Akce Kramolín 2013

Akce Kramolín patří do kategorie ŠUAC. Datum: 2013-05-25.

Nejdelší varianta má délku 67.00 km.

Propozice :: Celkové výsledky :: Diskuze :: Foto

Historie: 2010 :: 2011

• Dreamer – Motokros a Maliny v Kramolíně
  
  

  Po delsi dobe jsem se zase podival na stary dobry SUAC. V Kramoline jsem uz dvakrat jel, ovsem zatimco drive to byl zavod z mista A do mista B, nyni diky policejnimu zakazu se jel 5x okruh, kdy se pokazde projizdel cilovy kopec s cca 100m prevysenim a 13% na poslednich 200 metrech. Protoze predpoved pocasi na vikend byla vselijaka rikal jsem ze pokud nebude mokro tak urcite navzdory zime dorazim. Moji moralku v patek navic podkopava navsteva servisaka ktery mi sice skvele vycentruje predek, ale pri centrovani zadku mu praskne drat na Fulcrumu, takze co ted kdyz zimaka mam v Praze? Ve sklepe doma vyhrabu letite kolo Motex, ktere jsem nevozil 5 let ani na zimaku a jen se modlim aby tam sla nasadit 11sp kazeta, nastesti jde! I tak si ale rikam ze s tak tezkym kolem mi vsichni ujedou :)
  
  Predpoved vypadala v sobotu v poledne dobre, na radaru srazky zadne, jenom zima kolem 12 stupnu. V Kramoline uz je i Malina s Lenou, kteri take dorazili, nechybi ani HonzaB a Czenda, takze je nas tu z VS docela dost, to je fajn! Jdeme si projet jedou okruh ktery nas ceka, ma 13km a cca 200m prevyseni podle mapy. Startovni i cilovy kopec bude bolet, to je jasne. S hruzou zjistujeme ze trat je na 2/3 velmi rozbita, nic moc horsiho jsem asi nejel, holt dan za to ze jezdime tam kde neni skoro zadny provoz. Zaroven je trat vic kopcovita a technicka nez se zdalo, porad nahoru a dolu, technicke zatacky a k tomu mega diry vsude mozne! Ne nahodou je Kramolin znamy jako meste kde maji letitou tradici motokrosove zavody!
  
  Na startu se mi snad letos poprve nedari zacvaknout rychle pedal a tak se trochu propadam, coz neni moc ok kdyz se hned jede do kopce kde je v zaveru ta stojka. Kolem si vyspurtuje Malina a jde do uniku, ale zatim nas spis jen testuje :) Jsem tam s Lenou, vypada to ze i s tim Motexem bych to mohl nejak objet, cert vem nejakych 300g na kole navic. Pak se uz dostavame do rozbite casti, nejhorsi je to v hlavnim sjezdu, kde na me v prvnim kole zbyla ta nejhorsi cesta pres vsechny ty diry na mamuty, defekt sice nechytam, zato jsem chudsi o jediny bidon s pitim, no prima! Lena jde navic do uniku, ale brzy je sjet. V brdkach se neustane nastupuje, technicke zatacky, ale docela to davam, proti Belci mam i maximalku na skoro 66kmh a kolo je stabilni, asi zacnu na zavody vozit Motexy za 2 tisice a vyhodim Fulcrumy za 20 tisic? Prvni kolo je celkove takove testovani a seznamovani s trati, kazdy si hleda optimalni stopu a je to trochu nervozni.
  
  V druhem kole (kazde kolo zacina tim prudkym kopcem ktery je pak i cilovy) to opet zkousi Malina ale jeste ho sjedeme. Pak nam ale ujizdi s Benesem z Weberu v tom rozbitem sjezdu, kde jsem byl vzadu ve skupine takze jsem si ani nevsiml ze odjel! Zato vidim defekticiho? Lenu, tak to je smula! V cili se pak dozvidam ze jenom shodil retez, no skoda. Nevidim ani Malinu takze jsem si rikal kde jako je, ze jsem tam najednou z VS sam v celni skupine? Az pak pred KRamolinem vidim ze je Malina v uniku a maji uz naskok tak 250m, v tom cleniten terenu kde opravdu neni skoro zadna rovina nejsou uprchlici moc videt.
  
