Akce Kraslický šíp 2019

Akce Kraslický šíp patří do kategorie UAC. Datum: 2019-05-12.

Nejdelší varianta má délku 89.00 km.

:: Propozice :: Celkové výsledky :: Diskuze :: Foto :: Flyby :: Relive :: Video

• Kolíkáč – Šlapkó jéď!
  
  

  V sobotu rozlučka Šlapky Technika se svobodným stavem. Bodyzorbing, gigantický beer pong, lidský stolní fotbal, lukohra, motokáry. Do toho basa Staropramenu, kde syčí jedno za druhým. Technik mě objímá a ptá se mě, proč jsem tak smutnej? Nevím, už jsem asi starej, a do těch action aktivit nějak nejdu na plno, bojím se o sebe, že si něco udělám. V hlavě nedělní Kraslický šíp a tu šílenou předpověď počasí.
  To jsou paradoxy, hromaďák někde v zapadlém Krušnohoří, na to se těším a půjdu do toho zase na plno. Večer párty v centru a taneční parket pro Technika. To už nějak nedávám. Představa budíčku v 5,30h. mě děsí. Do toho už mě celý květen nějak pobolívá po jídle břicho. To jsou stavy. Kapr píše, že snad poprvé nedá na závod dole krátký. Oťas volá, že se těší na plánovaném místě srazu. Profesor nepíše, že nejede. Magoři!
  Vůbec nevím, co na sebe, házím hadry na hromadu, až to vypadá na hokejovou tašku. Rosničky chtějí 3 stupně, takže pocitově to bude 0. A do toho jemný deštík. Břicho po roštěné z motokár o sobě dává zase vědět. Snažím se usnout s mantrou Mr. Honzise: „Jakmile vyměkneš, je konec!“ Moc to nepomáhá …
  Brzký ranní mobilní budík. Proplouvám ztichlým bytem, do bidonu natlačit 2 gely, nasypat ionťáku a rozmixovat, zredukovat hadry a narvat do tašky. Vyndat sedadla z auta a valit pro kluky. S Profesorem a Oťasem už je lépe. Jsou naladěni na stejnou notu, jsme jak na korbě vojenského náklaďáku, co veze povstalce do boje. Probíráme všechny nástrahy dnešní bitvy. Stáhnout okénko, vystrčit ruku a rychle ji zase schovat. Topení jede na plný výkon. Dreamer nás povzbuzuje po sociálních komunikátorech fotkou zamrzlého Klínovce. Silnice osychají, ale teplota klesá. Jedeme do hor!
  V závětří u auta nakonec volím nejtenčí variantu oblečení ve stylu dlouhý-dlouhý. Rozjet se Kraslicemi a klepat kosu, nahlídnout na začátek cílového stojky na Glassberg. Právě sjíždějící Jonatán hlásí, že lajna je natažena po výjezdu nepěkné stěny. Tak to bude chtít pošetřit na ten závěr… Ťukáme si pro štěstí a vyrážíme na zteč. Zkusit se vycucnout balíkem z Kraslic na Bublavu s co nejmenším výdejem sil.
  S Kaprem bok po boku, chvílemi stačíme i prohodit pár povzbudivých slov. Ale silnice je hrozný tankodrom, lítáme v těch dírách zalitých vodou. Stříbrná a jsme furt s nimi. Odbočka doleva na Bublavu, ještě si to tady dáme 4x, než dáme pravou na Přebuz. Prémie se blíží a vepředu se rozjíždí kruté tempo. Kopec je to jetelný, žádná stojka, ale ten šrot mi přestává chutnat. Kapr tu již není, otáčím se a za mnou se to rozpojilo. Pěkná ďoura. Gumuji se na ocase čela, ale ani mě není souzeno jet s nimi dál.
  Hotovo, po necelých 15 minutách mám dnes vymalováno … Jsme tu ve 3 lidech, před námi na dostřel další 3 kusy a Čespa. Padáme do Kraslic a najíždíme znovu na stoupání, co jsme jeli od startu. Je tu s námi zatím průběžně nejlepší žena Klára Zadáková a ta to jako jediná burcuje! Jede neskutečně. Já se furt otáčím, počítám, že se za námi valí větší skupina a jestli tam zahlédnu bráchovu orange helmu, přesunu se na pomoc jemu. Ale za námi prázdno, a tak nezbývá než vyslyšet Klářino přání, ať sjedeme ty 4 kusy před sebou.
