Uplynuly tyden si budu pamatovat hodne dlouho, diky priznivemu pocasi jsem si vzal dovolenou a sazel tam jedno dvoukilo za druhym vcetne epickeho vyletu na kafe k Dunaji. Blizi se ale vikend a v hlave mam jeste jeden pro me novy zazitek. Kona se 4. rocnik MTB zavodu Pancirske Strane. Pancir miluju, asi uz to tak opravdu bude a nikdo jiny v tehle zemi na Pancir nejezdi casteji nez ja, ale to se tyka silnicniho kola. Bike porad nemam, tak co s tim? Nechavam tomu cely tyden volny prubeh, babi leto pomalu konci, v patek je az na ranni mlhu jeste na horach jasno a teplo, tak davam 180km, na Modrave potkavam celou Lawi sestavu koncici sezonu, u Zwieselu dalsi dva krasne nemecke hriby, proste Sumava deluxe nebere konce a co bude v sobotu rano, zatim az tak neresim.
Sobotni rano a je rozhodnuto, na 13 let stareho crossa davam aspon nove 35mm cyklokrosove plaste, sundavam blatniky, vazelinou namazu pedaly, aby tolik nevrzaly a vydavam se po ose do Zelezne Rudy, kde je start tohoto zavodu. Pocasi pod mrakem, rano tu trochu sprchlo, ale teplo 10-12 st. Na Spicaku ovsem velka mlha, jsem rad za plastenku. Sjezd k prezentaci jedu po trase a kdyz vjedu do terenu, zhrozim se, protoze mam problem to vubec sjeet a dostat se na prezentaci vcas. Taky mi moc neradi prehazovacka. Na prezentaci dojizdim mezi poslednimi, pozdravim se s Vitou Sklebenym a jen koukam, jak to maji krasne zorganizovane, myslel jsem ze to je bude nejaky takovy punkovy zavod, ale moje cislo 142 naznacuje ze lidi bude dost, nechybi velka startovni brana jako na Krali Sumavy. K me radosti nechybi ani servisni stan Authoru, ktery snad poprve za moje zavodni leta vyuzivam. Meni mi radici bovden, vse promazou, seridi a muj optimismus raketova stoupa, kolo mi najednou zase radi jak ma! Necham si i poradit a upravit tlak v 35mm plastich, ktery docela dost snizujeme, jak jsem za to pozdeji rad. Mezitim se potkavam s Jirusem, jeste mu radim na koho si davat pozor a upozornuju na zajimava mista po trati a rikam ze tam kde pojedeme po asfaltu, tam vsude uz jsem na silnicce aspon jednou byl.
To uz je tu ale 11h a start za zvuku Manowaru, nebo jak se ta tradicni hudebni vlozka jmenuje. Jirus stoji v prvni lajne, ja nekde za polovinou, chci to dneska hlavne objet v bezpeci, ale bojovnou naladu zase mam, dokonce vetsi nez pred dvema tydny v Brdech, kde jsem byl ale nachlazeny. Tady jsem maximalne tak unaveny po tech cca 1000km najetych za posledni tyden, ale nevim cim to je, ale citim se dobre. Po startu se jede pres mega sutry do kopce, hlavne nechytit defekt, ktery tam skutecne nejaky smolar hned ma. Hned predjizdim dost lidi a jedu kolem 50. mista coz mi vyhovuje. Jakmile ale najedeme do clenitejsiho terenu, staci blbe trefit stopu a misto drahocenne ziskanych metru musim zabrzdit nebo slezt a najet stopu kde se da jet, protoze v hluboke strouze plne vody to proste nepujde.
Zahy najedeme na chvilkove asfaltove nebo skoro asfaltove sotolinove useky, kde hned opet dojizdim dalsi borce, jojo tyhle useky me fakt bavi. To uz se ovsem neda rict o sjezdech v terenu opravdu urcenem primarne pro MTB kola, tady zase rychle ztracim a rada lidi jde nekompromisne preze me. Potkavam uz i prvni borce s defektem, i proto jedu z kopce fakt na jistotu a pomalu, jak je videt prorazit se da i bikovy plast, pokud to pustite z kopce hlava nehlava a trefite sutr. Jsme na Gerlovce, ostra leva a kousek po asfaltce. Tady to znam, dojizdim dalsi lidi. Scenar se takhle opakuje, do kopce dojizdim / predjizdim, sjezdy pokud jsou v lese, ztracim. V jednom opravdu prudkem sjezdu pres koreny a kameny si klidne zastavim, slezu a tech 100m potlacim. Co naplat, ze me par lidi predjede, pak je zase dojedu. Takhle se dostanu az na obcerstvovacku na Prenetu, kde uz preci jen jedu v male skupince, respektive pred sebou vidim par lidi, za mnou jich taky par je a stridave se s nimi sjizdim a rozjizdim.
