nevadi, ale zpomaluji jizdu. Kdybych se drzel hlavni silnice, byla by jizda plynulejsi. V Tanvaldu nefunguje pitko, poprosim slecnu na parkovisti na WC jestli si muzu "jen" nabrat vodu, ze pitko nefunguje. Rika jasne a ze pitko pred chvili vypnula, protoze jde za chvili domu, maji to tam zajimave nastavene. Hned v Tanvaldu me navigace posle do dalsi velke stojky skrz mesto, ale za odmenu se blizi Harrachov. Tam je docela chladno jen asi 19st, ale to je mozna jenom dobre. Po hlavni prejizdim do Polska, prepinam mapy v Garminu, protoze mapy pro stredni Evropu nemaji Polsko ve vychozim stavu. Pres Sklarskou Porebu a par dalsich kratkych stojek mirim do ciloveho mesta Jelenia Góra. V udoli je opet horko, namesti s jeleny je hezke, vyfotit par fotek a pokracuji dal. Pres Nove mesto pod Smrkem mirim zpet do Ceska, pred Libercem je necekany tezky kopec, ale dal jsem si zrovna gel s kofeinem, tak se mi jede dobre. Zato v Liberci je prujezd slozity, mapy.cz v navigaci me posilaji na cyklostezku k rece. Je sice hezke ze jedu kolem stadionu Slovanu Liberec, ale je to tu uzke, rozbite. Cesta podel tramvajovych koleji je dalsi vyzva a tak projet Liberec je dalsi necekana casova ztrata. Jsem rad, kdyz konecne zacnu stoupat k Jestedu. Tramvajove koleje me jeste kus cesty doprovazi, ale tuhle cestu si vybavuji, kdysi jsem tu jel i zavod. Vynechat vrchol Jestedu samozrejme nemuzu, je to zmena prijet sem v 5h odpoledne, ale porad to je kouzelne. Sjezd dolu mezi motorkari, kteri jezdi nahoru dolu, odbocka na Krizany. Tady si trochu zajedu, mel jsem zahnout drive na cyklostezku. Nasleduje krasny usek z Osecne do Ralska a Bele pod Bezdezem, ktery mi prijde nejaky dlouhy, unava se zacina ozyvat. Cas ubiha, vodu sice mam, jidla uz moc ne, tak je mi jasne, ze dojedu zase pozde. Ten usek po cyklostezce je ale fakt nadherny, vetsinou krasny asfalt. V podvecernim nekonecnem letni veceru mirim v protismeru zavodu Praha Doksy smerem k Praze. Bysice, Vsetaty, Neratovice. Slunce zapada, nasazuji reflexni vestu, svetla sviti a blikaji a Praha je konecne tady. Podel Vltavy po pameti projet pres centrum a dokoncit tak dalsi epickou jizdu. Mela mit prevyseni kolem 4000m, ale nakonec ma o kilometr vic. Den je u konce, dekuji! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2025-07-14T08:12:37Z |
Hezký report, ale jaká byla voda a kolik jsi uplaval si nenapsal  | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-07-13T23:56:34Z |
| Lake Chiemsee - 430 km, 4300m
Po lonskem Salzburgu jsem koukal do mapy, kam by se v tomhle smeru jeste dalo jet. U Mnichova jsem taky byl a tak muj pohled padl na jezero Chiemsee, ktere je umistene presne mezi. Tam bude urcite krasne a dnes se otevrelo okno prilezitosti vydat se tam. Vyjizdim pred patou, silnice jsou mokre po nocni prehance, ale prset by uz nemelo. Vyjedu a po par minutach na konci Nyrska zjistuji ze nemam bidony, hmm to nam to pekne zacina :) Takze navrat a zaciname znova a prvni kilometry navic jsou tu. Rozedniva se, pres Svatou Katerinu letim do Nemecka. Kopce na uvod se hodi, protoze v udolich zase moc teplo neni, ale mam cepici, vestu, navleky ruce nohy, jedine co nemam jsou ty nove ultra distance brasny od Ekoi, vsechno mam pekne v zadnich kapsach. Sumavske kopce jsou za mnou a mirim do Deggendorfu. Slunce pomalu zacina skrz ranni oblacnost zahrivat a smerem na jih je uplne modra obloha. Az do Deggendorfu jsem se ani jednou nenapil prvni tri hodiny, tim padem muzu vynechat pitko na namesti. Za Dunajem je profil mirne stoupavy, Polabska nizina to neni, jak by se mohlo zdat. Otepluje se, dohanim pitny rezim. V Simbachu je kasna, kde je socha s hrnickem v ruce, tak sazim na to ze to znamena pitnou vodu. Vhod prijde i preclik k obedu, ale ten je z Ceska, je nedele a v Nemecku jsou obchody zavrene. Houpavym terenem v protivetru mirim nezadrzitelne