  Potom tedy logicky moc netaham, kdyz je nekdo z teamu vepredu. Bohuzel i tak jsem na spici vic nez bych chtel, protoze sice je nas kolem 20ti ale tahaji 3-4 lidi, Ambrus, Voracek, Beda Prucha a Bouska (ne ten z Lawi) ktery vyhral SUAC Hosticky. Jelikoz ale vim ze Malinu nesjedeme pokud neco vylozene nezkazi, tak chodim na spic taky, ale nijak to tam nehrotim. Zato zbytek se veze, do kopce, z kopce. Sice jedeme, ale prijde mi ze obcas by se mohlo jet vic, ale bohuzel se k otmu nikdo moc nema.
  
  Ve ctvrtek kole zkusi pred Kramoline poodjet Beda Prucha, takze ho sjedu a cely balik se vyveze za mnou. Chybi mi piti, beru bidon od Jirky Voracka (diky moc!) sice je tam jenom na dne trochu ale to staci, je chladno, pit se moc nemusi. Horsi je ze mi vypadl i gel, takze mi zbyla jen pulka a asi pulka bananu, ale zas tak to neresim, na 2h zavod to musim objet bez niceho.
  
  A je tu posledni kolo, docela me prekvapuje jak se mi dobre jezdi sjezdy, nikde vyrazne neztracim, tak verim ze ta Belec pred tydnem bylo dno a ted uz to bude jenom lepsi! Malinu s Benesem jsme sice kazde kolo videli na par mistech, ale uz meli pres minutu naskok a bylo jasne ze je nesjedeme. 3km pred cilem se na vetru vyckava a kazdy setri na cilovy kopec. To je sance pro me, prehodim na tezsi prevod, hodim tam 15vt spurt interval ktery v psoledni dobe trenuju ze Zbraslavi na Dolni Brezany a odjizdim baliku! Docela dira za mnou, no prima, tak jedu dal! Stoji to ale hodne sil, presto pri vjezdu do kopce mam porad solidni naskok. Jeste v prvni polovine kopce je balik 50m za mnou, ale jak se priblizime k mete 200m do cile a najedeme do toho 10+% konce, jsem bohuzel dostizen a predstizen! Moc nechybelo, pak uz sily samozrejme chybi, shazuju velkou a nejak to domotam, ale hlavni vlna baliku jde preze me! Malem dam jeste Ambruze ale uz se nenecha!
  
  Takze nakonec z toho asi nebyla ani bedna v ramci SUAC, ale to nevadi i s Motex handicapem, 2 loky vody a pulkou gelu jsem to objel vlastne docela napohodu, skoda rozbite trati a skoda ze MAlina nastoupil v tom pro me nejblbejsim miste, do kopce nekde v polovine zavodu bych to treba zkusil s nim! Ale i tak nakonec hezky zavod, spadlo jen par kapek, zima sice byla ale pri zavodeni to clovek nevnimal! Tak zase nekdy ahoj na Suacu, cim vic malin se dostavi, tim to bude pestrejsi!

  
  
  
• Myšák – 500 metrů závod a potom výlet
  
  

