Dnes jsem absolvoval první letošní závod seriálu kolo pro život u Orlíku. Trať dlouhá 50km převýšení cca 1200m. Celkem jsem si od tohohle podniku dost sliboval, alespoň to, že si vyjedu lepší startovní umístění na další závod v pořadí (prvních 50).
Na závod jsme se s kamarádem Karlem dopravili autem asi hodinu a půl před startem. Po cestě začalo pršet a ani rtuť nevylezla nad 12 stupínků, což korespondovalo s předpovědí.
Registrace a příprava proběhla v pohodě a půl hodiny před startem jsme se šli řadit. Nemilé překvapení bylo, že tam čekalo už asi 400 lidí. Podařilo se nám vmáčknout někde mezi 200.-300. pozicí. Jelikož silnička na které se závod rozjížděl nebyla nijak široká, byl to pořádný had před námi a ještě delší za námi(celkem bezmála 800 lidí a strojů). Byli jsme zhruba v místech kde má žížala kroužek. Stále lehce prší.
Start!!
Po chvíli se rozjíždíme a když se začnou tvořit volné kapsy, hned je zaplňuji a probojovávám se dopředu! Chvílemi mimo silnici, stále do mírného kopce. Beru soupeře po desítkách! A najednou přímo přede mnou se zahákli dva umělci rohy a vtom mileneckém objetí mi jdou pod kolo!
Musím seskočit a ke straně. Naskakuji a NIC!! Zasukovaný řetěz! Všechna vybojovaná místa v tahu, čelo závodu taky. Jede Karel:"Neflákej se". Jedu! Beru soupeře po desítkách, i s Karlem:" Neflákám se! Co ty?" Najíždíme do terénu. Všude bahno.Pak už předjíždění nejde tak rychle ale neustále získávám skalpy soupeřů.
9. kilometr a zezadu blebl blbl blebl! Než zastavím je guma prázdná! Sundavám kolo, plášť-díra jak vrata. I v tom bordelu se nedá přehlídnout. Soupeři mě berou po desítkách a dvacítkách! Nová duše a Karel:" Co děláš!". Plášť jde zpátky. Foukám a drží, sláva. Nasazuji a jedu! Necítím ruku.
Po chvíli krvavá mlha před očima, řvu: "pravá-dík, levá-dík" .
Zas je beru kde se jen trochu dá. Furt ve 175 tepech, nahoru, dolu. Endorfiny stříkaj ze všech pórů. Totální nasazení. Občerstvovačka vžummm!!! Občas se někdo pokouší chytit a svézt se-marně. Odpočívám jen tam kde se nedá předjet. Kilometr do cíle!! Velká pila a rrrrrrrrrrrrrr! Karel v cíli: "jsem tu asi minutu". Rudá mlha slábne. Slečna mi sundavá čip.
Nakonec z toho bylo 109. místo celkově a 35. v kategorii.
Zbytek proběhl v pohodě. Spousta jídla zbylo z občerstvovaček. Za zmínku už stojí jen Freestyle motokros v podání Kuchty( backflip, superman a další)
Jak je vidět i z KHS Posázavím, KROM HOLEK NA BEDNĚ, tak zatím šlapkám není na tlustých pláštích zrovna přáno. Snad se to co nejdřív změní!!!