Na Lišanskou šlapku jsem musel jet už jen kvůli atmosféře. Fakt, že v době startovního výstřelu budu vzhůru 20 hodin mi to nemohl překazit (to je vlastně jako vstávat v 7hod ráno a ve tři ráno si jet zazávodit a to jde)! Na startu mě potěšila účast Míši a zejména Alánka (mé nynější největší motivace) už méně účast Krupiho a Radka Procházky (jen kvůli tomu, že se nepojede výlet jak avizoval hlavní organizátor, ale pěkná kaše. Jinak jsem je samozřejmě viděl velmi rád). Cíl je jasný, uviset Alánka! Ještě před startem mě odchytil reportér závodu, udělal se mnou rozhovor, otázky byly směřovány na náš klub, co děláme, naše závody apod .
Ještě jsme shlédli představení mažoretek, proslovy jednotlivých starostů a pak už startovní výstřel, který provedli ostrotřelci z Rakovníka. Téměř čtyřsethlavý balík se rozjel v poklidu směr Rakovník. V mém okolí se pohybovali rozevlátí turisti, občas jsem měl fakt strach, že to někdo položí a poprvé jsem se modlil za nějaký kopec aby se balík procedil. Ten přišel ve výjezdu z Rakovníka, turisti se odpojili, balík se stál bezpečnější. Občas se ještě ozvalo hlasité syčení, které ohlašovalo defekty, ale jinak se tempo začalo zvyšovat a v druhém už opravdu kopci se začalo naostro závodit. Pohyboval jsem se někde na pomezí 20 a 30 místa (hodně vzadu) kde bohužel byli ještě lidi což už mleli z posledního a při nástupu špice vytvořili přede mnou díru, kterou jsem již nesjel a nechal si odjet cca patnáct lidí. V tomto stoupání k nám poprvé přijíždí auto s kamerou tak do šlapání dávám vše (poprvé opravdu na dno), ať jsou záběry co nejakčnější! Na vrcholu čekám na balíček co dojíždí ze zadu a definitivně si nechávám ujet balík s Alánkem. Jede se na bočním větru, balík spolupracuje, po chvíli vidím zase Alánka jak se ve svém balíku pravidelně točí a jen čekám kdy je dojedeme. Jenže pak přišel takový pár stovkový brdek kde nás opustili lidi, kteří vzorně spolupracovali při dojíždění balíku před námi a zůstali jen kukačky. Doufal jsem aspoň, že borec z Fiat Kladno (klub Chyby) bude makat, ale nakonec jediný kdo opravdu makal byl Jelínek z KPO. Balík s Alánkem nám mizel. Několikrát jsem zkoušel skupinu rozpohybovat (když byla blízko kamera tak jsem tahal jakjen to šlo!), ale jediného čeho jsem dosáhl bylo poodjetí o pár desítek metrů nebo vytažení jednoho nebo dvou borců, kteří když mě dojeli, tak okamžitě svěsily nohy. Po pár kilometrech mě to přestalo bavit a začal jsem se také vézt (Jelínek makal jak ďas, stále). V těchto chvílích mi chyběl srdcař typu Kolíkáče (kdyby jel určitě by byl v našem balíku a Alánk bychom dojeli). Alánka jsem v průběhu závodu vídal snad na každém horizontu nebo na konci nějaké delší rovinky nebo kopce. Poprvé jsem jel tedy závod pod 170 tepů, nad jen na špici nebo při dojíždění nástupů. Když jsme dojeli do Křivoklátu, začal jsem doufat, že tady v těch brdcích by se to mohlo trhnout a snad i rozjet. Nastoupil jsem při výjezdu z města a dotáhnul jsem náš nespolupracující balík až pod kopec do Městečka. Při shazování velké placky mi spadnul řetěz a balík začal ujíždět, než jsem řetěz nasadil tak mi poodjeli o cca 300 metrů. Naštěstí jsem je docvakl ještě do skončení kostek, (podruhé v závodě jsem si hrábnul na dno – tepy nad 185), délka tohoto kopce mi pomohla se ještě do skončení stoupání vydýchat a zklidnit. Na vrcholu opět nástup jedné kukačky, začalo se závodit ,dokonce i střídat! Po chvíli jsme měli Alánkovu skupinu opět na dohled. Bohužel ve střídání jsme po čase zůstali zase dva, tak jsme se na to vykašlali. Do cíle chybělo asi 10km , začal jsem přemýšlet jak tuto skupinku opustit. Nejprve jsem se chtěl s borcem z Kpo domluvit, že v nějakém brdku nastoupíme a odjedem, ale toto nevyšlo, protože na brdkem byla dlouhá rovina na které zatracené foukalo, k domluvě tedy nedošlo. Cedule 5km do cíle mi už jasně říkala, že to už dojedeme všichni společně, teď už to bylo jen z kopce. Jelo se stále nad 50 spíše 60km/h, Alánkovu skupinu jsme sjížděli fakt hodně rychle (připadalo mi, že na nás čekají), viděl jsem jak se Alánek osamostatnil a už jsem si myslel, že ho ještě před cílem docvaknem (nepodařilo se). Ve spurtu naší dvanáctičlené skupinky jsem byl pátý, celkové sedmnáctý flek, zlepšení času oproti minulému roku o 15minut, ztráta na Alánka 7 sec. Škoda, že jsme s Alánkem nejeli spolu, když v cíli nás dělily jen sekundy, snad příště. Krásné počasí, skvělá trať, v cíly rozhovor (musel jsem porovnat PRS a Lišanskou šlapku….. viz Sport v regionech na ČT4), smůla na skupinu, spadlý řetěz, průměr 35,6, příští rok jedu znovu a doufám, že nás tam bude více (Kolíkáči, Icemane aspol)!, Míše gratuluji k bedně. Jdu spát. Bikování zdar