na jih. Podel hlavnich B-cislo silnic vedou skoro vzdy cyklostezky, nekdy jsou sice hodne uzke, ale da tam dobre jet. Alpske vrcholy se staly zvetsuji a jsem zvedavy, kdy se objevi jezero. Vypada to ze bude v udoli po delsim sjezdu, ale nakonec je prekvapive polozene take docela vysoko a to se hodi, protoze jinak bych pri navratu musel jet vic do kopce. Jezero je super, ale prvni misto kde se ho chci dotknout nabizi omezeny vyhled. Proto hledam lepsi vyhled, az objevim soukrome molo, kam bez bazne a hany vjedu na kole, az na konci malem spadnu do vody. Otocka zpet, nabrat vodu a muzu stejnym smerem zahajit cestu domu. Ta ubiha minimalne stejne svizne, je sice docela horko, ale zaroven ted fouka prevazne do zad. Potkavam dva cyklisty, dame se do reci a kus jedu s nimi. Voda rychle dochazi, v par mestech jsem mohl zastavit, ale nezastavil a tak to dospelo do stavu kdy by to uz vodu chtelo. Blizi se ovsem Dunaj a tam mam vyhlidnute misto na dalsi doplneni zasob. Jenze v ten moment zacne zlobit Garmin navigace, nevsimnu si, ze sice ukazuje smer, ale nenaviguje. Neodbocim, kde mam odbocit a skoncim v bazinach u Dunaje. Kdyz mi to naplno dojde, uz je pozde. Navigace me ve finale zavede k brodu pres Dunaj, ktery ale samozrejme neni realne jakkoliv prekonat, byt trasa kam se potrebuji dostat je kousek na druhe strane. To je tedy pech, vracim se a najizdim mozna tak 15 km navic a ztracim vic nez pul hodiny. Mohl jsem jet do Deggendorfu, ale chci se vratit pres Zeleznou Rudu. Konecne jsem na spravne trase. V Hengersbergu nemuzu vodu najit a tak jedu dal, protoze uz je hodne hodin a zacina to vypadat na dojezd za tmy. Aspon uz ted k veceru neni takove horko. Kdyz se konecne objevi v jedne vesnici kasna, z ktere tece praminek vody, je to pozehnani. To uz bude na dojeti stacit, nejakou tycku a gel jeste taky mam. Mezi Zwieselem a Bavorskou Rudou me jeste vystrasi uzavirka silnice. Nastesti je to jen vyfrezovany usek, pres Arber bych to ale objizdet nechtel. Je jasne ze navrat pred 22h nestihnu, i kdyz se mi povede dat Spicak na velkou placku. Pancir dnes s diky vynecham, ta ztrata u Dunaje byla moc velka. Zbyva klasika, sjezd z Hojsovky, ten jedu hodne opatrne, protoze takhle se soumrakem jsem uz parkrat potkal srnky nebo jinou lesni zver. Jsem v udoli, dnes neni treba nic navic dojizdet a i tak je ma nejdelsi jizda, ktera o par km prekonava tu z lonskeho Salzburgu. Krasna trasa, velky zazitek, dekuji! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2025-07-10T20:24:34Z |
Po Beskydu konec. Blackout. Konec sezóny? Kolíkáči, vzpamatuj se! Vždyť víš už dávno, že bez toho nemůžeš být. Jenda nezklame, stačí ho píchnout otázkou Dnes jedeš? Navrhni trasu a sraz, budu hákovat. Sice píše sraz kruhák, ale já stojím u drátů . Ale nakonec už valíme směr statek bratří Mašínů. Radar nezklamal a dopolední Cyklostar, kterým jsem ještě smyl beskydský prach, se spláchl během chvilky. Kolem Brodu regulérní déšť, pak už silnice jen nahazuje. Ale překvapivě mně to vůbec nevadí a zase si to neskutečně užívám. Jenda neúnavně táhne a navíc vítr v zádech z toho dělá krásny pocit, že máme nohy z nebes. Solopysky a Rozkoš. Točíme na Prahu a fakt točíme, po dlouhé době jsem zase na špici, chci vidět dojezd etapy TDF Má to grády! Jendo díky moc za trasu a tempo, vracíš mě snad zase do hry o trůny!  " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-07-05T23:40:05Z |
| Chemnitz - 400 km, 4700m
