MERIDA BIKE ADVENTURE 07 - Kaše a krefff
Dvoudenní bodovací orientační závod dvojic na horských kolech BikeAdventure má u nás 7mi letou tradici a letos se jel 11.-12.8 na Vysočině. Centrum závodu bylo na Vysočině u Ski Hotelu. Závod byl letos o to zajímavější, že celý týden na Vysočině probíhalo MS v MTBO a byla tam k vidění opravdová světová špička. Protože v sobotu dopoledne byl poslední závod MS - štafety, rozhodli pořadatelé BA07, že otočí limity a v sobotu se jelo 4hodiny a v neděli 6hodin.
Závod je založen na principu scorelaufu, který využívá 2 základních dimenzí:
čas - pevný limit pro všechny účastníky + body - různé bodové ohodnocení kontrol.
Před startem dostane každá dvojice mapu, specifikaci kontrol a jejich bodové ohodnocení. Úkolem je nasbírat na kontrolách během časového limitu co nejvíce bodů. Bodovací závod je odlišný od klasických maratónu, protože nezáleží jen na fyzické kondici a technice jízdy, ale také na orientaci v terénu, zvolené strategii a taktice při postupu a schopnosti dvojice spolupracovat. Pořadí v závodě je vyhodnoceno na základě součtu bodů získaných v obou dnech. Za pozdní příjezd po limitu jsou strhávány body (za každou započatou minutu přes limit): při zpoždění 1 - 15 min. 2 body, 16 - 60 min. 10 bodů za min. Dojezd více jak 60 min. po limitu znamená diskvalifikaci. V případě shodného počtu bodů u více dvojic rozhoduje nižší součet časů.
S Daliborem jsme se domluvili, že pojedeme spolu a on bude mapovat, protože jako chlap pojede víc na pohodu a já budu mít co dělat, abych stíhala jeho tempo. Navíc jsme si začátkem června na BrmannCrossu vyzkoušeli, že Dalča mapu číst umí, takže jsem neměla obavy, že se ztratíme. Pravda je, že jako bývalá zlatá medailistka z MS v MTBO štafet před víc než deseti lety mám mentální problém, když nemám mapu pod kontrolou, protože kdo jiný, z nás dvou, než já by měl mapovat.
Přes mírné ohrožení našeho startu, díky pracovní vytíženosti, jsme nakonec v soboru dopoledne dorazili na Ski. Pravda, nebyli jsme úplně čerství, vyspalí a ve formě, ale tváře mých starých známých orienťáků s udivenými, ale potěšenými výrazy a se slovy: "Jsi to ty? Ty ještě žiješ..?" a hlavně atmosféra nás nakoply. Překreslili jsme kontroly do mapy, nasnídali se, pokecali s Mirindu a Janou, které jely v ženské dvojici a vyrazili jsme připravit kola a sebe. Na parkovišti na nás čekala Dalčovo mamka, sestra a její přítel, kteří nám krom výborné nálady, fotoaparátu a podpory přivezli pravé domácí moravské "svatební" koláčky - mňam. Předstartovní nervozitu malinko zvýšila 2násobná výměna duše, kdy rodina zafungovala jako tým na F1 při výměně pneumatik v padocku (jen kombinézy chyběly).
Obloha byla zatažená, sem tam spadla kapka a teploměr nelezl přes 16stupňů. Snad třikrát jsem se převlíkala, nandávala rukávy, bundu, zas je sundávala a strkala do kapes dresu. Když jsme se 10 minut před ostrým startem řadili do koridoru, nepršelo a předstartovní nervozitu vystřídalo předstartovní nadšení. Ve 13.00 jsme odstartovali a po cca 1500m jsme dostali bodové hodnocení kontrol na sobotu, zapsali si ho do mapy a vymysleli strategii, která se později ukázala jako ne úplně ideální. Po téměř hodině jsme sebrali první kontrolu, pak další a další a čas do limitu se krátil a krátil. V koncovkách jsme jeli téměř bez chyb, postup jsme zvorali jen jeden, kdy jsme jeli mapově nejkratší postup, ale přes kopec a terénem, místo abychom vzali silnici po rovině...Nadávala jsem jak špaček, brečela vzteky a bylo mi to houby platný, protože Dalča nejel podle "zlatého pravidla" - dvojice jede na doslech, takže mě neslyšel. 1,5hod před vypršením limitu jsme se shodli, že nestihneme sebrat víc kontrol a budeme rádi, když stihneme limit. Namapovali jsme rychlý návrat a svištěli po silnici, předjížděli do kopců dvojice, které zřejmě tak nepospíchaly nebo byly slabší. Do cíle jsme přijeli 14:55min po limitu a stálo nás to 30bodovou penalizaci. S 270ti body jsme po sobotě byli 73. ze 159ti. Dopadli jsme líp, než Mirinda s Janou, které přijely víc než 57minut po limitu, nasbíraly 230 bodů a 460ti bodová penalizace pro ně znamenala, že v neděli startovaly s nulou. Limit nestihla velká část dvojic.
Po výborné večeři a 2 pivech jsme ulehli do stanu a usnuli spánkem spravedlivých.
Nedělní start proběhl ve stejném gardu jako sobotní, ale výrazně lépe jsme naplánovali strategii a postupy na první 4 kontroly. Domluvená strategie byla - jet co nejvíc asfaltu, co nejvyšší body a co nejrychleji. Ze stadiónu jsme za mírného mrholení, mlhy a slabých 12stupňů vyjeli po silnici a já už po pár kilometrech začala cítit sobotních 65km a nastavené téměř vražedné tempo, které jsme už jen zvyšovali. Po 3hodinách jsme byli na kontrole, ze které jsme se původně chtěli vracet. Rychle jsme domapovali další 4kontroly, vyrazili a vyrobili 20min mapovou chybu. Postupně jsem začala ztrácet sílu, ale nesnižovali jsme tempo. Když jsme byli na nejvzdálenějším místě na mapě a do limitu chybělo 1,5hodiny, zeptala jsem se, kolik km máme do cíle, dozvěděla jsem se, že 23 maximálně 25km. Chyba lávky, až v cíli jsem zjistila, že to bylo 35km. Čas do limitu odtikával, kilometry narůstaly, únava byla hmatatelná a tempo se zvyšovalo. Posledních 23km jsem jela úplnou kref, srdce mi tepalo až v uších, nohy křečovaly a limit se krátil. Nebýt bojovnice, tak hodím kolo do příkopu a bulím a bulím. Naštěstí jsem bojovnice a hlavně Dalibor je kus chlapa se vším všudy a když viděl, že má snaha neodpovídá rychlosti, tlačil mě do každého kopce... Do cíle jsem dojela úplně na kaši, se mžitkami před očima a nebyla jsem si schopná ani sundat tretry.
Díky obrovské symbióze, toleranci a vzájemné pomoci jsme překročili limit "jen" o 12:21 = 26 bodů penalizace, nasbírali jsme 500 bodů a polepšili si tak o 6 míst. Celkově jsme byli 67. ze 159.
Umytá kola a špinavá těla jsme naskládali do auta a frčeli domů, aby Dalibor stihl konferenční hovor v 19:30. Takže jsme nestihli na místě vstřebat atmosféru a pozdravit Mirindu a Janu, které stejně asi ještě nebyly v cíli. Ale což, však žijeme přítomností a budoucností a co bylo, bylo... Těšíme se na další podobné závody a zážitky... Organizátorům velký dík.