Na obcerstvovacce neprozretelne zastavuju, nekde v hlave se ozvalo, ze to dneska pojedu turisticky a tady se poradne najim. Nakonec tu tedy jen zmatene zastavim, stojim asi 30vt abych si vzal pulku bananu a pote co me minou tri souperi, se hned vydam za nimi. Trochu si nadavam, ze jsem nemel stavet vubec, protoze hlad nemam, na hrebenech je kolem 8st, piti mam dost a v kapse mam jeden gel, kdyby bylo nejhur. Navic ma cely zavod 46km, takze pocitam kolem 2,5h, to je nic. Soupere dojedu ale prichazi nejtezsi a nejprudsi sjezd doposud, kde zase kus radeji klouzu s kolem po svych, nez hodit nekde tlamu. Tady me predjede tak 5-6 lidi a kdyz je pak na asfaltce u Hojsovky dojizdim, rikaji ze i na ne to bylo na hrane.
Pak prijde pasaz na kterou jsem se tesil nejvic, sice vetsinou po sotce, nebo lehcim terenu, ale do kopce, kde se da jet. Vsechny zase predjizdim a kdyz najedeme na asfaltku v useku zvanem "Na sjezdovce" zacinam dojizdet i dalsi cca 6 clennou skupinu. Borec prede mnou v jizde do kopce, ktery je tady opravdu prudky kolem 20%, trefuje stredovy kuzel, ktery oddeluje vozovku na dve poloviny, jeli jsme tudy totiz nejdrive dolu smerem na Prenet. Boli to, nejlehci prevod se hodi, ale nahore mam skupinku na dostrel a na sotce pres Mustek ujizdim i tehle skupine. Tusim ale ze ne nadlouho. Nasleduje totiz prudky vyjezd po sjezdovce na Pancir. No tak tohle fakt na crossu nevyjedu. Tlacim, ale k me radosti je to stejne rychle jako bikeri, kteri to zuby nehty vyjizdeji na nejlehci prevod. Nahore na Panciri je docela dost divaku, kteri povzbuzuji, verim ze zavodnik tlacici kolo je pro ne vitanym zpestrenim.
Je tu finalni cast zavodu, sjezd do cile z Pancire. Jak rad bych jel po asfaltu, ale hned pod chatou musim odbocit a jet pod lanovkou. Tam jsou velke sutry, koreny a vsechen pracne ziskany naskok na velkou skupinu za mnou je pryc. Kdyz konecne tu pekelnou sjezdovku sjedu, je prede mnou asi deset lidi, co byli nahore za mnou. Neda se nic delat, je to MTB zavod, tady me nikdo litovat nebude a ani ja si nestezuji, jen konstatuji. Kdyz uz myslim ze v poklidu dojedu do cile, prijde jeste na poslednich par km namotana pasaz po asi opravdu pravych MTB stezkach, kolikrat se divam, kam ze to mam opravdu odbocit. Koreny, uzka pesina, listi, balvany. Za cely zavod jsem videl docela dost defektu, vic nez na Brdech, tak si to ted nechci zkazit. Stesti stoji pri me, uff, jsem dole a je tu cilova brana! Tam uz stoji vysmaty Jirus, ktery bere celkove druhe misto za Benesem, ktery me porazil na road Krali.
V cili hned dostavam teply caj, paradni servis jo a malem bych zapomnel, dostali jsme i krasne pamatecni tricko Pancirske Strane. Probereme s Jirusem zavod a ja uz zas vyrazim po ose domu, nakonec mi to krasne vyslo 27km rozjeti, 46km zavod a 27km dojeti domu, coz dela v souctu presne krasnou stovku. Lidi z Krale Sumavy jsou opravdu profici a tenhle zavod neni zadny underground, ale poctive pripravena akce se vsim vsudy. Bikove zavody by me urcite bavily, kdybych mel navic normalni kolo. Na druhou stranu, i s nim musi clovek jet s rozumem, ani bike neprojede vsechno sam od sebe. Pancirske strane tak pro me jsou krasnou rozluckou se sezonou a uz se tesim na tu pristi!