  Report jsem ani psát nechtěl,protože tak nějak není o čem,ale pár řádků je lepší než nic
  Společný start všech kategorií dohromady a navíc po úzké silničce a hned do kopce.Zkrátka nic pro mě
  Navíc Malina v mistrovském dresu,no to bude pěkný kalup
  A taky že jó.Bohužel hned na startu se přede mnou dva borci srazili při snaze zacvaknout a bylo vymalováno.Doprovodný vůz a čelo závodu v nedohlednu a já se teprve rozjíždím.Pole natažený jako had,ale nechci to vzdát.Když se silnice zvedne nechávám velkou a rvu co to jde.Polem projíždím jako nůž máslem a když kopec v polovoně povolí,vidím čelní skupinu a jak za ní vzniká díra.Sakra.Čelo už v té nejprudší části a já teprve do ní najíždím.Procenta stoupání jsou už dvouciferní,ale to mě nedonutí shodit a tak dál jedu 50x21.Bolí to,ale ke skupině se blížím.Mijím odpadlé korálky a pár jich se přede mnou taky jěště snaží o to samé.Mé úsílí se míjí účinkem.Když je čelo na horizontu mám na ně jen tak 20 metrů.Být kopec o něco delší,tak bych to doskočil,ale takhle.Chybělo opravdu málo.
  Kopec se zlomil a je vidět i když se snažím,že jede čelo o mnoho rychleji.Ještě se chvíli snažím,ale docvaknout to na samotku je absolutně nemožné a tak zvolňuji a čekám na skupinku za mnou.Tím,ale závod končí.Skupinka vůbec nejede.Jakákoli snaha rozjet tempo a točit se na špici se s nimi nedaří.Zkusím to znovu sám,ale čelo už nevidím a tak se znovu nechám pohltit.
  Pak zbylých 60 km bylo výletovaní jako v polabí.Stejné tempo i stejná zima V druhém kole nabíráme Czendu.Tepy mi vyskočili nad 150 jen do kopce v Kramolíně.Navíc styl jízdy skupiny mi taky nějak nevyvohoval.Po rozbitých sjezdech jeli hlava nehlava a do kopců parkovali.Jelo se opradvu volně a tak ubíhalo na pohodu kolo za kolem.
  Uteklo to a blíží se po šesté kopec v Kramolíně,kde na hoře na kopci je cíl.Skupina do něj najíždí o něco rychleji než předtím.Je nás kolem deseti.Czenda na nic nečeká a nastupuje a já shazuji na malou a začnu točit lehčí převod,protože kopec je dlouhý a nechci se zahltit.Kupodivu mi to moje nasazené tempo stačí a nechávám za sebou jedno borce za druhým.Czendu beru na značce 200 metrů do cíle kde kopec hodně utáhne.
  Výsledný průměr v cíli je ale opravdu bída.Těší mě jen vyhraný spurt ve skupině,ale jen malinko.
  

  
  
  
• Léňa – Kramolínské peklo
  
  

