Akce Mosty Želivka 2016

Akce Mosty Želivka patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2016-03-17.

:: Mapa :: Diskuze :: Foto

Historie: 2014 :: 2015

• Čespa – Bylo to na jedňicůůůů.
  
  

  Trenér Staříku dává do zastavárny všechny naše poháry a za obdržené peníze uplácí Nory, to se mu daří, na oknech je sice ještě námraza, ale přes opar se klube náš celodenní společník, sluníčko. Vyrážím na černém Baronovi směr Uhříněves, kde si mě vyzvedne jižní spojka.. Využívám ranní zácpy a valím to mezi auty přes Průmyslovou, nazbírám pár pohárků do Stravy a už mě zastavují šranky v Uhříněvsi u pomníčku I.B. Jsou spuštěné dostatečně dlouhou dobu, takže si v hlavě přehraju dva její songy a v lehké časové tísni pokračuji dál k zastávce. Než stihnu vyvenčit Pepču a napsat SMS, tak tu je jižní spojka, připínám se a za rozbřesku to po vedlejškách šolícháme do Kostelce, kde byl ustavenej hlavní sraz. Jakmile mineme ceduli „Kostelec“, tak po levici vidíme Sojovickou spojku s Kaprem,Pepínem a Bonzem a aniž bychom zpomalili, či zrychlili, tak se společně potkáváme na křižovatce, prostě na vteřinu vypočítané. Po zimním najíždění tu máme první jarní den, jednice si krásně pod námi předou (až na jednu, která leží u HonzyB rozebraná někde v koutu pokoje a on tu vystavuje svoje CX“ a my si užíváme slunečních paprsků. Vzpomínáme na závody,kamarády,moravu,Janovice,Ledeč, čůráme,fotíme,nadáváme,křičíme blahem, Kolíkáč křičí,protože žije, křičíme více a více do kopců,do údolí,do kávových kelímků, smějeme se,řechtáme se, na špici se stále točíme a nálada se stále stupňuje. Bonzo před každým brdkem poškádlí Kolíkáče ke špurtíku, vždy vyhrává a Kolíkáč jen konstatuje,že kontakt,tedy ten vizuální udržel, ty rozumný se vyhecovat nenechávají ….. Hodiny,kilometry i minuty utíkají astronomickou rychlostí a my nejsme schopni stále pochopit,že ten luxusní den má pouze 24 hodin a jednou se začne stmívat. Je to slast na duši, zapomínáme na zimní břečky,štěrk,sůl, lezivou zimu na nohy,ruce,ledovku a už jen vnímáme tu dnešní nádheru. Jedem jako jeden celek, kdo se necítí na špici,zůstává schovaný v balíku a když je malinko pomalejší v kopci, tak se samozřejmě na horizontu čeká. Pravá zatáčka střídá levou a brdek se mění ve sjezd, kde Kolíkáč nás učí své nové číslo, smějeme se, fotíme, čůráme, padá jedna hláška za druhou a už jsme zase zpět na křižovatce,kde se rozděluje sever od jihu, chce se mi brečet, brečím. Ten den byl megaluxusní a teď nastal konec, plácneme si pacičkami a já se ještě protáhnu do Čelej, kde se odpojuji a s posledními paprsky sluníčka dojíždím domů. Jsem naměko,jsem uplakaný, ale štastný, to co jsem zažil, tak to se vlastně nedá ani přenést na papír….. Tok to byl IV a předposlední díl české Palmy v podání Želivky….
  P.S. je mi smutno nad budoucností Sojovických válcoven, jestli to takhle půjde dál, mohou to tam zavřít….
  

  
  
  
• Kolíkáč – ... jen pro ten dnešní den!
  
  