Ze se z Prahy jezdi do Drazdan na kole se vi a tahle cesta me verim jednou take ceka, ale ze by nekdo jel do Chemnitz jsem neslysel a prave proto tam jedu, urcite to take bude stat za to. Budicek po pul pate a s rannim svetlem vyrazim. U Karlovych Lazni jde mladez z party, ze bych vecer take nekam vyrazil? Projizdim ranni Prahu a brzy ji mam za zady. Co me ovsem nejvic trapi, je priserna zima. Myslel jsem jak jsem se vybavil, mam cepici, moiru, vestu, navleky na ruce a i tak je mi prvni dve hodiny strasna zima, no vsak bylo jen kolem 12st. Lidl kafe jsem planoval az v Lounech, ale kdyz vidim otevrenou prodejnu ve Slanem, musim se zahrat uz ted, at se to trochu rozjede. Po kafi je hned lepe, slunce konecne zacina trochu hrat a ja po osme hodine sundavam obleceni a jedu v kratkem. Projedu Louny a pomalu ale jiste mirim ke Krusnym Horam. Do tech se pustim pres Jirkov, stoupani neni moc prudke, ale je tahle. Jedu to na velkou a na finalni cast se ke mne prida cyklista z Mnichova, ktery je tu na dovolene. Chvili povidame, pak pokracuji sam. Plan byl vzit vodu v Lounech, ale zatim jsem vypil jeden bidon, takze mijim bez zastaveni i vodu v Marienbergu, protoze dalsi pitko ma byt na 150 km v Zschopau. Tam musim sjet prudkym sjezdem a centrum je jaksi rozkopane, takze pitko nemuzu najit. Mam ale jeste pul bidonu, tak to risknu a vydrzim az do Chemnitz. Ten se rychle blizi, protoze sice je to tu takove houpave nahoru dolu, ale fouka z boku nebo do zad. Namesti v Chemnitzu dobyto a krasne pitko je tu, uz to bylo docela na hrane. Centrum je hezke, ale neni cas na vetsi prohlidky, ceka me cesta zpet. Tu jedu trochu oklikou, nejdriv peknym udolim podel reky, v protismeru se jede nejaky silnicni nebo gravel maraton, protoze potkavam skupinky cyklistu. Maji tu taky zajimavou kulturu, v jednom mestecku jsou u silnice nebo v zahradach figuriny ruznych postav, obcas jsem si myslel ze jsou to opravdovi lide. Zacina byt horko a to jsem relativne vysoko v kopcich. Prejizdim hranici, voda uz dosla a ja verim ze uz budu co nevidet v Litvinove, kde je dalsi pitko. Jenze me jeste ceka tezky kopec do Nove Vsi, myslim ze uz jsem to jel v ramci Krusnotona. Konecne jsem nahore a za odmenu me ceka dlouhy sjezd az do Litvinova. Odezenu ptaka, ktery pitko okupuje a opet doplnim zasoby. Hned se to zase trochu rozjede a cesta Ceskym Stredohorim prijemne ubiha. Cekal jsem protivitr, ale je to skoro naopak, takze mi prijde ze to leti. Kolem Hazmburku mirim do Libochovic, kde pomuze vietnamska vecerka, koupim vodu a nealko radlera. S tim uz dojedu az do Prahy, protoze se blizi vecer a teplota se stava mirumilovnejsi. Pred Prahou je docela provoz, tenhle usek se sice jede rychleji, ale moc zabavny neni. Konecne sjedu k Vltave a podel cyklostezky se blizim k domovu. U Karlovych Lazni se opet srocuji davy mladeze v ocekavani dalsi party noci. Trasu jsem mel pro jistotu naplanovanou na cca 370 km, ale kdyz vidim ze je sice uz devet hodin vecer, ale svetlo jeste chvili vydrzi, kdy jindy se pokusit o magickou jizdu zacinajici cislem ctyri? To se povede se a dalsi epicky svih je za mnou, z celeho srdce dekuji! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-06-28T23:59:45Z |
| Lucni Bouda - 355 km, 4100m
Tyden po Krakonosove maratonu vyrazim po jeho stopach. Ne ze by me prepadla nejaka nostalgie, ale Lucni Bouda se nikdy neokouka a je vzdy specialni a jednim z vrcholu letnich jizd. Vyrazim po pul seste, nove Continental plaste nasazene, nic nedrnca, to by slo. Prvni dve hodiny je oblacnost a uplne teplo neni, protoze jsem si vzal jen navleky na ruce a tenke tilko pod dres, ale kolem 8h slunce konecne vyjde a hned zacina byt horko. V Sadske cepuji prvni pulku bidonu v pitku. V Krinci stavim u krajnice na prvni zachod, stavi u me auto a cekam ze dostanu vynadano, ze mam vykonat potrebu jinde. Pan ale vytahuje mobil a ze ho nasel na silnici a jestli neni muj. Nastesti neni, kapsy mam dostatecne hluboke. Vzpominam na Honzise, ktery se v techto mistech casto pohybuje. V Nove Pace davam kafe z automatu v Lidlu, jednak se na nej nemusi cekat a vidim na kolo, protoze je to hned u vstupu. Zajimavymi cestami ala Seznam.cz mirim do Vrchlabi, kde radeji naberu vodu na pumpe, dnes to zkusim bez kasen. Vyjezd z Cerneho