Jundrovský kopeček – bezva škola sjezdů.
Cizinec se diví, že skoro v centru velkoměsta Brna se pnou nad řekou Svratkou tak nebezpečně strmé stráně.Ve středu jsem se pokusil projet si trať. Je to velká výhoda, když víš kudy objet ten a ten balvan, co přijde za zatáčkou, že ten schod není tak náročný jak se jeví...Jenže ve spleti stezek toho cyklodromu se nelze vyznat. Ale zmáknout trasu bez nacvičování, neboli – jak říkají horolezci – „on sight“, má větší hodnotu. Vím jen, že ten les je fakt hodně s kopce. Obávám se že budu zase sestupovat pěšky. Před rokem to bylo kvůli hodně slizkému bahnu, tentokrát to bude kvůli sypkému povrchu. V lese je sucho jako na poušti. Ani na drolící se směsi hlíny, písku s listí mně ten bicykl nejede vždycky žádaným směrem.
Ve čtvrtek začalo pršet a deště pokračovaly i v pátek. Vypadá to, že objektivní příčina nevýrazného výkonu nebude sucho, ale opět mokro, jako před rokem.
Ani na vedro nebude možné se vymlouvat. V sobotu 9.srpna bylo příjemných dvacet a něco. Před startem se snažím vetřít někam dopředu. Ti ztřeštěnci vždycky vyrazí vysokou rychlostí, a když jsu vzadu, hned mě utrhnou. Takhle se jen propadnu na chvost. Sešlo se nás 135 borkyň a borců. Startér a moderátor je svérázný muž zvaný Kovboj. Na hlavě kožené sombrero, v ruce obrovskou střelnou zbraň značky COLT...pomalu ji zvedá nad hlavu...ozvala se ohlušující rána a my vyrážíme na patnáctikilometrový okruh, který nám je souzeno projet 3x.
Obavy se nenaplnily. V lese je sucho tak akorát. Bláto žádné. Stráněmi sestupuju trapně pěšky aniž bych pro to měl objektivní důvod. Ach jo. Ale jen ze začátku. Během závodu se mé psycho jaksi otužilo nebo co...pěkné pořadatelky na rozcestích, fandící jako o život, taky dodají elánu... že v posledním kole jsem už prakticky neslezl s kola – kromě toho metrového svislého schodu. Na ten ještě dlouho nebudu mít.
Každopádně byl můj čas v cíli o půl hodiny lepší než loni. Suchá stezka je holt suchá stezka.
Výsledky na http://www.horokolo.wz.cz/
Howgh