  Peterské okruhy zrušili, Vary – Unhošť představují složitou logistiku a psí počasí tak se mi rázem se závodního víkendu stal víkend volný. Dreamer nadhodil do kalendáře akci ŠUAC Kramolín. Při pohledu na norský radar bylo pravděpodobné, že dokonce nebude ani pršet tak bylo rozhodnuto, jedu do Kramolína na Kramolínské peklo.
  Kolíkáč Kramolín odmítl hned, Kapr sedí doma na gauči, Technik mrzne v Itálii na Giru tak jsem mohl poprvé v letošním roce vyrazit na závody s Malinou. Jak jsem již předeslal na diskuzy čekal jsem peklo, vrcholy mám za sebou takže si jen užívat v bolesti!
  Na startu nás díky spojení balíků mladých a staříku stojí minimálně šedesát, znám jen kluky z Webra Benyho a Zikyho, zbytek je velká neznámá.
  Startuje se do kilometrového kopce, který začíná sklonem 9% a v posledních 300m se sklon mění na 11 až 12%, jedu asi v polovině balíku odkud krásně vidím, že čelo se rozhodlo kopec jet hned od začátku , mám co dělat abych si špic dojel, Dreamer jede lehce jak ho znám, Malina si to dává deset metrů před balíkem, takže dřu abych nevypadl. Daří se na vršku jsem v top ten. Malina si jede svůj sólo závod už 100m před balíkem, který se moc k ničemu nemá. Ve mně se perou pocity co mám teď vlastně jet? Mám jít na špici a kotvit, teď na třetím kilometru? Nebo si mám Malinu dojet a tím možná přivléct celý balík? Řadím se na třetí pozici a soustředím se na to abych netrefil nějakou megadíru v tankodromu ve sjezdu do Polánky. Sjezd to je dlouhý hodně technický a to zejména díky stovkám děr, naštěstí díry, které přesahují půl metru a hloubku 20cm jsou označeny od pořadatelů. Za Polánkou se Malina poslušně řadí do balíku tak přichází má chvíle, jdu na špic v magnetu (sklon 5%) točím něco jako 50x19 a tvrdím muziku, výhoda je, že si můžu vybrat stopu tak i sto metrový úsek přes „polní cestu – úsek z hlíny a větví“ si jedu v klidu na vršku tohoto dalšího kilometrového magnetu toho mám dost, pouštím před sebe asi pět borců včetně Zikyho, stačí mi pár set metrů na vytočení nohou a jdu zase na špic na kterou se dostávám díky sjezdu, kde neřeším díry, točím 50x12 a letím hlava, nehlava. Jelikož na okruhu nejsou žádné, ale opravdu žádné roviny můžu využít svůj tah v menších vlnách, kde neshazuju, ale jedu na sílu a nepatrně odjíždím, baví mě to, přesto jdu zpět do balíku, tím jako bych dal pokyn Malinovi, kluk jeden jde zase do úniku, balík nereaguje, já si vše hlídám z druhé, třetí pozice. Malina před námi výletuje pár kilometrů až ho to přestane bavit a za Maňovicemi na takových schodech do nebe se nechává dojet tady poprvé slyším hluboký rakeťákům dech a světe div se, mě to jede hmm, dobrý. Mihnu se kolem rakeťáka a stále si hlídám špic. Po stoupajících schodech nenápadně odjíždí Beny z Webru, shazuju a jdu za ním, jedeme pěkné tempo, magnet táhne Beny, v dalších vlnách tahám já, ještě si nás dojel další borec, vidím, že máme tak dvěstě metrů na balík, cítím, že by to šlo tak držím, Beny jede dobře, já jedu krev, jenže třetí borec na špici neuvěřitelně zpomaluje, nechci čekat tak si moc neodpočinu a jdu znovu na špic, bohužel se na ní dostanu prošitej a už moc nezrychluju, Beny to už taky moc nerozjíždí tak náš mini únik končí za Kozlovicemi. Ted potřebuju trochu vytočit nohy, jsme dva kilometry před nejhorším kopcem okruhu v Kramolíně a nerad bych tam zůstal.