Dolu na Prazskou Boudu jedu asi poprve a je hodne tvrdy, rikal jsem si ze nejlehci prevod posetrim na Lucni, ale v druhe pulce kopce mi skoro ani nestaci. Najednou jsem ale nahore, neni tu takove horko a vitr od rana taky spis fouka do zad nebo z boku. Spadnu do Pece, vody mam dost, tak zamirim na legendarni Certovy schody k Vyrovce. Nevim cim to je, mozna tim ze jedu rozvazne, ale dnes mi kopec prisel vic v pohode a predchozi stoupani na Prazskou naopak tezsi. Kousek jedu s dvema cyklisty a jednou pani na elektrokole. To uz me ale vita Vyrovka, ostra prava a mirim ke Studnicni hore, kde je nejvyse polozeny asfalt v Cesku. Dojizdim ultra bezkyni, je z Polska mluvime spolu anglicky a protijdouci turisti rikaji ze nam to slusi, ona bezi, ja na kole. Rikam neco jako ze k sobe nepatrime, coz je pravda, protoze kdyz ji pak mijim po otocce u Lucni Boudy, kousek za ni bezi jeji pritel, asi. Seznamit se da kdekoliv, na Lucni mi to dnes nevyslo, ale to ani nebyl cil, ten je ted prejet bezpecne sotku za Vyrovkou a sjet dolu do Strazneho. Jako vzdy je mi dole trochu zima, i kdyz je docela horko. Sjezd je ale dlouhy, technicky, fouka, no znate to. Vody mam jeste skoro bidon, vystaci k pitku do Jicina? Vystacilo, ale uz to bylo na hrane, horko vrcholi. Dva bidony doplnene a mirim dal. Mapy.cz me zavadi do par useku s rozbitym asfaltem, fouka z boku nebo proti, tohle neni ta nejlepsi pasaz, ale bez prace nejsou kolace. Dalsi pitko je az v Lyse nad Labem, kam se dostanu pres Milovicke kostky, dekuji snad uz naposledy umele inteligenci v Seznamu. U pitka v Lyse sedi rodinka s malym ditetem, ktere se ochlazuje ve fontane. Otec v lehce podrousenem stavu se pta kam jedu, rikam do Prahy a on ze jsem dobrej, ze by tam dojel jedine vlakem. Pta se odkud jedu, rikam Krkonose, ale to ho uz moc nevzrusuje, treba nevi kde to je :) Celakovice, posledni pitko do zasoby a pak uz pres Kbely spadnout na Palmovku a pres Karlin a podel Vltavy na Modranskou. Jeste je cas, tak dojet v krasnem veceru do Vranneho a zpet. Jak jsem psal na zacatku, Lucni Bouda je jedinecna a v kombinaci s tezkym vyjezdem na Prazskou a odpolednim horkem to splnilo vsechna ocekavani. Dekuji! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2025-06-22T23:18:22Z |
| Nejjiznejsi bod Ceska - 340 km, 5500m
Letni slunovrat by bylo hezke oslavit trochu stylove a tak me napada podivat se na nejjiznejsi bod Ceska, ktery se nachazi na hranici s Rakouskem u Vyssiho Brodu. Sobotni budicek akorat s vychodem slunce a v pul seste vyrazim. S vetrovkou, navleky, hrejivkou, cepici a dlouhymi rukavicemi, v udolich hlasi po ranu pod 10st. To se ukazuje jako pravda a byt sviti krasne slunce a ja prevazne stoupam, mistni Sumavske mikroklima se nezapre a na par mistech je kolem 7-8 stupnu a to je mi zima i v tom co na sobe mam. Jedu docela netradicne pres Depoltice, Onen Svet, Keply. Velka zima je pred Prasily, ale pak uz zacnu stoupat na Modravu a otepluje se. Vetrovku sundavam presne tam a na Kvildu uz jsem komplet v letnim a vsechno prebytecne obleceni schovane pod dresem. V tom teple co ma dnes byt to nebude uplne komfortni, ale je to akceptovatelna dan za to ze jsem rano 3h nemrznul. Mirim pres Borovou Ladu k Lipnu, v lese je jeste obcas chladno, ale pak uz je konecne prave leto. Cesta zdarne ubiha, na chvili mi ji zpestri dvojicka cyklistu z RC Freyung a po par hodinach uz zahlednu v dalce Lipno. To je pomerne dlouhe a trva nebo ho objedu a prejedu. Vyuzivam sluzeb jednoho kempu podel cyklostezky a beru vodu do bidonu na mistnich toaletach / sprchach, kde sice cedule hlasi ze je treba zakoupit nejake zetony a venku tece voda co ma 60st, ale uvnitr nastesti tece studena a bez kreditu. Pomalu ale jiste mirim k hranici s Rakouskem. Tu zdarne prejedu a sjedu nejdal kam jde po asfaltce k onomu nejjiznejsimu bodu. K nemu se neda uplne dojet a