Akce ORI Cup 2007

Akce ORI Cup patří do kategorie Silniční závod. Datum: 2007-07-07.

Nejdelší varianta má délku 132.00 km.

Propozice :: Celkové výsledky

• RiC – ORI Cup - poprvé
  
  

  ORI CUP 2007
  7.7.2007 Petrušov
  Zatímco většina svatbychtivé republiky šílí na radnicích a jiných místech, já jsem se konečně dočkal a po dvou letech plánů a překážek se postavil na start moravskotřebovského silničního závodu ORI Cup. V předcházejících letech mi termín kolidoval s dovolenou. Letos to konečně vyšlo.
  Oproti dřívějším ročníkům došlo ke změně trasy. Na původním okruhu se opravují mosty.Vzhledem k mé neúčasti v předchozích ročnících nemám srovnání.
  Start je v Petrušově před hospodou. Začíná se do mírného kopce po užší silnici. Následuje sjezd a první vážný kopec, který začíná dělit peloton. Zatím jen lehce. Hlavní rozvěšování je až v kopci před a v Hynčině. Přijíždí se k němu po rovinatém, cca 10 km dlouhém úseku. Tady dojede ke skutečnému dělení. Následně zvlněným terénem přes Křižanov a Dlouhou Ves. Rozbitým sjezdem přes Maletín do Svojanova. Poslední větší kopec okruhu je ze Svojanova do Borušova. Dětřichovem do Starého Města vede pro mě nejnepříjemnější úsek. Otevřená a větrem šlehaná krajina je lehce zpestřena sjezdem přes Dětřichov. Za ním už začínají pravé galeje. Mírně stoupající silnice se silným protivětrem. Ve Starém Městě točíme zpět na Petrušov a tady si pro změnu užíváme větru do zad. Od St.Města se mírně sjíždí, aby se před Petrušovem opět mírně stoupalo. Bočák to lehce doladí. Do cílové rovinky se přijíždí z kopce. Celý okruh měří 44km.
  Tolik k okruhu. A jak jsem jednotlivé okruhy prožíval já?
  
