Akce Spanilá jízda severu 2007

Akce Spanilá jízda severu patří do kategorie Silniční závod. Datum: 2007-09-29.

Celkové výsledky

• Mirso – Letošní skóre 2:3
  
  

  Letošní skóre 2:3
  
  Abych vysvětlil nadpis, tak jsem letos jel pět závodů, z toho na dvou bylo slunečno (Most - Brandov a Hipodrom) a na třech pršelo (Medica maraton, Král Šumavy a Spanilá jízda severu). Také jsem byl letos se svým výkonem dvakrát spokojený (poslední dva závody a oba za Šlapky) a třikrát ne.
  
  Na start Spanilé jízdy severu jsem to měl necelých dvacet kilometrů. V Mostě bylo sucho, kousek před Litvínovem mokro jako na Králi. Cca 30 minut po mé registraci jsme se turistickým tempem vydali na start prvního závodu - okruhů kolem Mariánských Radčic. Z důvodů špatného počasí se nás na start postavilo jen osm.
  
  Původně se měl závod skládat ze čtyř krátkých závodů. Kvůli zimě a dešti se pořadatel rozhodl jeden závod vypustit. O konečném pořadí rozhodoval celkový čas ze všech závodů.
  
  První závod byly čtyři okruhy (celkem 11.2 km, převýšení 90 metrů). Okruh bych popsal následovně: od startu rovinka o délce asi 200 metrů, zatáčka do kopce, po kopci pravotočivá zatáčka následovaná dlouhou rovinkou zakončenou krátkým sjezdem a nakonec pravotočivá zatáčka do cílové rovinky. Start byl pomalý, ale během pár desítek metrů se utrhli čtyři závodníci, které jsem se snažil celou dobu dostihnout - marně snad i kvůli silnému protivětru v kopci a na dlouhé rovince. Ve třetím kole mě dojeli dva závodníci, se kterými jsem pokračoval až pod kopec ve čtvrtém kole. Poté jsme pokračovali dva a pozici pro spurt jsem ztratil v krátkém sjezdu. Po první části jsem byl šestý.
  
  Následovala časovka - má první v životě. Délka 7.7 km, převýšení 55 metrů. Na trase této časovky často trénuji, tak jsem věděl, jak si rozvrhnout síly. Taktika rozvržení sil nebyla nic platná. Prudký vítr se postaral o své. S mou muší vahou jsem na trase plápolal jak prapor, ale průměr okolo 35 km/h mě potěšil. Vybojoval jsem čtvrté místo a celkově se posunul na páté.
  
  Následovala debata, který závod se zruší, a který se pojede. Na výběr byl trasa se zvlněným profilem a délkou 16 km nebo kopec o délce 3.3 km. Mám rád kopce a tak jsem hlasoval pro variantu 2. Nakonec si variantu 2 vybralo více účastníků a tak jsme se pomalu přesunuli na start posledního závodu.
  
  Trochu o trase: jedná se o kopec z Litvínova na Meziboří. Délka 3.3, převýšení 230 metrů. Začátek pojali všichni odpočinkově. Postupně se pole trhalo a zase sjíždělo. Hlídal jsem si závodníka, který byl celkově za mnou. Při příjezdu na Meziboří jsem byl několik metrů za ním na třetím místě. Ptal jsem se ho na závěr, protože jsem závod ještě nejel. Když mi vysvětlil cestu, ještě dodal, že teď přijde to rozhodující - kopec pravdy. Předpokládal jsem sklon 20 % nebo něco podobného. Odhadl bych to na 12-14 %. Šlapalo se mi dobře, Král je o něčem jiným. Nakonec jsem dojel druhý, což mě překvapilo.
  
  Při sečítání časů mi bylo sděleno, že jsem i celkově skončil druhý. Sekundu před třetím. Pořád tomu nemůžu uvěřit a čekám až se výsledky objeví na webu. Pokud se rozhodčí neupsal, tak mají Šlapky další bednu