Akce Milovice-Pave Tour 2015

Akce Milovice-Pave Tour patří do kategorie UAC. Datum: 2015-05-01.

:: Propozice :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Foto :: Video upoutávka :: Video závod

Historie: 2013 :: 2014

• Bobek – Snad aspoň 4kola
  
  

  Na úvod vím, že jsem marnej (není formice), tak snad aspoň 4kola tréninkově objedu. Na startu pár lidí, o eskadře Lawi/Sparta vyplňující třetinu balíku netřeba mluvit. Držím se asi v polovině a těsně přede mnou se zubí pan Nežerka a vyčkává zlomovou chvilku, Dreamer se někde fláká, místo toho aby celil týmovou barvu... . Conti 28mm plní dokonale svou fci. - nejen že skvěle tlumí a vedou, ale pěkně štípou bidony, a že jich opět bylo (a dva jsem přeříz) 8- Zkrácená trať ve mě vyvolává pocity kritéria. Ve 2. si poodjíždím přestože vím, že mě to vysaje, ale co...beru to jako skvělej trénink už od začátku. Ve 3. před křižovatkou mi balíček odskakuje, je šance se háknout za doprovodná vozidla, ale nechci se ždímat, navíc odpadá kdosi z Lawi, myslím si že pojede, ale je marnej nebo má defekt. Zvýším tempo, balík 100m přede mnou, tak dupu sám. Za sjezdem se balík ztrácí, nikde nikdo, v Milovicích Ježek s defektem, tak si jdu ještě obkroužit na samotku jedno kolo. Nahoře na kostkách mě bere luxusně dávající osamocený Zahradník, čekám druhý balík, ale nikde nikdo. Sjíždí mě až na vracečce na konci panelky, dělám jim místo, ale stejně mě vytlačujou do škarpy. Kolíkáč mě láká, nechci se jim tam plést, sundavám čip a jdu se bez jídla a pití kochat...

  
  
  
• Dreamer – Dojet Pave s celnim balikem je cenne!
  
  

  Rano vstanu, drobne prsi, v 8 pise Kolikac "tak co jedes?" rikam tak jo! jdu k zimaku Ridley (do mokra a na kostky jednici nee) ze upustim trochu tlaku aby to tak nedrncalo a co nevidim, zadek prazdny. Hmm tak rychla oprava defektu, nahustit na 6-7 baru, nasnidat se a radeji na nic dal nemyslet. To se mi letos celkem dari, takze na start dorazim s Kolikacem v dobre nalade. Slunce obcas vykoukne, silnice osychaji, presto nechavam navleky i na nohou, no asi jsem je mel sundat ale i v nich zas takove horko nebylo. Zato v zavode horko bylo! Po startu se klidim na konec baliku kde treba jede i Franta Rabon v "noname" dresu. Jede se podobne jako na PRSu za zacatku se nastoupi, pak se zase zvolni, takze i vzadu se to da v pohode sjizdet. Takhle obkrouzim prvni dve kola, obcas teda i nekdo jede za mmou, obcas nekdo odpadne, vidim pres sebou dobre zabudovaneho Bobka, ktery ale pak v tom jedinem dvojkopci na okruhu odpada. JE pravda ze tam mam i ja vzdy namale, ale neni problem si to pak na rovine po kostkach sjet.
  Kdyz si rikam ze se jede docela klidne, tak nekomu vypadne bidon, na nej najede Franta Rabon, uz ho vidim jak jde k zemi a bere me s sebou, ale nejakym zazrakem to ustal, ProTour se nezapre! Nicmene pri tom manevru prorazi galusku, to je smula. O stesti ale Milovice proste jsou, obcas si nekdo zadefekti, clovek to musi brat jako to je a vazit si toho ze mel stesti. V dalsim kole si nepochopitelne stoupne fotograf doprostred silnice a malem slozi balik, musim to brat prikopem a malem mi na kostkach balik ujede.
  Ve 4. kole se trochu zvolni a tak nejake 2km pred Milovicemi za to beru a jdu do uniku. Nechaji me vetrat az do najezdu do dalsiho okruhu. V dvojkopci za to pak pochopitelne malem zaplatim, jen tak tak aby mi to nahore neujelo. Mozna to bylo i tim ze nekde tady odjelo Lawi+Sparta ve 2 lidech. Opek jsem v baliku a je mi jasne ze uz se do dalsich uniku poustet nebudu, holt tohle neni SUAC Posledni kolo uz si odjedu na pohodu v baliku, do ciloveho spurtu pochopitelne nejdu. V cili uz ceka Kolikac, tak se rychle balime a jedeme domu. Jsem velmi spokojeny, dojet Pave Tour do cile s celnim balikem je pro me cenne!

  
  
  
• Kolíkáč – Teplé prkénko
  
  

  Nervy co na sebe, co pod sebe, aby to nelehlo, co bude padat seshora. Klasický starťák jako blázen, ale musím závodit, jinak to nejde, jestli chci zažít nějaké emoční výbuchy z minulých let Rovinatý kostkový okruh, snad to nebude za mokra, ale zdá se, že počasí klapne, a když nás osvitne slunce je pěkné vedro. A tak ještě 5 minut před startem k autu a dát krátký dres s návleky na ruce. Dreamer s Bobkem se již perou s prvním kočičími hlavami, já s Čespou a Strejdou teprve ve startovacích boxech, aby mohutná rána z děla odpálila milovickou sodovku. A začalo se pěkně zhurta, první magnet nestíhám, toto pěkně začíná. A na kostkách díra na balík, to jsem pacient, ale je tu Jirka Sekera, pěkně postřídat a dolítnout si to. Poslintaná brada, to je přesně to, co jsem na začátek potřeboval, kostky bubnují do plášťů, ráfků, rámů, sedel, řídítek a to se přenáší do těch našich lidských, tolik opečovávaných míst . Ale kvůli tomu jsme sem přijeli, pěkně se zmrtvit. Čespa bojuje vepředu, ale já furt nemůžu najít ten správný rytmus. První dva okruhy jsem tedy jen visel, odpadal a sjížděl, co se dalo. Ale cením si, že jsem vydržel, některé záseky byly fakt už na svěšení nohou . Pak jsem se nečekaně srovnal, a dokonce kul plány s Čespou na odjetí. Ale bylo to hodně bláhové, protože jsme oba nezaznamenali unik Zahrady, který prý jel dle očitých svědků jako motorka proti větru furt nedovolenou rychlosti přes obce . Ve spurtu tradiční bojácnost, ale tohle je potřeba, ta několikrát poslintaná brada mi už hodně chyběla. Čespa jel famózně, furt u špice, ale chce to i pošetřit v háku a v top momentech to třeba zkusit se Zahradníkem . Nakonec tedy parádní počasí, v balíku klidná atmosféra, u mě jen tvrdé zjištění, že forma v nedohlednu Poklona Benymu a spol za skvělou organizaci, jo a seděl jsem v oné místnůstce na teplém prkénku hned po Jirkovi Ježkovi