jak zacne sotolina otacim to. Pak nasleduje asi nejtezsi pasaz dne, Rakouske silnicky nahoru dolu mezi vesnickami jsou tezsi nez jsem myslel. K tomu se prida horko a skodolibe mapy.cz me obcas poslou do nesmyslnych zkratek, kde sice asfalt je, ale o to jsou prudsi. Myslim, ze jsem jednou nebo dvakrat shodil velkou. Voda opet rychle dochazi a tak kdyz mi ve meste Aigen-Schlagl dava na kruhaci prednost autobus SK Slavia Praha, rikam si jestli je to sen nebo realita. Dnes vynechavam kasny a dalsi vodu beru az u hranice s Nemeckem, kde vim ze je pitko. I tak uz mam ale docela deficit a tak musim dobrat jeste dalsi dva bidony v Nemecku. Blizi se vecer, pauzy jsem dnes moc ani nemel, krom toho ze jsem dopoledne par minut ladil zadni brzdu aby neskrtala. Konecne Zelezna Ruda, zvladnu jeste vecerni bonus na Pancir? Jisteze ano, vidina domaciho grilovani, respektive ze pokud rychle neprijedu uhasi ohen a nic nedostanu, me zene nahoru i po 315 km a nahore si uzivam zaslouzene vyhledy na zapadajici slunce. Pak uz jen tradicne sjet pres Hojsovku dolu a po 15h, ktere utekly jako voda jsem doma. Den jako sen! | |
| Rok 2024 |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2024-08-30T08:38:38Z |
| No pěkný! Ale.... Kratsi snidane, kafe a pistaciovy croissant, voda, kafe a zmrzlina, hruska, voda ... nejedl jsi toho zbytečně moc? | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2024-08-30T07:09:35Z |
| Stelvio - 300 km, 4000m
Narozeninova jizda na Stelvio, ktere je jak se rika "za rohem" od Cavalese, respektive vedlejsi vesnice Castello di Fiemme, kde jsme na dovolene. Budicek na patou, ale vzrusenim se probouzim uz ve 4:40. Tim padem stiham i kratsi snidani a o hodinu pozdeji vyrazim za usvitu. Jedu dlouhym sjezdem do udoli, kde trochu prochladnu, ale cestou mezi nekonecnymi jablecnymi sady se zahreju, zvlaste kdyz me na chvili predjede mistni Zaba s batohem na zadech a chvili po rovince potahne. Dnes jedu sam, na Stepana je to moc dlouhe, Karl by to dal, ale na Stelvio se mu nechce a stejne si v noci psal svuj pribeh na toalete, jak pozdeji reportoval. V Meranu prvni pauza na kafe a pistaciovy croissant. Uz je teplo a ja mirim pomalu ale jiste nahoru pod Stelvio. Je to porad po super cyklostezce, vlastne od sjezdu do udoli az pod Stelvio se z vetsiny da vyhnout hlavni silnici. Prejezd do Svycarska, doplnit vodu a uz je tu ostra leva a zacina stoupani na Umbrail sedlo. To bohuzel nezacina hezky, v jedne z poslednich tocek ve smeru dolu doslo chvili pred mym prujezdem k nehode cyklisty. Je kolem nej skupinka dalsich cyklistu z obou smeru, tak pokracuji dal a autum a cyklistum jedoucim zezhora ukazuji aby zpomalili. Chvili trva nez si zase zacnu jizdu uzivat, ale jak najedu do otevrenejsi pasaze, jsem zpet ve svem modu. Umbrail sedlo vrchol se blizi, ale porad je tak daleko. Jsem tam a to same se da rict o poslednich trech km na Stelvio. Provoz je dnes prumerny, pocasi je super, v kratkem se da vyjet nahoru. Nahore rychle foto, vetrovka a opacnym smerem dolu. Silnice je sice brzy sirsi, ale obcas hrbolata, takze hlavne opatrne. Mirim zpet do udoli a zacina byt cim dal vetsi vedro. Pred Meranem druha pauza na kafe a zmrzlinu, moje prvni po tydnu v Italii, zatim nebyl cas. Mezi sady si chci vzit jablko z kose podel cesty, je tu i dobrovolna kasicka a kluk co ji hlida. Ke smule mi ale dosly vsechny drobaky, takze beru malou hrusku a jedu dal. Po stejne trase mirim nazpet, par kapek u Bolzana, ale to vedro v udoli je vysilujici. Vody je vsude dost, to je zachrana. Zbyva posledni brdek zpet na ubytko, za normalnich okolnosti by to bylo v pohode, ostatne pri prijezdu v nedeli jsem to jel s Karlem na velkou placku cele. Dnes po chvili shazuji na malou a pak prudsi pasaze muzim na nejlehci 36x32 prevod, mam uz dost a jsem rad ze jedu. Slunce zapada, dotocim posledni metry a jsem doma. Byl to trochu blaznivy napad, bylo to uz trochu za hranou i pro me vzhledem k predchozim jizdam, kdy jsem od sobotniho Zlataku kazdy den v sedle, ale stalo to za to a lepsi darek k narozeninam jsem nemohl chtit. Dekuji! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2024-08-24T21:04:15Z |
