Vsechno je jednou poprve, jak se rika a tak jsem se vydal na zkusenou na cyklokrosovy zavod kolem Hostivarske prehrady. Duvodu bylo nekolik, jednak volna nedele a chut vytocit nohy po sobotnim Jestedu a chut vyzkouset neco noveho, za inspiraci patri diky Cespovi, ktery tyhle rijnove zavody v cyklokrosu nebo na MTB objevil. Samozrejme uz jsem s o nich driv bavil treba se Salem ze Sparty, ktery me na krosy lakal, ale bez poradneho kola se mi do toho nikdy nechtelo. Poradne kolo jsem nemel ani ted, navic nam start posunuli o pul hodiny dopredu a tak jsem prijel asi 20min pred startem a vlastne se vubec nerozjel. Na jednu stranu nevyhoda, na druhou jsem vubec nevedel jak zavodni okruh vypada. A to se zpetne ukazalo jako vyhoda, protoze vedet dopredu co me ceka, tak bych se mozna na start ani nepostavil!
Odstartovano, stihl jsem jen kratky rozhovor s Cespou a Helmuthem, kratce jsme probrali kauzu Slapky Roku, tak verim ze ted uz emoce opravdu opadnou a potahneme vsichni za jeden provaz. Start do mirneho kopce, nasleduje trava, drny a uz to zacina a ja nestacim koukat. Sama zatacka, vracecka, na me a me tezko ovladatelne kolo hrozne narocne vubec zustat v koridoru, nevrazit do nekoho, nesmotat lidi za mnou. Samozrejme se hned propadam, sice ne na uplny konec, ale moc lidi za mnou hadam neni. Nekde po pul kole jde preze me Cespa, ja se pak soustredim na Helmutha, ktereho mam kus pred sebou na dohled.
A to se ukaze jako spravny magnet / vodic, Helmuth uz tenhle zavod jednou jel tak vi jak na to. Prvni sjezdy po pisku na plazi jsou pro me desive, mam strach ze skoncim v prehrade, pisek pri behani mi tece do bot, vybehy hrozne boli a po 3 kolech me elitni jezdci predjizdi o cele kolo! Ale postupne me to zacina bavit, dari se mi jet v ramci moznosti vic technicky, dostihuji a predjizdim par lidi vcetne Helmutha a zacinam si to uzivat. Slunce sviti, pot ze me leje i kdyz je kolem 15st, jeste ze jsem jel v kratkem, ktere jsem stihl tesne pred startem sundat. Objevi se i Camrda a s juniorem a udela par jiste zajimavych fotek, uz se na ne tesim!
Kdyz uz si myslim ze mam okruh pod palcem a v jednom pisecnem sjezdu k vode to takzvane pustim, nasleduje krasny pad pres riditka, jak se mi kroska / trek kousla v pisku. Ale to uz beru s humorem, na krosu se proste pada, coz vidim i v pripade elite jezdce ktery kdyz me o kolo predjizdel tak v dalsi vracecce taky pekne spadnul. Na krosu se ale pada do travy nebo bahna prevazne, jak jsem pochopil, takze se to da zvladnout. Kdyz se blizi konec, slysim najednou Cespu ze na me ceka. Divim se co tu dela, spis jsem cekal ze me treba taky dojede o kolo, ale mel technicke problemy a po navsteve depa, uz do toho nesel naplno. Projizdime cilem a zavod je za nami. Bylo to kolem 45min velke intenzity, hodne to bolelo, absolutne jsem to technicky nezvladal, kolo na to nemam, ale jako zkusenost a inspirace do budoucna mi to poslouzilo vic nez bohate! V cili pak uz jen fajn pohovor s Helmuthem + 1 a Camrdou a pak uz jen cesta domu v krasnem podzimnim proslunenem odpoledni.