Akce Vilém 2020

Akce Vilém patří do kategorie Časovka. Datum: 2020-05-23.

Nejdelší varianta má délku 21.00 km.

Propozice :: Celkové výsledky

Historie: 2014 :: 2017

• Bobek – Na časovku Vilém, bez Viléma
  
  

  Léto 2019, červenec. Už týden brázdí nebe bouřky. Postupně, jak se ty nebeské útvary rozpadají, rozpadá se početný tým, který měl chuť poznat Pradět trochu po polsky.
  
  Co blázníte, vždyť je léto. A kdy jindy, když ne v létě!
  Autor: pan Lěňa
  
  
  O rok později, 2020, v úvodu pozdního jara, 8hodin ranních, 44minut. Už týden je krásně, ráno se do práce běhá v trenkách, zpátky v tričku, já jezdím krátké/krátké. Je jasné, že časovka Vilém, na úpatí Železných hor, proprší. Konec Května je vskutku zajímavé období, máme li skušenosti s venkovními, hlavně cyklistickými aktivitami.
  
  Jeďte závoďáci
  Je to venkovní sport... snad se nerozpustíte
  Autor: pan Kolíkáč
  
  Sobota ráno, cca 8h. První citát už mám důkladně zažitý, dá se říci, asi opotřebovaný - v ruce svírám hrnek čaje a nic se mnou nehne. Venku prší, na stole leží Kundera, srkám čaj; Luk, přestože za mnou ve Skorkově visí 2sec. mě nechává studeně klidným. Pěkný výsledek v pěkném slunečném počasí mi připomene snad jen jeden z první listopadových POSů, ve 28letech, s Kaprem v zádech, Malinou, Kuřetem v čele a ,,kýbly vody na sobě". Polknu krajíc čerstvého chlebíku, přečtu Kaprův životní, pětivětý report o ,,náročném" jizerskohorském výletě s přáním dobrého rána a letmo vzpomenu na body zadarmo.
  Ano, snad se nerozpustíte, je to, co říká: že 15° je vlastně léto, že 30minut Kolem Výmoly, nebo Skorkov není zas tak moc na to, se rozpustit, že pěkný závod neudělá sám pořadatel, sluníčko, ...
  Na start je to pěkných 80km, sotva 1.5h času; ale to už brblám na uzavírky v ČB, Čáslavi, na ,,štrůdl" aut s kamiónem a traktorem před Jeníkovem (provoz už zhoustnul, důležité je, že bez nehody). Příště snad jen líp, dřív... Na prezentaci tedy těsně předposlední (42.), 10min.před startem prvního, nicméně to vůbec nevadí. Nasadit nástavce atd., zabere poctivých 20min. Trasu nemám projetou, spoléhám na prostudování mapy předchozí den a pro jistotu, navíc, přestože jsou na trati šipky, volím opakování tří strategických odboček.
  Zbývá 20min. na rozjetí. Není to moc ani nejmíň, proložím tři nástupy, zjišťuji, že nic zásadního se po týdnu nestalo, jedu na start. Mažu a spouštím data ,,s čistým úvodem". Dvě minutky do startu, trochu pokapává a jde se na to.
  Nepřepálit začátek je základ, tedy jemnou kyselinku se snažím držet ve spodní části těla, kontroluji komp. 0 na displeji působí divně, bohužel se voda při rozjezdu dostala mezi kontakty, informace nebudou. Záměr byl jet s informací o čase poměrně k výkonu a trati Výmoly. Kašlu na to a drtím podle pocitu, nestydím se šoupnout malou pilku, profil mluvil jasně - bude to těžké. Za nedlouho přichází první úspěchy, velká pilka a šmouhy předemnou napovídají, že asi něco dojíždím. Utřít brýle z vnějšku, utřít brýle z vnitřku je přirozené, ale nedostavuje se extra zlepšení v rozlišení nad 10m, nicméně ve stoupáních je zřetelné evidentní přibližování, tak přitápím co to jde, předjedu dva časovkáře, načež po malém sjezdu na odbočce v Jeřišně se projevuje neznalost trati, poměrně moc vyléhám z nástavců a neforemně projíždím odbočku (navíc jedno z dvou míst kde by sedla větší pilka). To už jsme ale na vlnkách za Heřmaní, kde se opět v předu něco vlní. Nájezd na hlavní s pěkným výhledem a už valím v zádech dalšího časovkáře z Přísečna. Šlo to pomalu, únava je znát. Dodržujeme pravidla, chvíli jedeme vedle sebe, pak nevím. Odbočuju v Borku na silnici s horším povrchem, kde by se objevuje závěrečné klesání před poslední důležitou odbočkou. Zde by sakra sedla pořádná pila. S 52x11 si připadám jak v sudu se zelím. V běstvině ovšem nedělám dobře s brzděním na poslední chvíli. Odbočka je nad očekávání prudká, zadní kolo se smýkne, rovnám, přenášim váhu a brzdný efekt na předek až lížu obrubník. Efektivnější by asi bylo pozvolné projetí, ale není co na plat, chytám osla za uši, zvedám ze sedla a ždímu z posledních sil s návratem do nástavců po poslední nástup do cílového hopiku.
  Vydejchat tydle nášupy, bývá neméně jednodušší. Stopuju stravu kde mě překvapuje průměr, čas. V porovnání s Výmolou (o cca 1km a 50m up zde, více) jsem očekával čas kolem 34-35min. Evidentně, o co víc do kopce, o to rychleji po rovině a z kopce, tak jako proměna Lukova výrazu ve tváři, před a po časovce. Pistácio profesionálně na bednu, nádhera!
  Komorní atmosféra, klobásy, voní... Výhledy od Seče a ticho této nadmořské výšky voní v tuto chvíli víc, voní jako Pařížov, jako Pařížský dort. Sedám na oslíka a jedeme ochutnat jak říká Turista, atmosféru před bouřkou...
  Gratulace a díky za trpělivost se mnou!