  Předpověď fantastická, po těch hrůzách se chce vytáhnout letní hadry a oholit kopýtka. Ale ranní hodnota na teploměru, vznášející se mlha nad omrzlou trávou, ještě velí k zimní variantě. A navíc oslizlé silnice, to snad není možné Naštěstí to nenahazuje, s HonzouB pozdravíme Turistu stojícího smutně u semaforu a svítící Czenda už nervózně popojíždí na Téčku. K přejezdu IB si dáme ještě navíc 2 kopce, provoz aut je děsivý a silnice klouže jako kluziště. U přejezdu stojíme, najednou se zjevuje Miki, ááá že by jela s námi? Ne jen do práce, pokřikuje na nás něco flákačích, ale vždyť nás čeká min. 8 hodinová šichta!
  Čespa u Benic a zadem přes Říčany to prolítneme kolem léčebny a po hlavní na Kostelec. Přesně na sekundu přijíždí zleva expres od Brodu a šťastná sedmička je pospolu. Ze zdvořilosti počkat na parkovišti, co kdyby ještě někdo? Konečně jsme v ráji, bez aut, bez větru, suché silnice a do toho blahodárné slunce. Vezeme se na euforické vlně, jak kdyby nám bylo 15 let a utekli jsme za školu. Pepíno jede jak z partesu, za Janovicemi první vážnější horizonty, je březen, není na co čekat, je nutno si pořádně ostrouhat nožky. Ale je tu démon Bonzo, který je letos ve smrtící fazóně, na jeho nástupy prostě nemám. Vzpomínky se vznáší kolem Sudějova a Pivniska, ve Zbraslavicích loučení s Pepínem, vyhoupnout se nad Bohdaneč a letět v epickém sjezdu do Ledče nad Sázavou. Nálada vrcholí, rozjařená pumpa nad Ledčí, HonzaB přimíchává do svého ruského meldonia v bidonu tu americkou sračku s kokou a přichází nečekaná chemická reakce, která vypaluje díru v trávníku.
  První most se blíží, Bonzo posílá pozdrav přes zábradlí pro pražáky, vše se dokumentuje. Krajina stvořená pro cyklistiku, ani kousek roviny, furt nahoru a dolů. Druhý most dnes z důvodu bahna a času vynecháváme a mažeme kolem hráze do Zruče. Před tím ovšem začíná znovu úřadovat znovu Bonzo, který s Čespou drtí kopec ve velkém stylu. U Penny svlíkačka, slunce žhne, a ještě nás čeká pěkné pohoupáníčko. Ze Zruče do Kácova to miluji, to je snová cyklistika s výhledy, jen kdyby kolem nás furt nejezdila motorka jménem Bonzo, ten kluk je prostě někde jinde! Nad Kácovem stavba nějakého mega golfového resortu, do toho historické stavby, kostky a vojenský most. Prostě klasika se vším všudy a navíc stojka na Vranice a Zbizuby. Bohužel již vypadávám i z tempa, které jede duo Bonzo+Čespa.
  HonzaB začíná být okoralý, není se co divit, na zimákovi jede vlastně závod, aby nás aspoň trochu stíhal na jedničkách. Každý si začíná být vědom, že ten dnešní výlet stále ještě nekončí a je potřeba jet tak, abychom do svých domovů dorazili v přijatelném stavu a tak síla skupiny je nenahraditelná. Tradiční trasou přes Sázavu, Skalici a údolím na Vyžlovku, každý si ukládá do svých pamětí tento parádní den.
  Doma u výtahu se potkává s manželkou, která se jen ptá, jak bylo s milenkou. Co na to říci? Ležím zase ve vaně a tiše si pobrukuji ... jen pro ten dnešní den!!! Kudla chlapci to fakt nemělo chybu!
  

  
  
  
• Bonzo – Obzor zdá se vždycky tak blízko
  
  

