Letošní sezonu Moravského poháru zahajuji na závodě Okolo pastvin. Jsem zde poprvé.
Moje kategorie jede čtyři okruhy, které dohromady dávají celkovou délku kolem 75km a převýšení 1550m.
Okruh je v podstatě tvořen dvěma kopci, které důvěrně znají účastníci Rampušáka. Start je v Pastvinách a jede se proti směru Rampušáka na Vlčkovice. Několik zhoupnutí a sjíždí se do Mladkova, kde začíná stoupání na Adama. Průměrný sklon kopce je 6%. Závěrečné metry kopce sklon ještě přitvrdí a vysávají zbytky sil.
Z Adama se sjíždí do Českých Petrovic, kde na kruhovém objezdu opouštíme trať Rampušáka. Následuje ještě jedno zhoupnutí nahoru a sjezd do Klášterce n.Orlicí. Odtud až do Pastvin je terén, který by se dal označit jako rovina. Tedy pouze ve srovnání se zbytkem okruhu.
Závod
Start je poklidný a první kopec se jede rozumně. Nemám problém viset. Až mi to je podezřelé. S čelem ještě sjíždím do Mladkova, ale ve stoupání na Adama už ztrácím. Nejsem sám. Usilovnou stíhací jízdou dojíždíme čelo na konci prvního kola. Nejasně tuším, že to je zbytečné plýtvání silami.
Druhé kolo je jako první přes kopírák. Ještě visím první kopec okruhu na Vlčkovice, ale už s obtížemi. V druhém, stoupání na Adam, samozřejmě odpadám a mám co dělat, abych nesvěsil nohy. Zajímalo by mě, kolik tepu. Pohled na Polar je zbytečný. Display s TF mám zalepený, aby mě neznervózňoval :)
Závěrečná serpentina na Adama mě doráží a zůstávám dost vzadu. Mám chuť zvolnit. Nicméně se zapřu a těsně za vrcholem, už ve sjezdu do Petrovic, si docvaknu asi čtyřčlennou skupinku. Bez problémů s ní dojedu do Pastvin a končím druhé kolo.
Do třetího kola najíždíme společně a společně stoupáme na Vlčkovice i Adama. Kopce bolí čím dál víc. Snažíme se střídat a vcelku to jde. Nikdo se vyloženě nezašívá.
V prvním kopci závěrečného kola se odněkud zezadu přiřítila dvojička. Kde se vzali, nikdo netuší, ale projeli kolem nás a narušili naši \"poklidnou\" atmosféru. Na Adama už se jede naplno a Jarda z KC Brno (navzdory svým slovům pod kopcem, že je mrtvý) za to bere a v závěrečných serpentinách si v poklidu nastoupí a zmizí nám z dohledu. Zůstáváme sami dva s Martinem a společně dojíždíme do Pastvin. Ještě před začátkem cílové rovinky začíná spurt, který vyhrávám díky tomu, že jsem vydržel šlápnout o dvě otáčky víc než Martin. Pak mě chytly křeče. Nicméně jsem si malý náskok udržel a projel cílem.
Můžu říct, že tohle byl nejtvrdší závod, jaký jsem kdy jel. Snad ani maratóny mi tak nedaly zabrat. Průměrná TF byla 157 (při ANP162). Polar vypočítává imaginární hodnotu Výkon. Se skutečným výkonem to nemá moc společného, ale pro srovnání se dá použít. Na letošním Mamutu (224km) jsem tento výkon měl 1080. Na Pastvinách (75km)kolem 570. Zatímco trať v Pastvinách je třetinová, výkon byl poloviční. A to jsem si myslel, jak si na Mamutu dávám.
Oficiální výsledky:
16. v kat.C (#29)
čas: 2:27,37
AVS 30,4 km/h