| Zlatak - 333 km, 3700m
Tymova jizda na Zlatak mi letos nevysla, no ale protoze vim, jak nadherne to tam je, den D prisel dnes. Brzky budicek je na tom zpravidla to nejtezsi, ale povedlo se a zahy jiz tocim symbolicke kolecko na kruhaci na Jizu, kde samozrejme nikdo neni, ale co kdyby? Novy asfalt se tu poklada, to bude mit Kolikac radost! Rano sice neni zima, ale ani velke teplo, tak jedu ve vetrovce az do Nymburka, preci jen z Rouvy mam rad teplo. A toho dnes bude jiste vice nez dost, ale zatim je prijemne. Vitr vselijaky, ale jede se prijemne. Pitko v Jicine strika kolmo nahoru, chvili mi trva nez mi dojde, ze tady asi vodu do bidonu nedostanu. Zatim ji mam ale dost a tam mirim dal. V Jilemnici uz vse funguje jak ma, skotske striky do vsech stran a hlavne smerem dolu. Voda se hodi, kopec na Zlatak se blizi. Ovsem nejedu klasicky udolim, ale rovnou z Hrabacova do krasne stojky a pak porad takove prudke hupy nahoru. Uz jsem to jednou jel myslim s Kolikacem a spol. a i dnes si to uzivam, jak zacina byt horko. Pak se napojim na hlavni silnici na Horni Misecky a mirim vzhuru. Je horko, ale jak stoupam, tak se zaroven ochlazuje, takze je tak akorat. Na Zlataku je to parada, v kratkem dresu, zadny studeny vitr. Stejne jako kluci nedavno si to protahnu na Labskou Boudu, kde jsem taky jeste nebyl. Par fotek a pres mista kde se rodi tundra mirim zpet. Vola Stepan na mobil, ale zrovna mi dojde signal, kdyz to zvednu. Sjezd ze Zlataku po rozbite asfaltce hodne opatrne, je tu dost turistu a male dite na odrazedle mi malem vjede do kola, i kdyz jedu skoro krokem. Sjedu na parkoviste pod Misecky, kde uz je signal a da se mluvit. Po stale rozbite hlavne mirim zpet do Jilemnice, bagetka na pumpe a voda doda vzpruhu. Trochu jinou trasou mirim zpet, jedu kolem Trosek, pak trochu zakufruju v Sobotce, kde me agilni organizatorka nechce pustit na namesti, zas je tam nejaka pout / trhy a kdyz nemam pasku, tak me tam pry nepusti. Tak si to alespon protahnu kolem dalsiho pekneho hradu, asi Kost. Pak uz se blizim k Mlade Boleslavi a vedro se do me pusti plnou silou, ze neplanovane musim zastavit na pumpe pro vodu. I tak se moc prijemne nejede a to jsem na horko zvykly! Nejak se mi ale dari drzet rozumne tempo a Praha se pomalu blizi. Mensi zpestreni v Brandyse, kde je pitko mimo provoz, ale nastesti o kus dal voda v kasne vypada ciste, takze beru tu. Mirnym stoupanim pokracuje cesta k Praze a uz jsou tu Kbely a letecke muzeum. Kolem prace podjedu Libensky most a pres Karlin stale podel Vltavy mirim na Modranskou. Nepamatuji ze by nekdy bylo nahore na hrebenech Krkonos takove teplo, ze ani ve sjezdu nebylo nic potreba, takze i z tohoto pohledu to za to stalo se do techto mist na vrcholu leta podivat. Dekuji moc! | |
| Autor: Kapr | Datum: 2024-08-19T12:34:09Z |
| Před devíti lety jsem jel toto cíl byl až u rozhledny na Kleti, tak jsem něco nastoupal... | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2024-08-10T22:00:48Z |
| Berzdorfer See, 368 km, 3600m
