Do posledního letošního závodu Severočeské amatérské ligy jedeme se ztrátou pouhého bodu za SK FAVORIT Bílina. Aldu bohužel zastavuje viróza, takže je to na Jítě, Lukovi, Kolíkáčovi a mně. Moje první účast na 75kilometrovém „maratonu“ poblíž České Lípy je zároveň mojí poslední, protože pořadatel tímto ročníkem bohužel končí. Jeden a půl hodinová prodleva mezi ukončením prezentace a odjezdem na start je v propozicích naštěstí jen pro jistotu, takže nemusíme dlouho mrznout. Hromadné rozjetí z koupaliště Dubice na start v Zahrádkách má lehce závodní parametry, když se na brdku za Sosnovou daří vytvořit únik, který za odměnu dostává místo v první lajně. Teplota stoupá a Jíťa schovává moji Crivit pláštěnku do zaváděcího auta.
Prvních jedenáct kilometrů po jen mírně zvlněné rovině je hlavně boj o udržení pozice. Peloton jede od pangejtu až do protisměru poměrně frekventované silnice, já se snažím vyskytovat na správné straně u středové čáry. Dělení přichází na prvním kopci z Kravařů na Blíževedly. Na čelo mi bohužel pár desítek metrů schází. Ačkoli se ke mně brzy přidávají další dva borci, brzké sjetí není reálné, naopak jsme za chvilku sjeti početnou skupinou s Lukem. V klesavé pasáži za Domašicemi se však s čelem opět spojujeme. Množství lidí mi není příjemné, a tak chybuji, když do stojky v Robči přijíždím mezi posledními, zatímco čelo se opět, zato však definitivně trhá.
Zbytek závodu se nic zvláštního neděje. Občas se někdo podívá několik málo metrů před skupinu, ale žádný vážný pokus o únik se nekoná. Většina se jen veze a je ráda, že přežívá zbývající dva průjezdy Robčí. Ostatní se těší na cílové stoupání na Taneček. S Lukem pokukujeme po jednom soupeři v dresu Bíliny, nicméně podle výsledků s námi jeli dva. Držím se vpředu, ale na dvojici František Landa z KC Svijany a Milan Miller z VARTA Královice dnes nemám. Na posledních metrech mě ještě předjíždí Michaela Jiroutková. Později zjišťuji, že věkem by mohla být moje dcera. Na rozdíl od Marka Polanského, který se v cíli ptá na přihlášku do Šlapek, ale Michaela nové angažmá bohužel nehledá. A přitom CK Vinohradské Šlapky tímto vyhrávají letošní ročník SAL. Je mi ctí, že jsem k tomu taky trochu přispěl a že mě to motivovalo objet místa, kde jsem ještě nebyl. Zatímco většina lidí jezdí o deštivých víkendech sbírat houby, my jsme sbírali body. Moc díky 😊