Sobota slibuje jarni pocasi, jasnou oblohu a teploty vysoko nad deset stupnu. To nenecha chladnym ani me a tak si naplanuji delsi trenink po Sumavskych kopcich. Ranni -4 stupne sice vypadaji hrozive, ale letmym pohledem na webkamery vidim, ze v kopcich je asi +6. Presto s vyjetim uplne nespecham, v treninkovem planu mam napsane 4 hodiny, ale vim, ze kdyz to trochu pojede, dam aspon pet. Premyslim jestli nevzit silnicku, ale vcerejsi naledi u prehrady me dostatecne varovalo a tak beru 14kg tezky cross podle hesla tezko na cvicisti, lehko na bojisti. Stoupam na Svatou Katerinu, slunce sviti naplno, pribyva snehovych mantinelu, skla kategorie 3 se dnes hodi. V Nemecku mijim bezkarsky areal v 800 mnm, tady je snehu stale vice nez dost. Spadnu do Lamu a stoupam na Arber. Jede se mi vcelku dobre, ale tak nejak tomu chybi stava, ale tak ani se nedivim, mel jsem si odpustit vcerejsi vecerni beh.
Rozepinam bundu slunce zacina v dlouhem stoupani hrat, ale zase takove horko tu neni, on ten metr a vice snehu podel silnice vzduch spolehlive ochlazuje. Zacinam mit hlad, ale jsem prave pod Arberem, kde je parkoviste beznadejne obsazene auty a dalsi se snazi zaparkovat, kde se da. Jedu tak dal, ale tentokrat ne do Zelezne Rudy, ale dam si jeste usek, ktery normalne moc nejezdim. Takze kolem Arber jezera, kde je i biatlonovy areal a kde se jel pred par tydny IBU Cup pohar se Slesingrem. Stoupam k sedlu Bretterschachten, kde driv byla vrcharska premie pri Deutschland Tour a kterou vyhral L. Leipheimer. Hraju si na crossu na nej, jdu ze sedla, do sedla, prichazi hladak, chce se mi na zachod, ale neni kde zastavit, kolem obri mantinely snehu a auta. Pokracuji tedy dal a pauzu dam az po dlouhem sjezdu v Bodenmaisu. Na hodiny nekoukam, ale dle turistu, kteri obsadili vsechny zahradky otevrenych restauraci usoudim, ze je cas obeda. Stavim na parkovisti u Aldi a konecne si muzu odskocit a dat si muj banan, chutna jako ten nejlepsi steak.
Mirim do Zwieselu, hupy nahoru dolu, v protismeru silnicar, zdravime se. Ve Zwieselu trochu zakufruju a mijim vsechny snad existujici supermarkety od Lidlu, Rewe, Aldi, Real po Netto, koncentrovane vsechny na jednom miste. Konecne odbocuji na vedlejsi silnici, kde je mi odmenou krasna odpoledni zasnezena krajina a minimalni provoz. Energie ale ubyva, Nutrend Voltage tycinka s expiraci 8/2018 chutna opet jako nejlepsi steak. Chtel bych udelat foto, ale nechce se mi zastavovat a koneckoncu, dulezite je mit ten zazitek v hlave, to je to hlavni! Blizim se k Zelezne Rude, zbyva vyskrabat se na Spicak. Snehu opet pribyva, co me ale zaujme, je fakt, ze snih je tu spinavy a po silnici tecou potoky vody. Nevim jak to ti Nemci delaji, ale prestoze tam snehu meli vic, silnice byly suche, bez vymolu, bez tekouci vody a mantinely snehu byly krasne bile. U nas pravy opak. Pod sedlem uz je ve me euforie ze se blizi konec a tak si dam kratky interval, nahore par fotek a mirim domu.
Usek do Hojsovky ale neni zadarmo, je tu misty jeste namrznuto a jednou mam co delat, kdyz na jednu ledovou plotnu najedu. Les ale konci a prichazi uz jen sjezd z Hojsovky. Opatrne pravotocivou zatacku pod obci a pak si uz jen uzit sjezd dolu, kde uz je sucho a snehu ubyva. Prehrada opet zamrznuta, ctvrta odpoledne hodina je tu a tak ani nepotkam masopustni pruvod, ktery se u nas v mestecku konal. Dneska to nebylo o ujetych km nebo prumerne rychlosti, ale o tom odsedet si to poctive na kole a to se mi za tech nakonec sest hodin povedlo vice nez dostatecne. |