  Pravidelně střídáme včetně Kláry a nahoře na Bublavě jsme odměněni. A hele, on je tu i Laco Šindelár. Tak to dostává grády, do hlavy naprogramovat kód, ať z té grupy vylovím co nejvíce bodů do UAC soutěže týmů… Klára si nás diriguje, chce s námi co nejdéle vydržet, ale nemá tady nikoho k sobě z týmu, to mi nějak hlava nebere, když jede o vítězství… Čespa probírá moje žluté dráty od vazelíny, aby zábava nestála. Se štěstím se vyhýbáme těm kráterům v silnici a stále držíme při sobě. 4 zaváděcí okruhy za námi a odbočujeme na grande finále. Kopec na Přebuz mě vyvolává myšlenky na Foncky na Mamutu. Nechci trpět někomu v háku, a tak lezu na špic a společně s Lacem si užíváme výhledů na ty krátery před sebou. Nikdo nejde přes nás a nahoře si pochvalujeme, že toto je ta pravá cyklistika. Jóó! Nádherný stavy!
  Jsme již jen ve čtyřech kusech, po chvíli si nás doskakuje Čespa. A před námi se zjevuje nějaký bonbónek. Čekám trochu lepšího asfaltu, ale to řešeto pokračuje dále. Graduje to v Přebuzi, kde snad není kousek hladkého povrchu, po kterém by šlo rozumně jet… Sjíždíme si sparťana Jirku Baiera a hned ho necháváme osudu, Čespa totiž drtí špic. S křečí odpadává další borec, který jel v bundě, která mu dělala dobrý padák, tak se ani nedivím, kde poztrácel ty drahocenné watty.
  Kraslice 8 kilometrů, ale nepojedeme údolím kolem řeky, ještě si dáme brdek na Smolnou. Čespa už neslézá ze špice, držím silou vůle, nechci tady vypadnout. Chci říznout Laca! Díry stále pokračují, jednu trefuji přímo na komoru, až to zazvoní… Doma pak ještě ohledávám kolo, ale snad to bylo bez ztráty na materiálu. Vyklepáváme nohy před závěrečným soubojem na Glassberg, bidony ztrestány, ještě mám nápad sundat rukavice, ale to již nestíhám a točíme doprava k cíli.
  Zezadu pozoruji, jak Čespa odskakuje, ale ty další dva chci dát. 34x28 točit frekvenci, hlavně žádné nástupy, které by mě přikovaly zpět. První točky za námi, malá rovinka a znovu do stěny. Laco už se motá od strany ke straně, já nejkratší přímou cestou k cíli. Nohy drží a v té rozhodující chvíli jsou tu další watty ze Sojovic. No to je nádhera, Šlapkó jéď! Kolíkáčíííí! Jdu přes Laca a i přes druhého borce, se kterým ještě svádím souboj těsně před páskou. A nakonec vítězný! Sojovice forever, děkujíííí!
  Hlava v předklonu, ruce bezvládně na rodlech, sliny kapou na rámovku a pomalu přimrzají. Tak tohle tedy bylo grande finále. A po chvíli sejít kousek pod cíl a poslat tam pár decibelů pro Kapra. Famózně obkládá celou grupu a hlídá si svoje stříbro! Sjíždíme dolů a hecujeme další a další borce a borkyně, co to dnes dali. Chtělo to počkat i na zlatého Oťase a další Šlapky, omluva, ale ta zima je proti, rychle do auta se převléknout do zimních bund.
  Všichni orange nakonec v pořádku v cíli mohou aplaudovat zlatému Oťasovi a stříbrnému Kaprovi. Jo, Kraslický šíp se dobře zabodl do našich myslí. Parádně zorganizovaný hromadný match v drsné kopcovité krajině. Jediná výtka k těm povrchům, ale s tím nic pořadatelé neudělají… snad za rok nám to silničáři trochu více a lépe opraví…