Pro mě premiéra na kultovním závodě, Technik mě do všeho zasvětil, odvezl a postavil na start. Čekal jsem déšť a zimu, ale nakonec to asi šlo objet krátký-krátký. Takže zbytečně vezu dlouhý spodní triko, dlouhý tenký dres a dlouhé rukavičky. Na parkingu vedle nás parkuje Luboš Kavalíř, vzpomínáme, jak jsme spolu jeli Malou Hanou v roce 2006 a on i několikrát ve slavné skupině A.
Roztočit nohy, zjistit, že na slunci to peče, ale ve stínu to až taková teplotní hitparáda není. K pořadatelům do auta dát baťoh s věcmi, které se budou určitě hodit při návrat zpět. Docela to se to pěkně sešlo, kolem 40 lidí a oholené a osvalené nohy některých borců dávají tušit, že to moc výlet nebude. Z Pece do Svobody furt z kopce, cestu nám zpříjemnila stavba 3 mostů, takže si počkáme asi 5 minut, než nás pustí i se zaváděcím autem městské policie. Hned po překonaní stavby se rodí první únik, ve Svobodě to pěkně nahazuje, tady asi muselo solidně sprchnout. Pravá, nájezd do Jánek a kolem se mihne překvapivý Pavel Popiolek. Technik jen zahučí blahem, jo to teda bude mít náboj a jdeme na to.
Balík se redukuje, ale stále dokáži viset. Nějak si nepřipouštím, že by mě měli vysypat, ale od půlky již hraji druhé housle a pod lanovkou chytám odlep. No ty wado! Po chvíli ale z čela odpadá i Pavel, takže o motivaci je postaráno, navíc když těsně před Hofmankama se poroučí i Technik + David Voňka. Mobilizuji v sobě veškeré síly a ve sjezdu do Černého Dolu jedu hranu, ani nevím, kde se to ve mně bere, ale na náměstí je mám. Pavel velí točíme a že si čelo ještě sjedeme. Takže valíme v kolotoči, já se pokouším srovnat, ale nějak na to nemůžu najít prostor ani dech
. Kruhák v Lánově a najíždíme do údolí směr Lesní bouda. Čelo je na dohled, ale je jasné, že je nesjedeme, navíc, když už střídáme jen ve třech. Ale tohle stojí za to! Pravé závodění! Vložit tam krátkou špici a pakovat se dozadu. Jen s hrůzou přemýšlím, jak toto dlouho vydržím, jelikož už nebude místo na srovnání tepů, teď to je do cíle furt nahoru!
Technik pak ještě Davida vyhecuje k jedné kruté špici, aby pak od nás odpadl, tak jak hlásil před chvílí. Pavel je rozkurážený, jede mu to fantasticky, a ještě má chuť na nástupy, které mi vůbec nechutnají. Ale naštěstí má za sebou stále závaží v podobě Technika, takže se dokáži vracet svým dieselovým tempem zpět k nim. Technik už v autě říkal, že v tom stoupání jsou docela rovnější úseky, kde je potřeba jet v háku. Ani jsem si je nevybavoval, když to člověk pálí na Krakonošovi v protisměru dolů, tak to ani nepostřehne. Ale jsou tu a já jsem strašně rád, že na nich ještě plápolám za Pavlami. Je čas i na pár euforických vět v tom závodním poblouznění, jo tohle se nezapomíná. Dole jsem byl na odpis, ale teď ještě mám chuť potáhnout špici začínající 3. Ale bude to už jen bohužel moje labutí píseň …
Pavel hlásí posledních 100 metrů up, a nastupuje do největší stojky závodu takovým stylem, na který nemám odpověď. Ale Technik famózně visí dále a já mu věřím, že on to dnes za Šlapky zvládne. Nakonec se mu to povedlo, ale poklona před Pavlem, jak mu to lítá. Já je mám sice v další stojce zase docela na dostřel, ale nemám už z čeho brát, abych zvedl zadek a doletěl si je…Hold těch mých 14 dní marodění si tělo dobře pamatuje a nic moc s tím neudělám...
Takže gratulace oběma, ještě že tady byli a nemusel jsem se vytrápit celý kopec třeba sám. Nazpět s Technikem v protisměru dnešního závodu a vlastně po směru Krakonoše si ještě užít nádherné Krkonoše, i když v závěru trochu na mokru, hold podzim se blíží. Ale vše spravuje výborný cílový gulášek. Pěkná akcička a trasa, jsem rád, že jsem jel, díky Techniku a poklona před Tvým výkonem!
::
Propozice ::
Trasa ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Flyby ::
Foto