Akce Mrvice 2008

Akce Mrvice patří do kategorie DA-BA. Datum: 2008-06-08.

Nejdelší varianta má délku 77.50 km.

Propozice :: Diskuze

Historie: 2007

• Léňa – Mrvice odplata vyšla
  
  

  Na závod Da-by v Mrvicích mě přivedly především zážitky z Milešova. Určitě taky, že v seznamu účastníků jsem viděl Kolíkáče, a svého soupeře z Čerčan Michala Maříka. Oba dva jsou dost velká motivace na závod jet. Bohužel den před startem se dozvídám, že Kolíkáč nejede . Do místa startu přijíždím s druhým mužem Da-ba seriálu mezi muži nad 40let - Diablem.
  Když chybí do startu asi 5minut stále nevidím Mářu a začínám se bát o svou poslední motivaci do tohoto závodu. Naštěstí asi minutu do startu hlásí Diablo, dorazil Ti Mářa! Super můžeme jet. Na startu stojí od nás také Malina. Taktika jasná, uviset, uviset co nejdéle a nepustit Mářu z dohledu.
  Start. Začíná se do 2,5km kopečku, který je spíše takový magnet ukončený 300m stěnou, jede se ještě pohoda, ale velkou placku uživím. Do čela se nehrnu, rád tahání přenechávám ostatním, párkrát vidím Malinu na čele i jeho jeden takový menší nástup, po kterém ho proklínám, protože tepovka mi poprvé stoupla nad 190, ale zase je dobré znamení, že mu to po Sojovicích jede dobře. Terén je spíše brdkovitý, tempo držíme mezi 40 a 50km/h větší kopec je za Maršovicemi, kde se nějak omylem dostávám do čela a Kolodějským způsobem vytahuji balík nahoru. Následný sjezd se jede už přes 60km/h tak se rád schovávám. V balíku dostávám loket od jednoho borce z Písku, pak mi někdo najel do zadního pláště, ale se štěstím to vše ustávám. Do Vrchotových Janovic přijíždíme v pohodě což dokazuje upovídaná nálada v balíku. Při nájezdu do druhého okruhu tzn. Po druhé do kopce se tempo i v kopci drží kolem 30km/h, což začíná selektovat balík.
  Držím se někde ve středu balíku, prvních asi 1,5km část se ještě dá jet, ale druhá prudšší mi už bere dost sil a v posledních 300m ve stojce mi čelo poodjíždí asi o 5metrů, sakra dlouhých 5 metrů! Variantu jet na tmu a docvaknout je, zamítám na tachometru mám 16km a do cíle daleko, ohlížím se jak to vypadá kolem mě a s hrůzou vidím jak Mářa jede kolem mě a stíhá balík! Vyrážím tedy za ním, ale když vidím, že se nepřibližujeme a tepu nad 190 tak svěšuju nohy a čekám na někoho zezadu, dojíždí mě Dvořáček ze spořitelny, hlavní soupeř Diabla. Jede fakt dobře tak se s ním chvíli vezu a sleduju před námi Mářu jak to tam rve a snaží se docvaknout do prvního balíku. Za Maršovicemi při nájezdu do kopce Mářu sjíždíme a pokračujeme ve třech. Střídáme celkem pravidelně, ale první balík ztrácíme definitivně z dohledu.
  Do třetího okruhu jedeme už snesitelným tempem a kopec, který jsme předtím jezdili 30, vyjíždíme rychlostí kolem 22km/h. Kopce se snažím jet v čele, ale roviny a především sjezdy tahá ukázkově Dvořáček. Při vjezdu do kopce za Maršovicemi shazuji velkou a padá mi řetěz. Naštěstí mí dva spolubojovníci oba hlásí, že počkají, díky, díky nepojedu sám! Jelikož se mi to stává docela často tak řetěz mám nahozený během okamžiku a kolegy dojíždím a za odměnu je táhnu přes dva brdky. Ještě před Janovicemi sjíždíme borce z HICu a borce z Písku , kteří do naši spolupracující trojice zapadají velmi dobře. Ještě se k nám docvakli Bartoš a Skala z Da-by. Je nám jasné, že Skala a Dvořáček si to budou chtít rozdat do cíle svého závodu (oba jsou veteráni), taháme teď spíše mi méně zkušenější... Cílový kopec, ale s přehledem vyjíždí v čele Dvořáček, který s námi pokračuje dál, že prý se v týdnu na kolo moc nedostane a to je dobrý trénink.
  Čtvrtý okruh už není ničím nestandartní ,střídáme se pravidelně a Dvořáček nám prokazuje cenné služby zejména ve sjezdech, kde tak pádíme přes 50km/hod.
  Do posledního pátého okruhu už jedu s tím, že nebudu tahat tak dlouhé špice a tepy nehnat moc nahoru. V tomto složení jsem věděl, že Bartoš mě předjel v poklidu v Milešově, Mářa jezdí také dobře, ještě jsem nevěděl jak se vybarví borec z Písku, HICák toho měl už dost, nastoupit dříve než v posledním kopci mi přišlo vzhledem k rozšířené kyseliny mléčné v mých svalech jako bláhovost, šetřil jsem tedy vše na závěr. Stejně nejspíš uvažovali všichni, špice se jezdí krátké ,ale výživné. Do cílového 2,5km kopce najíždím v čele a hlídám si Mářu, který asi po 400m nastupuje a tím nám pěkně ostrouhává nohy, ještě v poklidu zachycuju, další nástup si nechal asi po dalších 500m, tady ztrácíme HICáka a Bartoše, v nastoupeném tempu pokračujeme, když vidím ceduli 500m do cíle, říkám si už nebudu čekat na nástupy ostatních a vyrazím, jsem bohužel zavřený za Mářou a borcem z Písku, ale na mou prosbu: Jedu středem, mě oba pouštějí jedu co to dá a smiřuju se s myšlenkou, že jim to jen rozjedu a ve stojce mě převálcují. K mému překvapení, ale stovky metrů ubíhají a stále jedu v čele asi 100m před cílem na mě Malina křičí vstávej! Ale nešlo to, laktát udělal své. Soustředil jsem se jen držet tempo, pak jsem ucítil někoho , že se opravdu rychle přibližuje tak jsem se ještě zmáčknul a Boonenovským způsobem jsem hodil kolo do cíle. Ještě, že tak. Borce z Písku jsem předjel jen o přední kolo. Mářa dojíždí za námi.
  Jsem velmi spokojen, Mářovi jsem vrátil porážku z Šlap okolo Slap a ještě se od Maliny dozvídám, že vyhrál! Jenom mě mrzí, že se ze svého vítězství moc neraduje a spíše nám vysvětluje, že si to nezasloužil . Zasloužil! " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" /> . Ještě pořizuju foto a těším se na další Da-ba závody a souboje s Mářou " width="15" height="15" style="vertical-align: middle;" />