Dnes to bude na druhou stranu. Dny se opravdu zkracuji a tak je nutno tomu prizpusobit i trasu a trochu ubrat. Rano pred sestou je prijemne teplo, presto radeji mam navleky na ruce a cepici a ruce nohy namazane hrejivkou, zima neni muj kamarad. Ale i za Prahou je teplo, sice svezi vzduch, ale vypada to na pekny den. Melo byt zatazeno, ale je skoro jasno. Mirim pres Brandys, kolem Sojovic do Mlade Boleslavi. Tam trochu zakufruji navigaci navzdory, projet centrem se mi snad nikdy nepovedlo bez zabloudeni. V Mnichove Hradisti doplnim vodu a pak uz cesta miri k Jestedu krok za krokem. Kopec jedu rozvazne, navigace me na zacatku navedla do pekne stojky, coz se ukaze jako zkratka podel hlavni silnice. Nahore jsem driv nez jsem myslel, turistu je tam tak akorat, udelam par fotek a mirim dolu. Tentokrat ale nikoliv smerem domu, ale jeste o kus dal. Tim hlavnim cilem je totiz Berzdorfer See kousek za hranicemi v Nemecku. Cesta nadale svizne ubiha, par vln nahoru dolu a jeste nez se objevim v Nemecku, ceka me par km v Polsku. Slunce zacina hrat, v Zitave je dalsi pitko presne tam kde jsem si ho na mape nasel, voda doplnena a mirim k jezeru. Neni to tak blizko jak jsem doufal, ale jsem tam, skoro bych si na chvili i zaplaval, ale cas leti, je treba jet dal. Zvlast kdyz po otocce se do me pusti neprijemny protivitr, ktery trva az do Varnsdorfu. Sem to taky nebyl vubec lehky usek, obcas mensi krize, ale kdyz doplnim vodu z dalsiho pitka, hned je lepe. Neprijemny kopec za mestem po hlavni a pak uz padam do Ceske Lipy. Vitr se pomalu zklidnuje, takze je sance ze bych se mohl vratit jeste za svetla. Tady uz to misty poznavam, mirim totiz k Melniku, Doksy nebo tradicni navraty z Jestedu se tudy taky obcas jezdi. Do Melnika to docela leti po hlavni, ale jeste me ceka par km zajizdka po totalne rozbite silnici, ale za odmenu aspon vidim roubenky pod skalami. A ted uz konecne Melnik, je nacase, voda dosla, ale posledni pitko pro dnesek na jednom z namesti uz ceka. I kdyz je tu nejaky podvecerni program, namesti plne, ale tentokrat se k vode dostanu. Z Melnika to je stale po rovine az k Praze, sice po hlavni kde je i navecer docela provoz, ale ted uz na zajizdky neni prostor. Pres Klecany spadnu k Vltave a po cyklostezke mirim domu. Prejet Stromovku, Hradcany a centrem plnym turistu se dostat na cyklostezku na Dvorce. Uz je skoro tma, ale tady to znam. Posledni km a s poslednim zbytkem svetla jsem doma. Byl to nakonec opet vyzivny svih, diky za nej! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2024-08-03T21:02:51Z |
| Dreisessel - 308 km, 5400m
Dny se zkracuji, k tomu chladne rano, ale jinak je predpoved prizniva, tak kdyz se rano probudim po pate hodine, nic nebrani tomu sednout za usvitu na kolo. Vim moc dobre ze je sice jasno, ale zima 12st a tak beru vestu, navleky, cepici i dlouhe rukavice. No a stejne je mi kosa a ne mala. Do kopce na Spicak to jeste jde, ale na rovine v kanonu do Zwieselu fakt vymrznu. Slunce navic zaslo za oblacnost a tak trva vic nez dve hodiny, nez se otepli. To uz jsem hluboko v Nemecku a mirim podel hranice nahoru dolu smerem Rakousko. Zadny strach, dnes Salzburg nebude, ale cil je aspon na chvili nakouknout do Rakouska. To se povede, vesta i navleky jsou davno dole a cesta pekne ubiha. Vyhoda celkove chladnejsiho dne je ze dnes staci pit vyrazne mene. Mirim na Dreisessel, neboli Tristolicnik. Dlouhy, ale jezdivy kopec na velkou placku do 1300m. Nahore par fotek a mirim dolu. Pres Haidmuhle prejedu hranici, v kiosku rodicu cyklo profiku Vackovych kupuji makovec, protoze jsem si dnes vzal jidla mene, coz se ukazuje jako lehka chyba. Zacinaji se honit mraky, ale prehanky jsou vzdy o kus vedle. Na slunci je teplo, ale ne horko, neni divu kdyz jsem kolem 1000m vysoko. V Bucine beru vodu a pres Kvildu, Srni a Prasily mirim do znamych koncin. V Prasilech mam hlad, ale v cukrarne je hodne lidi a maly croissant s maslem za 99 je svetova cena, to uz i vedle v Nemecku bych poridil vic. Vody mam dost, v kapse posledni dve haslerky a to me ceka Pancir ze Zelezne Rudy. Doufam ze mi nedojde, jedu rozvazne a ono to funguje. Telo prepnulo do vytrvaleckeho modu. Do te doby misty neprijemny protivitr se take pomalu zklidnuje, jak se blizi vecer. Pancir je dobyt, tak ted uz jen domu z kopce? Jeste si strihnu Statecek jako bonus a pak uz konecne smer domov. Jidlo nakonec nechybelo, i kdyz to ze jsem posledni ctyri hodiny objel na ty haslerky radeji nikomu rikat nebudu. Skvela jizda, konecne jednou bez horka, i kdyz ta ranni zima byla na zimni budu, podzim se pomalu blizi. Hodne kopcu a po delsi dobe bez deste, dekuji! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2024-07-27T23:06:43Z |