  Tentokrát se kopec jede už odspodu o třídu rychleji než po startu, není čas na hrdinství 400m pod vrcholem dávám to nejlehčí co mám 36x25 a točím co to jde, Malina udává tempo na špici, Dreamer mě dává, tepu přes 180 a propadám se až na chvost, sakra co budu dělat až tady pojedu po třetí? V následném sjezdu se pohybuju na rozhraní top ten, a dávám se do kupy, moc se nejede tak za Polánkou ve sjezdu jdu zase postupně dopředu až na špic, kde se ve sjezdech cítím bezpečně a díky tomu do následných magnetů najíždím v plné rychlosti a tím je ani necítím, ale jak to bývá vše dobré musí jednou skončit. Ve sjezdu do Maňovic mi otřesy nebo nějaká díra z těch co jsem trefil shazuje řetěz až na rám, zkouším to přesmykačem nahodit, ale je jasné, že to nenahodím, jedeme přes 60km/h, zvedám ruku aby bylo jasné, že se něco děje a stavím u krajnice. Jen sleduju jak se balík včetně Dreamra kolem mě přežene, nahozeno mám hned, ale nohy jsou úplně ztuhlé, sakra dojet balík na to nemám, nejde mi to vůbec roztočit, na konci sjezdu jedu sotva 40km/h, v prvním kole jsem tady jel 60km/h! a tak jede určitě i balík přede mnou, je to v čudu.
  Tak čekám na někoho zezadu, dlouho nikdo nejede až v dáli vidím skupinku čtyř lidí na které čekám. Jsou tady dva borci z Ck Kašperské hory, někdo v modrém a později se přidává také HonzaB! No tak snad to pojede… No nejelo! Tempo je výletní, občas to rozjede borec v modrém, ale dlouho to nevydrží, Honza moc nemluví hm, tak co ted? Nejel jsem přece takovou dálku abych výletoval tak si pěkně potrénuju. Kašlu na vše a jdu na špic, z které se až do konce kola nehnu, Kramolínský kopec jedu tak abychom někoho nevytratili, ve sjezdech vždy neplánovaně skupině trochu odjedu až mě to čekání až si mě zase sjedou přestane bavit a jedu i po sjezdu dál, dojíždí si mě HonzaB, nevím jestli chce jet se mnou, tak to ani moc nevnímám, prostě jsem na ostrém tréninku a jedu tempo, v magnetech si nastupuju, sjezdy jedu přísně, kopce lehce. Díky tomu skupinu ztrácíme z dohledu, musím se pochválit třetí kolo jsem dal skoro stejně jako druhé, pěkná časovka. V Kramolínském kopci jedeme spíš takové udržovací tempo díky čemuž se k nám skupina, které jsme odjeli dost přibližuje, dojíždíme ještě jednoho odpadlíka, který nám ale nepomáhá spíše zpomaluje a stále hlásí ať počkáme… už jsem z těch skoro 30km na špici utahanej, tak nemám sílu na to abych nás od skupinky odtáhnul po druhé a zase se sjíždíme. Odpadlík z ck Kramolínu se také přesvědčuje o tom, že tato skupina prostě nejede, ale je mu to jedno. Honza se začíná stále častěji objevovat na špici, párkrát nám i poodjede, nejsem si jistý jak je na tom tak se k němu nepřidávám a jen tahám vagónky za sebou.
  Do posledního okruhu už najíždíme opravdu výletně, síly mi docházejí tak špice už nemám tak dlouhé, iniciativu přebírá HonzaB, jo jede náramně příště musíme spolu více mluvit a něco vymyslet. Do šestého Kramolínského kopce najíždím ve dvojici s borcem v modrém, který si mě padesát metrů před cílem pěkně dal. Čas máme něco kolem 2:06hod, průměr mírně nad 30km/h, když pominu to zklamání jaké by to bylo, kdyby… tak jsem moc dobře potrénoval na čtvrteční Doksy, dát převýšení 1368m na 67km je prostě dobrý trénink.
  Při vyhlašování bylo zřejmé, že závod je dělaný hlavně pro místní borce, Malinu jako celkového vítěze vyhlásili jen tak mezi řečí s tichým komentářem: A taky vyhrál celkově…, Dreamer si na svou bednu nepočkal, škoda. Jinak organizátoři měli naprosto dokonale ohlídané všechny vjezdy na hlavní silnice, nebyl problém to do zatáček, do kterých nebylo vidět vjet v plné rychlosti, zabezpečení se jim opravdu povedlo, ale i tak si nejsem jistý, zda-li mě tady někdo příští rok uvidí.
  