  
  
  
• Luke – Zmoklá koza
  
  

  Reporty z časovek nepíšu, protože by to bylo většinou bylo jen: jelo se dobře, ideální tempo (Skorkov), nebo nohy na prd a nešlo s tím nic dělat (Výmola). Jenže z Viléma mám dost poznatků jak pro mě, tak případně pro ostatní. Takže udělám výjimku…
  Těšil jsem se dost, jednak mělo být hodně šlapek a druhak jsem chtěl zajet podobně jako ve Skorkově, kde jsem byl opravdu spokojen s výkonem. A díky všem ještě za pochvaly, od lidí, co sami jezdí skvěle to hodně potěší.
  No těšil jsem se tak moc, že jsem se i smířil s tím, že bude asi trochu mokro. Večer před jsem si vsugeroval, že to nebude tak zlý a hodí se mi to do plánu trochu potlačovat strach z mokra a ze sjezdů.
  V sobotu nadšeně vstávám a trochu v šoku čtu ty áčka na WhatsAppu. No trochu váhám, přeci jen jsem se chtěl primárně družit, ale nakonec vyrážím rozhodnut ukázat, že se nerozpustím.
  Vysočina v mlze, ale mozek stejně pořád řeší, že by se tady a támhle dalo jet na nějaký výlet. Díky tomu cesta pěkně uteče a za chvíli už mě zdraví Pistachio. Za chvíli je tu i Bobek, tak přece jen na družbu dojde, díky borci! Času na rozjetí dost, ale rozhoduji se to jen tak pošolíchat, abych se moc nenamočil.
  Pokec před startem, až zapomenu zapnout Garmina, ale za chvíli to napravím. Po rovince mi přijde, že jedu jak před týdnem, tak to bude ok, říkám si. První křižovatka ale hodně na jistotu. Nic si z toho ale nedělám, věřím, že to nebude moc znát... první kopec taky ok, asi 4 km za mnou a borec co startoval minutu po mně, se přežene kosmickou rychlostí. (v cíli zjistím, že to byl B.Průcha) To mě nahlodá a snažím se trochu víc přitopit, taky proto abych přestal konečně cítit ten rybník v tretrách... odbočka doprava přes bílé šrafování... jedu jak s hnojem a viditelná ztráta na borce co mě předjel se zdvojnásobí. Dochází mi, že ne všichni pojedou opatrně jak já. Otáčím se, kdy mě zas někdo předjede a končím na rozbité krajnici, tak tak, že nemusím do škarpy. Musím se trochu srovnat, ale je tu další problém, přes vizor na helmě přestává být vidět kvůli mlžení. Chvíli tak hledám další odbočku a ztrácím další vteřinky. Aspoň prstem šťourám kolem nosu, abych měl výhled jak z auta, když se vám ráno nechce škrábat námrazu. Předjíždím dva starší borce a konečně zas valím, jak bych chtěl. Trať se překlápí z kopce, ale prd vidím, bojím se a nemám to projetý. Na koze poprvé na vodě a mám tu letět 60... No tak to ani náhodou, výsledek je stejně v háji, tak jen projíždím sjezd, až poslední úsek do cíle zas nakopnu, tady mám shodnej čas s Bobkem, který mi jinak nadělil přes minutu a dle Stravy tak 5s v každé větší zatáčce...Před cílem mě ještě předjede a zabrdí borec s vozejkem, takže další zdržení, ale to už snad ani nestojí za řeč.
  No zkušeností jsem ale nabral dost, helma by byla asi lepší bez vizoru, nebo si fakt být jistý tratí, pak by malý průhled co se dá dělat prstem stačil... Na počasí už nezáleží vůbec co se týče komfortu jízdy. Prostě stejně je třeba jet šrot a pak člověk necítí ani rybník v botech, ani nic jinýho. Možná by to chtělo zkusit rukavice, bo mokrý karbon na řídítkách docela klouže a nedá se držet jinde, než je omotávka… No a voda a sjezd, to prostě jinak, než tréninkem nepůjde, takže příště na mokru pojedu zas, ale nic od toho nečekám, ztrácím v každý zatáčce... tím spíš, když nemám projetou trať - a ideálně v závodní rychlosti.
  4. místo v kategorii vypadá dobře, ale i kdybych zajel jak Bobek, což bych v současnosti viděl jako výkon hodně blízko maxima, tak bych se na pódium neposunul. Organizace dobrá, trať hezká, houpavá s hezkým asfaltem. Docela těžká, na suchu by to byla pecka.