| Klet - 366 km, 5000m
Leto je na svem vrcholu a sobota slibuje zhavy den. Vyrazim pred sestou, volba pada na Klet na opacne strane Sumavy, nez to znam a kde jsem jeste nebyl. Hned od startu mam o zabavu postarano, protoze kdyz nactu trasu navigace, garmin zahlasi ze trasa je dokoncena a zadna navigace se nekona. Bojuji s tim az nekam do Dolnich Brezan, nez se konecne chytne, ale stoji me to zbytecne cas hned po ranu. Ale tak to je, na techto jizdach se vzdy prihodi neco necekane, tak to beru s klidem. Pres Jilove mirim smerem na jih, jasne tady bych to dal i bez navigace, ale dal uz by to tak snadne nebylo. Otepluje se, sundavam navleky na ruce a cepici a prvni bidon je vypity. Slunce zacina svitit a nalada stoupa, jak se den probouzi. V Bechyni mam vyhlidnute pitko na namesti, ale kdyz tam prijedu, kona se tam pout a trhy a jsou tam snad vsichni lidi z okoli. Takze pitko nemam sanci najit, krokem se prodiram davy lidi a jeste obcas nekdo utrousi poznamku, ze na kolo to tam neni. No to vim taky, dalsi minutky ztracene, ale jedeme dal! Voda uz mi znatelne chybi a spasi me hrbitov u Temelina, velmi poeticke. Na tomhle miste jsem take poprve, elektrarna je to opravdu monumentalni. Je cas vyrazit dal, v dalce uz se zacinaji zvedat kopce a vidim vysilac na Kleti. Ted uz je seriozne horko a voda dochazi. Navic mi zacina pri jizde ze sedla skrtat desticka o predni kotouc, takze zastavuji a nekolik minut to ladim, tohle si Pepa Komarek za ramecek neda, i kdyz mozna je to proste jenom tim horkem. Stoupani na Klet je docela tezke, takove hupy nahoru a dolu a je to dlouhe. Konecne jsem tam a byt vyhledy moc zadne nejsou, nevadi, udelam fotky a jedu dolu. Jeste jednou zkousim ladit predni brzdu a je to o neco lepsi. Zaroven ve sjezdu beru vodu z pramene, ktera doda potrebne tekutiny. Klesam zpet do udoli. Ovsem je tu jeste par brdku a taky se v obci Brloh napojim na kousek trasy srpnove Letape Vrchar, uz tu maji cedule. Ted ve me voda mizi velmi rychle, ve Vodnanech ma byt pitko na namesti, ale nakonec ho najdu u fakulty rybarstvi, je je tak super pitko, ze jsem cely pocakany od hlavy k pate, nez se mi povede nabrat vodu do bidonu. V tom horko to ale vubec nevadi. Cas neuprosne bezi, za kazdym brdkem vidim Milevsko, ale jeste to trva, nez tam jsem. Opet beru vodu z kasny a mirim na Sedlcany. Horko polevuje a trochu se zatahuje. Blizi se vecer, jede se mi dobre, ale porad je to nahoru dolu, nakonec bude nastoupano asi vic, nez jsem myslel. Mnisek uz se svetly, Vsenory dolu a Jiloviste nahoru, co vic by si vrchar mel prat? Ze by trochu bourky, deste? Jako na zavolanou zahlednu ve sjezdu do Zbraslavi v dali blesk a zahy zacne kapat. Modranska, silne poryvy protivetru, tma, to je opravdu epicke, uz jsem skoro doma, v mistech kam chodim behat a presto to vypada ze domu jen tak nedojedu. Zacne prset, silnice nahazuje, ale zda se, ze ten hlavni slejvak uz odchazi. Posledni usek na mokru a v 10 vecer jsem doma. Plan byl tak o hodinu drive, ale horko, nastoupane metry a necekane udalosti to posunuly. Jak jsem ale uz psal, tak to je a kdyz jedete na 15h ven, je treba s tim pocitat. Jinak to byl super vylet, zadnou vetsi krizi jsem nemel a je to krasna trasa. Dekuji! | |
| Autor: Dreamer | Datum: 2024-07-21T09:16:40Z |
| Travu jsem posekal v patek a uhli na zimu jeste nedorazilo! Take jste to meli v Jizerkach krasny, svihy v lete jsou nejvic, kdyz se povedou! | |
| Autor: Kolíkáč | Datum: 2024-07-21T06:40:43Z |
Na dvorku fůra uhlí, co čeká na odvoz do sklepa a ty se celý den flákáš na kole  | |