  
  
  
• Malina – Po bitvě každý generál...
  
  

  Tak po roce jsem si sedl ke klávesnici, že napíšu pár řád o proběhnuvším závodě. Vyhnu se narážkám, abych zase nedostal po čuni, že píšu bláboly a nerad bych někoho provokoval. :) Jeli jsme s Léňou v sobotu v 10.30 do Kramolína. Byl jsem v práci v pátek do 21:30, na závěr home office šichty jsem si musel dát dva panáky nejluxusnější meruňkovice z Valašské Polanky, abych to zamotaný makro dotáhl do cíle. Prostě klasika. :) Na pohodu jedeme s Léňou na jihozapád Čech kousek od Nepomuku. Cestou ještě svačinku v normě v Normě. Je tu Dreamer, Myšák, ajťáci HonzaBí a Czenda, 2 Webeři - Ziky a Beny, další lidi neznám. Balík je rozumně velký na ty neširoké silnice. Po manifestačním projetím s Léňou a Dreamerem (jak tě mám skloňovat?) se shodujeme nad zábavností trati a překvapivostí kopce do cíle. Taktně klukům naznačuji, že tady se nemá cenu schovávat, a že se špurtem balíku vyhrávat nebude. Nu jsme zvědavi...
  Je tu start a hned první kopec. Táhnou ho místní borci, kteří nejedou a hned přes první lajnu Cíl čelo balíku obletím na velkou. S UACem nebo takovým Sázavákem 2013 se to nedá vůbec srovnávat a i na Terezínské jarní klasice minulý týden se soupeři více snažili. Buď jsem jel moc ostře nebo se hlídají mistři ŠUAC navzájem, ale nikdo se nesnaží, žádný Nežerka na Molitorov na velkou... Závod je skvěle zajištěn a všechny zatáčky jsou hlídané regulovčíky. Nakonec se to začne trochu roztahovat, a v jedné odjeté skupině je i Léňa, ovšem po startu je to asi 15 minut a to na nějaké povídání u piva večer asi ještě nebude, navíc Léňa pivo nepije.:) Přejíždíme přes kopec do druhého kola. Balík se v sjezdech sype, jak domeček z karet, je potřeba udeřit. Za chvílí nenápadně vybízím Benyho, který se větrá pár metrů před balíkem. Pánskou volenku Beny přijímá. Valíme fest, alespoň mě se zdá. V jednom úseku dokonce solidní šrot, na který je ještě brzo a Benyho krotím. Balíku rychle mizíme a je jasné, že pokud teď nerozjedou kolotoč, tak už nás později nedojedou. Za třetím kopcem je ten náskok stále stejný cca minuta a místy je za sebou vidíme. Jedeme s Benym pořád stejné tempo a spíše si přepouštíme špice dle chuti nebo toho, kdo jak dobře vyjel zatáčku. Hák na této trati moc nepremává. Ve sjezdech lítáme na 53x11 a balík jede jistě jak s hnojem, kvůli dírám a ideální stopě. Do kopce přes cíl Benyho vždy vytáhnu za sebou. Ve čtvrtém kole je vše jasné, a celé kolo přemýšlím jestli mám v kopci do poslední kola urvat i Benyho a poslední jet na samotku, protože ten hák vážně moc nefunguje a sjezdy mám rychlejší. Kopec do posledního kola jsem ale podcenil, protože už bolí a na nástup a 15 km šrotu nemám pomyšlení. Poslední kolo uteklo jak voda. Je tu cíl a nechávám Benyho odkrýt karty, jedeme až za 200 m hranici před cíl, kde dojíždím Benyho do dvojice, na stovce nastupuji a čekám rychlou odezvu, Beny ovšem sedí. Drama nebylo. Jestli mi to nechal nebo ne, stejně má mé uznání! Jel skvěle a 2. místo si zaslouží! :) V cíli se obejmeme, vzpomínám na duben 2010 Itálie, kdy jsme spolu jeli 200.km švih na Monte Amiatu a večer posekaný pili Toskánské víno, smáli se vtipům Atamana a koukali na Vencu, jak pije griotku s mlékem. Je mi dobře jako tenkrát. Když máme suchá čela dojíždí místní borci. Obvykle říkali, že jsme nastoupili v \"blbém\" místě. Jiní, že zrovna svačili. 30 kilometrů po startu?! Ruku nepodal nikdo. Škoda. Asi ta Léňova SPZka s Ačkém na začátku. :) Příště nastoupíme v \"chytrém\" místě. Ostatně i Dreamer by to prý v kopci zkusil, že jo Karle?