  V dobré víře jsme chtěl podcukrovat červený vínem na "Mosty", ale nějak se to zvrtlo, Slivka od Spišky taky chutnala Ráno se snad ještě motám a vyjíždím slušně na zbytkáči a v hlavě mi ještě doznívají Vítkáči ... To zase bude krasojízda Bróóóňa, je limo perlící, zpívají ... Kdyby člověk nepil, jéj o tyhle rána by to měl lehčí Ještě před odjezdem kupuji u Čonga plechovku Coly, kterou popíjím v háku za Pepínem a Kaprem cestou do Kostelce a doufám, že mi pomůže. Jsem na maděru už v kopečku z Brodu do Tuchoraze, nohy se vůbec netočí, to samý v kudle v Přehvozdí, kde Kapr roztáčí své nohy. Věřím, že ty své snad také roztočím, protože dvoukilo v kopcích nebude jako kilko na placce v Polabí. S přesností se sjíždíme s druhou půlkou naší výpravy na křižovatce v Kostelci. U obchoďáku v místě srazu krátká pauza a už letíme směr na Janovice. První kopeček, kde jsem najížděl úplně z posledního místa až za Pepínem a sledoval Kolíkáče, Kapra a Čespu vepředu, se mi bojovat o horizont vůbec nechtělo, ale když jsme pořád jeli do kopce a sklon nepřestával, skáču Pepína a balíkem se dostávám úplně na špici až ke Kolíkáčovi. Zrychlujeme a nohy asi konečně pochopily o jakých sklonech silnice dnešní švih bude a konečně se můžu do nich opřít. Zkusím ještě nástup a ty bláho, já odjel Kolíkáčovi, chápeš to? Můžu mít konec sezóny a jsem spokojenej Co Kolíkáčovi, ale i Kaprovi a Čespovi. Čespa teď nezávodil, ale taky jsme si zazávodili. Kolikrát jsem si říkal na Zubrovi, Doksech a tak ... dojet s Kolíkáčem, jet ty kopce jako on. Když jsme drtili Koloděje a on mi pláchnul na Habru a teď jsem mu normálně odjel v kopci Nechápu to, mám strašnou radost, můžu mít klidně konec sezóny a povedla se! Ale asi mě nechal tím nástupem prostě odjet, říkám si Pak jsme se přiblížili ke Zbraslavicím, kde bude další stoupák. Jen doufám, abych zase dojel někde vepředu. Kolíkáč rozjíždí tempo, pak nastupuje celkem razantně a rychle Čespa, rychle ujíždí, ale mně ty nohy dneska už jedou. Šaltruju těžší a ze sedla do nástupu. Na řidítkách mačkám to červený tlačítko "gravitational catapult" a na full throttle to mydlím kolem Čespy dopředu a ono to jede. Sedám a pořád full throttle a na náměstí dojíždím první ... Je hezký si udělat v březnu takový malý Vánoce ... Mně se to povedlo Neskutečně to člověka morálně našlápne. Sezóna skončila, nebo právě začala? Štípni mě, jestli se mi to nezdá, Čespa a Kolíkáč za mnou? Na ten švih jsem jel absolutně bez očekávání a to je to vůbec nejlepší. Né uviset toho nebo toho, zkusit dát toho nebo toho, prostě jen tak O to větší radost pak člověk má Loučíme se s Pepínem a jedeme dál. Zbytkáč je pryč, nohy jsou absolutně v pohodě a já si švih neskutečně užívám. Souboj o každej brdek, žádný jsme neodflákli, s Kolíkáčem je něco neskutečnýho První most, plivu jen tak ze zvyku, foto, jedeme. Krajina je nádherná, houpá, obzor zdá se vždycky tak blízko a jarní počasí zalévá celé okolí, tohle je cyklistika která nemá chybu. Druhý most vynecháváme. Od spodku hráze zase nějaký ten kopeček, jedu první, přikládám, Kolíkáč asi odpadá, ale periferně vidím Čespu, jak do toho dupe jako bejk a rychle se blíží a chce přese mě. Vím, jak je super, když si dáváš a druhej ti do toho ještě nastoupí. Zkusím to na Čespu :-P "Gravitational catapult" Nástup a Čespovi odskakuju, šrotím se na horizont, mám náskok. Pak se silnice začíná rovnat, ale ke hlavní to ještě nějaký kus je. Ohlížím se a vidím Čespu v nástupu jak se dost rychle blíží. To ne! Tady už se obložit nenechám. Sbírám síly a znovu do nástupu. úúú U hlavní funím první a s Čespou si kvitujeme jakou nádhernou kaši jsme si připravili Skupinka se sjíždí a valíme dal. Každý kopeček si užívám, je to prostě paráda. Vím ale, že tenhle styl jízdy se na nohách musí nějakým způsobem podepsat. A to mě čekají v sobotu Trosky ... Den na odpočinek :-/ Protože úplně neznám trasu, tak nevím, kde přesně to bylo, ale v nějakým brdku jsem celkem brutálně rychle nastoupil Kolíkáčovi v domnění, že to je jen nějaký krátký brdek na horizont. Pedál na podlaze a ten kopec ne a ne skončit :-P No naložil sis chlapče, tak dlabej. Nakonec z toho Strava KOM jo, před Kácovem to bylo a za Kácovem další slušné stoupání, které jsem jel z prvního fleku, kde jsme s Čespou odjeli. Ten kopec neznám, samozřejmě jsem nástup na horizont čekal, tam Čespa precizně závoďácky zaúřadoval, nevím, proč jsem taky nespurtil, asi jsem měl dost z té špice. V Ratajích na kostkách jede zase Čespa kopec z prvního fleku, tak před horizontem nastupuju a obložím Čespu já Je to sranda Oslava posázávských kopečků. Pro mne ve velkém stylu, fakt, takovou formici jsem po zimě nečekal, nohy reagují na každý nástup. Je super jaká společnost se i na každý švih dostaví. Ti, co závodí někde vepředu. Ti, co si to prostě a v pohodě objedou a i ti, kteří si to prásknou a jdou do toho ... Takhle se má jezdit na kole! Jako prošitej HonzaB na Mostech, kterej jede závod. Jako brácha na Troskách co se snaží uviset Kolíkáče a ví, že mu sekne. Jako já když hákuju Dejva a vím, že taky budu na šrot. Jako Hábič co s námi dal z voleje pardubický dvoukilo a věděl, že přijede posekanej. To je prostě paráda. Těm lidem můžeš říkat co chceš, nejezdi nebo jeď na špici/kopce pomalejc, myslíš že pojedou, nikdy, to prostě nejde Mě hecne i bába na skládačce co jede s plným košíkem z nákupu ze sámošky z druhý vesnice a jak to na tu dálku nerozeznám, tak zrychluju, ááá, únik, musím sjet Takže cyklistika na tomto švihu, v tomto podání a v této společnosti byla pro mne vrcholem zimy Uvidíme jaký bude letos Ještěď a hora osudu ...
  Mosty byly opravdu nádherný švih, krásná trasa, krajina, počasí, výkon ... Tenhle švih se zaryl pokorně hluboko pod kůži a jsem rád, že ač ráno nakalenej, jsem to nezatáhl a jel s Vámi, byla to prostě pecka zimy, až jsem se z toho posral na benzínce!
  Před Ještědem nepiju