  1. okruh
  Start se mi moc nevyvedl, nepodařilo se mi napoprvé zacvaknout tretru v důsledku čehož jsem ztratil několik míst. Škoda, protože jsem stál dost vepředu a mohl jsem v klidu ?kontrolovat? čelo balíku. Pod první kopec. Takhle jsem se musel probíjet a trochu riskovat, abych dohnal ztrátu.
  Až pod první stoupání to bylo trochu nervózní, dost se předjíždělo po krajnici. Silnice byla dost nerovná. Asfalt nic moc. Oddechl jsem si, když jsem najeli do lesa, kde začínalo první stoupání. Na vrcholu se balík zredukoval. Vyjíždělo se z lesa do otevřeného prostoru. Silný poryv větru se mnou zamával a hodil jsem vlnu. Pokud vím, obešlo s to bez následků. Dodatečně se omlouvám těm za mnou.
  Dlouhý sjezd do Třebářova byl poněkud adrenalínovější záležitostí. Nekvalitní povrch, stále ještě velký balík nabuzených jezdců (mě nevyjímaje). Jezdci přede mnou na hrbech vypadl bidon. Jak jsem se později dozvěděl, ani si toho nevšiml. A nebyl to dnes poslední bidon válející se po asfaltu. Jo, to jsou ty karbonové košíky Mě se to ještě nestalo a to jsem těch ?tankodromů? už pár projel.
  Třebářovem projíždím v bezpečném závětří balíku. Vzpomínky na Rampušáka jsou ještě příliš živé na to, abych se cpal na špici. Tempo není nijak drastické, vcelku si to užívám. Za Tatenicemi je menší kopeček, tak musím máknout, abych se moc nepropadl. Teď, v prvním kole to jde ještě bez potíží.
  Jenže všechno hezké musí jednou skončit. Je tu odbočka na Hynčinu a začíná pravá cyklistika. Zvlněný, ale vytrvale stoupající terén, vrcholící menšími stojkami v Hynčině. Dokud to jde, držím se čela balíku. V jednou delším táhlejším hupu ale zjišťuji, že už je to na mě moc a zavčas tahám za záchranou brzdu (opět v podvědomí zapracovaly vzpomínky z Rampušáka). Nasazuji mě přijatelné tempo a snažím se ho držet až na vrchol kopce v Hynčině. Jde přese mne pár lidí (asi 3-4), ale před vrcholem je ještě sjedu. Na křižovatku v Hynčině přijíždíme ve dvou a vydáváme se směr Maletín. Spolupracujeme, ale přesto jsme dojeti vlkem samotářem. Klobouk dolů před ním. Později se dovím, že je to Radek Fořt. Ve třech, za vzorné spolupráce pokračujeme. Tempo je solidní (alespoň podle mě). Sjezd Maletínem, výjezd ze Svojanova. V kopci zase ztrácím. Je to zvláštní, v mírných kopcích se propadám, ale v prudších např. závěr v Hynčině, jdu dopředu.
  Nicméně do Borušova sjíždíme společně. Čeká nás nejhorší úsek. Větrné pláně do St.Města. Společně bojujeme proti větru. Dlouhé špice tahá Radek, připadá mi, jako by ho to ani neunavovalo. Hm?, zato já mám dost. Asi dělám něco blbě :)
  Nevím, kdy jsem si jí všiml poprvé, ale před námi se objevila početnější skupina.
  Ze Staráku do Petrušova jedeme po větru, takže to pěkně odsejpá.
  Konec prvního kola
  AVS 32,8 km/h
  1:19:33
  2. okruh
  Oproti prvnímu kolu je rozdíl, že už nejedu s čelem balíku, ale v tříčlenné skupině. Problémy v kopcích zůstávají, ale ze skupiny neodpadám. V Třebářově dojedeme již zmiňovanou vícečlennou skupinu a společně pokračujeme dál. Na Hynčině opět dochází k dělení, ale už nevím kolik jich odjelo a kolik zůstalo vzadu. Pro mě bylo důležité, že jsem se udržel v asi čtyřčlenné (?) skupině, v které jsem mohl absolvovat protivný úsek do St.Města. Před Petrušovem se mi stala nepříjemná věc. V mírném stoupání jsem se opět propadl a než jsem je dojel, zbylo na mě v bočním větru místo akorát v terezínu. První jel tak nešťastně, že už nebylo kam se schovat.
  Do třetího kola mohl pokračovat pouze ten, kdo měl ztrátu na prvního menší než 20 min. Bohužel, my ji měli menší (asi 7min), takže jsme pokračovali :)
  AVS 31,3 km/h
  1:23:19
  3. okruh
  Utrpení začíná nájezdem do třetího kola. Stále ještě ve skupině, ale mám pocit, že se začíná zrychlovat. Na rovince za Tatenicemi si loupnu jeden Gutar. Po devadesáti kilometrech závodu snad mám nárok. Před Hynčinou již tradičně ztrácím. Nicméně se snažím, neztratit kontakt. Jakmile kopec nakolmí dojíždím skupinu, ze které ale už odskočili Radek Fořt ještě s jedním. Možná, kdybych se ještě trochu zmáčkl, mohl bych je dojet. Chvíli to zkouším, ale výsledek je příliš nejistý. Taky bych se mohl utavit a ztratit i to co jsem vybojoval. Vracím se ke svému tempu. Poprvé dnes řadím vzadu 25 a točím co to jde. Na vrchol dojíždím sám a rozhoduji se nečekat. Konec konců, je to poslední kolo a proč si přitáhnout do cílové rovinky konkurenci. Jenže jsem přecenil svoje síly a za chvíli jsem dojet. Z konkurence se stal partner a společně se budeme snažit zabránit tomu, aby nás ještě někdo zezadu dojel.
  Záměr se nám podařil uskutečnit a na větrných pláních před St.Městem jsme sami. Sami také musíme bojovat proti větru, ale zvládáme to. Čeká nás poslední úsek ze Staráku do Petrušova. Přemýšlím, jak porazit kolegu. Na rovinkách se zdá být lepší. Protože do cíle se jede z kopce asi by mě porazil. Budu to muset zkusit v tom malém stoupání před Petrušovem. Snad se mi podaří vytvořit si alespoň malý náskok a ten udržet do cíle.
  Jak jsem řekl/vymyslel, tak jsem udělal. Ve stoupání jsem nastoupil, ale soupeř nejevil snahu o stíhání. Naštěstí. Na konci kopečka mi došlo a byl jsem rád, že jsem přežil. Nicméně, do cíle spurtuji. To ?muší bejt?!
  AVS 28,9 km/h
  1:30:31
  
  Shrnuto, podtrženo. Jeden z nejtěžších závodů co jsem jel. Když nepočítám maratóny. Je pravda, že těch závodů jsem zas tolik neobjel, ale i tak.
  Stále mám v kopcích co zlepšovat. Je zajímavé, že v těch nejprudších stojkách jsem zas tolik neztrácel. Jakmile se to ale trochu položilo, bylo zle a všichni mi ujížděli. Rovinky jsem ale uvisel, zas tak zle jsem na tom nebyl.
  Škoda, že jsem v posledním kole v Hynčině trochu nezabral a neuvisel skupinu. Možná by mi dvojce uprchlíků neodjela. Ještě pořád se musím učit ?mačkat se?.
  Taky by pro příště nebylo špatné, mít někoho, kdo by mi podal bidon. Nemusel bych sebou tahat dvě plné sedmičky.
  Jinak bezva závod. Snad to příští rok vyjde zas. A lépe.
  132 km
  AVS 31,0 km/h
  Umístění: 4. v kategorii M2 do 50let, 12.celkově (zatím neoficiální výsledky)