Poslední výlet do Posázaví se odkládá. Nakonec to vypadá, že pokud nebudou padat trakaře a jezdit sněžné rolby, Vinohradské šlapky to tam budou brousit pořád. Nicméně relativně volný den jsme museli nějak "vysportovat"...na Skalce už čeká netrpělivý Kolíkáč. Přijíždím pozdě, doma pucuju kolo, protože páteční švih s Kuřetem, měl bikerskou vložku a tak jsem měl kolo jak jetel. Předseda mi odpouští a opouštíme Prahu směrem na Posázavsko. Tradiční trasa z Kolodějí na Mukařov, střídá celkem netradiční Třemblaty-Voděrady-Skalice-Vlkančice. Utahováky jsou to dobré, a tak člověku není ani zima. Vzhledem ke kalendáři už tempo ani tréninkové nasazení není už takové , ale přeci jenom...Ve stoupání na Voděrady vzpomínáme na vše předešlé, ať už to jsou závody, tréninkové Koloděje nebo veselé historky. Poslední zhoupnutí do vesnice s rostoucím tepem už ale vzpomíná každý v duchu sám. Ve sjezdu člověk ochutná chuť říjnového počasí (naštěstí bez deště). V Jevanech se k rychlejšímu tempu musíme trochu nutit. Člověk by pořád klábosil o těch Klikáčích, Beskydech, Rampech, Doksech atd. Nakonec se rozjíždíme. Pětiminutovka ze zeměpisu končí a až do Skalice asfalt pod koly ubíhá rychlostí 40km/h. Vlkančice, každý co občas zajel do Kolodějí zná tuhle vesničku položenou v zapadlém údolí. Jezdí se do ní kvapíkem z hlavní silnice na KH. Ale odtud je to nebe a dudy. Silnice se pořád a pořád zvedá, až to končí dost nepříjemnou rampičkou u hospody. Vítr fouká proti, zima přituhuje. Po nezáživné části proti větru se vyhrabáváme na hlavní za Vyžlovkou, kde se přidáváme do silniční provozu. A opět si dáváme do těla až k Říčanům. Zimě jsme ujeli. Oba zabalení do dlouhých čapáků a teplých bund jedeme za nedobrovolnými doprovodnými vozidly. Trocha sentimentu: Pryč jsou doby, kdy se tady létá 50kou, ve vláčku, kolotoč jak na Matějské a oblečení jen to nejnutnější Přes Kolovraty a Uhříněves, naše dnešní eskapáda končí.
101km; 28,1km/h
Kolíkáči díky, super jako vždy. Čepice z KŠ je výborná, ale zdá se mi dělaná tak na ještěrku. Uši jsme nechal zmrzlé někde na Třemblatech. Na několika usecích jsem si říkal, že ač vypadáme jako barevní sněhuláci jsme prostě a jednoduše bláznivý závodníci ))" width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> |